Dusičnan barnatý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
m změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Dusičnan barnatý
| název = Dusičnan barnatý
| obrázek = Dusičnan barnatý.JPG
| obrázek = Dusičnan barnatý.JPG
|velikost obrázku=250px
| velikost obrázku = 250px
|popisek=Dusičnan barnatý
| popisek = Dusičnan barnatý
|obrázek2=Ba(NO3)2.png
| obrázek2 = Ba(NO3)2.png
|velikost obrázku2=250px
| velikost obrázku2 = 250px
|popisek2=Dusičnan barnatý
| popisek2 = Dusičnan barnatý
| systematický název = Dusičnan barnatý
| systematický název = Dusičnan barnatý
| anglický název = Barium nitrate
| anglický název = Barium nitrate
| německý název = Bariumnitrat
| německý název = Bariumnitrat
| sumární vzorec = Ba(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>
| sumární vzorec = Ba(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>
| vzhled = bílý&nbsp;prášek&nbsp;nebo&nbsp;krystalky
| vzhled = bílý&nbsp;prášek&nbsp;nebo&nbsp;krystalky
| číslo CAS = 10022-31-8
| číslo CAS = 10022-31-8
| PubChem = 24798
| PubChem = 24798
| číslo RTECS = CQ9625000
| číslo RTECS = CQ9625000
| molární hmotnost = 261,34&nbsp;g/mol <br /> 297,37&nbsp;g/mol (''monohydrát'')
| molární hmotnost = 261,34&nbsp;g/mol <br /> 297,37&nbsp;g/mol (''monohydrát'')
| teplota tání = 595&nbsp;°C
| teplota tání = 595&nbsp;°C
| hustota = 3,228&nbsp;g/cm<sup>3</sup><br /> 3,164&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''monohydrát'')
| hustota = 3,228&nbsp;g/cm<sup>3</sup><br /> 3,164&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''monohydrát'')
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,572
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,572
| rozpustnost = 4,99&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br />6,78&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />9,10&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />11,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br />14,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br />20,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br />26,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br />34,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| rozpustnost = 4,99&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br />6,78&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />9,10&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />11,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br />14,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br />20,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br />26,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br />34,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| rozpustnost polární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')
| rozpustnost polární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')
| relativní permitivita = 5,7
| relativní permitivita = 5,7
| měrná magnetická susceptibilita = -3,158·10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| měrná magnetická susceptibilita = -3,158·10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] <br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''monohydrát'')
| struktura = zobrazit
| hrana mřížky = a= 811&nbsp;pm <br /> '''monohydrát'''<br /> a= 705&nbsp;pm<br /> c= 1&nbsp;766&nbsp;pm
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] <br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''monohydrát'')
| hrana mřížky = a= 811&nbsp;pm <br /> '''monohydrát'''<br /> a= 705&nbsp;pm<br /> c= 1&nbsp;766&nbsp;pm
| standardní slučovací entalpie = -991,9&nbsp;kJ/mol<br /> -1&nbsp;351&nbsp;kJ/mol (''monohydrát'')
| entalpie tání = 96,7&nbsp;J/g
| termodynamické vlastnosti = zobrazit
| standardní slučovací entalpie = -991,9&nbsp;kJ/mol<br /> -1&nbsp;351&nbsp;kJ/mol (''monohydrát'')
| entalpie rozpouštění = 162,6&nbsp;J/g (''18&nbsp;°C'')
| standardní molární entropie = 214&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup>
| entalpie tání = 96,7&nbsp;J/g
| standardní slučovací Gibbsova energie = -795,0&nbsp;kJ/mol
| entalpie rozpouštění = 162,6&nbsp;J/g (''18&nbsp;°C'')
| standardní molární entropie = 214&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup>
| izobarické měrné teplo = 0,580&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup>
| symboly nebezpečí = {{zdraví škodlivý}} {{oxidující}}
| standardní slučovací Gibbsova energie = -795,0&nbsp;kJ/mol
| R-věty = {{R|8}}, {{R|20/22}}
| izobarické měrné teplo = 0,580&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup>
| S-věty = ({{S|2}}), {{S|28}}
| bezpečnost = zobrazit
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| symboly nebezpečí = {{zdraví škodlivý}} {{oxidující}}
| zdraví = 3
| R-věty = {{R|8}}, {{R|20/22}}
| hořlavost = 0
| S-věty = ({{S|2}}), {{S|28}}
| reaktivita = 3
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| ostatní rizika =
|zdraví=3
}}
|hořlavost=0
|reaktivita=3
|ostatní rizika=}}
}}
}}


