Diskuse s wikipedistou:Iaroslavvs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

--Mercy 19:23, 17. 6. 2007 (UTC)

Drobnůstka[editovat zdroj]

Nevím jak se orientujete v Sumersko-akkadské mytologii, ale je to skutečně, pokud vím, paní vítr a ne paní větru. Ona nebyla personifikovaný vítr, ale vítr sám. Neovládala ho tedy tak, že řekla větru ty běž tam, jako to je v řecké mytologii, ale sama se vydala. Ona byla vítr a nikoli jeho vládkyní. Byla osoubou i větrem zárověn. --Vrbova 23:35, 23. 9. 2007 (UTC)

No, v sumersko-akkadské mytologii se orientuji, řekněme, "zaníceně laicky". Rozhodně nejsem orientalista a (ač jsem historik) nespecializuji se na starověký PV. Informace mám z knih. Tohle jsem nevěděl (i když si to ještě ověřím ;) a za editaci se tedy omlouvám. Bylo by ale dobré, kdybys to tam nějak rozvedl(a), zakomponoval(a) – třeba prostřednictvím odkazu v sekci Poznámky. --Iaroslavvs 23:46, 23. 9. 2007 (UTC)

Ja si to take ověřím, proto jsem nerevertovala, ani neměnila. POkud to měnit, to budu měnit tak jen se zdroji, ale myslím, že je to popsáno v té knize od Brigitte Groneberg. Příležitostně kouknu. Není se přece zač omlouvat, možná kecám já, proto se neženu do změny a píšu. Tak= nejsem odbornice. --Vrbova 23:54, 23. 9. 2007 (UTC)

na/v Litvě[editovat zdroj]

Zdravím, koukám na shrnutí píše se "na Litvě", stejně jako na Moravě. Můžete to nějak doložit? Google říká, že v češtině je mnohem častější "v Litvě" než "na Litvě". V polštině je tomu samozřejmě jinak, tam se říká hlavně "na Litwie", kdežto "w Litwie" dost málo. Český korpus (syn2006pub) obsahuje "na Litvě" 39x, kdežto "v Litvě" 698x. --Luděk 20:03, 5. 12. 2007 (UTC)

Velice se omlouvám za svou pozdní odpoveď; budu se snažit být příště rychlejší...
K věci: přísně vzato, lze psát obě varianty předložek: na i v; je to věc jazykového úzu a citu. Ale asi budeš se mnou souhlasit, že nějaký řád v tom musí být (aj je, jenže čím dál tím méně dodržovaný) – F. Palacký sice psal své „Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě“, nicméně dnes se ve spojitosti s Moravou (a ještě Slovenskem) jednoznačně píše předložka na a kdyby někdo psal „v Moravě“, „v Slovensku“ byl by za blba, co nezná vlastní jazyk. Bohužel, u nám vzdálenějších zemí (o kterých se nemluví každodenně) tato jednozančnost v pravopise chybí: např. „na Ukrajině“ je na Wiki i v literatuře obecně (správně) dodržováno; přesto když si zadáš do Googlu spojení „v Ukrajině“, budeš překvapen, co vyjede odkazů!!
Jak to? Tím se dostáváme k problému hodnověrnosti internetu (resp. jazyka v něm používaného) a statistik/průzkumů na něm založených („Google říká“): když se sejde dostatečný počet polovzdělanců (nebo rovnou hlupáků), kteří umí akorát opisovat od sebe navzájem a z anglickojazyčných médií (v našem případě to zn. že se anglické „in Lithuania“ trpně přeloží jako v Litvě), pak samozřejmě mají převahu a zavedou do bežného užívání nepřesnosti, chyby, paskvily (sám si vzpomínám např. na jeden celostátně vydávaný deník, který v době amerického bombardování Afghánistánu psal o Chajbarském průsmyku jako o „průsmyku Khyber“ – nad takovou blbostí a novinářskou pohodlností člověk žasl, ale druhý den to tak psaly i jiné deníky a jejich internetové verze!). A co teď? Řídit se podle kvantity nebo podle kvality? Dávám přednost kvalitě, tedy takovým zdrojům, které se Litvou blíže zabývají a „mají úroveň“. Seznam některých:
  • krásná literatura
    • SIENKIEWICZ, Henryk. Křižáci. Praha: Odeon, 1977. 
  • historiografie
    • ŠVEC, Luboš & kol. Dějiny pobaltských zemí. Praha: NLN, 1996. ISBN 80-7106-154-9. 
    • ŘEZNÍK, Miloš. Bělorusko. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-183-3. 
    • SEIBT, Ferdinand. Karel IV. Císař v Evropě. Praha: NLN, 1999. ISBN 80-7106-265-0. 
    • SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBIEKA, Zachar. Dějiny Běloruska. Praha: NLN, 2006. ISBN 80-7106-828-4. 
    • ANCIPIENKA, Aleś; AKUDOVIČ, Valancin, et al. Neznámé Bělorusko. Praha: Dokořán & Člověk v tísni, 2005. ISBN 80-7363-045-1. 
    • BERENESVIČIŪTĖ–NOSÁLOVÁ, Halina. Litva. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-300-3. 
    • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. Praha: Karolinum, 1995–6. 4 svazky. ISBN 80-7184-072-6. 
  • lingvistika
    • VYKYPĚL, Bohumil. Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3377-0. 
Všechny tyto prameny použ. u jména Litvy výhradně nebo většinou (např. 8. položka v seznamu občas má i „v“ Litvě; nicméně menšinově) předložku „na“. Kromě toho, i odborná periodika jako např. Navýchod a ČČH nebo zeměpisně-cestovatelský časopis Lidé a Země používají v drtivé většině „na“ (Navýchod občas kolísá mezi „na“/„v“).
O to jsem se opíral při své editaci, která se ti nezdála. --Iaroslavvs 12:30, 13. 1. 2008 (UTC)

Podklady map[editovat zdroj]

Nazdar, všiml jsem si, že ses ptal Ansgara na podklady map. Snad se ti bude hodit Wikipedie:Zdroje obrázků#Mapy na serveru DEMIS. S přáním pěkného večera Daniel Baránek 16:51, 29. 2. 2008 (UTC)

Stalin[editovat zdroj]

Je mi líto, ale revertoval jsem ten Váš úlet. Vysvětlení zde. --Cinik 23:23, 2. 4. 2008 (UTC)

Není potřeba používat fráze. Silně pochybuji, že by ti tvá editace byla líto. A navíc, proč? Za opravu chyby (a tu jsem opravdu udělal) se není třeba omlouvat! --Iaroslavvs 18:09, 4. 4. 2008 (UTC)

Státní znak Slovenska[editovat zdroj]

(→Význam: -nesmyslná věta o "mnohých zdrojích, které uvádějí, že znak Slovenska byl vytvořen jako ideologický" (co to je? KAŽDÝ znak a vlajka je přece ideologický!

Váš výrok, že věta pojednávající o ideologickém znaku Slovenska je nesmysl, je nesmyslný. Znak SSR byl vytvořen pod komunistickým vedením, a nedrží se naprosto žádných heraldických prvků. Tudíž je tento znak ideologickým znakem komunistického Slovenska. A pokud jsou dle vás všechny znaky a vlajky ideologické, zajímalo by mně, co je ideologické na znaku ČR. Wikipedista: Márton CZ-HU 13:52 23-05-2008

Ano, zdravím, zjevně se nemůžete shodnout na tom co je a není ideologické - jeden mluví s prominutím o voze a druhý o koze ** Můj osobní názor je ten, že IMHO skutečně byl slovenský státní znak přeideologizovaný ** Zdravím --MiroslavJosef 11:58, 23. 5. 2008 (UTC)

Márton CZ-HU Co je ideologické (např.) na znaku Česka?
Už samotný fakt zdůrazňování „heraldičnosti/neheraldičnosti“ nějakého znaku či erbu má v sobě ideologický podtext – heraldika a její pravidla (i samotné blasonování) jsou vynálezem evropského středověku, ergo: kdo se s Evropou, její minulostí/přítomností a hodnotami chce rozejít, heraldická pravidla odmítne; opačně, kdo se chce Evropě přiblížit (v 90. letech se u nás všude volalo a psalo „Zpátky do Evropy!“), přiblíží se jí i v této oblasti (což samozřejmě platí i pro mimoevropské země – bývalé kolonie Evropy – které takto vyjadřují svůj odpor nebo toleranci ke koloniálnímu dědictví; viz např. nedávná, Chávezem prosazená, změna znaku Venezuely). Jestliže se tedy hned po převratu změnil znak ČSFR, později ČR, na francouzský čtvrcený štít, pak se tím měla vyjádřit ideologie:
  1. „návratu do Evropy“
  2. přihlášení se k tradicím masarykovské 1. republiky (ta měla – v malé, střední i velké variantě – taktéž francouzský štít; komunisté se k ní samozřejmě hlásit nechtěli, stejně jako ke Koruně české – proto štít ve tvaru „pokrokové“ husitské pavézy)
  3. přihlášení se k tradicím „feudálního“ Českého království (lev s korunkou; komunisté, naopak epochu feudalismu odmítající a považující svůj režim za zlom a vyvrcholení dějin zároveň, korunku ze lva „sňali“ (a nahradili pěticípou hvězdou))
  4. zdůraznění rovnosti národů (nejprve Čechů a Slováků; v případě ČR pak Čechů i nově vynořivších se Moravanů (tehdy 1,3 milionu obyvatel!) a Slezanů)
Toto tedy vyjadřuje znak Česka. Jiné země mají své symboly ještě významově nasycenější – např. ruský dvouhlavý orel odkazuje k Byzantské říši a zároveň k Moskevské Rusi/„Třetímu Římu“ a jejímu následníku, carskému Impériu atd. atd. Suma sumárum: žádný stát si své symboly nevolí jen tak, pro nic za nic, pro potěchu heraldiků a vexilologů (to by mohla být státním symbolem jakákoliv dobře provedená kresba či malba) – každý státní symbol je právě proto symbolem, že něco symbolizuje, vyjadřuje, nese s sebou nějaký étos, myšlenku, konotace, ideu, ideologii (nazvat se to dá různě). V tom jsou jsou si všechny režimy podobné, Petr nebo Pavel...
Mimochodem, podsouvat komunistům, jak se to dnes zhusta činí, nějakou obzvláštní ideologizaci jejich heraldiky a – můj ty Bože! – hříchy proti té „pravé“ heraldice (mimochodem, v případě SSR to není úplně pravda, vždyť znak byl na štítě španělského typu, tedy v heraldice velmi běžném tvaru!) je samo o sobě příklad ideologického ostouzení protivníka par excellence. Ryje snad někdo do Mexika, Indie, Nepálu, Mali, Brazílie či cojávímkoho, že mají „ideologické znaky“, jen proto, že nejsou utvořeny dle pravidel evropské heraldiky? Neryje. Nic by z toho neměl (tamní národy na nějaké naše středověké výmysly zvysoka kašlou) – ovšem na „komouše“ se vytahuje kdeco...--Iaroslavvs 21:01, 25. 5. 2008 (UTC)
Jestli to bereš z tuté stránky, pak chápu. Ale můj názor je krapet jiný. Hádat se ovšem nechci. Nemusel jsi se tak rozepisovat, heraldiku znám dobře, ale budiž. Jinak dík za opravu článku o znaku Běloruska měl jsem nejspíše špatné podklady. Márton CZ-HU 13:02 26. 5. 2008 (UTC)
Komunisté rozumněli heraldice jak koza petrželi a byl to pro ně buržoazní výmysl a přežitek - podle toho to také v praxi vypadalo, jen je tak nebraňte --MiroslavJosef 11:12, 26. 5. 2008 (UTC)
Márton CZ-HU Sorry, nepodíval jsem se předtím na Tvou osobní stránku, takže jsem nevěděl o tvé znalosti heraldiky a vexilologie. Rozepisoval jsem se proto, aby bylo jasné, proč mám takový názor, proč jsem editoval, jak jsem editoval. Je lepší to důkladně zdůvodnit, než odbýt dvěmi třemi větami, ne?
Ad podklady pro znak Běloruska: dobré jsou stránky FOTW (třeba je znáš, třeba ne), také na Historyji Belarusi se dá ledaccos nalézt – ovšem kontruj to informacemi ze stránek Viduramžių Lietuva; Bělorusové mají syndrom „národa bez státu/dějin“ a rádi si (myslím tím i na odborné úrovni) přivlastňují středověkou Litvu jako „v podstatě běloruský“ stát. O Vytisovi/pahonji se také něco dozvíš ve výše na stránce ocitovaných Sahanovič-Šybiekových „Dějinách Běloruska“ a v Řezníkově „Bělorusku“; zcela speciální info o vývoji znaku z pečetě litevských velkoknížat pak v:
  • KREJČÍK, Tomáš. Pečeť v kultuře středověku. Šenov u Ostravy: Tilia, 1998. ISBN 80-7042-499-0. --Iaroslavvs 12:01, 26. 5. 2008 (UTC)


Nojo jeden zdroj uváděl, že se znak jmenuje "Pohoň", druhý tam název neměl, třetí psal "pahonja", tak jak má člověk se v tom vyznat. Navíc o dějinách Běloruska jsem toho moc nevěděl. V rámci bývalého SSSR nejvíce se zajímám o Pobaltí. Takže Díks. Márton CZ-HU 19:21, 28. 5. 2008 (UTC)

Těšínsko[editovat zdroj]

V popisce ke změně článku o J. Koždoňovi mě zaujalo Vaše tvrzení, že "oficiální krátký název Těšínského knížectví byl "Těšínsko" ne "Těšínské Slezsko"". Můžete mi prosím poskytnout zdroj tohoto tvrzení, případně informaci, kde byl oficiálně zakotven citovaný krátký název? Velmi by mě to zajímalo. Děkuji. --Qasinka 05:24, 17. 6. 2008 (UTC)

