Svaz moderní kultury Devětsil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svaz moderní kultury Devětsil
Vznik5. října 1920
Zánik1930
Právní formaspolek
SídloPraha, Česko
LídrVladislav Vančura (od 1920) a Jindřich Honzl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devětsil byl český levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920 až 1930.

Vznik a vývoj Devětsilu[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí gymnázií v Křemencově ulici a na Žižkově.[1] Prvními členy byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk (malíř), Karel Veselík a Alois Wachsman.

Devětsil se profiloval jako seskupení českých avantgardních umělců. Nejednalo se však pouze o literáty. Zastoupeni byli i herci, výtvarníci, hudebníci apod. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.

V roce 1923 vznikla i brněnská pobočka. Tato pobočka vydávala časopis Pásmo. Její člen, překladatel, básník a kritik Artuš Černík udržoval živé kontakty s vydavateli hlavních evropských avantgardních časopisů. Vedle výstavy nového umění v roce 1924 (redukované reprízy Bazaru moderních umělců) a výstavy Josefa Šímy roku 1925 patřily k hlavním aktivitám Brněnského Devětsilu odborné přednášky a efemérní dadaistické akce jako excentrické karnevaly a eight o'oclocky umělců, které důsledně naplňovaly avantgardní krédo propojení umění a života.

V roce 1925 se uskupení přejmenovalo na Svaz moderní kultury Devětsil. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se od října 1925 do roku 1927 stalo Osvobozené divadlo režiséra Jiřího Frejky.[2] Režisér Jiří Frejka a architekt Antonín Heythum byli představiteli divadelního konstruktivismu, a to ještě před spojením Osvobozeného divadla s Devětsilem v roce 1926.

Svoji premiéru si Devětsil odbyl 15. prosince v pražském Mozarteu. Představil zde svůj program, své myšlenky a své členy. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován. Staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu a jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem. Program Devětsilu byl vcelku jednoduchý a jasný. Snažil se přiblížit umění co nejširšímu publiku. Chtěl, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. K uskutečnění těchto snů však byly k zapotřebí finance. Proto každý člen platil členský příspěvek 20 korun ročně. Z těchto příspěvků byly financovány pořádané akce (přednášky o umění, recitační večery či divadelní představení). Dále se z těchto peněz vyplácely tzv. umělecké prémie a umožňovaly zavést členské slevy na Devětsilem pořádané akce.

V roce 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas spolu s několika dalšími autory protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen.[3]

Postupem času odcházeli z Devětsilu mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci. Teige po odchodu věnoval svůj čas především architektuře a teorii umění.[4] Někteří odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina sice měly podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. Na odchod Teigeho a Seiferta reagoval Josef Hora ve své krátké básni Žák Devětsilu.

V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu, tj. pražská skupina.

Časopisy Devětsilu[editovat | editovat zdroj]

Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD, měsíčník pro moderní kulturu; vycházel v letech 1927–1931) a Disk, brněnská skupina pak vydávala časopis Pásmo. Zároveň členové Devětsilu přispívali i do časopisu vydávaného Literární skupinou Host.

Výstava 2020[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 připomněla Galerie hlavního města Prahy existenci Devětsilu výstavou Devětsil 1920–1931.[5]

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ Bylo nás právě devět. Ale to nebyl nikterak důvod ke jménu spolku. V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato. “
— Jaroslav Seifert [6]

Představitelé[editovat | editovat zdroj]

Petr Dolan (=Jiří Voskovec) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu „Pohádka máje“ režiséra Karla Antona z roku 1926

Zakladatelé:

Vůdčí osobnosti:

Čestní členové:[7]

Architekti:

Básníci:

Herci:

  • Jiří Voskovec – vyloučen pro roli ve filmu Pohádka máje,[9] která se ostatním členům zdála nedůstojná revolučního umělce
  • Jan Werich – později své členství v této skupině popíral (mj. v Táto povídej – rozhovoru se svou dcerou Janou)

Hudebníci:

Režiséři:

Spisovatelé:

Tanečníci/Choreografky:

Výtvarníci:

Fotografové:

Teoretici / literární vědci:

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podzemská L, ČASOPIS REVUE DEVĚTSIL V KULTURNÍM KONTEXTU SVÉ DOBY, 2011, Bakalářská práce, Ústav bohemistiky, FF JCU
  2. ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
  3. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 587
  4. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 524–5
  5. ↑ a b Alena Pomajzlová a kolektiv. Devětsil 1920–1931 | Galerie hlavního města Prahy. www.ghmp.cz [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 341
  7. ↑ HNÁTEK, Václav. Čestným členem brněnského Devětsilu byl i Charlie Chaplin [online]. iDNES.cz, 29. listopadu 2014. Dostupné online. 
  8. ↑ Čestným členem brněnského Devětsilu byl i Charlie Chaplin
  9. ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 261

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.
  • ŠEBOROVÁ, Silvie. Devětsil: parta kamarádů ze školních lavic. Živá historie. Duben 2009, s. 78–79. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Devětsil (1920–1930)
zakladatelé
vůdčí osobnosti
architekti
básníci
hudebníci
režiséři
spisovatelé
výtvarníci
fotografové
kritici, teoretici, vědci
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svaz_moderní_kultury_Devětsil&oldid=23337118“