Třebčín: Porovnání verzí
m náhrada odkazu za šablonu; kosmetické úpravy |
→Historie: +obr. (T-n na hist. mapě) |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Lípy 1.JPG|thumb|Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století]] |
|||
První písemná zmínka je z roku [[1141]], kdy zde [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké biskupství]] vlastnilo jedno [[popluží]]. I jeho [[pečeť]] je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol [[zemědělství]] a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. <ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> |
První písemná zmínka je z roku [[1141]], kdy zde [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké biskupství]] vlastnilo jedno [[popluží]]. I jeho [[pečeť]] je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol [[zemědělství]] a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. <ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> |
||
Ve [[13. století]] ves patřila pánům [[Šternberkové|ze Šternberka]] a tzv. [[hrdelní právo|hrdelním právem]] spadala pod [[Šternberk]] až do zrušení v [[18. století]]. |
Ve [[13. století]] ves patřila pánům [[Šternberkové|ze Šternberka]] a tzv. [[hrdelní právo|hrdelním právem]] spadala pod [[Šternberk]] až do zrušení v [[18. století]]. |
Verze z 8. 2. 2012, 03:14
Šablona:Infobox sídlo Třebčín je vesnice ležící v okrese Olomouc a spadá pod obec Lutín. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Obcí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v nadmořské výšce mezi 225 – 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město Prostějov, 7,8 km východně statutární město Olomouc.
Název
Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).
Pravěk
V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit.
- lokalita Na Skale, kde byly nalezeny mamutí kly, a nástroje z období drahanského paleolitika
- úštěpy a sekerka z období eneolitu
- pohřebiště únětické kultury
- hroby kultury lužických popelnicových polí
- různé artefakty a osobní předměty Keltů
- v roce 2007 byl při hloubení kanalizace Třebčín-Lípy nalezen v obilné zásobnici kostrový hrob ženy s výraznými anatomickými deformacemi z doby Velké Moravy
- různé zlomky keramiky a drobných předmětů ze středověku v centru obce
Historie
První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. [1] Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen. První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766-1769 spory s vrchností o konání robot. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d´Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc - Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor. Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831-1832, 1836 a 1866. V roce 1887 obec ponižila povodeň po vydatném dešti. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.
Současnost
Třebčín má dnes 660 obyvatel. Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. V obci je pohostinství, dva obchody, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.
Průmysl
V Třebčíně působí následující firmy a společnosti:
- Davjos - Výroba atypického nábytku. [2]
- MB TOOL s.r.o. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín.[3]
- PCH Výroba a projekty, spol. s r.o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece [4]
- Mlčoch Libor – tesařství, pokrývačství, klempířství
Kultura a sport
- V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště.
- V obci jsou k dispozici tři dětská hřiště
- V centru obce se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce.
- Působí zde David Dvorský, malíř, počítačový grafik a grafický designér. [5]
- Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží.[6] Sbor má k dispozici:
- CAS 25 RTHP
- Avia A – 30 K
- dvě PPS - 12
- Od roku 2008 pořádán Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát
Tradice
O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen
- začátek roku Ostatky
- 30. dubna slet čarodějnic
- kolem 4. května hody na sv. Floriána
- oslavy konce 2. světové války
- 28. října oslavy výročí vzniku Československa
- rozsvěcení vánočního stromu
Pamětihodnosti
- Kaple sv. Floriána na návsi z let 1857-1859, stavitelem byl zednický mistr Ignác Bláha z Drahanovic, vymaloval ji loštický malíř František Havelka, kaple vysvěcena 5.10.1862. Na věži zvony sv. Florián z roku 1997 a zvonek z roku 1942. Předchozí zvony rekvírovány za válek.
- Kaplička se sochou P. Marie v Očekávání na hranici Třebčína a bývalého Henneberku, kterou nechali v roce 1898 zhotovit Ignác a Anna Zapletalovi, sochař Václav Beck z Prostějova
- Kamenný kříž na návsi před kaplí z roku 1792, dříve zde stávaly kříže dřevěné a dřevěná zvonička
- Kamenný kříž z roku 1856 jihozápadně od vsi Na Kaplické, říkávalo se mu černý, podle původního nátěru předchozího kříže.
- Kamenný kříž před č. 121 z roku 1833 s pašijovými výjevy a biblickým textem v hanáčtině (poškozeno)
- Kamenný kříž z roku 1867 jižně ve vsi Na Olšanské na památku cholery v Třebčíně, jeho dřevěnému předchůdci se říkalo červený kříž
- Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na Zákantí z roku 1869, před bývalou školkou P. Jana Vychodila, socha původně stála před starou školou, dnešní kulturní a společenské zařízení
- Kamenná Pieta na cestě do Slatinic z roku 1898, sochař Václav Beck z Prostějova
- Pomník padlých z první světové války před bývalou školou, z dílny Václava Becka z Prostějova byl slavnostně odhalen 16.7.1922
Významní rodáci
- Rudolf Mlčoch (17.4.1880, Henneberk - 8.4.1948 Olomouc)
V roce 1925 se stal ministrem veřejných prací, byl ministrem veřejných prací 1925 – 1926, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a ministr obchodu 1937 – 1938. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci.
- Ludvík Sigmund (17.8.1836 Třebčín - 7.9.1899 Lutín)
Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy Sigma Lutín. Od roku 1868 vyráběl pumpy.
- Jan Vychodil (26. 8.1848 Třebčín - 13. 6.1926 Třebčín)
Byl kaplanem na Velehradě a zabýval se svatými Cyrilem a Metodějem V roce 1913 vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která byla postavena v jeho rodném domě.
Obec Lutín |
---|
Lutín | Třebčín |
Reference
- http://www.lutin.cz/ oficiální stránka obce Lutín
David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, ISBN 80-85600-98-6
Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, ISBN 80-85973-39-1
Externí odkazy
- Třebčín na tzv. 1. vojenském mapování z let 1766-1768 na webu Laboratoře geoinformatiky Univerzity J.E. Purkyně
- Třebčín z roku 1834 na webu MZA Brno