Bělbog: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot |
přidán obrázek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Day and Night (Belobog and Chernobog) -- Maxim Sukharev.jpg|náhled|upright=1.0|''Den a noc'' (Bělbog a [[Černoboh|Černobog]]) od Maxima Sukhareva, moderní vyjádření slovanského dualismu]] |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{Citát|Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení<ref name="Poznámka1" group="pozn.">v latinském originále ''consecracio'' a ''execracio'', častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.</ref> – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.<ref>{{Citace monografie |
{{Citát|Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení<ref name="Poznámka1" group="pozn.">v latinském originále ''consecracio'' a ''execracio'', častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.</ref> – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.<ref>{{Citace monografie |
||
Verze z 26. 5. 2021, 11:27
_--_Maxim_Sukharev.jpg)
Bělboh je hypotetický slovanský bůh. Jeho existence je odvozována ze zmínky Helmolda z Bosau 12. století o polabském Černobohovi, jehož protipólem by Bělboh měl být:
| „ | Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení[pozn. 1] – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí.[1] | “ |
Na to že byl bůh tohoto jména skutečně ctěn můžou svědčit některá toponyma, například česká vesnice Bělbožice, ukrajinská vesnice Bilobožnycja, pomořanský klášter Belbuck zvaný také Bělbog a další. Jméno lužické hory Běłobóh je doloženo až v pozdních pramenech.[2]
Podle Zdeňka Váni mohla být představa Bělboha a Černoboha vzniknout až pod vlivem křesťanství, ačkoliv spatřuje ve slovanském náboženství dualistické prvky.[3]
Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend ztotožňuje Bělboha s běloruským Belunem,[4] což je však polní duch.[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ v latinském originále consecracio a execracio, častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.
Reference
- ↑ HELMOLD Z BOSAU. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0786-9. S. 105.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Slovanské starožitnosti. Praha: Bursík & Kohout, 1916. S. 159. Díl II., svazek I..
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 96.
- ↑ DIXON-KENNEDY, Mike. Encyclopedia of Russian & Slavic Myth and Legend. Santa Barbara: ABC Clio, 1998. Dostupné online. ISBN 1-57607-063-8. S. 48.
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 123.
Externí odkazy
Bělboh ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
