Župa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 316 bajtů ,  před 8 měsíci
m
linky
(mírně změněné rozčlenění)
m (linky)
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] ''comitatus'', [[maďarština|maďarsky]] ''megye'', [[polština|polsky]] ''żupa'', [[němčina|německy]] ''Gespanschaft'', [[chorvatština|chorvatsky]] ''županija'', [[rumunština|rumunsky]] ''judeţ'') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně [[Střední Evropa|střední]] a východní [[východní Evropa|východní Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči.
 
== Původ slova ==
[[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] ve svém etymologickém''Etymologickém slovníku češtinyjazyka a slovenštinyčeského'' uvádí, že [[Etymologie|etymologický]] původ slova bychom mohli hledat v jazykových kontaktech Protoslovanů s Orientem.<ref name="machek">{{Citace monografie
| příjmení = Machek
| jméno = Václav
==Župní zřízení v různých státech==
=== České knížectví ===
[[Čechy]] byly rozděleny na župy již za dob [[Slavníkovci|Slavníkovců]] a [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodouknížetem. Původně byly župy samosprávné, v [[11. století]] bylo jmění žup považováno za majetek vládce. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně [[Levý Hradec]] nebo [[Budeč (hradiště)|Budeč]]. Na levém břehu [[Vltava|Vltavy]] ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece [[Mže|Mži]] slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku[[Vrškamýk]]u, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku [[845]] bylo v [[Řezno|Řezně]] pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení [[Břetislav I.|Břetislava]] byla [[Morava]] rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], [[Olomoucký úděl|olomoucké]], [[Brněnský úděl|brněnské]] a [[Znojemský úděl|znojemské]], která se dále členila na župy.
 
Podle [[František Palacký|Palackého]] se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti] {{Wayback|url=http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php |date=20110521221440 }}, ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup,<ref name="uvaly" /> [[Přemysl Otakar II.]] omezil moc županů a začal zřizovat svobodná [[Královské město|královská města]].
 
=== Uherské království ===
[[Soubor:Cechy.zupy.1920.png|thumb|Návrh žup pro Čechy]]
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|Návrh žup pro Moravu a Slezsko]]
Dne 29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán ''zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé''. Zaváděl župní úřady a [[Historie krajů v Česku|území republiky]] rozdělil na 21 žup – 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku.<ref>* {{Citace monografie | rok = 1920 |titul = Zákony Československé republiky | vydavatel = Československý Kompas | místo = Praha | svazek = II. Číslo 3 | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e3ec2960-398b-11e4-8e0d-005056827e51 | počet stran = 68 | kapitola = Zákon ze dne 29. února 1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé | typ kapitoly = Část | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:fa58b4f0-50f3-11e4-b281-005056825209 | strany = 3-57 }}</ref> Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], které bylo na župy rozděleno až dodatečně.
 
Župy byly zřízeny následujícím způsobem :
=== Rumunsko ===
{{Podrobně|Rumunské župy}}
Rozdělení [[Rumunsko|Rumunska]] na župy („judeţe“) bylo vytvořeno v [[19. století]] podle vzoru [[FrancieFrancouzské departementy|francouzských]] [[departementdepartementů]]ů. V době [[socialismus|socialismu]] se členění Rumunska změnilo na [[rajón]]y podle [[sovětskýSovětský svaz|sovětského]] vzoru, ale za nedlouhou dobu (roku 1968) se opět vrátilo k rozdělení platnému dodnes.
 
=== Chorvatsko ===
V zemi bylo v roce [[1992]] na základě [[ústava|ústavy]] z roku [[1990]] zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes.
 
V době [[Jugoslávie]] se Chorvatsko dělilo na tzv. [[opčina|opčiny]] (chorvatsky ''općina''), ty byly menší než dnešní župy. Tento název dnes nesou okresy, na něž se současné župy dělí. Dnešní opčiny jsou ale menší, než jejich předchůdkyně.
 
Každá župa má svůj vlastní [[sněm]] ([[chorvatština|chorvatsky]] ''županijska skupština''), který je volen na čtyřleté období. Župní sněm volí [[vláda|vládu]] župy (župana jako hlavu exekutivy a max.maximálně 12 podžupanů), schvaluje roční [[rozpočet]], rozhoduje o majetku župy a tak podobně.
 
== Reference ==

Navigační menu