Nezformuloval jsem to zrovna přesně, za což se omlouvám. Oficiálním (ve smyslu zákonným) názvem Těšínska bylo do r. 1918 sousloví „Herzogtum Teschen“ popř. „Ducatus Tessinensis“ či „Knížectví/vévodství těšínské“. Krátký, běžný, název v češtině byl (a je, jak napovídá i název článku zde na Wiki) Těšínsko (srovnej oficiální „Markrabství moravské“ X „Morava“). O tom viz např.:
  • ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-245-7. 
  • BAKALA, Jaroslav; MYŠKA, Milan, a kol. Slezsko. Opava: Matice slezská, 1992. 
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Julius Zirkus, 2000. ISBN 80-902782-0-5. Heslo „Těšínsko“. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. Kapitola „Územní vývoj českého státu“. 
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. 
(A řada dalších zdrojů, které už se mi nechce vypisovat; viz seznamy literatury a pramenů v citovaných publikacích.)
Po vzniku ČSR už tato oblast nebyla samostatným správním celkem a vlastní oficiální jméno tedy neměla; krátké označení ji ovšem zůstalo a bylo použito i např. ve Vládní vyhlášce o rozhodnutí konference velvyslanců ze dne 28. července 1920 o Těšínsku, Oravě a Spiši č. 20/1925 Sb. z. a n..
Označení „těšínské Slezsko“ je vysloveně neoficiální, pouze zeměpisně upřesňující termín (ve 2. knize mého seznamu se rozlišuje těšínské Slezsko a opavské Slezsko; Kurt WITT ve své knize Die Teschener Frage. Berlin: Volk u. Reich, 1935, také používá termín „Teschener Schlesien“ je ve zcela obecném, nikoliv státoprávním smyslu), asi jako když se řekne „moravské Slovensko“ (Slovácko) nebo „české/rakouské Vitorazsko“ či „polská Lužice“ atp. Bohužel, pod vlivem polštiny („Śląsk Cieszyński“; analogicky si polská komunita na anglické Wiki prosadila název Cieszyn Silesia) se v českém prostředí nepřesně označuje toto území jako Těšínské Slezsko, jako kdyby to byl polooficiální krátký název země, analogický k pojmům Morava, Čechy, Lužice, Horní Rakousy atd.
V dotyčném článku o Koždoňovi jsem editoval označení „T. S.“, protože jsem přesvědčen, že bylo použito nesprávně (přinejmenším při popisu událostí do r. 1918). Snad Tě toto mé vysvětlení uspokojí (a neotráví svou délkou ;)) --Iaroslavvs 13:28, 21. 6. 2008 (UTC)

Exonyma ukrajinských míst[editovat zdroj]

Dobrý den, všiml jsem si, že se zajímáte o česká exonyma (Ternopol). Jsem na wikipedii nedlouho, ale všiml jsem si obecné protiexonymální náladě, a proto mě překvapilo, že je zde člověk, který má cit pro tuto oblast a nepodlého obecným pseudodůvodům proč exonyma nepoužívat. Chtěl bych Vás touto cestou poprosit, zda byste mi nepomohl například najít nějaké zdroje, které by pomohly doložit existenci a zažitost českých exonym tak, aby i ty nejzatvrzelejší z nejzatvrzelejších přestali exonyma zakazovat. Zatím se snažím o nápravu v článcích Synevyr (exonymum Siněvir), Chmelnyckyj (exonymum jeden z tvarů Chmelnickij/Chmelnickyj), Vynnycja (exonymum Vinnice), Ternopil (exonymum Ternopol), a v plánu mám samozřejmě další. Jediný úspěch v této oblasti byl zatím bohužel jenom Svidovec (v rumunských městech potom Oravice). Pomůže mi jakýkoliv kvalitní zdroj či argument. Děkuji a těším se na případnou spolupráci, stávající stav je velice nešťastný. 62.24.89.211 4. 10. 2008, 02:02 (UTC)

Jsem rád, že tu je spřízněná duše ;) Rád budu s tebou ve věci českých exonym spolupracovat, ovšem v posledních měsících jsem na Wiki jen občas a v nejbližší době se to jen tak nezmění. Pokud jde o zdroje, tak si nejsem vědom, že by existoval nějaký obecný, všezahrnující, o který by bylo možno se opřít při prosazování českých exonym. Pro každý jednotlivý případ se musí hledat zdroje zvlášť (přičemž internet by měl být až na posledním místě – vzhledem k mimořádně husté koncentraci blbů, nedovzdělanců a opisovačů, kterými se jen hemží).
P. S. Na Siněvir už mám také nějaký čas spadeno, sháním podklady. Ovšem boje s polovičním Ukrajincem (a velkým vlastencem) Balabachou jsou a budou tuhé... --Iaroslavvs 18. 10. 2008, 16:06 (UTC)

Aronian[editovat zdroj]

Ahoj, líbí se mi Tvoje úsilí o pozvednutí zdejší jazykové úrovně a také se zájmem koukám na ta exonyma a souhlasně mručím. Ale s Aronianem/Aronjanem si nejsem jistý. Zřejmě si postřehl, že Aronian není Rus, nepřepisujeme z cyrilice ale z arménského písma. Mně vychází Aronyan.

To víš, že jsem postřehl, že se má přepisovat z arménštiny (však se také o tento jazyk a kulturu velmi zajímám, i když se to zde na Wiki příliš neprojevuje). Tabulka na tebou uváděné stránce je však špatně – někdo ji prostě okopnul z angličtiny (proto také místo např. „ječ“ je tam uvedeno „yech“, místo „že“ „zhe“ atd. atd.).
Pro správný přepis arménština --> čeština viz:
  • ŠAGINJAN, Vagaršak. Česko-arménská konverzace. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0569-4. 
nebo
  • MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa I. Písma Evropy, Kavkazu a helénské oblasti. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0. 
Zejména doporučuji druhou publikaci (Šaginjan není v češtině kovaný, i když tu už řadu let žije). Pokud jde o jméno šachisty, má typickou arménskou koncovku -jan, která se rozhodně transliteruje právě takto a ne jinak. Že se v českých publikacích, novinách a na internetu často objevuje i přepis „-yan“ nebo „-ian“ je dáno neznalostí dotyčných pisatelů a jejich trpným opisováním z cizích zdrojů, nejčastěji anglických. :( --Iaroslavvs 25. 10. 2008, 11:55 (UTC)
S lítostí pozoruju Tvé mírné znechucení zdejší wiki. Jestli Tě neotrávili úplně, prosím, uprav tabulku arménského písma pro češtinu. Dík!--Tomas62 21. 12. 2008, 23:45 (UTC)
Dobře, upravím. Snad to zvládnu do Silvestra ;) --Iaroslavvs 21. 12. 2008, 23:50 (UTC)

Češi[editovat zdroj]

Zdravím Vás, Iaroslavvsi! Opravdu myslíte, že když se v televizi či v tisku hovoří o Češích (např. zde či zde nebo zde), vždy jde pouze o příslušníky slovanského národa Čechů (tedy zjevně včetně členů zahraničních komunit tohoto národa)?--Dr. Králík 29. 12. 2008, 09:44 (UTC)

Králíku, národnost a pojetí národa není věcí mé/tvojí víry či nevíry. K čistě státnímu pojetí národa (jako např. v USA) jsme rozhodně nedošli (a není to ani něco výrazně lepšího, než pokrevně-jazykové pojetí, ale to je teď vedlejší) – pokud se v českých zdrojích (média, literatura, statistiky) mluví o Češích (národu), rozhodně se tím nemyslí i Slováci, Poláci, Němci nebo snad Asiaté v Česku žijící. (A to nemůžeš popřít.) Kdyžtak se používá sousloví „občané Česka/České republiky“ nebo „čeští občané“.
Zmínka o zahraničních společenstvích je pro mě nepochopitelná. Neviděl jsem zdroj, který by mluvil o Češích v Česku (ani z Tebou uvedených odkazů to nijak „zjevně“ nevyplývá) a měl při tom implicitně na mysli i třeba Čechy z Ameriky nebo srbské Vojvodiny...--Iaroslavvs 30. 12. 2008, 12:00 (UTC)
No, Třeštík si myslí něco jiného a uvádí pádné důkazy. Na rozdíl od většiny okolních národů se Češi vymanili (anebo přinejhorším vymaňují) ze středoevropské koncepce „Blut und Boden“.
Popřít to samozřejmě mohu a též to popírám. Slovo „Češi“ v médiích zcela zjevně neznamená etnické Čechy. To právě vyplývá mimo jiné i z toho, že se neodkazuje na zahraniční komunity Čechů. (Vážně si myslíš, že při posílání vánočních smsek se zjišťuje národnost, nebo že v Česku žijí jen Češi, nebo že česká média cíleně diskriminují národnostní menšiny?)
Vše nejlepší do nového roku!--Dr. Králík 31. 12. 2008, 14:41 (UTC)

Lingua franca[editovat zdroj]

Zdravím, vidím, že se soustředíš na lingvistické úpravy, což samozřejmě vítám, jelikož úroveň čeština v některých článcích je velice bídná. Měl bych ale dotaz na jedno opravu - opravdu se běžně používá "lingvou frankou"? V životě jsem to takto přepsáno neviděl, nebo si to alespoň nepamatuju. Zatím jsem se pokaždé setkal se tvarem 7. pádu "linguou francou".

Ahoj, promiň za opožděnou odpověď (u mě je to už tradice). V neděli brzo ráno jsem už neměl sílu něco vypisovat a k PC jsem se dostal až teď.
Takže: běžnější, resp. zatím převládající výraz pro jazyk mezietnické komunikace je lingua franca. Ovšem lingva franka (= počeštěný tvar) je také možné psát – z hlediska ČJ to není nic proti ničemu – a lze se s tím setkat: nějaký „zářez“ nabízí Český národní korpus, ABZ slovník cizích slov, Encyklopedie Co je co, článek v Hospodářských novinách, a jiné.
Ještě důležitější však je, že počeštěný tvar sousloví znají důvěryhodné, relevatní prameny tištěné:
  • KOL. AUTORŮ. Malá československá encyklopedie. Praha: Academia, 1984–1987. 
  • KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého. Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-920-1. 
Tyto prameny s lingvou frankou nemají žádný problém.
Polovičatý přístup zvolila překladatelka v jednom z nejpodstatnějších příspěvků na toto téma, který v poslední době vyšel, odborné monografii:
  • OSTLER, Nicholas. Říše slova. Jazykové dějiny světa. Praha: BB art, 2007. ISBN 978-80-7381-152-5. (1. vyd. v češtině). 
V nominativu překladatelka použ. sousloví původní (lingua franca, psáno doslova takto, kurzívou), kdežto ve všech ostatních pádech použ. tvar částečně počeštěný (linguou frankou, linguy franky). Zůstalo to tedy podivně kdesi uprostřed, ale tendence je tu asi zřejmá. „Lingua franca“ se stává lingvou frankou, převzatým slovem, podobně jako např. původní weekend (takto ještě psáno před r. 1945!) se stal českým „víkendem“...
U těch zmiňovaných editací mi ani tolik nevadilo použití původního tvaru, jako jeho špatné (vlastně žádné) skloňování. Především toto jsem opravoval. U některých nedovzdělanců, co tu editují, lze totiž vypozorovat přístup „nejde o české slovo = neskloňuje se“, což je samozřejmě blbost. Když už jsem to tedy opravoval, vzal jsem to rovnou „od podlahy“ a opravil i samotné psaní na tvar český, který asi za nějaký čas stejně převládne. Ale nejsem ani proti původní lingue france. Klidně tu můžeme používat tvary oba dva, ne? --Iaroslavvs 1. 12. 2009, 23:19 (UTC)
Ahoj, díky za odpověď. Mě to samozřejmě nevadí, sice je mi z nějakého důvodu bližší ta původní forma, ale nemám s počeštělým tvarem žádný problém. Nemá asi cenu bojovat proti současné tendenci, kdy se počešťují pokud možno všechny přejaté výrazy. Měj se a ještě jednou díky za vysvětlení! --Čermi 4. 12. 2009, 20:26 (UTC)

Lucká provincie[editovat zdroj]

Ahoj, děkuji ti za úpravy v článku Lucká provincie - jsem rád, že si to aspoň čas od času někdo přečte, protože pro mne samotného bylo objevení tohoto tématu novinkou a překvapením - ani osvícená prof. Poláková v dějepise na gymnáziu v Uh. Hradišti nás o tomto neučila :o)

Souhlasím se všemi úpravami, až na tu změnu z "Moravské Nezdenice" na "Uherské Nezdenice". Máš ten název někde doložený? Já čerpal z v článku odkazované knihy Uherskohradišťsko, a stejnou informaci ("Moravské") nalezne i Google na dvou webech. Pro "Uherské Nezdenice" naopak nedá nález žádný. Navíc, když si představíš směr toku Olšavy, je přeci jen logické, že její pravý břeh byl na české straně, tedy "Uherské" by se měla jmenovat spíš když už tak ta levobřežní strana, ne? Blahma 17. 12. 2009, 20:55 (UTC)

Promiň, udělal jsem chybu. (Ve tři ráno, to se může stát...;) Prosím, oprav to na původní název. Ano, pravobřežní strana byla česká, levobřežní uherská. Jinak, k Luckému/Hluckému (název městysu Hluk opravdu souvisí s názvem provincie) poli lze najít velmi dobré informace v sborníku: Knižnice Jižní Moravy, č. 3/1972, kde je studie Moravsko-uherská hranice v 10.–13. století od Metoděje Zemka.--Iaroslavvs 18. 12. 2009, 00:10 (UTC)
Díky, to označení jsem tedy opravil zpět. Rovněž jsem doplnil i tebou odkazovaný zdroj. Pokud se někdy po Vánocích k tomu dostanu a podaří se mi článek někde dohledat, rád se sám poučím a podle možností o získané informace současně ještě i rozšířím článek. Blahma 20. 12. 2009, 18:32 (UTC)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii[editovat zdroj]

Silverwiki.png

Zdravím, všiml jsem si, že jste právě překonal jeden tisíc editací, takže jste teď „Učeň“. Přeji, ať se Vám dále daří na Wiki i (a to hlavně) mimo ni. --Byrnjolf 17. 12. 2009, 22:50 (UTC)

Děkuji. --Iaroslavvs 23. 12. 2009, 09:20 (UTC)




Weitra - Vitoraz[editovat zdroj]

Milý kolego, díky za vylepšení článku! Jen dvě otázky:

  1. Proč jsi zdůraznil, že Rudolf II. byl "říšskoněmecký" císař, když se tak sám neoznačoval, v Německu už prakticky žádou moc nevykonával a sídlil v Praze?
  2. Proč si myslíš, že šablona Gallery je lepší než předchozí tabulka, která daleko líp využívá plochu a obrázky nemusí být takové "blechy"?

