Kreolština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ portály
doplnění literatury
Řádek 1: Řádek 1:
'''Kreolština''' ({{Vjazyce|es }} {{Cizojazyčně|es|''criollo''}}) označuje v [[Jazykověda|jazykovědě]] jazyk, změněný v důsledku vlivu jiných jazyků, přičemž tímto vlivem se rozumí vliv mateřského jazyka jednoho z rodičů. Kreolizované jazyky vznikaly především v místech mimo [[Evropa|Evropu]], kde se usazovali evropští osadníci a stýkali se s původním obyvatelstvem (ale nejen tam). Vznikly tak kreolizované formy celé řady evropských jazyků, které jsou oproti původní podobě jen částečně pozměněny a zůstávají jim dobře srozumitelné.
'''Kreolština''' ({{Vjazyce|es }} {{Cizojazyčně|es|''criollo''}}) označuje v [[Jazykověda|jazykovědě]] jazyk, změněný v důsledku vlivu jiných jazyků, přičemž tímto vlivem se rozumí vliv mateřského jazyka jednoho z rodičů. Kreolizované jazyky vznikaly především v místech mimo [[Evropa|Evropu]], kde se usazovali evropští osadníci a stýkali se s původním obyvatelstvem (ale nejen tam). Vznikly tak kreolizované formy celé řady evropských jazyků, které jsou oproti původní podobě jen částečně pozměněny a zůstávají jim dobře srozumitelné.


Často dochází k mylné představě, že jednotlivé formy kreolštiny jsou si podobné navzájem. Ve skutečnosti jsou si například kreolizovaná [[francouzština]] a kreolizovaná [[malajština]] zcela nesrozumitelné a např. verze kreolizované francouzštiny jsou mezi sebou často méně podobné než se samotnou spisovnou francouzštinou. Např. věta ''všichni potřebujeme společně pracovat pro budování naší budoucnosti'' se píše francouzsky ''nous tous avons besoin de travailler ensemble à créer notre avenir'' a seychelsky ''nou tou bezwen travay ansamn pou kree nou lavenir'', přičemž výslovnost je velice podobná (kreolizované jazyky obvykle používají více [[fonetika|fonetický]] přepis). Uživatelé kreolštiny jsou obvykle [[mulat]]i, řidčeji [[mestic]]i, ale ve španělsky hovořících zemích nebo mezi [[Afrikánci]] převládají i uživatelé světlé pleti. Navíc v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] pojem ''kreol'' často neoznačuje osobu používající kreolštinu, ale potomka evropských přistěhovalců bez bližšího jazykového určení, což vede k častému zaměňování. Kreolizací a kreolštinou se zabývá obor lingvistiky zvaný kreolistika. Evropa zažila naposledy významný případ kreolizace v období po pádu [[Římská říše|starověkého Říma]], kdy kreolizací [[Latina|latiny]] postupně vznikly [[románské jazyky]].
Často dochází k mylné představě, že jednotlivé formy kreolštiny jsou si podobné navzájem. Ve skutečnosti jsou si například kreolizovaná [[francouzština]] a kreolizovaná [[malajština]] zcela nesrozumitelné a např. verze kreolizované francouzštiny jsou mezi sebou často méně podobné než se samotnou spisovnou francouzštinou. Např. věta ''všichni potřebujeme společně pracovat pro budování naší budoucnosti'' se píše francouzsky ''nous tous avons besoin de travailler ensemble à créer notre avenir'' a seychelsky ''nou tou bezwen travay ansamn pou kree nou lavenir'', přičemž výslovnost je velice podobná (kreolizované jazyky obvykle používají více [[fonetika|fonetický]] přepis). Uživatelé kreolštiny jsou obvykle [[mulat]]i, řidčeji [[mestic]]i, ale ve španělsky hovořících zemích nebo mezi [[Afrikánci]] převládají i uživatelé světlé pleti. Navíc v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] pojem ''kreol'' často neoznačuje osobu používající kreolštinu, ale potomka evropských přistěhovalců bez bližšího jazykového určení, což vede k častému zaměňování. Kreolizací a kreolštinou se zabývá obor lingvistiky zvaný kreolistika. Evropa zažila naposledy významný případ kreolizace v období po pádu [[Římská říše|starověkého Říma]], kdy kreolizací [[Latina|latiny]] postupně vznikly [[románské jazyky]].<ref>Stéphane Goyette: The emergence of the Romance languages from Latin. A case for creolization effects. University of Ottawa, 2000.</ref>


