Spor o globální oteplování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Řádek 219: Řádek 219:
}}</ref> Je to považováno za hlavní příčinu změny klimatu.<ref>http://www.newsmax.com/Newsfront/scientists-Milankovitch-cycles-orbit-variations/2015/03/11/id/629605/ - Scientists: Orbital Variations Main Cause of Climate Change</ref> V minulosti byla teplota Země i větší než je dnes a hladina moří i výše, což nemohlo býti zapříčiněno činností člověka, a přesto se život rozvíjel.
}}</ref> Je to považováno za hlavní příčinu změny klimatu.<ref>http://www.newsmax.com/Newsfront/scientists-Milankovitch-cycles-orbit-variations/2015/03/11/id/629605/ - Scientists: Orbital Variations Main Cause of Climate Change</ref> V minulosti byla teplota Země i větší než je dnes a hladina moří i výše, což nemohlo býti zapříčiněno činností člověka, a přesto se život rozvíjel.
;;Vysvětlení klimatologů
;;Vysvětlení klimatologů
:[[IPCC]] také zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly.<ref>http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385</ref> Dodává ale, že k plnému vysvětlení je třeba započítat i vliv oxidu uhličitého.
:[[Mezivládní panel pro změny klimatu|IPCC]] také zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly.<ref>http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385</ref> Dodává ale, že k plnému vysvětlení je třeba započítat i vliv oxidu uhličitého.


; Za globální oteplování může pohyb Sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii
; Za globální oteplování může pohyb Sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii
Řádek 393: Řádek 393:
}}</ref>
}}</ref>


O&nbsp;plánech EU snížit do roku 2020 své emise o&nbsp;20 % vůči hladinám z&nbsp;roku 1990 [[Bjørn Lomborg]] říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o&nbsp;dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05&nbsp;°C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. Jde o&nbsp;výpočty ekonoma Richarda Tolla, který sám pracoval v&nbsp;IPCC.<ref name="MacIver">{{citace webu|url=http://www.i-cio.com/features/january-2011/bjorn-lomborg-interview|autor= Kenny MacIver|titul= We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg|vydavatel=I-cio.com|datum= 24. ledna 2011}}</ref> Samotná studie R. Tolla ovšem ukazuje na fakt, že přes počáteční příznivý vliv oteplování na [[HDP]], bude mít s&nbsp;vyšší teplotou toto oteplování negativní vliv,<ref name="CCHC">http://www.copenhagenconsensus.com/sites/default/files/climate_change.pdf</ref> ačkoliv ekonomové nemají vůbec jasno v&nbsp;tom, jaký mají přírodní katastrofy vliv na růst HDP.<ref name="Lazzaroni">{{Cite conference
O&nbsp;plánech EU snížit do roku 2020 své emise o&nbsp;20 % vůči hladinám z&nbsp;roku 1990 [[Bjørn Lomborg]] říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o&nbsp;dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05&nbsp;°C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. Jde o&nbsp;výpočty ekonoma Richarda Tolla, který sám pracoval v&nbsp;IPCC.<ref name="MacIver">{{citace webu|url=http://www.i-cio.com/features/january-2011/bjorn-lomborg-interview|autor= Kenny MacIver|titul= We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg|vydavatel=I-cio.com|datum= 24. ledna 2011}}</ref> Samotná studie R. Tolla ovšem ukazuje na fakt, že přes počáteční příznivý vliv oteplování na [[Hrubý domácí produkt|HDP]], bude mít s&nbsp;vyšší teplotou toto oteplování negativní vliv,<ref name="CCHC">http://www.copenhagenconsensus.com/sites/default/files/climate_change.pdf</ref> ačkoliv ekonomové nemají vůbec jasno v&nbsp;tom, jaký mají přírodní katastrofy vliv na růst HDP.<ref name="Lazzaroni">{{Cite conference
| publisher = ISS Working Papers - General Series
| publisher = ISS Working Papers - General Series
| pages = 1–38
| pages = 1–38