Zdraví --Sokoljan 20. 2. 2010, 08:31 (UTC)

Děkuji za reakci. Nejprve na okraj: jestli jsem to dobře pochopil z oslovení, můžeme si zde na Wiki tykat. Je to tak? (Nerad bych Vás, pane profesore, urazil.) Prozatím to tedy zkusím, kdyžtak budu opraven...
A teď k editacím:
  1. Já nijak neměl v úmyslu to zdůraznit. Prostě jsem to tam, trochu automaticky, „mrsknul“ (neb Rudolf II. opravdu císařem Sv. říše národa německého byl – i když je otázkou, zda se více necítil Španělem, resp. Habsburkem, než „Němcem“). Pokud to vadí, klidně to označení vymaž.
  2. Myslím, že je dobré, aby styl článků na Wiki byl sjednocen, měl určitý řád, systém (bohužel tu spíše panuje bordel, ale to je teď vedlejší). Pokud jde o galerie, jejich účelem je pouze poskytnout náhledy většího množství obrázků, které by jinak v článku zabíraly zbytečně mnoho místa; detailní pohledy pak čtenář získá prokliknutím. Jestli myslíš, že je to pojetí špatné a bylo by lepší šablony galerie nepoužívat (nebo třeba je použ. až při počtu obr. >x), navrhni to k diskusi Pod lípou. Hlavně se dohodněme na nějakém všeobecně uznávaném systému, ať to tu není „každý pes, jiná ves“. --Iaroslavvs 20. 2. 2010, 15:12 (UTC)

Rozumím. "Říšskoněmecký" se u nás užívalo v souvislosti s druhou a třetí (Hitlerovou) Říší a německou expanzí, "říšský Němec" znamenalo už za Rakouska Němce z Německa v protikladu k Němcům českým a rakouským. Naopak středověké "nationis germanicae" mělo význam úplně opačný: začala to používat papežská kurie ve 12. stol., když chtěla císaře vytlačit z Itálie. Císař je sice "římský", ale panuje pouze nad Němci. Proti galeriím nic nemám, naopak, jen se mi zdá, že když se udělá tabulkou, využije plochu lépe a určitou jednotnost pro čtenáře nijak nenarušuje. Hlasování znamená "vyvolávat trolly" a tomu se vyhýbám. Zdraví --Sokoljan 21. 2. 2010, 07:31 (UTC)

Pozor! Až teď mi došlo, že jsme se oba přehlédli: ty v článku a já v této diskusi. Já nenapsal „říšskoněmecký“ (to se opravdu použ. až v novodobém kontextu), ale „římskoněmecký“ – a to je standardní označení pro císaře SŘŘ. --Iaroslavvs 21. 2. 2010, 19:32 (UTC)

odis dotaz[editovat zdroj]

Zdravim, nez to vratim zpet, duvod proc ste smazal znak je trocha mimo, morava mala znak na modrem poly, pak dostala povysene na zlate pole, nu pro jedno obdoby se to neuznavalo. Pak dostali dalsi glejt na poviseni na zlato. Takze morava mela jeden znak, ted ma jiny.

TOTO NENI ZE DVE VERZE JEDNOHO ZNAKU, TO JSOU DVA RUZNE ZNAKY.

Pro me jestli nedate odkaz na jinou stranku na wikipedii kde je historie moravy, kde by se znak presunul pak to vratim zpet a budu vracet dokud mi nekdo neda logicky duvod proc to tam nemit bo opakuji toto neni stejny znak ale znak platny pro casove obdobi v soucasnosti je oficialni znak zlate pole to ze nejake hovado udelalo znac CR na modrem poly je podruzne. Pokud do 14 dnu nedostanu logickou odpoved proc by v enczklopedickem hesle nemeli byt ukazany vsechny historicke znaky uzivane moravou, opravim heslo zpet. Zdravi uzivatel Odis

Tón tvého dotazu má agresivní a výhružný podtext – vyprošuji si aby se mnou někdo takto hovořil a upozorňuji tě, že na silácká gesta různých nacionalistů a jejich vandalismus jsme tu Wiki připraveni. Na hrubý pytel hrubá záplata.
Pokud jde o ten znak, stačilo si před výbuchem hněvu pořádně prohlédnout celou stránku Morava. V infoboxu je stříbrnočerveně šachovaná orlice na modrém poli. Ta samá orlice (tj. o stejných tinkturách), pouze v jiném grafickém provedení (navíc s helmem, fafrnochy a klenotem) byla – zbytečně, na to je právě infobox – zopakována v sekci „Znak a vlajka“. Není důvod, proč by se v jednom článku měly opakovat ty samé znaky, jen různě provedené (neděje se to tak ani v jiných čl. o zemích či státech). Wikipedie není snůška heraldických nebo grafomanských stránek. Kromě toho, měl obrázek zavádějící popisek; stříbrnočervené šachování měla orlice nadále i po r. 1462. Ve skutečnosti naplno „oficiálně“ platilo zlatočervené šachování jen 3 roky (1915–1918).
Narážku na zlaté pole moravského znaku nechápu: jednak zlaté pole nikdy moravský znak neměl a jednak ten přebytečný obrázek, co jsem odstranil (na což reaguješ) z článku měl pole taktéž modré, ne zlaté. --Iaroslavvs 26. 2. 2010, 11:45 (UTC)
Tak ja se vstekal, nu ale ukaz me kde to bylo nacionalisticke? Ja se vstekal ze nekdo sprznil heraldicka pravidla toto ti vadi nebo to ches prenaset do nacionalismu?. Takze krome vyhrozovani naciopnalismen coz povazuji za ubohost dej heraldicke pravidlo kde bylo MORAVE priynano nejenom orlice na modrem poli a stribrne sachovani i to ze ma pravo uzivat klenot, helmici?

Omlouvam se za chybu ze sem zamenil nazvoslovi pole a sachovani to si sypu popel na hlavu a udelal se ze sebe pekneho vola.

Nu nic nemani na faktu ze dnesni znak moravy oficialni je bez klenotu, i jsem prosel portal.gov.cz. Nu nikde v definicich znaku sem nenasel jaksi klenot, jenom tu orlici a stit...
Pokud mi das odkaz na oficialni stranky kde bylo po roce 1918 moravskemu znaku prizan klenot atd. Omluvim se ti. ALE DO TED DOBY PESEUN LASKAVE ARGUMENTACI S NACIONALISTISKEHO VYHOROZOVANI viz. tvuje predchozi odpoved na argumentaci heraldickou. Jsem mozna od huby viz. vzjadreni hovado. To ale spravi veta tymu na me diskusi mluv slusne.
P.S. Me s tve prvni vety jenom reklo ze nacionalista ses ty, ja sem mozna neslusne mlvuci prase. Ale ty jsi nacionalista? OPAKUJI ZNOVA LASKAVE PREJDI NA HERALDICKE PRIPOMINKY S NACIONALISTICKYCH. Jinak jsem narodnosti po otci a matce nemec. Coz do tvoji pripominky ze jsem nacionalisticky moravak asi nezapada....


P.S. Po precteni kdy sem to nasran napsal i/y a preklep neopravim. Ale pridam poznamku znovu sem si pretetl heslo. Cast o znaku a vlajce moravy. Je tam o tom jaky znak mela morava. Pripadati gafomancke nebo heraldicky predpojate dat tam znak ktery je tam jmenovam? Tj. znak pred povisenim, znak po povyseni a znak poroce 1918 (ten je v uvode jesla). Me spis pripada ujete neencyklopedicke smazat znak o kterem se v teto casti mluvi. Nebo sem spatne cetl v teto casti hesla morava?

Nemám už moc, co bych Ti řekl – většinu podstatných informací (a to heraldických) jsem už napsal. Jenže Ty máš zřejmě problém s češtinou a se sebeovládáním, takže sis asi přečetl a pochopil jen pár úvodních vět... :( Přečti si mou první odpověď pořádně.
Ad „zprznění heraldických pravidel“ – žádná taková všeplatná a „zákonná“ pravidla neexistují. Přes veškeré snahy o systematizaci v 18. a 19. století panuje v heraldice bordel. Zobrazování znaků vždy podléhalo dobové módě a záměru malíře/sochaře, resp. objednavatele. Pasionál abatyše Kunhuty zobrazuje starý a nový znak českých králů (plaménkovou orlici a dvojocasého lva) bez jakýchkoliv heraldických figur, jen prosté štíty. Ve stejné době zobrazil iluminátor Kodexu Manesse znaky Čech a Moravy s helmami, přikryvadly a klenoty. O třičtvrtě století později zase znaková galerie zemí České koruny na Staroměstské mostecké věži v Praze je tvořena pouze štíty. Podobně i malovaná galerie na hradě v Laufu v Německu či později (na zač 15. století) vlysy na hradě Točníku. Atd. atd. Jednou se zkrátka nakreslil jen prostý znak na štítě, jindy zase s helmem a klenotem, popř. s honosnými kusy. Ale pořád to je (byl) jeden a ten samý znak jedné a té samé země. Ne dva různé znaky, jak tvrdíš Ty.
Opakuji to naposledy: v sekci „Znak a vlajka“ u čl. Morava (nebo Čechy apod.) není žádný důvod opakovat obrázek, již jednou uvedený v infoboxu. V rámci přehlednosti a jednoduchosti se na Wiki převážně (pokud to jen jde) použ. základní znaky, bez různých heraldických serepetiček. (Samozřejmě, pokud není jiný znak, použije se i nějaké bohatší provedení.) --Iaroslavvs 1. 3. 2010, 18:53 (UTC)

...[editovat zdroj]

Pokud po někom něco opravuju, tak tam taky nenapíšu, že dotyčný je polodement, když nerozezná tvrdé a měkké y/i. Je strašně jednoduchý někoho opravovat. Takže mě příště laskavě neuvádějte. Děkuji.--Jureff 7. 7. 2010, 16:57 (UTC)

Antonov[editovat zdroj]

Promiň kolego, editaci u antonova sem zle nemyslel, jen mi přišlo zbytečný mít tu odkazy na kdejaký bolševický instituce apod., ale vono je to asi jedno--Rottweiler 13. 7. 2010, 09:48 (UTC)

Díky za reakci. Když už něco edituješ, je poctivé to správně shrnout. Zkratka wiki znamená (což asi víš), že do článku se wikiodkazy přidávají, ne odebírají. No a pokud jde o ty komunistické instituce – jsme encyklopedie, ne? Kde jinde by se o nich měl člověk něco objektivního dozvědět? --Iaroslavvs 13. 7. 2010, 20:25 (UTC)

{{vjazyce}}[editovat zdroj]

K Vaší editaci mám poznámku, že ještě lépe je to zapsat takto. A to proto, protože šablona {{vjazyce}} ten vložený text zároveň obalí značkami, které prohlížeči řeknou, že se jedná o text v konkrétním jazyce. To má význam například u hlasových čteček, které pak mohou text přečíst správně (tedy třeba landn místo london). U řečtiny to možná tak podstatné není, neboť řeckou abecedu beztak nikdo nepoužívá, ale i tak může být informace, že se to má číst jako slovo, nikoliv třeba jako shluk fyzikálních konstant, pro stroj důležitá. Přeji pěkný den. --Tchoř 5. 9. 2010, 11:07 (UTC)

Díky! --Iaroslavvs 5. 9. 2010, 11:10 (UTC)
Tak se omlouvám, wikipedisté se neshodují na tom, jak mají ty šablony fungovat, a vypadá to, že ten mnou doporučený způsob byl nahrazen ve prospěch šablony {{vjazyce2}}. Ta se vkládá pomocí subst, tedy {{subst:vjazyce2|el|''Τραπεζούντα''}} a je hned po vložení automaticky nahrazena dvojicí šablon {{vjazyce}} a {{cizojazyčně}}. Také je možné rovnou ručně zapsat tyto dvě šablony. Každopádně, správný výsledek bude takovýto. --Tchoř 9. 9. 2010, 23:55 (UTC)

Radiměř[editovat zdroj]

Zdravím kolego. Bylo by možné poslat mi ofocenou stránku o Radiměři z toho Kučova veledíla? O této změně hranice jsem neměl tušení. --Kirk 2. 10. 2010, 14:40 (UTC)

