Stará Ves (okres Bruntál)

Stará Ves
	Ulice Potočná ve Staré Vsi (2016)
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rýmařov
Obec s rozšířenou působností	Rýmařov; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′30″ s. š., 17°14′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	465 (2024)
Rozloha	44,07 km²
Nadmořská výška	645 m n. m.
PSČ	795 01
Počet domů	288 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dlouhá 287/32; Stará Ves; 79501 Rýmařov ; stara.ves@seznam.cz
Starostka	Martina Žáková
	Oficiální web: www.staraves.eu
	Stará Ves
Další údaje
Kód obce	551911
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stará Ves (německy Altendorf^[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 465^[1] obyvatel.

Části obce

Stará Ves (k. ú. Stará Ves u Rýmařova)
Žďárský Potok (k. ú. Žďárský Potok)

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1561. Historie obce Stará Ves začíná ve 13. století, kdy biskup Bruno založil na místě dnešní Staré Vsi osadu, která patřila do rabštejnského panství. Rabštejnské panství bylo postiženo válkami uherskými a v té době osada zanikla. V roce 1480 byla vybudována Janovická tvrz a hrad Rabštejn je již pustý. Na Nový rok 1561 byla vydána lokační listina na znovuosídlení Staré Vsi tehdejšími zástavními držiteli panství Vítem a Vavřincem Ederem ze Šťiavnice. Nynější název se vyskytuje poprvé v prodejní listině císaře Rudolfa II. v roku 1584: „wes, která slowe Stará Wes“. Obec měla vždy vazbu na těžbu a dolování rud. Nejvýznamnějšími držiteli panství byli právě Ederové ze Šťiavnice. Následně se zde usídlili uhlíři, kteří pálili dřevěné uhlí pro místní hutě. Důležitý rok pro obec je rok 1601 – to Ferdinand Hofman povolal na janovické panství císařského lesmistra a nastal obrat v lesním hospodářství k cílevědomému využití a obnově ohromného lesního panství. Nastalo budování milířů, na vodních tocích budování záchytných přehrad pro splavování dřeva na staroveskou pilu, též došlo k vybudování úzkokolejné železnice pro dovoz dříví.

Velký rozvoj v obci nastal po roce 1721, kdy převzal panství Alois Harrach a později Ferdinand Harrach. Za jejich doby nastal rozvoj v oblasti tkalcovství a zpracování textilu. V roce 1757 byl založen papírenský mlýn, roku 1770 se snažila hraběnka Růžena Harrachová obnovit zdejší stříbrné a olověné doly. Rodu Harrachů vděčí obec za spoustu pozitivního – vystavění školky pro děti svých zaměstnanců, dále kostela a vybudování hřbitova.

Dominanta obce byla Alfrédova chata, jejíž stavba byla započata roku 1861, následně rozšířena v roce 1901. Chata vyhořela o Velikonocích v roce 2002 a v současné době zůstává neobnovena. Velkou historickou událostí v obci bylo otevření kina v roce 1927, kdy se hrálo první představení, vybudování skokanského můstku v roce 1932, kdy se zde konalo i mistrovství ve skoku na lyžích.

Později se lidé z obce zabývali lesařinou a zpracování surového dříví na místní pile. V oboru zemědělství se nyní zabývají nejvíce chovem dobytka. V tomto oboru proběhl běžný vývoj od JZD přes státní statky až po současně soukromě hospodařící zemědělce. Původní stavby místních domků byly ze dřeva, kamene, střechy ze dřevěné šindele, otopem bylo samozřejmě dřevo. Les byl a je největším zdrojem zaměstnání místních občanů. Dříví se v zimě sváželo saněmi a železnicí – přenosnou úzkokolejkou a koňmi. Též hutě na zpracování železné rudy skýtaly velkou zaměstnanost. Před druhou světovou válkou byly v obci dva obchody, dva hostince a několik drobných živností.

Poválečný vývoj je spojený s úbytkem obyvatelstva a následným osidlováním. V této době zanikla také značná část domků, zvláště v oblasti Žďárského Potoka. Obce Stará Ves i Žďárský Potok se po staletí utvářely jako zcela samostatné, až v roce 1960 došlo k jejich úřednímu sloučení a Žďárský Potok se stal součástí obce Stará Ves.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Stará Ves podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3100	2969	2632	2527	2354	1922	2028^{[p 1]}	1110	984	779	591	496	516^{[p 2]}

↑ z toho: 14 Čechoslováků, 2009 Němců; 2011 římských katolíků, 2 evangelíků, 10 starokatolíků, 4 bez vyznání
↑ z toho: 447 Čechů, Moravanů a Slezanů, 55 Slováků, 7 Němců; 131 římských katolíků, 4 evangelíci, 233 bez vyznání

V celé obci Stará Ves je evidováno 328 adres: 288 čísel popisných (trvalé objekty) a 40 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 252 domů, z toho 158 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Staré Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2563	2466	2138	2067	1936	1553	1635^{[p 1]}	908	861	696	528	457	474

↑ z toho: 10 Čechoslováků, 1620 Němců; 1621 římských katolíků, 2 evangelíci, 10 starokatolíků, 2 bez vyznání

V samotné Staré Vsi je evidováno 249 adres: 238 čísel popisných a 11 čísel evidenčních.^[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 209 domů, z toho 144 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 534 obyvatel.

Pamětihodnosti

Socha svatého Jana Nepomuckého
Venkovský dům čp. 65

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 591.
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97–98. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-05.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

Literatura

KAREL, Jiří. Stará ves a Žďárský potok v dějinách Moravy. Bruntál: Obecní úřad ve Staré Vsi, 2011. 328 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Ves na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Stará Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[6] z toho: 14 Čechoslováků, 2009 Němců; 2011 římských katolíků, 2 evangelíků, 10 starokatolíků, 4 bez vyznání

[7] z toho: 447 Čechů, Moravanů a Slezanů, 55 Slováků, 7 Němců; 131 římských katolíků, 4 evangelíci, 233 bez vyznání

[9] z toho: 10 Čechoslováků, 1620 Němců; 1621 římských katolíků, 2 evangelíci, 10 starokatolíků, 2 bez vyznání

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 591.

[Obyvatele-5] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97–98. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.

[8] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-05.

[Domy-10] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]

[p 2]

[6]

[p 1]

[7]