Verze z 25. 9. 2016, 14:21

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Spor o globální oteplování se týká vědecké, politické a veřejné diskuse o tom, zda globální oteplování existuje, jak je v moderní době velké, co ho způsobuje, jaké důsledky bude mít, zda je třeba a zdali je naléhavé podniknout jakékoli kroky, aby se omezilo, a pokud ano, tak jaké akce by to měly být. Ve vědecké literatuře existuje silná shoda, že globální povrchové teploty v posledních desetiletích rostou, a že trend je způsoben zvýšenými emisemi antropogenních skleníkových plynů.[1][2][3][4][5][6] Neexistuje žádný vědecký orgán s národním nebo mezinárodním postavením, který by nesouhlasil s tímto názorem,[7] i když existuje několik organizací s členy z těžebního průmyslu, kteří zachovávají vyhýbavé postoje.[8] Spory o klíčových vědeckých poznatcích o globálním oteplování více nyní převládají v populárních médiích, než ve vědecké literatuře. Spory jsou také častější ve Spojených státech amerických než v celosvětovém měřítku.[9][10] Přesto vědecký konsenzus není správnou měrou (argumentum ad populum).[11][12] Například u bezpečnosti GMO je silnější,[13] a přesto jsou GMO v Evropě politicky zakázány.

Politická a populární debata týkající se existence a příčin klimatických změn obsahuje důvody pro zvýšení pohledu na instrumentální záznamy teplot, zdali trend oteplování překročí normální klimatickou variace, a zda k tomuto významně přispívá lidská činnost. Vědci vyřešili mnohé z těchto otázek ve prospěch názoru, že současný trend oteplování existuje a právě probíhá, a že je bezprecedentní v posledních nejméně 2000 letech.[14] Spory, které také odrážejí vědecké debaty, zahrnují odhady, jak citlivý klimatický systém by mohl být při jakékoliv úrovni skleníkových plynů (citlivost klimatu) a jaké budou důsledky globálního oteplování.

Globální oteplování zůstává stále otázkou rozsáhlé politické diskuse a často se rozděluje podél linie politických stran, a to zejména ve Spojených státech.[15] Mnoho z velké části vyřízených vědeckých otázek, jako je lidská odpovědnost za globální oteplování, zůstávají předmětem politicky nebo ekonomicky motivovaných pokusy o bagatelizaci, odvolává nebo popírají jejich - ideologického fenoménu kategorizovaných akademiky a vědci jako popírače změny klimatu. Na obou stranách byly zpochybňovány zdroje financování těch, kteří se věnují klimatu - a to jak podporovač, tak i oponenty tradičních vědecký pozic. Existují debaty o nejlepší politické reakce na vědecké názory, o efektivnosti jejich nákladů a jejich naléhavosti.[16][17]

Odlišné vědecké fyzikální názory na příčiny globálního oteplování zahrnují názory např. že globální oteplování je projevem klimatických cyklů, že za globální oteplování může kosmické záření, že za globální oteplování může sluneční vítr, postavení planety Země vůči Slunci, pohyb sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii či starověké zemědělství. Odlišné názory na důsledky globálního oteplování mluví např. o tom, že globální oteplování má také pozitivní důsledky, či náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí.

Odlišné názory na příčiny globálního oteplování

Část vědců, různí bloggeři, politici a další laici se snaží dokázat, že globální oteplování není ovlivněno primárně antropogenními aktivitami. Mezi hlavní hypotézy patří například:

Globální oteplování je projevem klimatických cyklů

Klima se stále mění. Měli jsme doby ledové i teplá období, kdy byli na Špicberkách aligátoři. Doby ledové se vyskytovaly s periodou 100 tis. let během posledních 700 tis. let a v minulosti byla i teplejší období, než nyní nezávisle na tom, že tehdy byly nižší hladiny CO2. Nedávno jsme měli Středověkou teplou periodu a Malou dobu ledovou.[18]

Tým vědců kolem profesora Jana Espera z Univerzity Johana Gutenberga v Mainzu provedl dlouhodobou rekonstrukci teplot za posledních 2000 let, založenou na studiu vzorků letokruhů stromů z finského Laponska (fosilizované zbytky stromů z finských jezer), které sahaly až do roku 138 př. n. l. a umožnily rekonstruovat vývoj teplot velmi podrobně. Autoři studie tvrdí, že klima se celkově mírně ochlazuje. V dobách říše římské i ve středověku byla podle studie období, kdy bylo klima teplejší, než dnes. Podle výsledků této dlouhodobé rekonstrukce klimatu, publikované v časopise Nature Climate Change, se během posledních 2000 let snížila průměrná teplota o 0,3 stupně každých tisíc let. Esper proto zdůraznil, že vědci varující před globálním oteplením podceňují dlouhodobé trendy, jelikož současné „globální oteplení“ představuje výkyv o jeden stupeň od linie dlouhodobého trendu, který již nastal v minulosti vícekrát.[19][20]