Určitě. Ale kam? Na tvé stránce jsem nenašel jiný odkaz, než na ICQ, a to já nepoužívám. (Jinak, díky za připomenutí. Radiměř jsem rozpracoval před pár měsíci a nedodělal. V nejbližší době to napravím.) --Iaroslavvs 3. 10. 2010, 20:11 (UTC)
Na jivanacek@centrum.cz Klidně mi tam pošli celý ten článek o Radiměři včetně případných mapek a fotek. Dík. --Kirk 4. 10. 2010, 21:18 (UTC)

Uhersko[editovat zdroj]

Vážený kolego, proč jste opět do článku vložil chybné informace? Opět do článku mícháte informace týkající se Zemí Svatoštěpánské koruny. Vlastní (Centrální) Chorvatsko a Slavonie součástí Uherska nebyly. Jižní hranice Uher vedla po Drávě. Už jednou jsem to tam opravoval. --Kirk 4. 11. 2010, 00:02 (UTC)

Nevím, o čem mluvíš. --Iaroslavvs 4. 11. 2010, 15:28 (UTC)
Zdar. Trošku jsem zapomněl na to, že jsem ti už tykal. No tak tady máš důkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uhersko&action=historysubmit&diff=4957202&oldid=4860089 To Centrální Chorvatsko, Rijeka a Slavonie prostě k Uhersku nepatřily. To jsou právě další země Svatoštěpánské koruny. --Kirk 5. 11. 2010, 22:49 (UTC)
Aha. Omlouvám se za chybu. Tato fakta jsem znal, ale nějak jsem to v té editaci z 13. 2. (20:47) domotal... Zěmě přivtělené jsem napsal pod zemi ústřední. No, už jsi to opravil, tak je dobře. --Iaroslavvs 10. 11. 2010, 00:49 (UTC)

k poslední změně v článku Morava[editovat zdroj]

Zdar. Dolní Rakousy a Dolní Rakousko jsou synonyma. --Kirk 3. 12. 2010, 13:23 (UTC)

To řekl kdo? Např. v Dějinách Rakouska od NLN se pojmy Rakousy a Rakousko jasně odlišují. Je to historicky a věcně správně, stejně tak jako Česko X Čechy (byť Česko v tom „slavném“ r. 1777 se první použití Česka vztahovalo na Čechy). Málokdo by to měl chápat tak jasně, jako ty. --Iaroslavvs 3. 12. 2010, 14:11 (UTC)
A kde čteš, že píšu Rakousko? Já píšu Dolní Rakousko nikoliv Rakousko. Tvar Dolní Rakousy sice považuji za správnější, ale sám tvar Rakousy je už pooněkud zastaralý. --Kirk 3. 12. 2010, 16:26 (UTC)
Ona totiž žádná geografická oblast označovaná Dolní Rakousko, která by se lišila od Dolních Rakous neexistuje. Ještě jednou pro nechápavé opakuju: Rakousko a Dolní Rakousko jsou dva různé pojmy. Naopak termín Dolní Rakousko je jen modernšjší tvar názvu Dolních Rakous. --Kirk 3. 12. 2010, 16:33 (UTC)
Vyjadřuješ se zbytečně konfrontačně. Podsouvat mi, že neznám rozdíl mezi Rakouskem a Dolními/Horními Rakousy – to je trochu drzost. Myslím, že už se tu potkáváme nějaký ten pátek, abychom o úrovni svých znalostí mohli něco vědět. Krom toho, o zastaralosti/nezastaralosti nějakého slova by se daly vést diskuse. Uznávám, že zejména v oblasti turistického průmyslu (kde se to zrovna nehemží znalci historie a historické geografie), se rozšiřuje užívání pojmu Rakousko (jméno celého státu) namísto Rakous (jméno spolkové země, složené ze dvou částí) – oni prostě jen tupě přeloží Österreich jedním a tím samým slovem. Ale odborné kruhy (= právě ti zmínění historici a geografové) zatím této jazykové degradaci většinou vzdorují, a to je dobrze.
Ostatně, jižní Čechy také nikdo nezve jižním Českem. --Iaroslavvs 4. 12. 2010, 13:58 (UTC)

Kurové[editovat zdroj]

Milý odborníku, na slovo vzatý, nechám se poučit, jaký že to byl národ, ti Kurové?? Děkuji za vysvětlení. --Kusurija 23. 12. 2010, 16:57 (UTC)

Baltský. Příbuzní Litevců, Žemaitů (Žmuďanů), Lotyšů, Jatvingů a Prusů.
Myslím, že to velmi dobře víš. Smysl tvého provokativního dotazu mi uniká. --Iaroslavvs 23. 12. 2010, 21:16 (UTC)
Jotvingů, kdyby něco...Další viz Diskuse:Kurská kosa. Odkazy opravdu nemá smysl dávat, chyby opravdu momentálně převládají (drtivě). Češi nežili nezanedbatelnou část své historie v Polském státě, aby byl důvod přebírat z polštiny. A termíny Kurši/Kuršové/Kuronci/Kurové jsou podstatně méně zažity (srovnej Deutsch/Německo nebo Nihon/Japonsko), než aby nebylo vhodné se pokusit vnést do podvědomí národa vhodnější název. V atmosféře, která vládne na WP je to věc víc než absolutně nemožná. A to je velká škoda. A to jsem doufal, že právě WP by mohla být lidstvu přínosem. Tak nějak lidsky, přátelsky, (v církevním smyslu) bratrsky. Co dodat, všichni jsme lidé chybující, někdo jedním směrem, jiný jiným směrem, někdo více, jiný méně... Císař pán říkával: když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří. --Kusurija 26. 12. 2010, 22:03 (UTC)

Češi 2[editovat zdroj]

Zdravím. Chci poděkovat za Vaši poslední editaci tohoto článku. Z mého úhlu pohledu se článek zdál nevyvážený, ale Vy jste situaci zlepšil. Pokud se cítíte dostatečně nezávislý, Upravte prosím tento článek ještě trošku. Zdůvodnění naleznete v mé diskusi http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:Dendrofil --Dendrofil 20. 1. 2011, 17:22 (UTC)

Reakce na tvoje poněkud šovinistické pasáže v diskusi k článku Češi[editovat zdroj]

Reaguju na tohle: P.S. Osobní poznámka: i když mi je fanatismus a hurá-vlastenectví červeno-žlutých krajně odporné a vadí mi rozbíjení českého národa, nejsem (už kvůli svému původu) proti Moravě a pozitivní lásce k ní zaměřen. A rozhodně nehodlám někomu upírat nos mezi očima a přesvědčovat ho, že je něčím, čím se necítí být. V tomto smyslu tu také edituji. Kdo by chtěl podezírat, že jsem „vystartoval“, až když se objevila ta novější citace o zakazovaných národnostech, nechť se podívá třeba na tuto editaci (anebo i sem a sem – to s tím také nepřímo souvisí). --Iaroslavvs 21. 1. 2011, 17:26 (UTC)

(vymazána sáhodlouhá pasáž s historickými citacemi)

Iaroslave (nebo jak ti mám říkat) - nevím, kdo ukazoval odporné chování nehodné občanů jednoho soustátí, ale v této knize se jasně ukazuje, že to byli jednoznačně Češi, kteří povýšenecky Moravanům upírali práva na řízení soustátí, konkrétně na volbu společného panovníka či to, aby mu byl vzdán hold, a narušovali tak vůli druhé strany žít s nimi v jednom státě. Zeptám se tě, jak by se ti líbilo, být v manželství a být ženou muže, který by tě ponižoval, mlátil nebo ti určoval, co smíš a co nesmíš? Přijde ti to od věci? Není snad manželství svazkem dvou stran? A nešlo v případě české a moravské reprezentace také o dvě strany žijící v jednom svazku? Takže mi laskavě řekni, kdo byl odporný? (měl jsem chuť tam přidat zdůrazňovací vykřičník) A když se k tomu po letech přidá, že se tu plive po lidech, kteří chtěli jen to, aby původní historické země měly to co měla celá staletí - tedy, aby tu zase byly zemské sněmy, vlády a tedy i federace, a ještě se na řadu míst Moravy zákonem vnucuje jen používání českého lva, tak jak se asi mají obyvatelé Moravy cítit? Mají se snad cítit jinak než jak to vyjádřil Karel Starší ze Žerotína? Chceme jen to, co jsme měli celá staletí, ale někteří obyvatelé Čech s tím mají nepřekonatelné problémy a vytáčejí se i když někdo chce, aby učebnice dějepisu obsahovaly celé dějiny tohoto státu a ne jen z 99 % dějiny Čech a jen z asi 1 % dějiny Moravy. Víš, já můžu považovat za osobní útok a nejen za osobní útok tvoje řeči, v nichž jsi vyjádřil zhnusení nad tím, že se JEDNA ČÁST STÁTU HLÁSÍ KE SVÝM TRADICÍM a pliveš po těchto lidech a vlastně aji po mě! V 90. letech ani jeden Moravan nechtěl nezávislost, chtěli jsme jen federaci, v níž by byly podobné poměry, jaké tu OSTATNĚ BYLY třeba v období před bitvou na Bílé hoře. Vláda v Praze byla tak arogantní, že nebyla chotná vyhovět ani obcím na Dačicku a Svitavsku, aby byly součástí celků, na které mají přirozené vazby. Ten text s velkými písmeny jsem volil proto, abych ho zdůraznil. Prostě skutečný historik nikdy nepopře, že tu existovaly zemské sněmy, zemské zákony, zemské ústavy (tehdy označované jako "zřízení zemské) a také to, že Čechy a Morava (a dále také Lužice a slezská knížectví) měla autonomii. Co ti vlastně vadí na stavu, který fungoval a není to nic vymyšleného? Chceme jen to, co tu bylo, nic víc, ale pokud to navráceno nebude a bude se tu ještě po nás plivat, tak ztratíme jakoukoliv vůli žít v jednom státě s Čechami. Proč bychom měli na sebe nechat plivat a být tak v situaci ženy, kterou ponižuje její manžel? A zvláště agresivní chlapi (u muslimů nic neobvyklého) hážou takové ženě klacky pod nohy, protože se jim nelíbí, když chce taková žena od něj odejít. A ty spolu s ostatníma Čechama se k nám chováš podobně. A že si hromada lidí na Moravě nechá všechno možné od Čechů líbit respektive považuje status quo za normální? Tak schválně kolik lidí na Moravě někdy četlo o tom povýšeneckém chování českých stavů vůči moravským stavům? Četls o něm vůbec někdy ty sám? Jinak věř, že mě opravdu hodně uráží, jak tu o nás mluvíš - prý "červenožlutí". Jestli to nevíš, tak ta vlajka je součástí tradic, které jsou daleko starší než ty sám. V Rakousku by sis s takovým přístupem vůči některé z tamních vyvěšených zemských vlajek ani neškrtl. --Kirk 2. 3. 2011, 02:27 (UTC)

Tato „diskuse“ mě nezajímá, neb tu ze strany Tvé (či jiných moravských nacionalistů) není k diskusi prostor. Neobtěžuj mě nesmyslnými manifesty ublíženecké moravské duše, nevkládej mi sem citáty, které znám (jsem studovaný historik), pokud se ti něco nelíbí na mé konkrétní editaci, reaguj na tamní stránce na ni a kdyžtak přilož hodnověrné zdroje. Politické názory si nemá cenu vyměňovat. Adios!
P.S. Je zajímavé, že člověk, který se jinde na webu (ať už pod svým jménem nebo jako Moravan Jiří z Brna) ohání nadávkami na „lživé Cajzly“, od kterých „je nejlépe se trhnout“, čemuž bohužel brání někteří Moravané s „mozky vymytými čechistickou propagandou, kteří se můžou posrat z toho, že by se měl rozpadnout stát“ a podobné výplody, tu někoho obviňuje ze šovinismu...
P.S. 2 Povýšenecké chování stavů Čech vůči stavům Moravy a uzurpování hlavní role v rámci České koruny v 16. a 17. století je všeobecně známé a nijak nepopírané. Koho baví studovat odbornou historickou literaturu anebo alespoň dával na střední škole při hodinách dějepisu pozor (standardní učební text – ČORNEJ, Petr, a kol. Dějiny zemí Koruny české. Svazek I.. Praha: Paseka, 1992. ISBN 80-85192-29-2.  a všechna další vydání – obsahuje dost informací o pnutí če(š)ské a moravské šlechty), ten o tom ví. Koho to nezajímá, ten o tom neví, stejně jako o mnoha jiných faktech z historie. Toť celé. Zbytečně naznačuješ cosi o utajovaných pravdách.
Mimochodem, celý text Apologie Karla st. z Žerotína, z něhož moravisté tak rádi citují onen odstavec o vymetání zadních koutů, vyšel, mimo dřívějších vydání, nedávno v rámci čtyřdílné série Kniha textů. Česká literatura od počátků k dnešku. Příprava vydání LEHÁR Jan, STICH Alexandr. Svazek 1. Praha: NLN, 200. ISBN 80-7106-285-5. S. 299–314. . Opět: kdo chce, ten si počte, je to běžně dostupná série, vydaná pro normálního čtenáře. (A doporučuji i Tobě to přečíst s chladnou hlavou: pak si možná všimneš, že Žerotínova Apologie je především kritikou do vlastních, tj. moravských, řad!!) Česká věda ani publicistika nemá problém s uváděním i nepříjemných fakt, s tím mají problém především přehorliví nacionalisté. --Iaroslavvs 2. 3. 2011, 13:24 (UTC)
Až na to, že na základních, ba ani na středních školách se neučí nic z těch výroků, ani o moravsko-německém vyrovnání z roku 1905, ani o vzniku země Moravskoslezské ani o zrušení zemského zřízení, o existenci zemských sněmů se taky prakticky nemluví a o jejich kompetencích už vůbec ne! Vše tohle si musí tady člověk dohledat sám a nebýt dohledávání na netu a jiných zdrojích, tak to není ani na wikipedii! Současné generace na Moravě nevijou o svojí zemi ani o jejích dějinách prakticky NIC. Nějaké hodiny moravských dějin na VŠ sem nezatahuj... --Kirk 3. 3. 2011, 22:45 (UTC)

Portál Křesťanství[editovat zdroj]

Dobrý den, máš-li chuť a sílu, prosím přispěj dle svých možností k tvorbě a udržování portálu Křesťanství, třeba i o křesťanství na Slovensku. Také můžeš:

  • upozornit na svůj nový nebo podstatně rozšířený článek z této oblasti
  • požádat o založení nového článku o některém z křesťanských témat
  • navrhnout některý článek do rubriky Osobnost nebo Článek měsíce

Pokud tě napadne něco jiného, můžeš napsat do portálové diskuse.

