Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Doplnění textu
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
doplnění dat a údajů o dětech +ref, typo, zatím neúplná revize připisovaných staveb
Řádek 4: Řádek 4:
| hnutí = [[baroko]]
| hnutí = [[baroko]]
}}
}}
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]] St. Margarethen, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]] [[Německo|německého]] původu. Proslavil se jako významný [[architekt]] vrcholného [[Baroko|baroka]].
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]] St. Margarethen, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]] [[Praha]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=CCE9248AA1FE44DC8AA4B6ABEC95B0EA&scan=108#scan108
| datum přístupu = 2020-03-07
}}</ref>) byl [[Česko|český]] [[Polír|stavitel]] [[Německo|německého]] původu. Proslavil se jako významný [[architekt]] vrcholného [[Baroko|baroka]].


Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například [[Lurago|Luraga]], Orsiho, či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů [[Francesco Borromini|Borrominiho]] a zejména [[Guarino Guarini|Guariniho]].
Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například [[Lurago|Luraga]], Orsiho, či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů [[Francesco Borromini|Borrominiho]] a zejména [[Guarino Guarini|Guariniho]].


== Život ==
== Život ==
Řádek 13: Řádek 18:
Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.
Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky (zámek)|Hamrníkách]] nebo [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.


Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]]. Se svojí ženou měli pět dětí, které se narodily v letech 1685 - 95. Byli to Kateřina, Tobiáš, Kilián Ignác, Jindřich a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].
Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli [[Jan Jiří Achbauer starší|Janovi Jiřím Aichbauerovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=CB9082988BDD4FAE9ADED8356A705F69&scan=29#scan29
| datum přístupu = 2020-03-07
}}</ref> Se svojí ženou měli pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]].


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 23: Řádek 33:


=== Stavby v Praze ===
=== Stavby v Praze ===
* [[Pražská Loreta|Loreta]] - [[Hradčany]]
* [[Pražská Loreta|Loreta]] – [[Hradčany]]
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] - Hradčany
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] – Hradčany, dnes [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]], pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
⚫
* Dům U bílé kuželky (čp. 66) – [[Malá Strana]]
* [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] – pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]
⚫
* dům U bílé kuželky (čp. 66) - [[Malá Strana]]
* [[Břevnovský klášter]]
* [[Břevnovský klášter]]
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech
* [[Klášter voršilek (Praha)|Klášter voršilek]] u [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostela sv. Jana Nepomuckého]] na Hradčanech
* Weisbírovský dům (čp. 13) - Malá Strana
* Weisbírovský dům (čp. 13) – Strana
* [[Tereziánský ústav šlechtičen|Rožmberský dům]] (čp. 63) - Hradčany
* Rožmberský dům (čp. 63) – Hradčany
* [[Kaiserštejnský palác]] - Malá Strana
* [[Kaiserštejnský palác]] – Malá Strana
* [[Vrtbovský palác]] - Malá Strana
* [[Vrtbovský palác]] – Malá Strana
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] - Hradčany
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hradčany)|Kostel svatého Jana Nepomuckého]] – Hradčany
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|kostel Nejsvětější Trojice]] - [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)|Kostel Nejsvětější Trojice]] – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] - [[Břevnovský klášter]]
* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Bazilika svaté Markéty]] – [[Břevnovský klášter|klášter]]
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref >{{Citace monografie
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] – západní průčelí a část lodi; sporné<ref >{{Citace monografie
| editoři = [[Pavel Vlček]]
| editoři = [[Pavel Vlček]]
Řádek 45: Řádek 54:
| isbn = 80-200-0771-7
| isbn = 80-200-0771-7
| strany = 91
| strany = 91
}}</ref> Malá Strana
}}</ref>, Malá Strana


=== Stavby mimo Prahu ===
=== Stavby mimo Prahu ===
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" />
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692–1699)<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] - nejisté<ref name="NEČVU" /> (1965–1698) – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]
* [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|Kostel Narození svatého Jana Křtitele]] – nejisté<ref name="NEČVU" /> (1965–1698), [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701) – [[Chlum Svaté Maří]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny]] – sporná účast<ref name="NEČVU" /> (1690–1701), [[Chlum Svaté Maří]]
* Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" /> - [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]]
* Kostel svaté Máří Magdaleny (1692-1693)<ref name="NEČVU" /> – [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalka u Mníšku pod Brdy]]
* Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> - [[Cheb]]
* Pevnostní stavby (1698–1701)<ref name="NEČVU" /> – [[Cheb]]
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] (1699–1711) podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě – [[Smiřice]]
* Zámecká [[Kaple Zjevení Páně (Smiřice)|kaple Zjevení Páně]] (1699–1711) podle vzoru [[Guarino Guarini|Guariniho]] kostela San Lorenzo v [[Turín]]ě, [[Smiřice]]
* Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" /> - [[Obořiště]]
* Klášterní kostel Paulánů (1702–1711) – připsáno<ref name="NEČVU" />, [[Obořiště]]
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel svaté Kláry]] (1703–1711) – Cheb, připsáno<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Kostel svaté Kláry]] (1703–1711) – Cheb, připsáno<ref name="NEČVU" />
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" />
* Paulánský kostel Panny Marie (1709–1724) – [[Nová Paka]], připisováno<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|kostel svatého Michala]] (1719–1721) – [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]], nejisté<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)|Kostel svatého Michala]] (1719–1721) – [[Vernéřovice|Vernéřovice u Náchoda]], nejisté<ref name="NEČVU" />
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) – [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda, nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce.
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)|Kostel svatého Jakuba]] (1720–1723) – [[Ruprechtice (Meziměstí)|Ruprechtice]] u Náchoda, nejisté.<ref name="NEČVU" /> Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer, architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 7. 3. 2020, 19:12

Kryštof Dientzenhofer
Narození7. července 1655
St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí20. června 1722 (ve věku 66 let)
Praha
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Povolánístavitel, architekt
DětiKilián Ignác Dientzenhofer
Jindřich Dientzenhofer
PříbuzníJohann Leonhard Dientzenhofer[1], Georg Dientzenhofer[1], Wolfgang Dientzenhofer[1] a Johann Dientzenhofer[1] (sourozenci)
Hnutíbaroko
Významná dílaKostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
Klášter klarisek v Chebu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko – 20. června 1722 Praha[2]) byl český stavitel německého původu. Proslavil se jako významný architekt vrcholného baroka.

Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například Luraga, Orsiho, či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dienzenhofera, který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů.

Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel svaté Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi.[3] Se svojí ženou měli pět dětí, které se narodily v letech 1685–1695. Byli to Kateřina (* 1685), Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš), Kilián Ignác (* 1689), Jindřich (* 1692) a Marie Anna. Jeho syn Kilián Ignác je slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Dílo

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu a v Praze. K dalším zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Na posledních dílech již spolupracoval se svým nejtalentovanějším synem Kiliánem Ignácem.

Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. Pro jeho stavby je typické i dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky.

Spolehlivě je doložen pouze jako stavitel.[4] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v Praze

Stavby mimo Prahu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Union List of Artist Names. 10. prosince 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137. 
  5. ↑ Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91. 

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kryštof_Dientzenhofer&oldid=18235315“