Vysvětlení klimatologů
Rekonstrukce hladin oceánů ukazují, že výše hladiny oceánu během středověkého oteplení byly nejvýše za posledních 110 000 let – a že, i kdyby teplota dále nerostla, bude tento rekord překonán patrně v letech 2090 až 2099.[21] Ovšem jedná se o vybraný interval, kdy jen o pár tisíc let dříve (Eemský interglaciál) byla hladina moře výše. Takových období, kdy je teplota vzduchu a hladina moře vyšší, je více.[22]
Za globální oteplování může kosmické záření

Dánský fyzik Henrik Svensmark přisuzuje globální oteplování vlivu kosmického záření na tvorbu mraků.[23][24]

Vysvětlení klimatologů
Klimatologové ve svých pracích dokazují, že nejsou splněny fyzikální podmínky, při kterých by Svensmarkova teorie mohla fungovat.[25][26][27][28] Ukazuje se ovšem, že kosmické záření má vliv na fluktuace globálních teplot.[29]
Za globální oteplování může sluneční vítr

Jedním z pokusů jak vysvětlit mechanismy působení Slunce na klima je tzv. Svensmarkova hypotéza o vlivu slunečního větru na přísun kosmického záření a tím na oblačnost (tzv. kosmoklimatologie).[30]

Vysvětlení klimatologů
Výzkumy však ukazují, že toto není žádný podstatný faktor, ovlivňující klima.[31][32][33]
Za globální oteplování může pohyb Země ve Sluneční soustavě

Vliv na klima planety má také postavení Země vůči Slunci, které se cyklicky mění vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Tomuto jevu se věnoval srbský vědec Milutin Milanković a jeho práce je dnes známá jako tzv. Milankovičovy cykly, resp. Milankovićova teorie. Podle této teorie jsou klimatické změny způsobeny změnou intenzity slunečního záření, ke kterému dochází vlivem gravitačního působení planet sluneční soustavy. Ke změnám dochází v důsledku tří periodicky se opakujících změn parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce. Jedná se o změnu excentricity (výstřednosti) eliptické dráhy Země, která má dvojí periodicitu (asi 100 000 a 413 000 let), dále o změnu sklonu osy otáčení s periodicitou asi 40 000 let a o precesi rotační osy Země, která má také dvojí periodicitu (19 000 a 23 000 let). Výslednice jednotlivých cyklů ovlivňují klima na Zemi od jejího vzniku.[34] Je to považováno za hlavní příčinu změny klimatu.[35] V minulosti byla teplota Země i větší než je dnes a hladina moří i výše, což nemohlo býti zapříčiněno činností člověka, a přesto se život rozvíjel.

Vysvětlení klimatologů
IPCC také zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly.[36] Dodává ale, že k plnému vysvětlení je třeba započítat i vliv oxidu uhličitého.
Za globální oteplování může pohyb Sluneční soustavy vzhledem ke Galaxii

Paleoklimatologická data za posledních 500 milionů let ukazují že dlouhodobé změny teploty pouze slabě souvisejí se změnami obsahu oxidu uhličitého.[37] Shaviv and Veizer[38] toto rozšířili o argumentaci, že největší dlouhodobý vliv na teplotu má ve skutečnosti pohyb celé naší sluneční soustavy kolem středu Galaxie. Dále argumentovali, že v měřítku geologických dob změny koncentrace oxidu uhličitého srovnatelné se zdvojnásobením jeho hladiny od preindustriální éry vedly ke zvýšení teploty pouze přibližně o 0,75 °C a nikoli o 1,5–4,5 °C, předpovídaných klimatickými modely.[39]

Vysvětlení klimatologů
Veizerovy současné publikace byly diskutovány a kritizovány na webových stránkách RealClimate.org.[40]
Za globální oteplování mohou především freony

Podle Qing-Bin Lua je vliv freonů na globální oteplování zásadní.[41]

Vysvětlení klimatologů
Toto tvrzení vyvolalo mezi vědci diskusi[42][43] ve které je Lu osamělý.
Za globální oteplování může starověké zemědělství

Paleoklimatolog William Ruddiman uvádí, že vliv lidstva na globální klima započal přibližně před 8 000 roky s rozvojem zemědělství. To zabránilo rychlému poklesu koncentrace oxidu uhličitého (a později i methanu), který by jinak přirozeně nastal. Ruddiman uvádí, že bez tohoto efektu by nyní na Zemi nastupovala nebo již dokonce nastoupila další doba ledová.[44] Tedy nikoli průmyslová revoluce, ale zemědělství (neolitická revoluce) je původní příčinnou.[45]

