Lasicovití: Porovnání verzí
Malé rozšíření značky: přepnuto z Vizuálního editoru Editační tipy |
Lasicovití jsou rozšířeni po celém světě kromě Austrálie a Madagaskaru. značky: revertováno editace z Vizuálního editoru Editační tipy |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| sesterska = [[medvídkovití]] (Procyonidae) |
| sesterska = [[medvídkovití]] (Procyonidae) |
||
}} |
}} |
||
'''Lasicovití''' (resp. '''kunovití''', věd. Mustelidae) je čeleď [[Šelmy|šelem]]. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je [[lasice kolčava]], i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou [[jezevec]] a [[rosomák]]. |
'''Lasicovití''' (resp. '''kunovití''', věd. Mustelidae) je čeleď [[Šelmy|šelem]]. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je [[lasice kolčava]], i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou [[jezevec]] a [[rosomák]]. Lasicovití jsou rozšířeni po celém světě kromě [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]] a [[Madagaskar|Madagaskaru]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
||
⚫ | |||
⚫ | Jednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou [[páteř]]í. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití [[pachové žlázy]] v okolí [[Řitní otvor|řitního otvoru]]. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla ([[Ploskochodec|ploskochodci]]) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla ([[Poloploskochodec|poloploskochodci]]).<ref name=": |
||
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com |
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com |
||
| jméno = Ondrej Zicha; |
| jméno = Ondrej Zicha; |
||
Řádek 22: | Řádek 19: | ||
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1681/ |
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1681/ |
||
| datum přístupu = 2021-04-01 |
| datum přístupu = 2021-04-01 |
||
}}</ref> |
|||
}}</ref> Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.{{Doplňte zdroj}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | Jednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou [[páteř]]í. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití [[pachové žlázy]] v okolí [[Řitní otvor|řitního otvoru]]. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla ([[Ploskochodec|ploskochodci]]) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla ([[Poloploskochodec|poloploskochodci]]).<ref name=":1" /> Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.{{Doplňte zdroj}} |
||
== Evoluce == |
== Evoluce == |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
== V českých zemích == |
== V českých zemích == |
||
V [[Česko|Česku]] je největší lasicovitou šelmou [[jezevec lesní]], nejmenší je [[lasice kolčava]]. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i [[tchoř tmavý]] a [[Fretka domácí|fretka]], jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena [[vydra říční]]. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace [[Norek americký|norků amerických]], kteří unikli z farem kožešinových zvířat.<ref name=":0" |
V [[Česko|Česku]] je největší lasicovitou šelmou [[jezevec lesní]], nejmenší je [[lasice kolčava]]. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i [[tchoř tmavý]] a [[Fretka domácí|fretka]], jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena [[vydra říční]]. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace [[Norek americký|norků amerických]], kteří unikli z farem kožešinových zvířat.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com |
|||
| jméno = Ondrej Zicha; |
|||
| titul = BioLib: Biological library |
|||
| periodikum = www.biolib.cz |
|||
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1681/ |
|||
| datum přístupu = 2021-04-01 |
|||
}}</ref> V dnešní žije na území České republiky asi osm druhů z čeledi lasicovití.{{Zdroj?}} |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 1. 4. 2021, 13:40
Lasicovití | |
---|---|
zástupci čeledi, zleva shora: kuna lesní, jezevec lesní, vydra říční, rosomák sibiřský, lasice hranostaj, medojed kapský | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
Sesterská skupina | |
medvídkovití (Procyonidae) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou jezevec a rosomák. Lasicovití jsou rozšířeni po celém světě kromě Austrálie a Madagaskaru.[1]
Anatomie
Jednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou páteří. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití pachové žlázy v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla (ploskochodci) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla (poloploskochodci).[1] Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.[zdroj?]
Evoluce
Příbuzní lasicovitých se objevili již asi před 40 miliony let. Společný předek moderních lasicovitých se objevil asi před 18 miliony let. Největší zástupci lasicovitých žili v období raného pliocénu (asi před 5 miliony let) na území jižní Afriky. Největší druhy dosahovaly pravděpodobně hmotnosti až kolem 200 kilogramů.[2]
Členění
Čeleď zahrnuje 56 druhů patřících do 22 rodů. Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009):
|
Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí:
- Lutrinae, vydry
- Melinae, jezevci
- Taxidiinae, jezevec americký
- Mellivorinae, medojed
- Mustelinae, kuny, lasice, soboli
Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy[kdy?] jsou však uváděni jako samostatná čeleď (Mephitidae). Vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.[zdroj?]
V českých zemích
V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace norků amerických, kteří unikli z farem kožešinových zvířat.[3] V dnešní žije na území České republiky asi osm druhů z čeledi lasicovití.[zdroj?]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mustelidae na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ https://www.news.uct.ac.za/article/-2020-06-01-when-giant-mustelids-roamed-south-africa
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
Literatura
- Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lasicovití na Wikimedia Commons