Řádek 60: Řádek 58:
== Literatura ==
== Literatura ==


* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
* {{Citace monografie|příjmení = VOHLÍDAL|jméno = JIŘÍ|příjmení2 = ŠTULÍK|jméno2 = KAREL|příjmení3 = JULÁK|jméno3 = ALOIS|rok = 1999|titul = Chemické a analytické tabulky|vydavatel = Grada Publishing|místo = Praha|isbn = 80-7169-855-5|vydání = 1}}


{{pahýl}}
{{pahýl}}

Verze z 28. 1. 2016, 17:30

Dusičnan barnatý
Dusičnan barnatý
Dusičnan barnatý
Dusičnan barnatý
Dusičnan barnatý
Obecné
Systematický názevDusičnan barnatý
Anglický názevBarium nitrate
Německý názevBariumnitrat
Sumární vzorecBa(NO3)2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10022-31-8
PubChem24798
Číslo RTECSCQ9625000
Vlastnosti
Molární hmotnost261,34 g/mol
297,37 g/mol (monohydrát)
Teplota tání595 °C
Hustota3,228 g/cm3
3,164 g/cm3 (monohydrát)
Index lomunD= 1,572
Rozpustnost ve vodě4,99 g/100 ml (0 °C)
6,78 g/100 ml (10 °C)
9,10 g/100 ml (20 °C)
11,6 g/100 ml (30 °C)
14,3 g/100 ml (40 °C)
20,3 g/100 ml (60 °C)
26,6 g/100 ml (80 °C)
34,2 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol (málo)
ethanol (ne)
Relativní permitivita εr5,7
Měrná magnetická susceptibilita-3,158·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
šesterečná (monohydrát)
Hrana krystalové mřížkya= 811 pm
monohydrát
a= 705 pm
c= 1 766 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-991,9 kJ/mol
-1 351 kJ/mol (monohydrát)
Entalpie tání ΔHt96,7 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp162,6 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°214 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-795,0 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,580 JK-1g-1
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
Oxidující
Oxidující (O)
R-větyR8, R20/22
S-věty(S2), S28
NFPA 704
0
3
3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan barnatý je anorganická sloučenina se vzorcem Ba(NO3)2. Jedná se o barnatou sůl kyseliny dusičné.

Za běžných podmínek je dusičnan barnatý bílá pevná látka. Rozpouští se ve vodě a je toxický. V přírodě se vyskytuje ve formě vzácného nerostu nitrobarytu.

Baratol je výbušnina složená z dusičnanu barnatého, TNT a pojiva. Vysoká hustota dusičnanu barnatého znamená, že i baratol má vysokou hustotu. Směs dusičnanu barnatého s hliníkovým práškem je vysoce výbušná a používala se jako bleskový prášek. Ve směsi s termitem vzniká Thermate-TH3, výbušnina používaná ve vojenských termitových granátech. Dusičnan barnatý se používá i při výrobě oxidu barnatého, vakuových trubic a pro dosažení zelené barvy u zábavní pyrotechniky.

Příprava

K přípravě jsou používany dva postupy. První spočívá v rozpuštění malého kusu uhličitanu barnatého v kyselině dusičné, přičemž mohou vnikat případné nečistoty, Dusičnan barnatý se potom získá filtrací, odpařením a následnou krystalizací. Druhý postup vyžaduje reakci chloridu barnatého s vyhřívaným roztokem dusičnanu sodného, ​​přičemž se postupně krystalizují malé částečky dusičnanu barnatého.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium nitrate na anglické Wikipedii.


Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.