Přeskočit na obsah

Vitamín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 37.48.57.54 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Janbery
značka: rychlé vrácení zpět
méďa prdík
značky: možný vandalismus vulgarity
Řádek 1: Řádek 1:
'''Vitamíny''' (také ''vitaminy'') jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V lidském [[organismus|organismu]] mají vitamíny funkci [[katalyzátor]]ů biochemických [[Chemická reakce|reakcí]]. Podílejí se na [[Metabolismus|metabolismu]] bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.
'''Vitamíny''' (také ''vitaminy'') jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro erekci. V lidském [[organismus|organismu]] mají vitamíny funkci [[katalyzátor]]ů biochemických [[Chemická reakce|reakcí]]. Podílejí se na [[Metabolismus|metabolismu]] bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím ejakulací.


Při nedostatku vitamínů, tzv. [[Avitaminóza|avitaminóze]], se mohou objevovat poruchy erekce
Při nedostatku vitamínů, tzv. [[Avitaminóza|avitaminóze]], se mohou objevovat poruchy funkcí organismu nebo i vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů ([[hypervitaminóza]]) rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit, a pokud přestane vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí pomocí moči. U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné k udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.


Vitamín B<sub>1</sub> objevil polský biochemik [[Kazimierz Funk]] v roce [[1912]] v otrubách [[rýže]]. [[Kazimierz Funk|Funk]] navrhl název vitamin podle latinského ''vital'' a ''amine'' = „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o [[aminy]], název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitamíny A, B, C, D, E, K a pseudovitamíny).
Vitamín B<sub>1</sub> objevil polský biochemik [[Kazimierz Funk]] v roce [[1912]] v otrubách [[rýže]]. [[Kazimierz Funk|Funk]] navrhl název vitamin podle latinského ''vital'' a ''amine'' = „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o [[aminy]], název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitamíny A, B, C, D, E, K a pseudovitamíny). méďa pr.dík