Zdraví Fagnes 5. 3. 2011, 23:26 (UTC)

Děkuji za pozvání, ale mám jeden dotaz: jak tě napadlo pozvat zrovna mne? --Iaroslavvs 9. 3. 2011, 17:26 (UTC)
No, napsal jsem především těm, kdo mají nálepku "křesťan", "katolík", "evangelík" apod. V tvém případě to bylo proto, že o sobě uvádíš: Soustředím se zejména na oblasti, v nichž jsem vzdělán (na škole anebo jako samouk-nadšenec) a kterým, mám pocit, rozumím: ..., religionistika (se zaměřením na Bibli a křesťanství), ... Zdraví Fagnes 11. 3. 2011, 18:39 (UTC)
Aha, vidíš, já myslel, že sis všiml předposlední věty v tomto mém příspěvku. ;) No, uvidím, jak na tom budu s časem. Naprostá většina mé wikičinnosti jsou malé a střední příspěvky (doplnění a opravy), k nějaké větší, systematičtější práci jsem se dosud bohužel nedostal. Práce, rodina... --Iaroslavvs 11. 3. 2011, 19:21 (UTC)
Já bych raději zůstal v té rovině religionistiky. Fagnes 11. 3. 2011, 20:03 (UTC)

Země České koruny[editovat zdroj]

Zdravím, prosil bych vysvětlení, proč v článku Trinitáři jste změnil Země Koruny české na země České koruny.--Kenad 29. 3. 2011, 15:56 (UTC)

Ze dvou důvodů:
  1. je to jazykově modernější – kladení adjektiva za substantivum bylo obyklé ve starší vrstvě češtiny
  2. je to věcně správnější – oficiální název českého soustátí v letech 1348–1749, resp. 1918 zněl Corona regni Bohemiae („Koruna Českého království“), zkracováno na Corona Bohemica („Česká koruna“); „Země Koruny české“, stejně jako „České země“ jsou vysloveně pomocné, neoficiální (nepřesné) termíny, navíc používané v češtině pod německým vlivem (Böhmische Länder)
Archaičtější neb modernější vyjadřování jest věcí osobní volby a já nebazíruji na tom, aby to bylo podle mne. Ale používat jako název státu nesprávný termín (tj. „Země...“ s velkým „z“) je chybou. Ne, že bych po tom tady na Wiki nějak zvlášť „šel“, ale když na něco takového narazím, opravím to. --Iaroslavvs 30. 3. 2011, 17:55 (UTC)

Jména se nepíší kurzívou[editovat zdroj]

Dobrý den, bezevšeho akceptuji vaši výtku a přizpůsobím se zaběhnutému úzu (mohu i odstranit - čas od času se ke "svým" článkům vracím); poraďte ale, jak naložit např. se jmény, na něž neexistuje odkaz (v některých případech zřejmě nikdy ani nebude, neboť ony osoby samy o sobě významné nejsou a jsou důležité právě jen v dané souvislosti) a která považuji za vhodné zvýraznit? Zdravím Varan 21. 1. 2012, 06:48 (UTC)

No, praxe je taková (a nejen tady, ale i třeba na anglické Wiki – vím to, protože tam poměrně často edituji), že zkrátka osobní jména (pokud to nejsou přezdívky) se píší normálně, standardním řezem písma. Nebojte se zwikifikovat i málo významné osoby, prostor do budoucna je otevřený a takřka neomezený. Česká Wiki má přes 200 000 čl., ale např. anglická 3,8 milionu, takže bych se červených odkazů nebál. Není povinné mít celý článek zamodřený. A pokud je někdo opravdu taková „nula obecná“, že se o něm nevyplatí psát (a tudíž na něj dávat odkaz), tak i v tom případě se jeho jméno napíše normálním řezem, nijak se nezvýrazňuje.
P.S. Když už hovoříme o typografických radách, zkuste si pročíst WP:TYPO. Správně by to měl udělat každý, než vůbec začne editovat. Všiml jsem si například, že používáte nesprávné anglické uvozovky "" (protože jsou dostupné z klávesnice, chápu), ale správně se mají používat uvozovky české „“ (v typografii se jim říká „99-66“, protože připomínají tyto číslice) – a ty najdete na panelu středoevropských jazyků a zvláštních znaků pod řadou tlačítek Uložit změny-Ukázat náhled-Ukázat změny.
Děkuji Vám za vstřícnost a mějte se pěkně! --Iaroslavvs 21. 1. 2012, 17:57 (UTC)
Poděkovat musím já za vaše rady! Kdovíkolika nepatřičností se ještě dopouštím nevědouc, jak na to - v podstatě wikidovednosti klopotně sbírám cestou a většinou teprve když mě někdo - jako vy - upozorní, co dělám špatně; ale ráda se poučím. Ještě jednou díky a zdravím Varan 21. 1. 2012, 21:33 (UTC)

Oslovování mezi wikipedisty[editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych se zeptat, jestli nevíš o nějakém doporučení, které by stanovovalo zda se mezi sebou wikipedisté oslovují (když už to musí být) pouze "nickem". Kdysi jsem tu v diskuzi četl něco v tom smyslu, že "reálné" jméno se nepoužívá. Ptám se Tě jakožto zkušenějšího wikipedisty, sám jsem to nebyl schopen najít. Díky za odpověď, s pozdravem --Krochoman 21. 1. 2012, 17:14 (UTC)

Díky za lichotku, to nemuselo být, jsou tu mnohem zasloužilejší kolegové... :) Praxe zde na Wiki je odvozena z běžné praxe na i-netu, to jest: oslovuje se pouze přezdívkou. A to i když znáš jméno dotyčného. Výjimkou je osobní diskuse toho kterého wikipedisty, v tom případě sem tam někdo osloví dotyčného jménem (pokud se znají), ale to jsou opravdu výjimky. Já sám například wikipedisty Sokoljana a Varana oslovuji jejich jmény a s náležitou úctou, protože vím, jak se jmenují „reálně“, a vím, že jsou o dost starší, než já. Ale na nějaké všeobecné diskusi, kde nás bude víc, bych je oslovoval zásadně přezdívkou. --Iaroslavvs 21. 1. 2012, 18:08 (UTC)

Moravština[editovat zdroj]

Zdravím! Zeptám se jednoduše a jasně: co máš za problém? Z tvého působení zde bych usoudil, že jsi pravicový extremista a šovinistický nacionalista ... Co ti vadí na článku Moravština? --Millenium187 (diskuse) 7. 4. 2012, 21:20 (UTC)

Eleonora Akvitánská[editovat zdroj]

Dobrý večer pane kolego, nevím, jak pořešit Vámi odstraněnou citaci v článku, když to byl přesný opis z knihy. --Meluzína (diskuse) 26. 5. 2012, 17:14 (UTC) PS. a mrzí mne Váš dovětek, který ohodnocuje mou mnohaletou práci na wikipedii.

Ale neznehodnocuje, já velmi dobře vím, kolik jsi (jste? mám vykat?) toho tu dobrého udělala. Rozhodně více, než já. Napsal jsem svou poznámku smířlivě, neurážlivě. Jenže, všeho moc škodí – i citací. Rozbíjejí typografickou jednotu stránky (podobně jako množství obrázků) a pokud jich je mnoho, tak ruší myšlenkovou linii. Občas citát dobových názorů a zpráv, které nějakým způsobem dokreslí a okoření suché encyklopedické heslo – proč ne? Sem s tím. Ale citát z moderní sekundární literatury, když navíc ani nejde o nějaký názor autora, ale o „obyčejnou“ faktografickou informaci? Hloupost a zbytečnost. Formát wikicitátu je přece doplněk, ne jeden ze základních stavebních kamenů textu! Krátké zamyšlení se nad tím, jak by vypadaly knihy tištěné takovým způsobem, pomůže plně pochopit, proč je pravda, co jsem napsal.
Jináč, jistě sis všimla, že jsem gró informace ponechal (včetně zdroje) a ještě jej rozšířil a upřesnil. Článku tedy žádná škoda nevznikla, pouze jeden z x citátů „zmizel“ do obyčejného textu. A nemusíš se nějak obávat: já rozhodně nebudu ten, co by tu lozil po Wikině a rochnil se v odstraňování tvých citátů. Ovšem stojím si za tím, že je jich někdy sakra moc – když mě něco vysloveně praští do očí, edituji. --Iaroslavvs (diskuse) 26. 5. 2012, 19:53 (UTC)

Státní znaky[editovat zdroj]

Inu… „přesnější název“, „ve shodě s oficiálními dokumenty“… Bude se přesouvat (skoro) všechno v Kategorie:Státní znaky? ;-) --Mormegil 14. 9. 2012, 12:40 (UTC)

No, to by byl ideál. Ale nehrotil bych to. Na žádnou masovou přejmenovávací vlnu se nechystám. Ovšem Česko a Slovensko jsou přeci jen zvláštní případy – už třeba tím, že ve svých ústavách nepoužívají geografické názvy státu, ale jen ty oficiální. Úplně nejlepší by ale bylo, kdyby se název čl. o českém znaku (a jiných symbolech) přizpůsobil úzu ostatních článků – tj. byl by tu čl. Státní znak Česka. Tak jsem to před lety navrhoval. Jenže zdejší skvadra „ctitelů ústavy“ při této představě dostává osypky, takže nic... --Iaroslavvs (diskuse) 14. 9. 2012, 14:29 (UTC)

Přechylování[editovat zdroj]

Dobrý den, přečtěte si, prosím, doporučení Wikipedie:Přechylování ženských jmen a nevracejte do článku Marie Dorinová Habertová nesprávnou verzi. Úvod článku má korespondovat s názvem článku, přičemž u přechýlené varianty jména má být uvedená i ta nepřechýlená. Věnujte pozornost zejména bodu 3 doporučeného postupu. Díky za pochopení, --Miďonek (diskuse) 26. 3. 2013, 07:24 (UTC)

Doporučení jsem četl ještě dříve, než ty jsi tu začal editovat. Nepovažuji svou editaci za rozpornou ani s bodem č. 3, ani s žádným jiným tam uvedeným. Nikde v pravidlech Wiki není řečeno, že úvodní slova článku musí v případě cizího ženského jména být totožná s názvem článku, pokud ten má přechýlené příjmení – a naopak. Ovšem na druhou stranu je nutné uvést někde i nepřechýlenou variantu; když název i infobox jsou v přechýleném tvaru, tak logicky zbývá jen ta 1. věta úvodu.
Jediné, co jsem odstranil, je ten nemožný pleonasmus X-ová, nepřechýleně X...; opravdu totiž nechápu, proč by někdo měl ze čtenářů dělat voly a zaplevelovat článek zbytečnostmi. Dle historie tvých editací chápu, že takový styl úvodu se ti zalíbil, ale to pro mě není žádný argument, jsou tu i jiné styly článků o cizinkách. Nechci vést EV, je to prkotina (zvlášť u této neznámé sportovkyně), ale na druhou stranu tu jde o určité jazykově-stylistické principy a z těch nechci slevovat.
Jsem přístupný možnosti předestřít tento spor širšímu společenství, aby se přesně určilo, jak tyto první věty u čl. o ženách psát, zda právě tam vůbec dávat originální jméno, jestli ho třeba raději nepsat do infoboxu apod. --Iaroslavvs (diskuse) 27. 3. 2013, 16:26 (UTC)
Jak zalíbil? Co to je? Mně se nic nezlíbilo, prostě v úvodu mají být obě varianty, tak to respektuju. Pokud někdo navrhne lepší způsob jak jména zapisovat, aby tam byly obě varianty, proč ne. Jinak obecně jsem spíše proti přechylování, takže pro mě za mě kdyby měl článek název v nepřechýlené podobě, bylo by to lepší. Ale u těch sportovkyň se asi hodí více přechylovat. --Miďonek (diskuse) 27. 3. 2013, 17:50 (UTC)
A kde je v pravidlech Wiki uvedeno, že v úvodní větě mají být oba tvary cizích ženských jmen? (Aby bylo jasno, mluvím o případech, kdy v názvu čl. a jeho infoboxu již přechýlený tvar je. Pak totiž nevidím žádný důvod, proč jej cpát ještě potřetí i do úvodní věty a neponechat tam jen ten originální zápis – který v článku dle výše uvedeného bodu č. 3 (Přechylování) tak jako tak má být.) --Iaroslavvs (diskuse) 28. 3. 2013, 16:10 (UTC)

Poděkování[editovat zdroj]

Díky za Avizy.:) Trhalo mi to srdce již delší dobu.--Meluzína (diskuse) 12. 7. 2013, 18:55 (UTC)

Ó, to není zač. ;) Prostě mi přišlo divné, mít takto napsané jméno panovnického rodu – to je jako bychom tu měli rody „Přemysl“, „Kapet“, „Piast“ nebo třeba „Rurik“... To je dost brutální útok na češtinu, že. Je potřeba se alespoň občas mateřského jazyka zastat. :)) --Iaroslavvs (diskuse) 12. 7. 2013, 19:01 (UTC)

