Červená Řečice: Porovnání verzí
aktualizace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
přidán obsah značky: revertováno první editace editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| nadmořská výška = 455 |
| nadmořská výška = 455 |
||
}} |
}} |
||
Město '''Červená Řečice''' ([[němčina|německy]] ''{{cizojazyčně|de|Roth Retschitz}}'' i ''Rothrecitz'') se nachází v [[Okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]] v [[kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] asi 10 km severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Město '''Červená Řečice''' ([[němčina|německy]] ''{{cizojazyčně|de|Roth Retschitz}}'' i ''Rothrecitz'') se nachází v [[Okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]] v [[kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] asi 10 km severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Je to nejmenší město v kraji Vysočina. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Verze z 15. 1. 2023, 23:36
| Červená Řečice | |
|---|---|
 zámek | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Pelhřimov |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′41″ s. š., 15°10′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 045 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,46 km² |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| PSČ | 393 01, 394 46 |
| Počet domů | 441 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Červená Řečice 19 394 46 Červená Řečice starosta@cervenarecice.info |
| Starostka | Zdeňka Bečková |
| Oficiální web: www | |
  Červená Řečice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547778 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Červená Řečice (německy Roth Retschitz i Rothrecitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina asi 10 km severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Je to nejmenší město v kraji Vysočina. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.[3]
Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Na místním zámku probíhá od roku 1997 každoročně v srpnu výtvarně recesivní akce Slámování.
Historie
V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi pozemky při horním toku řeky Želivky.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Na prostranném, čtvercovém náměstí je několik pěkných staveb s barokními štíty, je zdobeno stromovím a vroubeno domky většinou přízemními. Na náměstí stojí morový sloup se sochou Panny Marie a pomník Tomáše Garrigua Masaryka. V obou rozích jižní strany náměstí se zvedají pozoruhodné stavby, na jihovýchodě gotický děkanský kostel, na jihozápadě původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Před zámkem je pomník obětem světových válek. Kostel byl založen r. 1283 Dobšem z Bechyně. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého. Když nastaly nebezpečné doby za vpádu Braniborů, byl opevněn mocnou zdí. Z doby založení zůstal gotický presbytář, v němž je sanktuarium se starou tepanou mříží. Křtitelnice je ze 16. století, na jejím plášti jsou reliéfy a na víku soška sv. Jana Křtitele. Věž byla přistavěna až v 16. století; v její přízemní kobce jsou dva náhrobní kameny se znaky Milíčovských z Braunberka, Skuhrovských a Leskovců, majitelů zámku. Na hlavním oltáři kostela byl obraz sv. Maří Magdaleny, dílo Quirina Jahna. Nyní je umístěn na děkanství. V zahradě děkanství je gotická osmiboká žulová křtitelnice, pocházející z doby založení kostela. Začátkem 18. století byl kostel barokně přestavěn. Na sever od náměstí je pozdně gotický kostelík Božího Těla. Na hřbitově stojí kaple, založená koncem 16. století, po požáru na počátku 19. století byla vystavěna znovu.
Červená Řečice je velmi staré město. Již ve 12. století byla sídlem děkanátu. Původní městečko stálo dříve severněji. Na nynějším místě bylo vystavěno až r. 1669 po zhoubném požáru, který celé město zničil.[5]
Severně od města je již od roku 1675 v provozu papírna, po znárodnění ve 20. století součást Jihočeských papíren ve Větřní, později samostatná pod značkou CEREPA.[6]
Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[7]
Školství
- Mateřská škola Červená Řečice
Pamětihodnosti
Městem prochází silnice II. třídy č. 112. Před náměstím při jízdě ve směru od Křelovic vyčnívá do silnice dům č.p. 6.
Městská památková zóna zahrnuje mimo jiné
- Zámek Červená Řečice
- Kostel Božího Těla
- Kostel svaté Maří Magdalény
- Boží muka
- Smírčí kámen
- Socha Panny Marie na náměstí z roku 1712
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara
- Vodní mlýn
Části obce a geografie
- Červená Řečice
- Milotičky
- Popelištná
- Těchoraz
- Zmišovice
Katastr ohraničuje na severu tok řeky Trnávka a nejnižším bodem je hladina přehradní nádrže Trnávka (Želiv), cca 410 m. Nejvyšší vrcholky v jihozápadní části katastru mají nadmořskou výšku 610-620 m.
Galerie
-
Náměstí a obecní úřad -
-
Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela -
Kostel sv. Máří Magdalény -
Mariánský sloup na náměstí -
-
Fontána na náměstí se zámkem v pozadí -
Kostel Božího Těla
.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Oficiální webové stránky města Červená Řečice [online]. Červená Řečice: MÚ Červená Řečice [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Hana. ČERVENÁ ŘEČICE [online]. www.fotocesko.cz, 3.4.2012 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENÁ ŘEČICE. Letem světem. 29.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 7, s. 15. Dostupné online.
- ↑ HTTP://WWW.ESMEDIA.CZ, ESMEDIA Interactive. O firmě - Historie papírny | CEREPA, a.s.. www.cerepa.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená Řečice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Řečice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Červená Řečice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Červená Řečice na www.fotocesko.cz
