Palác Parlamentu
| Palác Parlamentu | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní architektura |
| Architekt | Anca Petrescu |
| Výstavba | 1985 |
| Materiály | mramor a cristallo |
| Poloha | |
| Adresa | Bukurešť,  Rumunsko |
| Souřadnice | 44°25′39″ s. š., 26°5′15″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Parlamentu (rumunsky Palatul Parlamentului, nazývaný též Ceaușescovým palácem, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v Bukurešti je pravděpodobně druhá největší administrativní stavba na světě (po americkém Pentagonu),[1] objemem třetí největší na světě po hale na Cape Canaveral na Floridě,[2] kde se montují rakety, a pyramidě Quetzalcoatl v Mexiku. Stavěla se v letech 1984–1989 a od roku 2007 zde sídlí rumunský parlament.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Stojí v Bukurešti, hlavním městě Rumunska na pravém břehu řeky Dâmbovița a v čele třídy Unirii. Palác je obklopen upravovanými parky a domy v jeho okolí platí v Rumunsku za ty lepší. Silniční tahy u paláce patří mezi hlavní tahy v Bukurešti.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V roce 1977 postihlo Bukurešť silné zemětřesení, které poskytlo rumunskému komunistickému diktátorovi a prezidentovi Nicolae Ceaușeskovi záminku k úplné demolici čtvrti Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem prezidenta komunistického Rumunska a mnoha státních institucí.[2]
Základní kámen byl položen dne 25. 6. 1984, v době, kdy Rumunsko již dlouhodobě hospodářsky stagnovalo. Velmi náročná stavba skončila prakticky s popravou Nicolae Ceaușesca v roce 1989 po Rumunské revoluci. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu, 1949–2013).[2]
Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý diktátorem požadovaný nábytek. Po revoluci chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby paláce potřebné finance na udržení stability měny při transformaci ekonomiky a země se mimo jiné kvůli tomu nyní hospodářsky vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem parlamentu, tří muzeí a dalších institucí, ale přesto nebyly až dvě třetiny prostoru paláce nikdy využity. V dubnu 2008 se zde konal summit NATO.[2]
Fakta o budově
[editovat | editovat zdroj]Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky různých stavebních slohů. Leží uprostřed parku o rozloze 300 000 čtverečních metrů (bez paláce). Je 270 metrů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a podzemí s obrovským parkovištěm sahá do hloubky 92 metrů.[2] Celkem má venku 21 křídel a uvnitř neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních pater.[3] Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních metrů[1] (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v Evropě.[4] Stavba s objemem přes 2,5 milionu krychlových metrů váží přes 4 miliony tun[5] a je tak těžká, že se ročně propadá o 6 mm do země.
Ceaușescu, posedlý strachem z atentátu, nechal v paláci postavit i atomový kryt a několik tajných únikových tunelů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním summitu NATO.[2] V celém objektu je přibližně 1100 místností,[6] značná část nebyla dosud ani dokončena. Jde převážně o kanceláře, přijímací salony či sály pro konference všeho druhu.
Celkem se zde použilo okolo milionu tun mramoru, 3500 tun křišťálového skla[6] na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech, dalších 900 lustrů je skleněných. Dále je nutno se zmínit o 700 tunách bronzu, bezmála milionu krychlových metrů dřeva a čtvrt milionu čtverečních metrů koberců, následuje 5500 tun betonu, 7000 tun oceli, 20 000 tun písku, 1000 tun čediče, 200 000 krychlových metrů skla a 3500 čtverečních metrů kůží. Některé haly jsou vysoké až dvacet metrů. Dále zde najdeme například dvoutunový závěs, který musel být utkán až na místě, některé závěsy jsou protkané zlatem a stříbrem. Téměř všechny tyto prvky jsou rumunského původu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SKORKOVSKÁ, Tamara. Bukurešťský Palác lidu. Stavba zcela unikátní | Cestování. Lidovky.cz [online]. 2012-09-30 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Palác Parlamentu v Bukurešť. Advisor.Travel [online]. [cit. 2025-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Bláznův dům - druhá největší budova na světě. Radiožurnál [online]. 2009-06-27 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Rumunská Bukurešť se chlubí největším palácem v Evropě - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2009-08-23 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online.
- ↑ INVELITY; NAVRÁTIL, Martin. Bukurešť alebo najväčší palác socializmu + video [online]. 2023-06-20 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Ceaușescův gigantický Palác lidu má dodnes ducha, který děsí rumunské poslance i senátory. Radio Wave [online]. 2019-12-23 [cit. 2025-05-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Parlamentu na Wikimedia Commons - Stránky parlamentu o paláci
- C. Hanganu-Bresch, People's House - The Building and Rebuilding of Romanian National Consciousness (PDF)
- Fotogalerie na stránkách parlamentu
- Informace pro návštěvníky