Odlišné názory na oteplování v posledních letech

Globální oteplování neexistuje

Názory, že se Země neotepluje, přetrvávají z období krátkodobého zastavení nárůstu teplot v šedesátých a sedmdesátých letech, které bylo i vědci označováno jako období globálního ochlazování.[46] I tehdy se uvažovalo, že u ochlazování jde o alarmismus či konspiraci.[47]

Globální oteplování skončilo

Na různých blozích lze najít názory, že globální oteplování se zastavilo (a že případně nyní nastane ochlazování) – jako například "Satelitní měření (UAH, RSS) po roce 1998 vykazovaly naopak ochlazení globálních teplot. Následující roky byly sice stále teplejší než 19. století, ale růst teplot dále nepokračoval. Na vánoce 2012 i Met Off opravila svoje prognózy. Už neočekávala, že se oteplování v dohledné době obnoví."[48]

Tyto závěry jsou podle některých dány nesprávnou interpretací krátkodobých[49] (v rozsahu jednoho čí několika málo let) výkyvů teplot, způsobenými s velkou pravděpodobností především jevy El Niño a La Niňa a aktivitami vulkánů, ve srovnání s dlouhodobými trendy. Pokud odečteme vlivy těchto krátkodobých jevů, ukazuje se, že průměrné teploty narůstají prakticky nezměněnou rychlostí.[50] Jiní vědci s tím však nesouhlasí a zpomalení oteplování považují za reálné.[51]

Modely CMIP-5 však nejsou schopny reprodukovat vývoj teplot.[52]

Odlišné názory na důsledky globálního oteplování

Globální oteplování má také pozitivní důsledky

Ty analyzovala například rozsáhlá studie nevládního panelu NIPCC nazvaná "Climatechange Reconsidered" (2009).[53] Pozitivy se zabývá také projekt CO2science.org. Pozitivní vliv může dokonce převažovat. K převážně pozitivnímu vlivu globálního oteplování se hlásí i Patrick Moore, spoluzakladatel Greenpeace.[54] Počet lidských úmrtí z chladného počasí je o řád větší než z horkého počasí.[55] Rostliny rostou více s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého.[56][57] Člověk tedy skleníkovými plyny způsobuje rozšiřování vegetace.[58] Suché oblasti se také více zelenají.[59] Geolog Karel Drábek poukazuje na existenci globálního oteplení před industriálním obdobím v době středověkého klimatického optima a jeho pozitivní důsledky a tvrdí, že teplejší klima se projevovalo jako dlouhodobě stabilní, s dostatkem srážek a vedlo k období blahobytu, stabilním zemědělským výnosům a stavbám katedrál, naopak chladné období se vyznačovalo extrémy, neúrodou a hladomory, které přišly s nástupem malé doby ledové. Pro porovnání například uvádí, že na severním pobřeží Islandu se do 12. století pěstoval ječmen, což poté nebylo možné a jeho pěstování zde bylo obnoveno až ve 20. století.[60] Klimatická změna způsobená člověkem tak může odvrátit následující dobu ledovou.[61] Srážky se zvýší i v suchých oblastech.[62]

Pojišťovny jen straší lidi

Kritici se domnívají, že pojišťovny se strašením jen snaží získat více klientů, kteří si koupí pojistku. Odborníci na přírodní katastrofy jako Roger Pielke varují, že ta znepokojivá čísla jsou manipulace s fakty. Za sto let totiž vzrostla populace i reálné mzdy a došlo k inflaci. Škody z přírodních katastrof z roku 1900 a 2000 se tedy nedají mechanicky porovnávat. Je nutné provést tzv. normalizaci dat. Škod přibývá, protože je více lidí a jsou bohatší. Ne, že by přibývalo hurikánů apod.[63]

Náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí

Někteří ekonomové jako William D. Nordhaus nebo Václav Klaus se však domnívají, že náklady na řešení důsledků globálního oteplování by byly mnohem nižší než náklady na snižování emisí skleníkových plynů. Proto je podle nich zbytečné a neefektivní pokoušet se tyto emise razantně snižovat.[64]

