Křišťálové sklo
Křišťálové sklo, v nejčistší podobě zvané též křišťál,[1] je olovnaté sklo (nověji též bezolovnaté barnaté sklo) používané pro své světelně-odrazivé vlastnosti (vysoký index lomu světla) především k dekorativním účelům. Obsahuje zpravidla 18-35% oxidu olovnatého (PbO), kterým jsou nahrazeny vápenaté složky běžného skla. Olovnaté sklo také může sloužit jakožto materiál, který pohlcuje RTG záření, vyrábějí se z něj také ochranná skla proti nebezpečnému elektromagnetickému (tvrdému) záření.
Oxid olovnatý, nedílná součást tradičního křišťálu, sklu dodává větší hustotu, menší tepelnou vodivost, vyšší index lomu (vyšší lesk), větší odolnost a houževnatost. Je ovšem náročnější na zpracování, a kladou se tak větší nároky na umění skláře. Spolu s tím stoupá také hodnota a cena křišťálového skla. Mezi přední evropské producenty olovnatého křišťálového skla patří například manufaktura Baccarat, sídlící od roku 1764 ve francouzském stejnojmenném městě. Někteří skláři olovo nepoužívají, jako například přední česká sklářská manufaktura Moser z Karlových Varů. Její výrobky a výrobky dalších skláren, které olovo nepřidávají, tak jsou podle odborníků choulostivější a nedosahují tak vysokého lesku.
Výroba křišťálu[editovat | editovat zdroj]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
| Stát | Společnost |
|---|---|
| Francie | Baccarat |
| Francie | Arc International |
| Holandsko | Royal Leerdam Crystal |
| Spojené státy | Steuben Glass |
| Irsko | Waterford Crystal |
| Japonsko | Mikasa |
| Čínská republika | Liuligongfang |
| Rakousko | Swarovski |
| Česko | Crystal Bohemia |
| Česko | Rückl Crystal |
| Česko | Preciosa |
| Česko | Caesar Crystal Bohemiae |
| Polsko | Huta Szkła w Zawierciu |
| Slovinsko | Rogaška Crystal |
| Kanada | NovaScotian Crystal |
| Rusko | Gusevskoy khrustalny zavod |
| Bělorusko | Neman Glass Works |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křišťálové sklo ve Wikimedia Commons