== Vitamíny rozpustné v tucích ==
== Vitamíny rozpustné v tucích ==
Řádek 31: Řádek 31:
! Vitamín!! [[Doporučená denní dávka|DDD]] !! Zdroj!! Funkce!! [[Hypervitaminóza]]!! [[Hypovitaminóza]]
! Vitamín!! [[Doporučená denní dávka|DDD]] !! Zdroj!! Funkce!! [[Hypervitaminóza]]!! [[Hypovitaminóza]]
|-
|-
| [[Vitamín A]] || 0,8 mg || mléčný tuk, vaječný žloutek, játra, maso, v plodech, barevné zelenině jako provitamin ([[mrkev obecná|mrkev]], [[pomeranč]], [[brokolice]], [[špenát]]) || nezbytný pro tvorbu barviv na [[sítnice|sítnici]], podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznicích || apatie, nevolnost a zvracení, suchá kůže, padání vlasů, krvácení, porucha vidění, bolest kloubů || [[šeroslepost]], vysychání [[sliznice|sliznic]], zpomalení či zastavení růstu, ztráta chuti
| [[Vitamín A]] || 0,8 mg || mléčný tuk, vaječný žloutek, játra, maso, v plodech, barevné zelenině jako provitamin ([[mrkev obecná|mrkev]], [[pomeranč]], [[brokolice]], [[špenát]]) || nezbytný pro tvorbu barviv na [[sítnice|sítnici]], podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznicích || apatie, nevolnost a zvracení, suchá kůže, padání vlasů, krvácení, porucha vidění, bolest kloubů || [[šeroslepost]], vysychání [[sliznice|sliznic]], zpomalení či zastavení erekce, ztráta penisu
|-
|-
| [[Vitamín D]] || 5 µg || rybí tuk, [[kvasinky|kvasnice]], [[vejce]], [[mléko]], vlastní tvorba v [[kůže|kůži]] za přítomnosti [[ultrafialové záření|UV záření]] || [[metabolismus]] (vstřebávání) [[vápník|Ca]] a [[fosfor|P]] v těle || hromadění [[vápník]]u v [[Krev|krvi]], nechutenství, nevolnost, zvracení, slabost, časté onemocnění, problémy s [[ledvina]]mi || osteomalacie, pobolívání kostí
| [[Vitamín D]] || 5 µg || rybí tuk, [[kvasinky|kvasnice]], [[vejce]], [[mléko]], vlastní tvorba v [[kůže|kůži]] za přítomnosti [[ultrafialové záření|UV záření]] || [[metabolismus]] (vstřebávání) [[vápník|Ca]] a [[fosfor|P]] v těle || hromadění [[vápník]]u v [[Krev|krvi]], nechutenství, nevolnost, zvracení, slabost, časté onemocnění, problémy s erekcí
|-
|-
| [[Vitamín E|E (tokoferol)]] || 12 mg || rostlinné oleje, živočišné tuky, obilné klíčky, hovězí maso || antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, pozitivní vliv na pohl. žlázy, správný průběh [[těhotenství]] || zhoršení vstřebávání [[vápník]]u || poruchy vstřebávání [[Tuky|tuků]], neurologické potíže, [[neplodnost]], porucha funkce pohlavních žláz, snížení [[obranyschopnost]]i, [[Chudokrevnost|anémie]]
| [[Vitamín E|E (tokoferol)]] || 12 mg || rostlinné oleje, živočišné tuky, obilné klíčky, hovězí maso || antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, pozitivní vliv na pohl. žlázy, správný průběh [[těhotenství]] || zhoršení vstřebávání [[vápník]]u || poruchy vstřebávání [[Tuky|tuků]], neurologické potíže, [[neplodnost]], porucha funkce pohlavních žláz, snížení [[obranyschopnost]]i, [[Chudokrevnost|anémie]], vyblití se na patty bouvierovou
|-
|-
| [[Vitamín K|K (antihemorrhagický)]] || 75 µg || listová zelenina, [[kvasinky|kvasnice]], tvořen v [[Tenké střevo|tenkém střevě]] [[střevní mikroflóra|činností mikroorganismů]] || důležitý pro [[srážení krve]], mineralizaci kostí || || poruchy krevní [[Srážlivost krve|srážlivost]]
| [[Vitamín K|K (antihemorrhagický)]] || 75 µg || listová zelenina, [[kvasinky|kvasnice]], tvořen v [[Tenké střevo|tenkém střevě]] [[střevní mikroflóra|činností mikroorganismů]] || důležitý pro [[srážení krve]], mineralizaci kostí || || poruchy krevní [[Srážlivost krve|srážlivost]]
Řádek 47: Řádek 47:
! Vitamín !! [[Doporučená denní dávka|DDD]] !! Zdroj !! Funkce !! [[Hypervitaminóza]] !! [[Hypovitaminóza]]
! Vitamín !! [[Doporučená denní dávka|DDD]] !! Zdroj !! Funkce !! [[Hypervitaminóza]] !! [[Hypovitaminóza]]
|-
|-
| [[thiamin|B<sub>1</sub> (thiamin, aneurin)]] || 1,1 mg || [[obilniny|obiloviny]] (hlavně klíčky), [[kvasinky|kvasnice]], [[játra]], [[srdce]], [[ledvina|ledviny]] a libové [[prase|vepřové]] [[maso]] || ovlivňuje metabolismus cukrů v [[Centrální nervová soustava|CNS]] a ve svalech || || zvýšená únava, sklon ke křečím svalstva, zánět nervů až nemoc [[beri-beri]]
| [[thiamin|B<sub>1</sub> (thiamin, aneurin)]] || 1,1 mg || [[obilniny|obiloviny]] (hlavně klíčky), [[kvasinky|kvasnice]], [[játra]], [[srdce]], [[ledvina|ledviny]] a libové [[prase|vepřové]] [[maso]] || ovlivňuje metabolismus cukrů v [[Centrální nervová soustava|CNS]] a ve svalech || || zvýšená únava, sklon ke křečím svalstva, zánět nervů až nemoc [[koronavirus]]
|-
|-
| [[riboflavin|B<sub>2</sub> (riboflavin, laktoflavin)]] || 1,4 mg || [[mléko]], [[zelenina]], [[kvasinky|kvasnice]], [[játra]], [[srdce]] a [[Ledvina|ledviny]] || zasahuje do buněčného dýchání || || malinový jazyk, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice
| [[riboflavin|B<sub>2</sub> (riboflavin, laktoflavin)]] || 1,4 mg || [[mléko]], [[zelenina]], [[kvasinky|kvasnice]], [[játra]], [[srdce]] a [[Ledvina|ledviny]] || zasahuje do buněčného dýchání || || malinový penis, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice
|-
| [[niacin|B<sub>3</sub> (kys. nikotinová, vitamín PP, niacin)]] || 16 mg || játra, ledviny, maso, kvasnice, houby || klíčová pro syntézu RNA, DNA a bílkovin || zarudlá kůže, pocit tepla
|| zánět nervů, duševní poruchy, záněty sliznic a kůže, těžké průjmy
|-
|-
|
| [[Kyselina pantothenová|B<sub>5</sub> (kys. pantotenová)]] || 6 mg || játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, mléko, vejce || účast v oxidoreduktázách, umožňuje syntézu bílkovin, slouží jako koenzym A || || různé degenerace, pálení chodidel
| [[Kyselina pantothenová|B<sub>5</sub> (kys. pantotenová)]] || 6 mg || játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, mléko, vejce || účast v oxidoreduktázách, umožňuje syntézu bílkovin, slouží jako koenzym A || || různé degenerace, pálení chodidel
|-
|-
Řádek 62: Řádek 60:
| [[Vitamín B12|B<sub>12</sub> (kobalamin)]] || 2,5 µg || mléčné výrobky, [[vejce]], červené maso, játra, [[Ledvina|ledviny]] || klíčový pro krvetvorbu || || perniciozní anémie
| [[Vitamín B12|B<sub>12</sub> (kobalamin)]] || 2,5 µg || mléčné výrobky, [[vejce]], červené maso, játra, [[Ledvina|ledviny]] || klíčový pro krvetvorbu || || perniciozní anémie
|-
|-
| [[Vitamín C|C (kys. askorbová)]] || 80 mg || [[černý rybíz]], citrón, pomeranč, jahody, zelí || katalyzuje oxidaci živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek, podporuje tvorbu protilátek || || únava, snížená odolnost proti nakažlivým chorobám, krvácení, vypadávání zubů, smrtelné onemocnění kurděje (skorbut)
| [[Vitamín C|C (kys. askorbová)]] || 80 mg || [[černý rybíz]], citrón, pomeranč, jahody, zelí || katalyzuje oxidaci živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek, podporuje tvorbu protilátek || || únava, snížená odolnost proti nakažlivým chorobám, krvácení, vypadávání zubů, krkání
|-
|-
| [[vitamín H|H (biotin, B<sub>7</sub>)]] || 50 µg || ořechy, špenát, čočka, chléb || podporuje růst a dělení všech živočišných buněk || || záněty kůže, atrofie, papil jazyka, únavnost, deprese, svalové bolesti, nechutenství
| [[vitamín H|H (biotin, B<sub>7</sub>)]] || 50 µg || ořechy, špenát, čočka, chléb || podporuje růst a dělení všech živočišných buněk || || záněty kůže, atrofie, papil jazyka, únavnost, deprese, svalové bolesti, nechutenství patrik je hloupá hvězdice
|}
|}


