Starkoč
| Starkoč | |
|---|---|
 Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Čáslav |
| Obec s rozšířenou působností | Čáslav (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′14″ s. š., 15°30′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 154 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,09 km²[2] |
| Katastrální území | Starkoč u Bílého Podolí |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 286 01 |
| Počet domů | 96 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Starkoč 90 286 01 Starkoč starkoc@centrum.cz |
| Starosta | Jan Jiskra |
| Oficiální web: www | |
  Starkoč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530875 |
| Kód části obce | 4111 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starkoč (německy Starkotsch) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi devatenáct kilometrů východně od Kutné Hory. Žije zde 154[1] obyvatel. Obcí protéká Starkočský potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází 5,5 kilometru severně od Ronova nad Doubravou, jedenáct kilometrů západně od Heřmanova Městce a devět kilometrů severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi, na niž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1355.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 543 | 568 | 624 | 574 | 572 | 510 | 503 | 367 | 305 | 229 | 171 | 114 | 109 | 112 | 140 |
| Počet domů | 79 | 82 | 89 | 90 | 95 | 96 | 106 | 107 | 95 | 79 | 70 | 84 | 86 | 91 | 96 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[7]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[10]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 1961 Středočeský kraj, okres Kutná Hora, městys Bílé Podolí[12]
- k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Kutná Hora[12]
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2011.[13]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Na území obce, zhruba 700 metrů jihozápadně od vsi, se nachází přírodní památka Starkočský lom.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk.
- Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – v obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době[kdy?] začal být díky opravám obce Starkoč kostel občas využíván a částečnými opravami se předchází jeho chátrání. Od roku 2003 se na kostele za pomoci sbírky místních občanů podařilo zhotovit novou střechu. Nová střecha a paradoxně i rozbitá okna způsobily, že celková statika kostela je ve velmi dobrém stavu. Od roku 2010, kdy bylo ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo, se pomalu ale jistě začíná opravovat vnitřek kostela. Zbylé artefakty a mobiliář jsou umístěny v čáslavském muzeu. Oltářní obraz je již dlouhá léta umístěn v klášteře v Broumově. V roce 2016 byl založen Spolek za záchranu starkočského kostela, který se nyní snaží získat ve spolupráci s obcí co nejvíce finančních prostředků na opravu kostela.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec, v letech 1893–1909 působil jako řídící učitel na místní škole
- Rudolf Krupička (1879–1951), básník a dramatik
- Josef Sekera (1897–1972), spisovatel
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Starkočský lom -
Obecní úřad -
Bývalá škola
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historie obce [online]. Obec Starkoč [cit. 2022-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 533.
- ↑ Udělené symboly – Starkoč [online]. 2011-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starkoč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Starkoč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Starkoč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