Předstupněm kreolizace je [[pidžin]]izace. Pidžinizací původního jazyka vzniká dorozumívací jazyk, který nemá vyvinutou úplnou gramatiku. Pidžin nemůže být mateřštinou, může se ovšem vyvinout v mateřštinu následující generace mluvčích a v tom případě dochází k jeho úplné gramatizaci (je kreolizován).
Předstupněm kreolizace je [[pidžin]]izace. Pidžinizací původního jazyka vzniká dorozumívací jazyk, který nemá vyvinutou úplnou gramatiku. Pidžin nemůže být mateřštinou, může se ovšem vyvinout v mateřštinu následující generace mluvčích a v tom případě dochází k jeho úplné gramatizaci (je kreolizován).
Řádek 19: Řádek 19:
** réunionština na [[Réunion]]u
** réunionština na [[Réunion]]u
** mauricijština na [[Mauricius|Mauritius]]
** mauricijština na [[Mauricius|Mauritius]]
** seychelština na [[Seychely|Seychelách]]
** seychelština na [[Seychely|Seychelách]]Uni
** ke vzniku kreolizované francouzštiny dochází v současné době na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]]
** ke vzniku kreolizované francouzštiny dochází v současné době na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]]
=== Na základě [[angličtina|angličtiny]] ===
=== Na základě [[angličtina|angličtiny]] ===

Verze z 20. 6. 2016, 20:33

Kreolština (španělsky criollo) označuje v jazykovědě jazyk, změněný v důsledku vlivu jiných jazyků, přičemž tímto vlivem se rozumí vliv mateřského jazyka jednoho z rodičů. Kreolizované jazyky vznikaly především v místech mimo Evropu, kde se usazovali evropští osadníci a stýkali se s původním obyvatelstvem (ale nejen tam). Vznikly tak kreolizované formy celé řady evropských jazyků, které jsou oproti původní podobě jen částečně pozměněny a zůstávají jim dobře srozumitelné.

Často dochází k mylné představě, že jednotlivé formy kreolštiny jsou si podobné navzájem. Ve skutečnosti jsou si například kreolizovaná francouzština a kreolizovaná malajština zcela nesrozumitelné a např. verze kreolizované francouzštiny jsou mezi sebou často méně podobné než se samotnou spisovnou francouzštinou. Např. věta všichni potřebujeme společně pracovat pro budování naší budoucnosti se píše francouzsky nous tous avons besoin de travailler ensemble à créer notre avenir a seychelsky nou tou bezwen travay ansamn pou kree nou lavenir, přičemž výslovnost je velice podobná (kreolizované jazyky obvykle používají více fonetický přepis). Uživatelé kreolštiny jsou obvykle mulati, řidčeji mestici, ale ve španělsky hovořících zemích nebo mezi Afrikánci převládají i uživatelé světlé pleti. Navíc v Latinské Americe pojem kreol často neoznačuje osobu používající kreolštinu, ale potomka evropských přistěhovalců bez bližšího jazykového určení, což vede k častému zaměňování. Kreolizací a kreolštinou se zabývá obor lingvistiky zvaný kreolistika. Evropa zažila naposledy významný případ kreolizace v období po pádu starověkého Říma, kdy kreolizací latiny postupně vznikly románské jazyky.[1]

Předstupněm kreolizace je pidžinizace. Pidžinizací původního jazyka vzniká dorozumívací jazyk, který nemá vyvinutou úplnou gramatiku. Pidžin nemůže být mateřštinou, může se ovšem vyvinout v mateřštinu následující generace mluvčích a v tom případě dochází k jeho úplné gramatizaci (je kreolizován).

Přehled kreolizovaných jazyků

Na základě francouzštiny

Na základě angličtiny

Na základě španělštiny

Na základě portugalštiny

Na základě malajštiny

Na základě němčiny

Na bázi nizozemštiny

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stéphane Goyette: The emergence of the Romance languages from Latin. A case for creolization effects. University of Ottawa, 2000.
  2. ↑ AUGSBURG, Hans Kratzer. Auf Papua-Neuginea spricht man Unserdeutsch. sueddeutsche.de. Dostupné online [cit. 2016-01-30]. ISSN 0174-4917. (německy) 

Literatura

  • KOVÁŘ, M. Vybrané problémy z regionální geografie (část Frankofonie). Ostrava : Ostravská univerzita, 2006. 60 s. ISBN 978-80-7368-354-2
  • KLÉGR, A. et ZIMA, P.: Světem jazyků, Albatros, Praha, 1989

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kreolština&oldid=13851297“