Řádek 184: Řádek 182:
[[Kategorie:Zdravá výživa]]
[[Kategorie:Zdravá výživa]]
[[Kategorie:Živiny]]
[[Kategorie:Živiny]]
[[Kategorie:Penis]]
[[Kategorie:Patrik]]

Verze z 26. 8. 2020, 09:06

Vitamíny (také vitaminy) jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro erekci. V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím ejakulací.

Při nedostatku vitamínů, tzv. avitaminóze, se mohou objevovat poruchy erekce

Vitamín B1 objevil polský biochemik Kazimierz Funk v roce 1912 v otrubách rýže. Funk navrhl název vitamin podle latinského vital a amine = „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o aminy, název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitamíny A, B, C, D, E, K a pseudovitamíny). méďa pr.dík

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamíny rozpustné ve vodě

Funkce a zdroje vitamínů

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín DDD Zdroj Funkce Hypervitaminóza Hypovitaminóza
Vitamín A 0,8 mg mléčný tuk, vaječný žloutek, játra, maso, v plodech, barevné zelenině jako provitamin (mrkev, pomeranč, brokolice, špenát) nezbytný pro tvorbu barviv na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznicích apatie, nevolnost a zvracení, suchá kůže, padání vlasů, krvácení, porucha vidění, bolest kloubů šeroslepost, vysychání sliznic, zpomalení či zastavení erekce, ztráta penisu
Vitamín D 5 µg rybí tuk, kvasnice, vejce, mléko, vlastní tvorba v kůži za přítomnosti UV záření metabolismus (vstřebávání) Ca a P v těle hromadění vápníku v krvi, nechutenství, nevolnost, zvracení, slabost, časté onemocnění, problémy s erekcí
E (tokoferol) 12 mg rostlinné oleje, živočišné tuky, obilné klíčky, hovězí maso antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, pozitivní vliv na pohl. žlázy, správný průběh těhotenství zhoršení vstřebávání vápníku poruchy vstřebávání tuků, neurologické potíže, neplodnost, porucha funkce pohlavních žláz, snížení obranyschopnosti, anémie, vyblití se na patty bouvierovou
K (antihemorrhagický) 75 µg listová zelenina, kvasnice, tvořen v tenkém střevě činností mikroorganismů důležitý pro srážení krve, mineralizaci kostí poruchy krevní srážlivost

