Ofión: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
→‎Zdroje: opravil jsem jednak chybějící interpunkci, dále chybnou transkripci řeckých jmen do češtiny, doplnil linky na české stránky a podle anglické stránky jsem znovu přeložil některé části textu, které úplně postrádaly smysl
Řádek 1: Řádek 1:
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“) také zvaný Ophion nebo Ophioneus vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva, podle některých zdrojů, svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].


Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|Pelasgického mýtu o stvoření světa]], se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|pelasgického mýtu o stvoření světa]] se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.


== Zdroje ==
== Zdroje ==


V Heptamychii od [[Pherecydes ze Syrosu|Pherecydta ze Syrosu]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.
V Heptamychii od [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.


Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|Orfické]] poezii, ze které se dochovaly pouze fragmenty.
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|orfické]] poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.


[[Apollonius ze Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
[[Apollónios z Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
Zpíval, jak nebe, země a moře byly jednou smíšeny v jednu formu, po smrtelném sporu byly rozděleny každé zvlášť; a jako hvězdy a měsíc a cesty slunce navždy zachovávají své příslušné místo na obloze, a jako povstalé hory, a jako hučící řeky se svými nymfami vznikly i všechny hrůzné věci. A zpíval jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Ókeanus|Ókeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak skrze sílu paže se jednou vzdala svého neodvolatelného práva pro Chrona a jiného pro Rheu, a jak spadli do vln oceánu; ale jiní dva jak vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], zatímco [[Zeus]], byl ještě dítě a ještě se starostmi dítěte žil v jeskyni Dikté; a ze země narození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; těmito věcmi, kterými se stal Zeus proslulý.


Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Okeanos|Okeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], když [[Zeus]] byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.
[[Lyrocroph]] (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].


Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
U [[Nonnus|Nonna]] v jeho díle Dionysiaca [[Héra]] říci (8.158f):

[[Nonnos z Panopole]] nechává ve svém díle Dionysiaca [[Héra|Héru]] promlouvat takto (8.158f):


Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem.
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem.


''Harmonie'' v tomto textu je zřejmě chyba, jedná se o ''Eurynomé''. Ofión je dále znovu zmíněn Nonnem (12.43):
''Harmonie'' je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o ''Eurynomé''. Ofióna dále znovu zmiňuje [[Nonnos z Panopole|Nonnos]] (12.43):


Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše co tento starodávný Cronus dokázal.
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný [[Kronos]] dokázal.


Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Pheredycta ze Syrosu (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos existují již od počátku ve které Chronos stvoří vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenosu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.


[[Eusebius z Caesarei]] ve svém ''Praeparatio'' (1.10) [[Philo z Byblosu|Phila z Byblos]] převzal Ofióna od Féničanů.
[[Eusebios z Kaisareie]] ve svém díle ''Praeparatio'' (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýdés]] převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.


== Interpretace ==
== Interpretace ==


[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[Pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.
[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 10. 10. 2016, 06:37

V řecké mytologii Ofión (starořecké Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s Eurynomé, než byli oba dva svrženi Kronem a Rheou.

Podle pelasgického mýtu o stvoření světa se právě všichni Pelasgové zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.

Zdroje

V Heptamychii od Ferekýda ze Syru je první doložená zmínka o Ofiónovi.

Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v orfické poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.

Apollónios z Rhodu ve své Argonautice (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:

Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera Okeana, vládli ze sněžného Olympu, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými Titány, když Zeus byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození Kyklopové ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.

Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do Tartaru.

Nonnos z Panopole nechává ve svém díle Dionysiaca Héru promlouvat takto (8.158f):

Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší Tethys; přejdu k domu Harmonie a budu bydlet s Ofiónem.

Harmonie je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o Eurynomé. Ofióna dále znovu zmiňuje Nonnos (12.43):

Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný Kronos dokázal.

Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Ferekýda ze Syru (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do Ogenu, ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.

Eusebios z Kaisareie ve svém díle Praeparatio (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že Ferekýdés převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.

Interpretace

Robert Graves se ve své knize Řecké mýty pokusil zrekonstruovat pelasgický mýtus o stvoření světa, který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře Olympu, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.

Literatura

  • Robert Graves (1982) Řecké mýty - Odeon, Praha.