Československé župy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Československé župy byly regionální jednotky územní správy a samosprávy zčásti zavedené na dobu několika let v prvorepublikovém Československu (fakticky jen na Slovensku).

Příprava župního zřízení v ČSR[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa v roce 1918 začaly debaty o budoucím územněsprávním uspořádání republiky. V českých zemích na straně jedné a na Slovensku a Podkarpatské Rusi na straně druhé totiž existovaly odlišné systémy územní správy a samosprávy. Již v roce 1919 se v okruhu vlády zrodila myšlenka vytvořit na celém území státu kraje, jichž se v Čechách plánovalo osm, na Moravě a ve Slezsku pět, na Slovensku šest a Podkarpatská Rus měla být jedním krajem. 12. srpna 1919 prezentoval tehdejší ministr vnitra Antonín Švehla revidovaný návrh, v němž se již tato územní jednotka označovala jako župa, čímž se navazovalo na tradici župního zřízení v Uhersku (a tedy i na Slovensku a Podkarpatské Rusi). Župní zřízení mělo vytvořit jednotný celostátní systém. V parlamentní debatě to poslanec Bohumil Fišer shrnul následovně: „Župní zřízení má však také vyšší cíl a tím jest jednotná konstrukce celého státu. Na Slovensku jest župní zřízení prastarého původu. Tam jest župní tradice vžilá, takže nebude tam naše župní zřízení něčím cizorodým, i když naší správní reformou dostane nový obsah. Autonomie zemská, na způsob staré naší zemské samosprávy, byla by tam něčím zcela novým. I když dnešní poměry na Slovensku s vládou bratislavskou jsou přechodně opatřením nezbytným, přece pro stát unifikovaný neznamenají takové nebezpečí, jakým by byla zemská samospráva. My v našich zemích zemskou správu rušíme a župním zřízením se Slovenskem unifikujeme celý stát.“ 16. října 1919 vyslovila vláda souhlas s návrhem zákona o zavedení žup.[1]

V této době se zřízení žup stalo předmětem regionálního lobování. O sídlo župy se ucházela města jako Znojmo, Jičín, Pardubice nebo Mladá Boleslav. Představitelé těchto měst vyvíjeli nátlak na poslance, včetně organizování demonstrací a petičních akcí. Do celé problematiky začal zasahovat i národnostní aspekt. Zejména Československá národní demokracie župní zřízení odmítala, protože minimálně dvě župy v Čechách by byly etnicky většinově německé.

Schválení župního zřízení v roce 1920[editovat | editovat zdroj]

Návrh žup pro Čechy
Návrh žup pro Moravu a Slezsko

Po vleklých sporech byl 29. února 1920 vydán zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé. V Československu mělo vzniknout 21 žup:

Hlavní město Praha a Podkarpatská Rus zatím touto úpravou řešeny nebyly.

Župní zřízení zavádělo župní úřady jako jednotku správní organizace v čele s županem a župní zastupitelstva jako samosprávný sbor. Při každém župním zastupitelstvu se předepisovalo zřízení stálého župního výboru, župní finanční komise a dalších komisí. Jako pozůstatek zemského zřízení se v zákoně předpokládal vznik župních svazů coby nadregionální zemské formace v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a na Slovensku. Na nižší územní úrovni pak zákon zřizoval okresní úřady a okresní výbory.[1] Župní zřízení bylo kritizováno autonomistickými stranami (SĽS a SNS), protože ve srovnání s dosavadním župním zřízením z dob starého Uherska omezovalo samosprávný aspekt žup (posílení role vládou jmenovaných a nevolených členů zastupitelstev).[3]

I po schválení zákona navíc zbývalo dojednat řadu souvisejících právních norem, bez nichž nemohlo župní zřízení vstoupit v platnost. V dubnu 1920 byl takto přijat zákon č. 330/1920 Sb. o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů. Téhož roku byla při ministerstvu vnitra ustavena zvláštní organizační komise, která byla pověřena implementací župního zákona. Práce na uvedení žup do praxe se ale zpomalovaly. Nakonec bylo rozhodnuto spustit župy zatím jen na Slovensku. I zde ale celá záležitost postupovala se zpožděním. Původně mělo zavedení žup na Slovensku nastat k 1. říjnu 1922, ministr pro správu Slovenska ale požádal o odsun termínu. Odklad podporovala zejména sociálně demokratická strana, která se po rozkolu s KSČ obávala volebního neúspěchu. Nakonec se na Slovensku župní zřízení zavedlo k 1. lednu 1923. Vzniklo zde celkem šest žup:

Volby do župních zastupitelstev 1923[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Volby do župních zastupitelstev 1923.

30. září 1923 proběhly na Slovensku volby do župních zastupitelstev. Celkové výsledky nebyly nikdy publikovány, ale podle regionálních sond a částečných výsledků přinesly porážku vládním a pročeskoslovenským stranám. Například v Bratislavské župě zvítězili slovenští autonomisté (Slovenská ľudová strana a Slovenská národná strana) následovaní maďarskými křesťanskými sociály a agrárníky, přičemž na čtvrtém místě byli komunisté.[4]

Zrušení žup[editovat | editovat zdroj]

V reakci na výsledky voleb použila vláda zákonnou výjimku, kdy s odvoláním na „zvláštní poměry“ mohla jednu třetinu členů zastupitelstev jmenovat. Župní systém na Slovensku byl navíc omezen tím, že nedošlo ke vzniku plánovaného celoslovenského župního svazu.[1]

Výsledek voleb do župních zastupitelstev na Slovensku jen dále zkomplikoval jejich celostátní zavádění. V českých zemích trvaly vážné námitky. Oficiálně se sice s jejich realizací počítalo v roce 1924, ale část politické scény vznášela otázky okolo národnostních, finančních a správních aspektů celého projektu. Koncem roku 1926 ministerstvo vnitra prezentovalo návrh správní reformy, který ale v roce 1927 nebyl přijat v parlamentu a byl vrácen k přepracování. Nakonec byl 14. července 1927 přijat Zákon o organizaci politické správy, formálně sice předkládaný jako novelizace župního zřízení, ve skutečnosti ovšem rušící župy a zavádějící zemskou soustavu. Československo bylo rozděleno na čtyři země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská). Zemské zřízení pak vstoupilo v platnost roku 1928, čímž župní systém zanikl.[1][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Černá, Vladimíra: Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920 [online]. muni.cz, [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. Vládní návrh, kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. (řád volební do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů). [online]. psp.cz, [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  3. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 129. (česky)  
  4. Volby na Slovensku. Národní listy. říjen 1923, roč. 63., čís. 270, s. 1. Dostupné online.  
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400-401. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]