Рагачоў[editovat zdroj]

Hledal jsem si včera na české Wikipedii, kde je Rahačou, a když jsem to nenašel, tak jsem založil pahýl. Pak jsem přidal různá přesměrování a přitom také opravil opravil název města v jiném článku. Až potom jsem se podíval a zjistil, že prý to je ozdrojovatelné české exonymum. Možná by bylo dobré, kdybyste to mohl do článku přidat s jedním či dvěma zdroji. Jestli navrhnete i přesun nebo to budete někde opravovat, nechávám na vás. Já to založil, jak jsem založil, protože jsem to pod tím jménem hledal. --Tchoř (diskuse) 21. 2. 2014, 07:47 (UTC)

Děkuji za zprávu! Zrovna balím na dovolenou, tak se k tomu dostanu asi až za týden. Dohledám k Rohačovu alespoň 3–4 zdroje, teď hned mám po ruce jen dva. --Iaroslavvs (diskuse) 21. 2. 2014, 19:13 (UTC)

Latina[editovat zdroj]

Ahoj

Sorry, že otravuju na tomhle místě s mimowikipedickým tématem, sem si tě všiml už dřív díky Ukrajině; potrebuju pls vedet, jak se latinsky rekne "méně je více" Minor est major"? Minor est plus? Pripadne se muze ozvat i kdokoliv jinej samozrejme. --Nolanus C 25. 4. 2014, 14:04 (UTC)

Čau, neotravuješ, to je v pořádku. Také se občas tady někoho ptám na věci „mimo“. Já myslím, že nejvhodnějším překladem toho úsloví je minus est plus. --Iaroslavvs (diskuse) 25. 4. 2014, 20:41 (UTC)

Česko-moravská hranice[editovat zdroj]

Vážený pane, nebudu s vámi vést editační války. Článek nemá být jen o proběhu hranice, ale o komplexním pojetí celé tematiky hranice. Stručné zmínky o tom, jakou roli hranice hrála a jak se její funkce v průběhu času měnila, zcela bez debat do článku patří. Hranice není jen tak libovolná "čára na mapě" (resp. na zemi), je to "čára" vytvořená z určitých důvodů, za určitým cílem. Pokud ty důvody nejsou zmíněny, pak je to velmi ofláklá práce. Asi jako kdyby v článku o dálnici bylo napsáno, že to je "dlouhý souvislý pás asfaltu z A do B" a už ne, že hlavním účelem je umožnění plynulé dopravy motorových vozidel. --Aeromix (diskuse) 25. 5. 2014, 02:18 (UTC)


S nemalým rozčarováním jsem si všiml že jste vymazal relevantní informaci, kterou jsem kdysi vložil do článku Česko-moravská hranice.

Viz citace: Verze z 25. 5. 2014, 02:48 Iaroslavvs (rv editace R. Krištofa – nesouvisející (resp. mnohokrát v příslušných čl. zopakované) info, částečně i chybné (Č-M clo bylo zrušeno již r. 1747, navíc existovalo pouze půl století))

Nejen že jste vymazal ozdrojovanou informaci, ale zároveň ji odkazal na jiné články věnujíci se změnám postavení Moravy a Čech v rámci České koruny přičemž takovéto články wikipedie nemá. Respektuji že informace i zdroje se mohou lišit. Zmiňujete že clo trvalo 50 let a jen do roku 1747. Smazaní místo opravy považuji v takovém případě za poněkud křupanské a tmářské. Je zajímavé že v jiném članku o hranicích Moravy s jinou zemí tato informace nikomu nevadí. Odkazovat schválně nebudu aby nebyla smazána jako "nezájmová" (podle Vás) i tam. Žádám Vás také o doporučení kam tuto informaci zahrnout. Je to možné do článků Morava nebo Dějiny Moravy. Na druhou stranu tuto informaci považuji pro dané stranky za poněkud marginální. Pokud tedy nedoporučíte lepší stranku a nedodát zdroje k Vašim tvrzením navracím informaci do předchozí podoby a přivítám ozdrojované opravy. --Radek.kristof (diskuse) 17. 6. 2015, 20:01 (CEST)

Osobnosti Kolína[editovat zdroj]

Vážený pane, název oddílu je nikoliv "Rodáci" (z Kolína) nýbrž "Osobnosti" (spojené s Kolínem) a to - Vaším laskavým prominutím - jak Petr Parléř, tak Jaroslav Fragner setsakra jsou. --Gampe (diskuse) 22. 11. 2014, 19:58 (CET)

MARSEILLE[editovat zdroj]

(→‎Historie: pahýl – dvě věty u města s tak bohatou historií rozhodně nestačí) Co vám brání to rozšířit?--Pimlico27 (diskuse) 4. 4. 2015, 18:06 (CEST)

Nic – kromě toho, že se prostě věnuji jiným článkům (teď jich mám rozepsaných několik). Jen jsem na ten nedostatek informací chtěl upozornit, od toho pahýlová šablona je. Alespoň si toho lépe někdo všimne a časem to třeba rozšíří. --Iaroslavvs (diskuse) 4. 4. 2015, 23:35 (CEST)

Drava - Dráva[editovat zdroj]

Dobrý den, vážený kolego. Nepochopil jsem, proč jste ty názvy přepisoval. Ve Slovinsku mají řeky Drava, Sava, Savinja - vždy psané krátce. Když jsem nahlédhul do jiných jazykových verzí - tak je to všude krátce. Vždyť např. La Seine jsme si počeštili na Sénu, ale když o té řece píšeme, tak napíšeme Seine, nikoli Séna. Proč tedy, když Slovinci mají Dravu, to předěláváme na Drávu, Savu na Sávu atp.? Také nerozumím, proč jste přepsal Korušský region na Korutanský. Korutany jsou v Rakousku. A zkuste si prosím na webu napsat heslo Korutany. Téměř vždy se dostanete do Rakouska ale do Slovinska vůbec. Také v té Vaší úpravě jste dal odkaz Korutany - a ejhle, když na to klepnete, tak jste zase v Rakousku. Snad jsem měl napsat správněji Korošský region. Dokonce i na dewiki němci píší Koroška region, o Korutanech jen nepatrná zmínka. Na závěr: psal jsem o slovinských regionech - proto jsem se snažil používat slovinské termíny. A ještě - kde píší Slovinci o Korutanech? Nenašel jsem. - Snad jste mne pochopil, ale já Vás prosím o vysvětlení proč jste ty změny prováděl. Děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 9. 7. 2015, 09:53 (CEST)

Omlouvám se za zpožděnou odpověď, byl jsem na dovče a zas na další jedu, takže v krátkém mezičase odpovím jen stručně. Jak jsem pochopil, tvůj dotaz je vlastně složen ze dvou podotázek:
  1. proč jsou slovinské (chorvatské) názvy řek psány počeštěně, s čárkami – když např. francouzské řeky necháváme beze změny
  2. proč změna „Korošský“ --> „Korutanský“ region – když Korutany leží v Rakousku
Odpověď je v podstatě pro obě otázky společná: exonymum. Francie už leží dost daleko, takže čeština si pro její reálie moc exonym nevyvinula (ještě tak Paříž, Bretaň, Alsasko apod., ale jména geografických útvarů zůstala většinou nedotčena); Slovinsko, potažmo Chorvatsko, jsou mnohem blíže a sdíleli jsme s nimi jedno soustátí, takža tam jazyková situace vypadá jinak. Není na mně, abych ti zdůvodňoval, proč se Drava přepisuje jako „Dráva“, Sava jako „Sáva“ atd. Prostě to tak v češtině je zaužíváno. Stejně jako třeba Donau/Duna/Dunav je „Dunaj“, Leitha je „Litava“, Saale je „Sála“ a mnoho a mnoho dalších podobných počeštěných názvů pro okolní země. (Tyto jevy se nevyskytují jen v češtině; i Slovinci řeknou třeba Vídni Dunaj…) Takže názvy slovinských nižších správních jednotek jsem zkrátka jen přizpůsobil jazykovému úzu. Když tu máme článek o Sávě, tak tedy region Posávský, atd.
A to platí aj pro ten Korutanský regionKoroška je jen slovinské exonymum pro zemi Kärnten, kterou my pro změnu nazýváme „Korutany“. Jak jistě víš, Slovinsko je složeno z několika historických zemí, hlavně z Kraňska, Dolního Štýrska a Gorice, přičemž ale v sobě zahrnuje i malé části dalších zemí: Istrie, Uher (Zámuří) a právě Korutan. Většina jinak nepatrného dílu slovinských Korutan leží v tom moderním statistickém regionu, od toho také název. A není důvod pro jednu a tu samou historickou zemi tu mít dva názvy, jeden český (v případě rakouské spolkové země) a druhý slovinský (pro slovinský region).
Jak to mají na jiných jazykových verzích wiki je v těchto případech celkem jedno. Množství exonym a přístup k nim je věcí každého jazyka. Zrovna tebou zmiňovaná de:wiki klidně píše o naší Vltavě jako o Moldau a o Praze jako o Prag – a co? Je to snad špatně? --Iaroslavvs (diskuse) 13. 7. 2015, 10:57 (CEST)
P. S. Aby méně znalí čtenáři přeci jen nebyli zmateni, přidal jsem do „Korutanského regionu“ rozlišovač. --Iaroslavvs (diskuse) 13. 7. 2015, 10:57 (CEST)
Dobrý den, vážený pane. To administrativní rozdělení Slovinska jsem zpracoval podle Statistických regionů Slovinska. Ne podle historických. Proto jsem použil takové termíny, o kterých se domnívám, že odpovídají tomu jak to uvádějí Slovinci. Něco málo jsem si tedy o tom přečetl, ale Slovinci v tom ustanovení Statistických regionů uvádějí region Koroška, o Korutanech se tam nezmiňují. Proto mi připadá podivné a domnívám se i násilné měnit jejich název Koroška na Korutany. Proto s tou Vaší úpravou se neztotožňuji.Ani jste si nevšiml, že tou Vaší úpravou jste slovinský region Koroška převedl na rakouské Korutany. V tom článku Korutanský region jste dal odkaz na Korutany - a po jeho otevření se dostane čtenář do Rakouska. A to je špatně. Jinak na závěr - nepřeji si tykání. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 7. 2015, 11:40 (CEST)
Mně zas připadá podivné, že nechápete psaný text. Přečetl jste si vůbec ten čl. o exonymech? Tak tedy ještě jednou: Koroška (sl) = Kärnten (de) = Korutany (cs). Samozřejmě, že Slovinci, probůh, nebudou používat české exonymum ve svém jazyce, ale použijí svoje! Nicméně, Korutanský statistický region leží na malém cípu historické rakouské země Korutany (Kärnten) – a tu také v češtině píšeme, jak píšeme, ať je situována většinově (jakožto spolková země) v Rakousku či menšinově (jakožto součást regionu, jemuž dala jméno) ve Slovinsku; protože staré Korutany byly po první sv. válce rozděleny mezi dva státy, což jistě víte. Argumentovat slovinskými prameny a jazykovým územ, to je stejné, jako si stěžovat, že tu např. nemáme článek o Freistaat Bayern, ale o „Bavorsku“ anebo postrádáme čl. o Oberösterreich a místo toho jsou zde jakési „Horní Rakousy“ – vždyť přece v německojazyčných zdrojích se to píše právě německy, a ne jinak…
Víc už nemám, co bych k tomu řekl, pokud Vám to stále „neleze do hlavy“, zkuste tuto naši konverzaci strčit Pod lípu a poprosit ostatní o vysvětlení. Jinak, odjíždím a tento týden tu nebudu, tudíž z mé strany jde o (zatím) poslední reakci. --Iaroslavvs (diskuse) 13. 7. 2015, 12:40 (CEST)
Zcela naprosto vůbec nechcete pochopit to co já píši Vám.Do článku jste vložil odkaz "Korutany" ale když na to kliknete tak se dostanete na článek o rakouských Korutanech. V tom vidím tu špatnost. A prosím o slušné jednání.--Jan kozak (diskuse) 13. 7. 2015, 14:31 (CEST)
Vážený kolego. Ve Slovinsku byly od roku 1995 zřizovány tzv. Statistické regiony Slovinska. Při jejich zřizování je Slovinci nijak nespojovali ani nespojili s historií. A proto nemají Statistické regiony Slovinska s historickými regiony ve Slovinsku nic společného. Bylo by tedy vhodné si toto uvědomit a nemíchat to spolu dohromady. Pokud se věnujete historii, tak jsou ve slovinské wikipedii samostatné články o slovinských historických regionech. A to je "pole neorané", ve kterém můžete své, určitě perfektní historické znalosti naplno uplatnit.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 14. 7. 2015, 11:24 (CEST)

Gorenjský region[editovat zdroj]

Dobrý den, vážený kolego. Slovinci mají statistický region s názvem "Gorenjska regija". Kromě toho mají ale i historické regiony. Já jsem ale zpracoval Statistické regiony - ne ty historické. A v těch statist. regionech nemají žádný region s názvem Gorenje-Kranjska. Nechápu, proč do toho vnášíte zmatek. V jiných jazykových mutacích je tento statistický region uváděn také jako Gorenjský. Proto jsem to také tak vytvořil. Je vhodné, abyste si uvědomil, že Slovinci mají statistický region Gorenjska regija. Tak proč tomu dáváte jmého, které ani samo Slovinci nepoužívají. S touto Vaší úpravou naprosto nesouhlasím. Pokud to nevrátíte do původního stavu, tak to udělám sám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 4. 8. 2015, 19:02 (CEST)

