Vratislav Hugo Brunner: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Tsmido (diskuse | příspěvky)
238 editací
Tsmido (diskuse | příspěvky)
238 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 245: Řádek 245:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=brunner&Fjmeno=hugo&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor= Informační systém abART: Vratislav Hugo Brunner]
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=brunner&Fjmeno=hugo&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor= Informační systém abART: Brunner Vratislav Hugo]
* {{NK ČR|jk01013327}}
* {{NK ČR|jk01013327}}
* [http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=123&year=2008&id=103&img=1017 výstava ''Artěl / Umění pro všední den''] v [[Uměleckoprůmyslové muzeum|UPM]], [[Praha]], 27. listopad 2008 — 1. březen 2009
* [http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=123&year=2008&id=103&img=1017 výstava ''Artěl / Umění pro všední den''] v [[Uměleckoprůmyslové muzeum|UPM]], [[Praha]], 27. listopad 2008 — 1. březen 2009

Verze z 30. 3. 2015, 10:25

Vratislav Hugo Brunner
Narození15. říjen 1886
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. července 1928 (ve věku 41 let)
Lomnice u Jílového ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánígrafický designér, malíř, typograf, učitel, redaktor, karikaturista, ilustrátor, grafik, scénograf a umělecký pedagog
PodpisVratislav Hugo Brunner – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Hugo Brunner (15. října 1886 Praha – 13. července 1928 Lomnice u Jílového) byl český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor hraček, divadelních scénografií, malíř. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky.

Život

Vratislav Hugo Brunner se narodil v rodině staroměstského klempíře a po celý život žil v domě „V nebi“ na rohu Perštýna a Skořepky na Starém Městě pražském. Studoval staroměstskou reálku, kde se přátelil s Eduardem Bassem a Františkem Frabšou. Eduard Bass byl jeho celoživotním přítelem.

Po prvním semestru kvinty odešel na Akademii výtvarných umění. V přípravce byli jeho učiteli Vlaho Bukovac a Bohumír Roubalík. Později pracoval pod vedením Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxmiliána Pirnera.

Je neprůbojný ale spoluorganizuje studentský život. Pro své přátele je velice obětavý. Miluje své "vlídné kouty" u přátel, jako jsou:

Od roku 1906 uveřejňuje časopisecky ilustrace a karikatury. V roce 1908 je jedním ze spoluzakladatelů Artělu (spolu s J. Bendou, H. Johnovou a M. Teinitzerovou). V roce 1909 spoluzakládá Novou edici (která vychází do roku 1912 a přes krátkou dobu vydávání významně ovlivnila vývoj knižní kultury). V roce 1912 navštěvuje Lipsko a Mnichov. Ze zahraničí se vrací nešťastný zpět do Prahy, protože mu chybí jeho oblíbené prostředí. Od roku 1919 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žákem a později asistentem byl Josef Kaplický. V roce 1921 navrhuje malířskou výzdobu pro vstupní síň I. výstavy Svazu českého díla. V roce 1925 obdržel 1. cenu a zlatou medaili za knižní výzdobu na Světové výstavě v Paříži. Téhož roku vytvořil malby pro československé vyslanectví v Pešti. Jeden rok působil na Státní grafické škole jako výtvarník knihařského oddělení. V letech 1925 - 1927 byl členem redakce časopisu Pestrý týden, který vydával Karel Neubert. Potřetí v životě opouští Prahu až krátce před smrtí v roce 1927 na ozdravný pobyt do Itálie a na Sicílii. Jeho vážný zdravotní stav už ale tato cesta nedokáže zlepšit. Zemřel 13. července 1928 po dlouhé nemoci.

Spolek výtvarných umělců Mánes uspořádal v zimě 1928 posmrtnou výstavu Brunnerova díla v Obecním domě v Praze.

Dílo

„ Víme, že výtvarné dílo je pomník, jejž si umělec sám za svého života buduje, a že v očích příštích pokolení je hodnota umělcova dána hodnotou jeho díla. Leč jsou případy, kdy jen výtvarně – kritické měření a vážení znamená křivdu, protože jsou umělecké osobnosti, jejichž význam je nejen v díle, nýbrž i v tom, co s tímto dílem podnikaly. “
— Eduard Bass [1]

Počátky

V mládí byl ovlivněn řadou dobových vzorů (Heinrich Vogeler - Worpswedská škola, Aubrey Beardsley, Félicien Rops, Vallton, Edvard Munch, Théophile Steinlen, Henri de Toulouse-Lautrec). Později mají hlavní vliv na jeho kresbu a malbu barokní malířství a Honoré Daumier.

Knižní grafika

Návrh písma V. H. Brunnera (1919)

Již v době studií se začal věnovat úpravě knih. Pracoval nejprve pro S.K.Neumanna (Knihovna Nového kultu, 3. ročník), poté upravoval Knihy dobrých autorů pro Kamillu Neumannovou. Celkem upravil asi 600 knih,[2] mimo jiné pro:

  • Spolek českých bibliofilů,
  • Ludvík Bradáč,
  • Karel Janský (edice Hyperion)

Mezi jeho nejznámější úpravy patří například:

Navrhl řadu vlastních písem, která používal pro své grafické úpravy. Upravoval katalogy pro SČUG Hollar a Spolek výtvarných umělců Mánes.

