Palác: Porovnání verzí
dotaz na zdroj k palácovému hospodářství, doplnění k největším palácům značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přesun šablon Commons a Commonscat na vhodné místo; kosmetické úpravy značka: revertováno |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Původ a historie == |
== Původ a historie == |
||
[[Soubor:Hue 3908a.jpg|náhled|vlevo|upright=1.2|Císařský palác v Hue {{Malé|(Vietnam)}}]] |
[[Soubor:Hue 3908a.jpg|náhled|vlevo|upright=1.2|Císařský palác v Hue {{Malé|(Vietnam)}}]] |
||
Výraz ''palác'' do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu [[Palatin (Řím)|''Palatinus'']], latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál [[starověký Řím]]. Na Palatinu sídlili bohatí [[Patricij|patriciové]] a od 1. století př. n. l. někteří [[Římský císař|římští císařové]]. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být [[Diokleciánův palác]] v chorvatském [[Split |
Výraz ''palác'' do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu [[Palatin (Řím)|''Palatinus'']], latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál [[starověký Řím]]. Na Palatinu sídlili bohatí [[Patricij|patriciové]] a od 1. století př. n. l. někteří [[Římský císař|římští císařové]]. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být [[Diokleciánův palác]] v chorvatském [[Split]]u). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného [[hrad]]u, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r |
| titul = Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r |
||
| vydání = 1 |
| vydání = 1 |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| strany = 16 |
| strany = 16 |
||
| isbn = 80-902555-8-2 |
| isbn = 80-902555-8-2 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka ([[Louvre]], [[Tower]]), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „[[justiční palác]]“), tak také obchodní, výstavní a podobně ([[Palác Adria]], [[Veletržní palác]], [[Palác kultury]] ad.). |
Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka ([[Louvre]], [[Tower]]), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „[[justiční palác]]“), tak také obchodní, výstavní a podobně ([[Palác Adria]], [[Veletržní palác]], [[Palác kultury]] ad.). |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Praha, Nový královský palác - panoramio.jpg|[[Pražský hrad]], [[Nový královský palác]] |
Soubor:Praha, Nový královský palác - panoramio.jpg|[[Pražský hrad]], [[Nový královský palác]] |
||
Soubor:Palacio Real, Ámsterdam, Países Bajos, 2016-05-30, DD 07-09 HDR.jpg|[[Královský palác v Amsterdamu|Královský palác]] v [[Amsterdam |
Soubor:Palacio Real, Ámsterdam, Países Bajos, 2016-05-30, DD 07-09 HDR.jpg|[[Královský palác v Amsterdamu|Královský palác]] v [[Amsterdam]]u |
||
Soubor:FaizMahal.jpg|Faiz Mahal, Pandžáb, Pákistán |
Soubor:FaizMahal.jpg|Faiz Mahal, Pandžáb, Pákistán |
||
Soubor:Udaipur-citypalace.jpg|Palác Udaipur, Indie |
Soubor:Udaipur-citypalace.jpg|Palác Udaipur, Indie |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
| [[Soubor:Topkapı - 01.jpg|200px|Palác Topkapi]] |
| [[Soubor:Topkapı - 01.jpg|200px|Palác Topkapi]] |
||
| [[Palác Topkapi]] |
| [[Palác Topkapi]] |
||
| {{Vlajka a název|Turecko}},<br />[[Istanbul]] || 1459 || {{nts|700000}} || |
| {{Vlajka a název|Turecko}},<br />[[Istanbul]] || 1459 || {{nts|700000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Bucharest Day 2 - Splaiul Independentei (9337916902).jpg|200px|Palác Parlamentu]] |
| [[Soubor:Bucharest Day 2 - Splaiul Independentei (9337916902).jpg|200px|Palác Parlamentu]] |
||
| [[Palác Parlamentu]] |
| [[Palác Parlamentu]] |
||
| {{Vlajka a název|Rumunsko}},<br />[[Bukurešť]] || 1984 || {{nts|330000}} || |
| {{Vlajka a název|Rumunsko}},<br />[[Bukurešť]] || 1984 || {{nts|330000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Istana-nurul-iman.jpg|200px|Istana Nurul Iman]] |
| [[Soubor:Istana-nurul-iman.jpg|200px|Istana Nurul Iman]] |
||
| [[Istana Nurul Iman]] |
| [[Istana Nurul Iman]] |
||
| {{Vlajka a název|Brunej}},<br />[[Bandar Seri Begawan]] || 1982 || {{nts|200000}} || |
| {{Vlajka a název|Brunej}},<br />[[Bandar Seri Begawan]] || 1982 || {{nts|200000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Watykan Plac sw Piora kolumnada Berniniego.JPG|200px|Apoštolský palác]] |
| [[Soubor:Watykan Plac sw Piora kolumnada Berniniego.JPG|200px|Apoštolský palác]] |
||
| [[Apoštolský palác]] |
| [[Apoštolský palác]] |
||
| {{Vlajka a název|Vatikán}} || 1589 || {{nts|162000}} || |
| {{Vlajka a název|Vatikán}} || 1589 || {{nts|162000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Forbidden city 07.jpg|200px|Zakázané město]] |
| [[Soubor:Forbidden city 07.jpg|200px|Zakázané město]] |
||
| [[Zakázané město]] |
| [[Zakázané město]] |
||
| {{Vlajka a název|Čína}},<br />[[Peking]] || 1406 || {{nts|150000}} || |
| {{Vlajka a název|Čína}},<br />[[Peking]] || 1406 || {{nts|150000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Palacio Real de Madrid.jpg|200px|Královský palác v Madridu]] |
| [[Soubor:Palacio Real de Madrid.jpg|200px|Královský palác v Madridu]] |
||
| [[Královský palác v Madridu]] |
| [[Královský palác v Madridu]] |
||