Slovinci také mají statist. region Koroška regija. Jiné jazykové mutace na Wikipedii ctí toto slovinské jméno a uvádějí tento region jako Koroška nebo Korošský. Nikdo nepoužívá historický termín Korutany, ani Slovinci ne! Je proto vhodné a správné používat takové jméno, které používají sami Slovinci. --Jan kozak (diskuse) 4. 8. 2015, 19:15 (CEST)
Lžete. I některé jiné jazykové mutace wiki uvádějí Korutanský region pod svým domácím exonymem:
A už mě svým zatvrzelým opakováním hloupostí a neochotou chápat psaný text obtěžujete. Jak jsem si tak projel Vaši diskusní stránku, tak potížismus patří k Vašim zdejším typickým charakteristikám. Kromě toho vystupujete, jako kdyby Vám články, jež jste napsal, patřily a jen Vy mohl určovat, jak se dále budou editovat. To je jasně proti pravidlům Wikipedie. Já už jsem řekl ve svých minulých editacích k dotyčným „slovinským“ článkům vše, co jsem mohl, dále se s Vámi hádat nemá smysl. Posuňmež ten spor výše. --Iaroslavvs (diskuse) 4. 8. 2015, 21:20 (CEST)
Podal jsem žádost o vyjádření třetí strany. Máte samozřejmě právo reagovat, pane Kozáku – nejlepší to bude na hlavní stránce našeho sporu. Až se to tam dořeší, pak se mohou příslušně upravit i jednotlivé podčlánky. --Iaroslavvs (diskuse) 4. 8. 2015, 22:32 (CEST)

Třetí názor[editovat zdroj]

Dobrý den, dovolil jsem si Vaše argumentační příspěvky na stránce Wikipedie:Třetí názor odstranit. Tam se uvádí jen stručná a pokud možno neutrální zmínka o řešeném sporu a samotná debata má probíhat v diskusi k odkazovanému článku. Pokud svůj smazaný příspěvek chcete přesunout tam, neváhejte tak učinit. Děkuji za pochopení. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2015, 00:10 (CEST) P. S. Jsem si vědom, že Váš původní příspěvek obsahoval i užitečné odkazy na vedené diskuse, ale zároveň vyjadřoval hodnotící soudy o kolegovi nebo jeho názorech, což pochopitelně vyprovokovalo i jeho tamní reakci. Pokud chcete přecijen doplnit stručné shrnutí s odkazy, učiňte tak i na stránce Wikipedie:Třetí názor, ale omezte prosím ta hodnocení, aby se protistrana necítila dotčena. Sám jsem si netroufal Váš příspěvek částečně upravovat, a tak jsem v duchu korektnosti přistoupil raději k úplnému odstranění. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2015, 00:24 (CEST)


VŠECHNY „TŘEŤONÁZOROVÉ“ PŘÍSPĚVKY PÁNŮ KOLEGŮ JSOU PŘENESENY DO DISKUSE PŘÍSLUŠNÉHO ČLÁNKU, JEHOŽ SE JÁDRO SPORU TÝKÁ. PROSÍM O DALŠÍ PŘÍPADNOU DISKUSI TAM. (Rád bych zachoval svou diskusní stranu pokud možno menší a přehlednou, navíc je to tak doporučeno v pokynech ke 3. názoru. --Iaroslavvs (diskuse) 7. 8. 2015, 00:06 (CEST)

Stern[editovat zdroj]

Kolego, zřejmě jste si nenastudoval jednotlivé zdroje pojednávající o Sternově smrti. V opačném případě byste věděl, že na události jeho posledních chvil a skonu není jednotný názor. Informace, že před něj skočila, a že mu nasadila pouta, vyplývají z jejího vyprávění. Pokud tato informace nelze ověřit, má být základní děj založen na informacích, na nichž je shoda. Následně se uvádí názory obou stran. Citát je stejně tak encyklopedický jako článek. O něm mě nemusíte poučovat, napsal jsem ho. Je pravda, že citát obsahoval některé v článku již obsažené informace. Nabízím tedy kompromisní variantu zestručnění citátu a úpravu textu. --Faigl.ladislav slovačiny 7. 11. 2015, 16:06 (CET)

Kolego (bohužel), hebrejsky sice neumím, ale o izraelských dějinách toho mám ze studií zjištěno dost, v tom samozřejmě i o židovských teroristech. Myslím, že těmto lidem, jejich názorům a různým podrobnostem života se tu věnuje (ze strany tvé i tvých comrades) nepřiměřená pozornost, ale to je teď vedlejší… S návrhem kompromisní úpravy souhlasím. Prosím, nějaký ten upravený text (i citát) předveď, ať se lze dohodnout konkrétně. --Iaroslavvs (diskuse) 7. 11. 2015, 18:46 (CET)

Zavedení eura v Česku[editovat zdroj]

Ahoj! Předně bych Ti chtěl poděkovat za vylepšení článku. Rozhodně je teď lepší než předtím. Nesouhlasím s tím, že některé výhody považuješ za odporující NPOV. Snažil jsem se to psát nezaujatě a dal jsem tam výhody i nevýhody, o kterých se mluví v souvislosti s debatama o euru.

  • spolurozhodování o měnové politice eurozóny - členové mají skutečně vliv na spolurozhodování, občas jim to dokonce dává dokonce i jistý vydírací potenciál (např. Řecku, nebo státům, které vyhrožovaly, že Řecku nebudou pomáhat)
  • zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň - pokud chtějí státy přijmout euro, musí plnit určitá rozpočtová kritéria. V souvislosti s tím, že to některé země neplnily, došlo k zpřísnění a v každé zemi jsou zvláštní úřady, které mají radit vládám s rozpočtovou zodpovědností; po excesech s Řeckem je větší tlak na plnění

Nemyslím si, že by tyto body byly nějak nepravdivé a pokřivovaly realitu. --Mahaj (diskuse) 5. 2. 2016, 22:18 (CET)

Čus, kolego!
Jsem rád, že reaguješ v klidu. Nešlo mi o to, někoho pranýřovat a onálepkovat, ale uvést článek do souladu s realitou, jak ji vidíme okolo sebe. Řada zdejších unijních článků, tento nevyjímaje, je psána v oficiózním, „eurooptimistickém“ duchu, silně zdůrazňuje klady (nebo „klady“) EU a potlačuje zápory. Specielně ve věci eura – což je především politický, nikoliv ekonomický projekt! – musí každý člověk, jen trochu se o problematiku zajímající, nejpozději od roku 2008 vidět, že s touto měnou a děním okolo ní je cosi hluboce v nepořádku. Člověk tvých názorů si na očividné euro-problémy najde jiné odpovědi a chce jiná řešení, než člověk mých názorů – ale to je nakonec při psaní encyklopedie jedno; jde o jediné, aby čl. byl v NPOV, aby nehověl pouze jedné straně.
Ještě ke sporným bodům:
  1. spolurozhodováníde fakto iluzorní, podobně jako svého času naše spolurozhodování např. v RVHP (kteroužto organizaci, jen tak mimochodem, Bruselstán čím dál tím více připomíná); o € v praxi rozhoduje hlavně a především tandem FR-DE, ostatní se jen vezou a šoupou nohama (zejména způsob, jakým Německo a jeho banky doslova dusí Řecko, názorně ukázal, proč se na EU hodí označení Viertes Reich)
  2. tlak na rozpočtovou kázeňhlavně v době před přijetím, kdy se pár let jede v módu ERM (přičemž ani toto neplatí stoprocentně, viz zmiňované Řecko a jeho účetní podfuk, o němž však zainteresované špičky Unie něco věděly, jak se později provalilo, jenže ve „vyšším zájmu bylo třeba posílit jižní křídlo Evropy“); po přijetí € se řada zemí vesele zadlužuje dále (stav k roku 2014), a to tak, že jsou už prostě v prdeli a ani špinavé triky ECB s nakupováním dluhopisů, „kvantitativním uvolňováním“ a programem Agreement on Net Financial Assets je z té prdele nedostanou – tedy rozhodně ne podle známých standardních pravidel, neboť dluhy blížící se částce ročního HDP (anebo ji dokonce převyšující!) jsou prostě nesplatitelné…
Nechci se už rozepisovat dále, bylo by to na dlouho. Každopádně doufám, že jsem dostatečně vysvětlil, proč výše uvedené výhody eura jsou pouze výhodami na papíře z bruselských kanclů. Dávám ti za pravdu v tom, že se skutečně často uvádějí jako argumenty v debatě kolem eura – jenže jsou to argumenty demagogické. Neměli bychom do Wiki přebírat očividnou propagandu. --Iaroslavvs (diskuse) 5. 2. 2016, 23:27 (CET)
Ahoj! Díky za vysvětlení. Vypadá to, že se asi neshodneme. Mně tvé názory připadají možná až příliš euroskeptické, tobě ty moje asi moc eurooptimistické. Souhlasím s tím, že projekt eura je do značné míry politický, ale ekonomická rovina tam také hraje výraznou roli. Vzhledem k tomu, že u většiny evropských zemí probíhá výměna zboží a kapitálu opět s dalšími evropskými zeměmi, usnadňuje to a zjednodušuje obchodní výměnu. Snaha o nějaké univerzální platidlo, které by platilo v mezinárodním obchodě, existovala v dějinách vždycky - ať už placením ve zlatě v starších dobách, po zlatý standard, dohody z Bretton Woods, dominanci dolaru atd. Euro je používáno proto, že je pro země, které je používají, výhodné, a proto se např. Řecko snažilo dělat všechno možné, ale odmítalo opustit eurozónu. Ve všech zemích používajících euro je podpora této měny ve veřejnosti minimálně nadpoloviční.
ad spolurozhodování - všechny země mají stejná hlasovací práva; v souvislosti s Řeckem a jeho dluhovou krizí se jednalo o jiný problém. Řecko nejprve získávalo půjčky od bank, pak od mezinárodních organizací, pak od jednotlivých států, Německu dlužilo největší objem peněz, a tak na ně Německo dělalo největší nátlak. Každopádně nikdo nenutil Řecko se excesivně zadlužovat, podvádět a falšovat statistiky.
ad tlak na rozpočtovou kázeň - tady souhlasím s tím, že mnohem větší tlak lze vykonávat před samotným přijetím; každopádně po řecké dluhové krizi zde existují snahy, aby se podobným excesům zabránilo viz ty instituce dohlížející na rozpočtovou kázeň a radící vládám.
V souvislosti s projektem eura bych dodal, že se jednalo a jedná o dosud nevyzkoušený experiment, který měl a má celou řadu nedomyšlených a nedořešených problémů, které se řešily a řeší za pochodu. Prochází to ale určitým vývojem a spousta věcí se řeší. Třeba větší důraz na rozpočtovou kázeň po případu "zlobivého" Řecka.
Každopádně dál do těch výhod a nevýhod zasahovat nebudu. Nechám to dál na wiki-komunitě, zda bude mít někdo v budoucnu potřebu to nějak dále upravovat. --Mahaj (diskuse) 6. 2. 2016, 15:26 (CET)

Oprava[editovat zdroj]

Dobrý den, chápu zcela Vaše rozhořčení. Protože jsem si přečetl i starší diskuse tak nevystupuji s názorem aby bylo vůči Jan kozak zakročeno nějak měkčeji, protože argumenty pro blok nejsou pro mne dost silné. Vyhněte se ale prosím invektivám za které sám můžete být zablokován. Přeformuloval jsem Váš příspěvek v Wikipedie:Žádost o opatření/Opatření vůči Jan kozak za narušování wikipedie. Omlouvám se, ale není to osobní výhrada. Prostředí na wikipedii by nemělo být konfrontační. Neměňte tradici snahy o klidná a důstojná řešení problémů. Konflikty je lépe řešit s jistou grácií, a nadhledem a pokud lze tak v klidu. Ano, není to jednoduché. Prosím případně mioji úpravu změňte tak aby Vám lépe vyhovovala a nebyla přitom urážející a agresivní. Děkuji za pochopení a přeji hezký den. --I.Sáček, senior (diskuse) 5. 4. 2016, 11:04 (CEST)

Marie Karolína Josefa Šporková[editovat zdroj]

Dobrý večer, Vaši editaci jsem revertoval. Smím vědět, proč nepovažujete informace, které jste svou úpravou odstranil, za dostatečně relevantní? --Mario7 (diskuse) 11. 6. 2016, 22:39 (CEST)

Kdybys věnoval pár vteřin přečtení shrnutí editací, už bys to věděl – proč jsem se s tím vypisoval? Sporná větička o tom, že jistý komunistický ministr nařídil výnosem tím a tím, tehdy a tehdy přejmenování Karolinenthalu je:
  1. již obsažena v příslušném článku o té osadě
  2. zbytečným balastem, nijak nepřidávajícím na informační hodnotě článku o dotyčné šlechtičně
Popravdě, on to není moc dobrý a nějak potřebný článek, a to ani po mém přidání infoboxu. M. C. J. Sporck(ová) nebyla nějakou významnou personou, jejímu muži „Oťák“ věnuje alespoň větičku, zato jí ani to ne. Chtělo by to prošťárat nějakou rodovou literaturu, ale za tu námahu myslím ta žena nestojí (při vší úctě). Zrovna tak ale nemá smysl zaplevelovat článek margináliemi, jen aby v něm něco bylo. To je obecný princip, za kterým si na Wiki stojím. --Iaroslavvs (diskuse) 11. 6. 2016, 23:18 (CEST)
Díky za odpověď, byť podle mého názoru nedostačující pro podobnou úpravu. Podstatou dané informace je, že obec byla v roce 1947 přejmenována zpátky na „Peklo“. Protože vytváříme encyklopedii, čtenáře zde může klidně napadnout otázka, proč byla přejmenována zpátky nebo kdo to udělal. Uvedení upřesňující formulace v podobě „z rozhodnutí ministra vnitra československé vlády Václava Noska“ proto nelze brát jako zbytečné a svým rozsahem sedmi slov zcela jistě nejde o „slovní vatu“ nebo „balast“, jak jste to označil. Navíc jste svou úpravou opakovaně odstranil referenci, která je vhodná bez ohledu na to, v jakém rozsahu je tato informace v článku rozvedena. Pokud máte dojem, že v článku chybí důležité informace, neváhejte je doplnit, ale nemažte prosím místo toho jiné informace. Co se týče otázky politické příslušnosti daného ministra, ta je v této souvisloti úplně nepodstatná. I kdyby něco přejmenoval třeba Hitler, faktem zůstává, že to provedl on a nebudeme to zamlčovat vzhledem k ostatním činům dané osoby. Vzhledem k všemu uvedenému danou informaci doplňuji zpátky a žádám Vás, abyste ji opětovně z článku neodstraňoval. S pozdravem --Mario7 (diskuse) 12. 6. 2016, 00:07 (CEST)

Slechta[editovat zdroj]

Dobry den,

muzete prosim prestat prepisovat jmena rodu z w na v? Kdyz jsi koupite Almanach ceske slechty, nebo se zeptate jakehokoli historika tak Vam rekne, ze psat napriklad Kolowraty jako Kolovraty je chyba. Jejich predci zili s w, soucasni Kolowrate pouzivaji w, v almanachu a ve vsech dokumentech je w, tak proc to menite?