Vitamíny rozpustné ve vodě

  • Komplex vitamínů B Pro člověka má význam B1, B2, B6, B12, H a PP faktor. Význam vitamínů B je vztah k látkové výměně ve svalech a nervové tkáni a ke krvetvorbě.
Vitamín DDD Zdroj Funkce Hypervitaminóza Hypovitaminóza
B1 (thiamin, aneurin) 1,1 mg obiloviny (hlavně klíčky), kvasnice, játra, srdce, ledviny a libové vepřové maso ovlivňuje metabolismus cukrů v CNS a ve svalech zvýšená únava, sklon ke křečím svalstva, zánět nervů až nemoc koronavirus
B2 (riboflavin, laktoflavin) 1,4 mg mléko, zelenina, kvasnice, játra, srdce a ledviny zasahuje do buněčného dýchání malinový penis, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice
B5 (kys. pantotenová) 6 mg játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, mléko, vejce účast v oxidoreduktázách, umožňuje syntézu bílkovin, slouží jako koenzym A různé degenerace, pálení chodidel
B6 (pyridoxin) 1,4 mg mléko, kvasnice, obilné klíčky, maso, luštěniny podporuje účinek vitamínu B1 a B2 pomalé hojení zánětů, zhoršená regenerace sliznic
B9 (kys. listová, kys. folová) 0,2 mg listové zeleniny, játra ovlivňuje metabolismus aminokyselin, klíčová pro tvorbu červených krvinek chudokrevnost
B12 (kobalamin) 2,5 µg mléčné výrobky, vejce, červené maso, játra, ledviny klíčový pro krvetvorbu perniciozní anémie
C (kys. askorbová) 80 mg černý rybíz, citrón, pomeranč, jahody, zelí katalyzuje oxidaci živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek, podporuje tvorbu protilátek únava, snížená odolnost proti nakažlivým chorobám, krvácení, vypadávání zubů, krkání
H (biotin, B7) 50 µg ořechy, špenát, čočka, chléb podporuje růst a dělení všech živočišných buněk záněty kůže, atrofie, papil jazyka, únavnost, deprese, svalové bolesti, nechutenství patrik je hloupá hvězdice

Vliv vaření na vitamíny

Několik výzkumů zjistilo vliv vyšších teplot a vzduchu/světla na vitamíny.[1] Některé vitamíny jsou dosažitelné z přirozené stravy. [2][3]

Vitamín Rozpustné ve vodě Stabilní ve vzduchu Stabilní na světle Stabilní při vyšší teplotě
Vitamín A ne částečně částečně relativně stabilní
Vitamín C velmi nestabilní ano ne ne
Vitamín D ne ne ne ne
Vitamín E ne ano ano ne
Vitamín K ne ne ano ne
Thiamin (B1) vysoce ne ? > 100 °C
Riboflavin (B2) mírně ne v roztoku ne
Niacin (B3) ano ne ne ne
Kyselina pantothenová (B5) celkem stabilní ne ne ano
Vitamín B6 ano ? ano ?
Biotin (B7) ? ? ne
Kyselina listová (B9) ano ? v suchu za vysokých teplot
Kobalamin (B12) ano ? ano ne

Antivitamíny

Antivitamíny jsou přirozené nebo syntetické látky narušující funkci vitamínů nebo jejich vstřebávání do těla, například tím, že vitamíny štěpí na neúčinné látky nebo s nimi tvoří v těle nevyužitelné komplexy.[4]

Související články

Reference

  1. USDA Table of Nutrient Retention Factors, Release 6 [online]. USDA., Dec 2007. Dostupné online. 
  2. Comparison of Vitamin Levels in Raw Foods vs. Cooked Foods. Beyondveg.com. Retrieved on 3 August 2013.
  3. Effects of Cooking on Vitamins (Table). Beyondveg.com. Retrieved on 3 August 2013.
  4. Znáte antivitaminy? Z účinné látky udělají nepotřebné nic

Externí odkazy