| {{Vlajka a název|Španělsko}},<br />[[Madrid]] || 1738 || {{nts|134999}} || |
| {{Vlajka a název|Španělsko}},<br />[[Madrid]] || 1738 || {{nts|134999}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Versailles chateau.jpg|200px|Versailles]] |
| [[Soubor:Versailles chateau.jpg|200px|Versailles]] |
||
| [[Versailles (zámek)|Versailles]] |
| [[Versailles (zámek)|Versailles]] |
||
| {{Vlajka a název|Francie}},<br />[[Versailles (město ve Francii)|Versailles]] || 1624 || {{nts|90833}} || |
| {{Vlajka a název|Francie}},<br />[[Versailles (město ve Francii)|Versailles]] || 1624 || {{nts|90833}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Reggia di Venaria Reale - Corpo centrale e vasca del Parco Basso.jpg|200px|Královský palác Venaria]] |
| [[Soubor:Reggia di Venaria Reale - Corpo centrale e vasca del Parco Basso.jpg|200px|Královský palác Venaria]] |
||
| [[Královský palác Venaria]] |
| [[Královský palác Venaria]] |
||
| {{Vlajka a název|Itálie}},<br />[[Turín]] || 1675 || {{nts|80000}} || |
| {{Vlajka a název|Itálie}},<br />[[Turín]] || 1675 || {{nts|80000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Buckingham Palace, London - April 2009.jpg|200px|Buckinghamský palác]] |
| [[Soubor:Buckingham Palace, London - April 2009.jpg|200px|Buckinghamský palác]] |
||
| [[Buckinghamský palác]] |
| [[Buckinghamský palác]] |
||
| {{Vlajka a název|Spojené království}},<br />[[Londýn]] || 1703 || {{nts|77000}} || |
| {{Vlajka a název|Spojené království}},<br />[[Londýn]] || 1703 || {{nts|77000}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:1430RomaPalazzoQuirinale.jpg|200px|Kvirinálský palác]] |
| [[Soubor:1430RomaPalazzoQuirinale.jpg|200px|Kvirinálský palác]] |
||
| [[Kvirinálský palác]] |
| [[Kvirinálský palác]] |
||
| {{Vlajka a název|Itálie}},<br />[[Řím]] || 1573 || {{nts|67002}} || |
| {{Vlajka a název|Itálie}},<br />[[Řím]] || 1573 || {{nts|67002}} || |
||
|- |
|- |
||
| [[Soubor:Stockholm 2009 PD 037.JPG|200px|Královský palác ve Stockholmu]] |
| [[Soubor:Stockholm 2009 PD 037.JPG|200px|Královský palác ve Stockholmu]] |
||
| [[Stockholmský palác]] |
| [[Stockholmský palác]] |
||
| {{Vlajka a název|Švédsko}},<br />[[Stockholm]] || 1697 || {{nts|61210}} || |
| {{Vlajka a název|Švédsko}},<br />[[Stockholm]] || 1697 || {{nts|61210}} || |
||
|} |
|} |
||
Řádek 132: | Řádek 132: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{commonscat v tabulce|Royal Palace, Stockholm}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Quirinal Palace}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Buckingham Palace}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Reggia (Venaria Reale)}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Palace of Versailles}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Royal Palace of Madrid}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Forbidden City}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Apostolic Palace}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Nurul Iman Palace}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Palace of the Parliament of Romania}} |
|||
* {{commonscat v tabulce|Topkapı Palace}} |
|||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Otto|heslo=Palác}} |
* {{Otto|heslo=Palác}} |
Verze z 6. 6. 2021, 20:43
Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.
Původ a historie
Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.[1]
Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).
Palácové hospodářství
Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.
V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.[zdroj?]
Galerie
-
Faiz Mahal, Pandžáb, Pákistán
-
Palác Udaipur, Indie
-
Toskánský palác v Praze
-
Veletržní palác v Praze
-
Lobkovický palác na Malé Straně v Praze, sídlo německého velvyslanectví
-
Interiér královského paláce v Casertě
Největší paláce světa
Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa).
Fotografie | Palác | Místo | Výstavba od | Plocha m2 | Commons |
---|---|---|---|---|---|
Palác Topkapi | Turecko, Istanbul |
1459 | 700 000 | ||
Palác Parlamentu | Rumunsko, Bukurešť |
1984 | 330 000 | ||
Istana Nurul Iman | Brunej, Bandar Seri Begawan |
1982 | 200 000 | ||
Apoštolský palác | Vatikán | 1589 | 162 000 | ||
Zakázané město | Čína, Peking |
1406 | 150 000 | ||
Královský palác v Madridu | Španělsko, Madrid |
1738 | 134 999 | ||
Versailles | Francie, Versailles |
1624 | 90 833 | ||
Královský palác Venaria | Itálie, Turín |
1675 | 80 000 | ||
Buckinghamský palác | Spojené království, Londýn |
1703 | 77 000 | ||
Kvirinálský palác | Itálie, Řím |
1573 | 67 002 | ||
Stockholmský palác | Švédsko, Stockholm |
1697 | 61 210 |
Odkazy
Reference
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6 p/r. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. S. 16.
Literatura
- Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
- Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 7–16.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 9–14.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu palác na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Palác v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo palác ve Wikislovníku