Ofión: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
→Zdroje: opravil jsem jednak chybějící interpunkci, dále chybnou transkripci řeckých jmen do češtiny, doplnil linky na české stránky a podle anglické stránky jsem znovu přeložil některé části textu, které úplně postrádaly smysl značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“) |
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]]. |
||
Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa| |
Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|pelasgického mýtu o stvoření světa]] se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů. |
||
== Zdroje == |
== Zdroje == |
||
V Heptamychii od [[ |
V Heptamychii od [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] je první doložená zmínka o Ofiónovi. |
||
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus| |
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|orfické]] poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky. |
||
[[ |
[[Apollónios z Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi: |
||
⚫ | Zpíval, jak nebe, země a moře byly |
||
⚫ | Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Okeanos|Okeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], když [[Zeus]] byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem. |
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem. |
||
''Harmonie'' v tomto textu |
''Harmonie'' je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o ''Eurynomé''. Ofióna dále znovu zmiňuje [[Nonnos z Panopole|Nonnos]] (12.43): |
||
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše co tento starodávný |
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný [[Kronos]] dokázal. |
||
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa |
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe. |
||
[[ |
[[Eusebios z Kaisareie]] ve svém díle ''Praeparatio'' (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýdés]] převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů. |
||
== Interpretace == |
== Interpretace == |
||
[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[ |
[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 10. 10. 2016, 06:37
V řecké mytologii Ofión (starořecké Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s Eurynomé, než byli oba dva svrženi Kronem a Rheou.
Podle pelasgického mýtu o stvoření světa se právě všichni Pelasgové zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
Zdroje
V Heptamychii od Ferekýda ze Syru je první doložená zmínka o Ofiónovi.
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v orfické poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.
Apollónios z Rhodu ve své Argonautice (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera Okeana, vládli ze sněžného Olympu, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými Titány, když Zeus byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození Kyklopové ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.
Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do Tartaru.
Nonnos z Panopole nechává ve svém díle Dionysiaca Héru promlouvat takto (8.158f):
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší Tethys; přejdu k domu Harmonie a budu bydlet s Ofiónem.
Harmonie je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o Eurynomé. Ofióna dále znovu zmiňuje Nonnos (12.43):
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný Kronos dokázal.
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Ferekýda ze Syru (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do Ogenu, ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
Eusebios z Kaisareie ve svém díle Praeparatio (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že Ferekýdés převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.
Interpretace
Robert Graves se ve své knize Řecké mýty pokusil zrekonstruovat pelasgický mýtus o stvoření světa, který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře Olympu, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.