Dekuji

Zaprvé, naučte se v diskusích pod své příspěvky podepisovat, to je základní slušnost. Dělá se to znakem --~~~~, máte jej ve zvláštních znacích pod řádkem „Shrnutí editace“.
Dále, Vaše tvrzení „jakýkoliv historik vám řekne, že psát jména historických rodů moderním pravopisem je chyba“ je lživé. (Sám mám historické vzdělání, takže o tom něco vím.) Je to věc jazykové volby, přičemž v historiografické produkci (srov. např. jedno ze zásadních děl na toto téma: MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: NLN, 2004. ISBN 80-7106-312-6. ) jednoznačně převažuje psaní dle souč. pravopisu, nikoliv staročeského – na tom bazírují leda tak samotní členové býv. šlechty, aby tak zdůraznili svou jinakost, když už to nemohou udělat tituly a potom genealogové, potažmo někdy heraldici. Ale jinak je jazykový úzus jasný a dodržujeme jej i tady na Wiki (proto tu jsou čl. Lobkovicové, Žerotínové, Pernštejnové, Šlikové či Valdštejnové atd., nikoliv Lobkowiczové, Zierotinové, Pernsteinové, Schlickové či Waldsteinové). U všech se samozřejmě zmíní staročeská, popř. německá či jiná forma zápisu rodového jména, nicméně hlavní slovníkový tvar je psán podle moderního pravopisu. A tak tomu samozřejmě bude i sporného článku, do nějž jste začal vrtat – totiž u Kolovratů. (Což ovšem nevylučuje, že jména jednotlivců v současnosti žijících mají být, a jsou, zapsána přesně tak, jak si to oni přejí; tj. článek o rodě Kolovratů klidně může obsahovat odkazy na pana XY Kolowrata.)
Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně jasně. --Iaroslavvs (diskuse) 18. 7. 2016, 16:42 (CEST)
Vy o Kolowratech asi nic moc nevite, pisete napriklad, ze Albrecht byl rytir. To neni pravda. Kolowrati jsou uz od prvnich zminek vzdy panskeho stavu, NIKDY v dolozene historii nebyli rytirskeho. Nadale jsou oficialni jmena rodu v almanchu ceske slechty, kde se to pise tak jak ma (nic proti Vam, ale myslim si, ze Martin Petiška vi vice o tom jak se spravne maji psat rody). Napriklad u Kolowratu se jednoduche v zacalo psat az za komunismu (to opravdu neni odkaz, ktery by se mel ctit). Nechapu co mate proti me introdukci, jelikoz vypovida o skutecnosti. Muzete to srovnat s Šternberkové. Kolowrati byli od 17. stoleti daleko vyznamnejsi rod a zastavali opravdu ty nejvyssi funkce (mimo jine meli nejenom rizsky hrabeci stav, ale take cesky narozdil od treba Sternbergu, kteri meli jenom rizsky). Doporucuji abyjste si precetl Bohuslai Balbini e Societate Iesu Syntagma illustrissimae familiae comitum ... najdete to na google books. Je to jedna z nejlepsich knich o pocatcich rodu Kolowratu. Take dobre odkazy jsou www.kolowrat.cz hlavni vetve a vedlejsi www.kolowrat.com
Nechapu co je na tomto spatne, vse je pravda: Kolowratové jsou jeden z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů plný osobností, které hrály v české historii i politice významné role po několik století. Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých hraběcích titulů, rytíře řádu zlatého rouna, první ministry, polní maršály i arcibiskupy. Byli mezi nimi ale i národní vlastenci (například František Antonín hrabě Kolowrat-Liebsteinský první ministerský předseda rakouské monarchie a spoluzakladatel Národního muzea), kteří se aktivně podíleli na ekonomicko-sociálním rozvoji Českého státu. Richard19957 (diskuse) 18. 7. 2016, 18:31 (CEST)Richard19957
  1. Panský stav se u nás vyhranil až v letech 1437–1501, do té doby dělení na pány-vladyky (později rytíře)-panoše striktní nebylo. Těžko tedy zakladatel rodu mohl být pánem, notabene když měl ve vlastnictví jednu tvrz...
  2. Přestaňte pořád argumentovat Almanachem; ten přesně spadá do té spec. literatury genealogické/heraldické, o níž jsem psal výše. Tady se touto okrajovou produkcí neřídíme, rozhoduje Pravidlo očekávaného názvu, a ten má silně co dělat s nejrozšířenějšími tvary slov/sousloví, tj. s jazykovým územ. A ten v případě šlecht. rodů je, jaký je; řeči o komunistech si strčte za klobouk.
  3. Co je na Vámi prosazovaném textu špatně? Inu, nic a vše – prostudujte si pokyny v Pravidle nezaujatého úhlu pohledu, pak Vám to třeba dojde.
Víc už nemám, co bych dodal. (Možná jen to, že evidentně neznáte místní postupy správné editace – jak se teď z formátu Vašeho příspěvku znovu ukázalo – a že byste vážně měl nastudovat alespoň ten základ, než se budete hrnout do přispívání. Jinak si koledujete o reverty Vašich příspěvků, popř. o blokaci!) --Iaroslavvs (diskuse) 18. 7. 2016, 18:10 (CEST)
Jak jste prisel na to, ze Kolowrati nebyli panskeho stavu od pocatku? To je uplny nesmysl- ukazte mi jediny pramen od neakeho historika! Vzdit to psal a tvrdil i Palacky a Bohuslav Balbin. Richard19957 (diskuse) 18. 7. 2016, 18:31 (CEST)Richard19957
Tak se pokusim byt uplne nezaujaty :) myslite, ze takto je to v poradku? Rad bych to takhle zmenil. Ted to je objektivni a zaroven tam jsou neake fakta.
Kolovratové (starým pravopisem Kolowratové) jsou starý český šlechtický rod, původem ze středních Čech. Hráli v české, ale i rakouské historii významnou úlohu, zejména za jagellonské a habsburské epochy, kdy zastávali vysoké funkce zemské, dvorské i vojenské. Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých hraběcích titulů, rytíře řádu zlatého rouna, první ministry, polní maršály i arcibiskupy. Někteří členové rodu také během 19. století podporovali české národní obrození a byli významnými mecenáši vědy a kultury (například František Antonín hrabě Kolowrat-Liebsteinský první ministerský předseda rakouské monarchie a spoluzakladatel Národního muzea), v čemž se snaží pokračovat i dnes. Z početných větví rodu zbývá v současnosti pouze jedna, a to Kolovrat-Krakovští (i s pobočnou linií Kolovratů-Krakovských-Libštejnských). Richard19957 (diskuse) 18. 7. 2016, 18:49 (CEST) Richard19957
Přestaňte tak aktivisticky do toho článku hrabat, zatím jste toho víc pokazil, než něčemu faktograficky či alespoň formátově přispěl. Proč tak úporně tlačíte do popředí jejich všelijaké funkce a tituly nebo význačné jednotlivce? Současný úvod je dostatečně shrnující – znovu opakuji, srovnejte si to s čl. o jiných šlechtických rodech (např. s vůbec nejmocnějšími Rožmberky) – a případné další info má být v samotném článku, samozřejmě v duchu NPOV a slohové přiměřenosti. Chápu, že jste Kolovraty z osobních důvodů zaujat, ale to není důvod pro prosazování Vašich pohledů do Wikipedie. (Wiki není propagační nástěnkou!) --Iaroslavvs (diskuse) 18. 7. 2016, 19:25 (CEST)

Vzdit uvest neco co dokazali neni tak spatne? Nechal jsem Vase intro, akorat doplnil par faktu. Co je spatneho psat o tom nejvyznamejsim ceho dosahli na zacatek? Maji to treba Šternberkové. Myslim ze nechat vasi strukturu s doplnujici vetou: "Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých hraběcích titulů, rytíře řádu zlatého rouna, první ministry, polní maršály i arcibiskupy." neni nic spatneho. Mimo jine se omlouvam za me jednani, ale s Wiki jsem pouze zacatecnik. Muzete tam aspon tu vetu co jsem napsal nechat a zmenit Albrechta na stav pansky (ktery prokazatelne mel)? Dekuji Richard19957 (diskuse) 18. 7. 2016, 19:38 (CEST) Richard19957

Ale vzdit "Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých hraběcích titulů, rytíře řádu zlatého rouna, první ministry, polní maršály i arcibiskupy." je velmi obecne. Nerozvadim to do detailu. Naopak jsi myslim, ze tak jak jste to uvedl do vasi podoby tam je malo info. Uznejte mi prosim toto. Ja jsem Vam nechal v, a vse ostatni. Take Albrechta zmenim jelikoz jste jsi bez faktu vymyslel, ze byl rytir. Prectete si Balbina nebo Palackeho.

tade mate odkaz na Balbina https://books.google.cz/books?id=qTpUAAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=bohuslav+balbin+kolowrat&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjghebj2v3NAhUGVhQKHQ7wBKwQ6AEIIDAA#v=onepage&q=bohuslav%20balbin%20kolowrat&f=false dal jsem ho tam abyjste videl, ze byli vzdi pani. Na vasem zdroji, at je velmi pekny, tak neni uvedeno, ze je rytir (pochopitelne protoze nebyl).

Argumentovat oproti poznatkům hist. vědy oslavným barokním spisem (nadto ještě bez uvedení konkrétní kapitoly či strany) považuji za špatný vtip anebo provokaci. Á propos, vy jste tu listinu z roku 1347 četl, že víte, jak je v ní Albrecht označen? :DD --Iaroslavvs (diskuse) 18. 7. 2016, 22:37 (CEST)

Žaltář[editovat zdroj]

Dobrý den, charakterizovat žaltář jako křesťanskou bohoslužebnou knihu je trochu nepřesné. Jednak ty klasické žalmy samotné jsou předkřesťanského původu a patří do kontextu judaismu, a jednak žaltář může sloužit i pro soukromou potřebu třeba jako modlitební pomůcka. Dovoluji si tvrdit, že definice žaltáře jako sbírky žalmů je mnohem přesnější a kdo neví, co je žalm, se může podívat třeba do Wikipedie, kde se to jistě dozví. :-) Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 2. 2017, 11:05 (CET)

Pokud jde o klasické hebrejské žalmy, část Bible, pro ty je zavedeno jméno Kniha žalmů. Žaltář je výňatek z této knihy, použ. v prvé řadě při křesťanských bohoslužbách a až v druhé řadě jako modlitební knížka.
Argument ve stylu „kdo neví, může se podívat“ neberu jako omluvenku pro mlžení a nepřesnosti. Omezení nadměrných prokliků je žádoucí věcí, text (zvlášť humanitního charakteru) je dobré psát i pro málo znalé, však k tomu vlastně encyklopedie je. Kromě toho mi vadí i pravopisná chyba – názvy čl./hesel mají začínat verzálkami, i v rozlišovačích. Shrnuto: nevidím prostor pro ústup vůči tvé verzi. Byť chápu, že nad svým článkem se snažíš držet patronát. --Iaroslavvs (diskuse) 2. 2. 2017, 12:57 (CET)
Pokud nevidíte prostor pro ústup, tak s Vámi samozřejmě nemohu dále vést diskusi. Jen bych si dovolil připomenout, že pravidla pro psaní velkých písmen jsou v češtině trochu jiná než třeba v angličtině a s velkými písmeny se na začátku názvů encyklopedických hesel nepočítá, třebaže to sem do Wikipedie neustále někteří méně poučení editoři zavlékají. Ale to asi házím hrách na zeď...--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 2. 2017, 13:36 (CET)
„S velkými písmeny se na začátku názvů encyklopedických hesel nepočítá“? Nerozumím. O pravidlech ČJ mám slušný přehled, ale nikdo neví vše, rád se nechám poučit. --Iaroslavvs (diskuse) 2. 2. 2017, 15:53 (CET)

Pomluvy mojí osoby[editovat zdroj]

Kolego, co kdybys mě přestal pomlouvat? Rosičák mě informoval, že ses tohoto činu dopustil zde na wikipedii v jisté blokovací diskusi, kterou jsem si sám prohlédl a oné urážlivé poznámky jsem si tam všiml. --Kirk, Morava :-) (diskuse) 4. 5. 2017, 17:54 (CEST)--Kirk, Morava :-) (diskuse) 4. 5. 2017, 17:54 (CEST)