Kentaur: Porovnání verzí
Beneš Knüpfer a repro Poslední kentaur. (Harry Potter sem opravdu moc nepasuje.) |
Pokus o vyváženost (méně Harry Pottera, různá doplnění, zdroje). Odstr. šabl. Upravit a Pahýl-část, ponech Pahýl. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=mytologických bytostech|druhý=planetkách mezi Jupiterem a Neptunem|stránka=Skupina kentaurů}} |
{{Různé významy|tento=mytologických bytostech|druhý=planetkách mezi Jupiterem a Neptunem|stránka=Skupina kentaurů}} |
||
{{upravit|neúměrně mnoho informací o Harrym Potterovi, absence důležitého}} |
|||
{{infobox - osoba}} |
{{infobox - osoba}} |
||
[[Soubor:Centaure Malmaison crop.jpg|náhled|upright|Bronzová socha kentaura]] |
[[Soubor:Centaure Malmaison crop.jpg|náhled|upright|Bronzová socha kentaura]] |
||
'''Kentaur''' je bytost původem z [[Řecká mytologie|řecké mytologie]], napůl kůň, napůl člověk. |
'''Kentaur''' je bytost původem z [[Řecká mytologie|řecké mytologie]], napůl kůň, napůl člověk. |
||
⚫ | |||
Jejich existence inspirovala spoustu literárních autorů (zejména [[fantasy]]), aby je dosadili do své tvorby. V knížkách [[Letopisy Narnie]] od [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewise]] jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí [[astronomie]] i [[astrologie]]. Autorka knížek o [[Harry Potter]]ovi, [[J. K. Rowlingová]], použila základ z bájí a nějak je nepřibarvovala. |
|||
Kentauři byli nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové [[Thessálie|thessalského]] krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur [[Cheirón]] byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly. |
|||
V Letopisech se také diskutuje, jak kentauři jí. Některá teorie tvrdí, že při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek. Každá jejich svačina je proto velice dlouhá. |
|||
== |
== Kentaur v literatuře == |
||
Příběh kentaura Cheiróna inspiroval mnoho autorů k modernímu převyprávění (v české literatuře např. [[Eduard Petiška]]: ''Staré řecké báje a pověsti/Iásón a Médea/Herákles'') i k moderním paralelám ([[John Updike]]: ''Kentaur''). |
|||
V české poezii byl kentaur oblíbeným symbolem zejména na přelomu 19. a 20. století.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=3486603|periodikum= Moderní revue|datum= XXVI/1912-1913|strany=155|titul=[[Karel Hugo Hilar]]: Opojený kentaur}}</ref> |
|||
=== Kentauři z příběhu Harry Potter === |
|||
=== Kentauři ve světových fantastických příbězích (příklady) === |
|||
==== Bane ==== |
|||
* V ''[[Letopisy Narnie|Letopisech Narnie]]'' [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewise]] jsou Kentauři moudrý starobylý rod |
|||
'''Bane''' je jeden z kentaurů, kteří obývají [[Zapovězený les]] . V knize se objevuje, když Harry, Hermiona, Tesák, Malfoy, Neville a Hagrid pátrají po zraněném jednorožcovi. On kritizoval [[Firenze]]ho, když nesl Harryho na zádech od mrtvého jednorožce. Zajímavostí je, že na rozdíl od [[Ronan]]a mluví velice rychle. Ve filmu je velice rezavý. |
|||
* V příbězích [[Joanne Rowlingová|Joanne Rowlingové]] o [[Harry Potter|Harry Potterovi]] se vyskytují kentauři, větší pozornost je věnována kentaurům ''Bane'' a ''Firenze'' |
|||
* [[Rick Riordan]] přenesl v knihách ''[[Percy Jackson a Olympané]]'' děj do USA, vycházel ze svých zážitků při výuce řecké mytologie. |
|||
== Kentaur v české heraldice == |
|||
==== Firenze ==== |
|||
Jako [[erb]]ovní znamení kentaura ve znaku užívali [[Nekšové z Landeka]] a snad [[Matěj z Vykrantic]].<ref>{{Citace periodika|url=http://www.heraldica.cz/ghmags/2006/ghmag_2006_3-4_article-1.htm|periodikum= Genealogie a heraldika|datum= 3-4/2006|strany= |titul=Miroslav Baroch: ''Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové II/II – Kentaur''}}</ref> |
|||