„ Brunnerova cena není jen v estetické kráse, jež vystupovala čím dál tím čistěji a ryzeji, jeho význam byl i v tom, jak mnohonásobně jeho tvůrce zasahoval v český život vůbec, jak vedle pouhých knižních úprav vytvářel i kult krásné knihy, jaký vliv měl na fedrování literatury, ba přímo na její vznikání. “
— Eduard Bass [1]

Karikatury

V. H. Brunner kreslí Krále Sobiáše, vlastní karikatura v Rozpravách Aventina, 1925

Své karikatury publikuje v časopisech: Nová omladina, Šibeničky (F. Borový), Kopřivy, Letáky (St. Minařík), Prager Presse, Rarach, Rozpravy Aventina (Otakar Štorch–Marien), a jinde. Existuje též řada nepublikovaných karikatur, které jsou rozptýleny v různých památnících a soukromých sbírkách. Některé z nich byly po Brunnerově smrti použity v různých příležitostných vydáních spolu s jeho texty.

Scénografie

Je autorem následujících scénografií: Pro Národní divadlo:

Městská divadla pražská:

Dále pracoval pro kabaret Červená sedma.

Literární práce

Literárními pracemi V. H. Brunnera jsou nejčastěji soubory karIkatur doprovázené autorovými texty, některé byly vydány až po Brunnerově smrti. Jsou to například:

  • Kamarádi a známí (Praha, Družstevní práce, 1922, další vydání 1929)
  • Přenešťastná historie o tom co se může státi, když tak spánek schvátí nešťastného malíře a to V. H. Brunýře (Praha, Marie Kozlerová, 1922)
  • Epická improvisace o králi Sobiáši (soukromý tisk, Otakar Štorch–Marien, 1925) - parodie na Karla Kramáře[5]
  • Dobrodružství na Sahaře (soukromý tisk, Kamill Resler, 1928)
  • Princ s ptákem Ohnivákem čili Když nemám chotě milovníka, namluvím si žalářníka aneb Intrik kdo se málo štítí, v černém lese štěstí chytí jinak Každá bolest velká dojista se přelká také Lepší papoušek nežli nic (Praha, Dr. Štěpán Jež, 1930)

Další práce

Poštovní známka Osvobozená republika z roku 1920

V roce 1927 navrhl spolu s Otakarem Španielem výzdobu západních dveří dostavby chrámu sv. Víta na Pražském Hradě (byly realizovány v roce 1929, po Brunnerově smrti).

Je též autorem exlibris, návrhů bibelotů a hraček. Navrhl poštovní známku Osvobozená republika (1920).

Pseudonymy

  • Daudas (Kalendář revolucionářů 1904, Šibeničky 1906),
  • K. Bláha (Obzory 1905),
  • Vojtěch Rábl (Kniha mladých 1909),
  • J. Chmel (Rarach 1920),
  • Jaroslav Studnička (Letáky 1917, Šibeničky 1918–1920, Rarach 1920, Kvítko z čertovy zahrádky 1925–1926),
  • A.L. (Šibeničky 1919),
  • J.S. (Šibeničky 1919),

Odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Poznámky

  1. ↑ a b c BASS, Eduard. Marginálie k životu a dílu. In: V. H. Brunner 1886-1928, Dílo. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1929.
  2. ↑ Ludmila Kybalová: Úvodní studie in: Božena Polívková: V. H. Brunner - tvůrce české knihy / soupis knižní grafiky, Praha, Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961
  3. ↑ archiv ND
  4. ↑ Divadlo na Vinohradech 1907 - 1997, (uspořádal Zdeněk Hedbávný), Divadlo na Vinohradech, 1997, ISBN 80-238-2476-7
  5. ↑ VLNAS, Vít. »Vůdce národního národa« Karel Kramář očima Vratislava Nechleby a V. H. Brunnera. S. 12. [Dějiny a současnost] [online]. 2008 [cit. 2010-01-14]. Roč. 2008, čís. 1, s. 12. Dostupné online. ISSN 0418-5129. 

Literatura

  • HLAVSA, Oldřich. Typografie 2. 1. vyd. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1981. 560 s.
  • RADA, Vlastimil. O V. H. Brunnerovi. Rozpravy Aventina. Duben 1926, čís. 8, s. 101. Dostupné online. 
  • V. H. Brunner 1886–1928, Dílo, Spolek výtvarných umělců Mánes, 1929
  • Božena Polívková: Výtvarná práce V.H. Brunnera pro českou knihu, Praha, Ladislav Kuncíř, 1929
  • LEŠEHRAD, Emanuel. Vzpomínkou na V. H. Brunnera. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 5, čís. 16, s. 184. Dostupné online. 
  • Knižní obálky V. H. Brunnera, výběr prací V. H. B. z let 1916 až 1928, úvodní stať Jarmil Krecar, knihu sestavil a upravil Ladislav Sutnar, Praha, Státní grafická škola, 1936
  • Ludmila Kybalová: Úvodní studie in: Božena Polívková: V. H. Brunner - tvůrce české knihy / soupis knižní grafiky, Praha, Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961;
  • ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Díl první. Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 122, 142-3, 146, 149-154, 157, 184, 187, 192, 197-8, 230, 239
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Brunner, Vratislav Hugo, s. 107-108. 
  • šifra BN (Bohumil Nuska): heslo Brunner, Vratislav Hugo, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1.sv., str. 92–93, Praha, Academia, 1995, ISBN 80-200-0521-8;
  • heslo Brunner, Vratislav Hugo. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek I/2. S. 767.
  • MÍČOVÁ, Marie. Hračky. In: FRONEK, Jiří. Artěl : Umění pro všední den 1908 – 1935. Praha: Uměleckoprůmyslové museum : Arbor vitae, 2008. ISBN 978-80-7101-081-4.
  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 27, 37, 48, 58

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vratislav_Hugo_Brunner&oldid=12416129“