Palác Parlamentu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Palác Parlamentu
Palatul Parlamentului b.jpg
Základní informace
Sloh klasicistní architektura
Architekt Anca Petrescuová
Poloha
Adresa Bukurešť, RumunskoRumunsko Rumunsko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Parlamentu (rumunsky Palatul Parlamentului, nazývaný též Ceaușeskovým palácem, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v Bukurešti je pravděpodobně druhá největší administrativní stavba na světě (po americkém Pentagonu), objemově třetí největší na světě po hale na Cape Canaveral na Floridě, kde se montují rakety, a pyramidě Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes zde sídlí rumunský parlament.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Leží v Bukurešti, hlavním městě Rumunska na pravém břehu řeky Dâmbovița a v čele třídy Unirii. Palác je obklopen upravovanými parky a domy v jeho okolí platí v Rumunsku za ty lepší. Silniční tahy u paláce patří mezi hlavní tahy v Bukurešti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na palác v době stavby

V roce 1977 postihlo Bukurešť silné zemětřesení, které poskytlo rumunskému komunistickému diktátorovi a prezidentovi Nicolae Ceaușeskovi záminku k úplné demolici čtvrti Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem prezidenta komunistického Rumunska a mnoha státních institucí.

Základní kámen byl položen dne 25. 6. 1984, v době, kdy Rumunsko již dlouhodobě hospodářsky stagnovalo. Velmi náročná stavba skončila prakticky s popravou Nicolae Ceaușesca v roce 1989 po Temešvárské revoluci. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu).

Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý diktátorem požadovaný nábytek. Po revoluci chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby paláce potřebné finance na udržení stability měny při transformaci ekonomiky a země se mimo jiné kvůli tomu nyní hospodářsky vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem parlamentu a dalších institucí, ale přesto není značná část paláce využita. V dubnu 2008 se zde konal summit NATO.

Fakta o budově[editovat | editovat zdroj]

Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky různých stavebních slohů. Leží uprostřed parku o rozloze 300 000 čtverečních metrů (bez paláce). Je 270 metrů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a dalších 92 metrů stavby je ukryto v podzemí, vybaveném obrovským parkovištěm. Celkem má venku 21 křídel. V sobě ukrývá neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních pater. Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních metrů (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v Evropě.

Ceaușescu, posedlý strachem z atentátu, nechal v paláci postavit i atomový kryt a několik tajných únikových tunelů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním summitu NATO. V celém objektu je přibližně 1100 místností, některé nebyly dosud nikdy využity. Jde převážně o kanceláře, přijímací salony či sály pro konference všeho druhu.

Celkem zde najdeme okolo tří milionů tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech, dalších 900 lustrů je skleněných. Dále je nutno se zmínit o 700 tunách bronzu, bezmála milionu krychlových metrů dřeva převážně v podlahách a čtvrt milionu čtverečních metrů koberců, následuje 5500 tun betonu, 7000 tun oceli, 20 000 tun písku, 1000 tun čediče, 200 000 krychlových metrů skla a 3500 čtverečních metrů kůží. Některé haly mohou být vysoké až dvacet metrů. Dále zde najdeme například dvoutunový závěs, který musel být utkán až na místě, některé závěsy jsou protkané zlatem a stříbrem. Téměř všechny tyto prvky jsou rumunského původu.

Souřadnice: 44°25′39″ s. š., 26°5′15″ v. d.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]