'''Firenze''' je kentaur, v pátém díle začal po nuceném odchodu Sibylly Trelawneyové vyučovat jasnovidectví. Poprvé se objevil již v prvním díle, kdy Harryho zachránil před Voldemortem. K nelibosti ostatních kentaurů vezl Harryho na zádech, což je mezi nimi považováno jako symbol toho, že slouží lidem. V pátém filmu se Firenze neobjevil, i když v knize učil v Bradavicích místo profesorky Trelawneyové. Když ho poprvé Harry viděl ve třídě, bylo vidět, že byl kvůli tomu, že bude učit, napaden ostatními kentaury. V šestém díle pokračoval v učení spolu s Trelawneyovou, protože se nemohl vrátit do Zapovězeného lesa, protože už by nebyl ostatními kentaury přijat. V sedmém díle se účastní bitvy o Bradavice. |
|||
⚫ | |||
V knihách o [[Percy Jackson (postava)|Percym Jacksonovi]] jsou kentauři uváděni jako veselá a zábavná stvoření kterým nechybí smysl pro humor. Jejich největší stádo se nachází v Miami a jmenuje se Zábavní koníci jižní Florida. Rádi hrají paintball a sledují fotbal. Přesto jsou velmi moudří a stateční. Nejdůležitější z tohoto stáda je Cheiron, syn Krona, který pracuje jako učitel v Táboře Polokrevných a maskuje se za smrtelníka pomocí kolečkového křesla. |
|||
⚫ | |||
Jako [[erb]]ovní znamení ho ve znaku užíval [[Matěj z Vykrantic]]. |
|||
== Kentaur v českém výtvarném umění == |
== Kentaur v českém výtvarném umění == |
||
[[File:Beneš Knüpfer Poslední kentaur.png|thumb|Beneš Knüpfer: Poslední kentaur]] |
[[File:Beneš Knüpfer Poslední kentaur.png|thumb|Beneš Knüpfer: Poslední kentaur]] |
||
Kentauři a další antické mytologické bytosti ([[Najády|najády]], [[Triton (mytologie)|Triton]], [[satyr]]ové byli oblíbenými náměty malíře [[Beneš Knüpfer|Beneše Knüpfera]]. |
Kentauři a další antické mytologické bytosti ([[Najády|najády]], [[Triton (mytologie)|Triton]], [[satyr]]ové) byli oblíbenými náměty malíře [[Beneš Knüpfer|Beneše Knüpfera]]. |
||
⚫ | |||
Kentauři jsou zobrazeni např. ve filmových převyprávěních řeckých bájích ''Jáson a Argonauti'' (USA, 2000) a ''Médea'' (Itálie, 1970). |
|||
== Další hybridní bytosti == |
== Další hybridní bytosti == |
||
Řádek 56: | Řádek 56: | ||
}} |
}} |
||
{{Pahýl část}} |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Řecká mytologie}} |
{{Řecká mytologie}} |
Verze z 3. 3. 2018, 13:43
kentaur | |
---|---|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kentaur je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk.
Kentaur v řeckých bájích
Kentauři byli nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur Cheirón byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.
Kentaur v literatuře
Příběh kentaura Cheiróna inspiroval mnoho autorů k modernímu převyprávění (v české literatuře např. Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti/Iásón a Médea/Herákles) i k moderním paralelám (John Updike: Kentaur).
V české poezii byl kentaur oblíbeným symbolem zejména na přelomu 19. a 20. století.[1]
Kentauři ve světových fantastických příbězích (příklady)
- V Letopisech Narnie C. S. Lewise jsou Kentauři moudrý starobylý rod
- V příbězích Joanne Rowlingové o Harry Potterovi se vyskytují kentauři, větší pozornost je věnována kentaurům Bane a Firenze
- Rick Riordan přenesl v knihách Percy Jackson a Olympané děj do USA, vycházel ze svých zážitků při výuce řecké mytologie.
Kentaur v české heraldice
Jako erbovní znamení kentaura ve znaku užívali Nekšové z Landeka a snad Matěj z Vykrantic.[2]
Kentaur v českém výtvarném umění
Kentauři a další antické mytologické bytosti (najády, Triton, satyrové) byli oblíbenými náměty malíře Beneše Knüpfera.
Kentauři ve filmu
Kentauři jsou zobrazeni např. ve filmových převyprávěních řeckých bájích Jáson a Argonauti (USA, 2000) a Médea (Itálie, 1970).
Další hybridní bytosti
Literatura
- ZROSTLÍKOVÁ, Martina. Napůl člověk, napůl kůň. Živá historie. Leden - únor 2010, s. 72.
- ↑ Karel Hugo Hilar: Opojený kentaur. Moderní revue. XXVI/1912-1913, s. 155. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Baroch: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové II/II – Kentaur. Genealogie a heraldika. 3-4/2006. Dostupné online.