Ofión: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 10. 2016, 06:37

V řecké mytologii Ofión (starořecké Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s Eurynomé, než byli oba dva svrženi Kronem a Rheou.

Podle pelasgického mýtu o stvoření světa se právě všichni Pelasgové zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.

Zdroje

V Heptamychii od Ferekýda ze Syru je první doložená zmínka o Ofiónovi.

Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v orfické poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.

Apollónios z Rhodu ve své Argonautice (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:

Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera Okeana, vládli ze sněžného Olympu, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými Titány, když Zeus byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození Kyklopové ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.

Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do Tartaru.

Nonnos z Panopole nechává ve svém díle Dionysiaca Héru promlouvat takto (8.158f):

Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší Tethys; přejdu k domu Harmonie a budu bydlet s Ofiónem.

Harmonie je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o Eurynomé. Ofióna dále znovu zmiňuje Nonnos (12.43):

Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný Kronos dokázal.

Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Ferekýda ze Syru (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do Ogenu, ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.

Eusebios z Kaisareie ve svém díle Praeparatio (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že Ferekýdés převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.

Interpretace

Robert Graves se ve své knize Řecké mýty pokusil zrekonstruovat pelasgický mýtus o stvoření světa, který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře Olympu, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.

Literatura

Robert Graves (1982) Řecké mýty - Odeon, Praha.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“) také zvaný Ophion nebo Ophioneus vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva, podle některých zdrojů, svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].
+V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].
-Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|Pelasgického mýtu o stvoření světa]], se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
+Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|pelasgického mýtu o stvoření světa]] se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
 == Zdroje ==
-V Heptamychii od [[Pherecydes ze Syrosu|Pherecydta ze Syrosu]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.
+V Heptamychii od [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.
-Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|Orfické]] poezii, ze které se dochovaly pouze fragmenty.
+Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|orfické]] poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.
-[[Apollonius ze Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
+[[Apollónios z Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
-Zpíval, jak nebe, země a moře byly jednou smíšeny v jednu formu, po smrtelném sporu byly rozděleny každé zvlášť; a jako hvězdy a měsíc a cesty slunce navždy zachovávají své příslušné místo na obloze, a jako povstalé hory, a jako hučící řeky se svými nymfami vznikly i všechny hrůzné věci. A zpíval jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Ókeanus|Ókeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak skrze sílu paže se jednou vzdala svého neodvolatelného práva pro Chrona a jiného pro Rheu, a jak spadli do vln oceánu; ale jiní dva jak vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], zatímco [[Zeus]], byl ještě dítě a ještě se starostmi dítěte žil v jeskyni Dikté; a ze země narození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; těmito věcmi, kterými se stal Zeus proslulý.
+Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Okeanos|Okeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], když [[Zeus]] byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.
-[[Lyrocroph]] (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
+Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
-U [[Nonnus|Nonna]] v jeho díle Dionysiaca má [[Héra]] říci (8.158f):
+[[Nonnos z Panopole]] nechává ve svém díle Dionysiaca [[Héra|Héru]] promlouvat takto (8.158f):
 Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem.
-''Harmonie'' v tomto textu je zřejmě chyba, jedná se o ''Eurynomé''. Ofión je dále znovu zmíněn Nonnem (12.43):
+''Harmonie'' je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o ''Eurynomé''. Ofióna dále znovu zmiňuje [[Nonnos z Panopole|Nonnos]] (12.43):
-Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše co tento starodávný Cronus dokázal.
+Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný [[Kronos]] dokázal.
-Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa Pheredycta ze Syrosu (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos existují již od počátku ve které Chronos stvoří vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenosu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
+Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
-[[Eusebius z Caesarei]] ve svém ''Praeparatio'' (1.10) [[Philo z Byblosu|Phila z Byblos]] převzal Ofióna od Féničanů.
+[[Eusebios z Kaisareie]] ve svém díle ''Praeparatio'' (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýdés]] převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.
 == Interpretace ==
-[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[Pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.
+[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.
 == Literatura ==