V roce 2006 byla publikována známá Sternova zpráva pro britskou vládu. Podle Sterna se jakékoli odkládání opatření proti oteplování prodraží. Zpráva byla kritizována, že neprošla recenzním řízením a do Čtvrté zprávy IPCC byly citáty z ní vloženy po uzávěrce s obejitím recenzentů.[65] Hlavním jádrem odborné kritiky bylo, že Sternovy výpočty vycházejí z představy, že hodnota peněz se v čase nemění (skoro nulová diskontní míra).[66][67] Jiní autoři však Sternovu zprávu podporují a naopak tvrdí, že Stern ve své zprávě podcenil netržní škody, způsobené globálním oteplováním.[68] Caney ve své práci ukazuje, že i když mohou být některé pochyby o diskontování obsaženém ve zprávě, některá mitigační opatření by měla být přijata okamžitě.[69]

O plánech EU snížit do roku 2020 své emise o 20 % vůči hladinám z roku 1990 Bjørn Lomborg říká: To by stálo asi 250 miliard USD ročně. Kdyby takto investovali celých 80 let až do roku 2100, mohli by tak snížit oteplení o dvacetinu stupně Celsia, tj. 0,05 °C. Podle toho zaplatíme jeden dolar, abychom odvrátili ekologické škody za 2 centy. Jde o výpočty ekonoma Richarda Tolla, který sám pracoval v IPCC.[70] Samotná studie R. Tolla ovšem ukazuje na fakt, že přes počáteční příznivý vliv oteplování na HDP, bude mít s vyšší teplotou toto oteplování negativní vliv,[71] ačkoliv ekonomové nemají vůbec jasno v tom, jaký mají přírodní katastrofy vliv na růst HDP.[72]

Kritici Kjótského protokolu jako ekonom Richad J. S. Toll nebo statistik Lomborg namítají, že nákladné snižování emisí nemá na klima prakticky vliv. I kdyby se všechny státy světa celých sto let plnily Kjótský protokol, do roku 2100 by se tím oteplení oddálilo jen o 0,15 °C.[73]

Naopak, biopaliva spíše způsobují společnosti problémy.[74]

Lidé se přizpůsobí

Ústav CRED dokumentuje, jak se zvyšuje schopnost lidstva k adaptaci. Dnes při přírodních katastrofách umírá asi o 90 procent méně lidí než před sto lety.[75]

Kritika klimatických modelů

James Hansen v roce 1988 publikoval model, který měl 3 scénáře. Nejoptimističtější scénář C nejvíce odpovídá později naměřeným datům. Tento scénář ovšem počítal s tím, že od roku 2000 neporoste koncentrace oxidu uhličitého.[76] To ukazuje na nadhodnocování oteplování v modelu, protože koncentrace oxidu uhličitého rostla.

Vědecké modely mají malou spolehlivost. Studie[77] z porovnání modelů CMIP5[78] z roku 2013 sloužícího jako podklad pro IPCC ukázala, že 114 ze 117 modelů autorů z celého světa pro modelování klimatu od 90. let nadhodnotilo vlivy a předpovídalo větší oteplení než skutečně nastalo.[79] I současné modely tedy nedokáží vysvětlit současný vývoj teplot,[80] což spolupotvrzuje i Michael E. Mann,[81] který je znám z aféry Climategate.

Sluneční aktivita je do relativních modelů pro radiační působení zahrnována jako téměř neměnná, přestože se odhad pro absolutní intenzitu záření Slunce po roce 2000 změnil o několik W/m2.[82] Klimatické modely totiž nejsou absolutním fyzikálním modelem systému Země a Slunce, ale jen relativních změn (o kolik se oteplí či změní záření). Jako reference se volí například rok 1750,[83] pro který jsou dostupná spíše jen proxy data. Citlivost klimatu λ se odhaduje od 0,1 °C na W/m2[84] do 1 °C na W/m2.[85] Vliv záření Slunce změnou kalibrace přístrojů tedy způsobil změnu v absolutních hodnotách i větší než 1 °C. Podobně globální albedo má také značnou nejistotu (přes procento),[86] která odpovídá několika °C (pro teploty okolo 300 K absolutní teploty). Klimatické modely tedy předpokládají, že dobře kalkulují relativní změny veličin, ale absolutní hodnoty jsou (nezměřené) nepřesné na to, aby vstupy modelů podchytily globální oteplování o desetiny °C. Změny teplot se označují jako anomálie[87] a absolutní teploty se neuvádějí.[88] Ovšem teplota je intenzivní fyzikální veličina a tudíž ji nelze sčítat a odčítat na základě příspěvků (například vlivu na globální oteplování). Správnou veličinou pro fyzikální modely je teplo.

Modely se doposud soustředily na dlouhodobý trend za sto let, ale ignorovaly klimatické cykly jako je 60letý cyklus PDO (Pacific Decadal Oscilation). Proto modely nedovedou vysvětlit rychlé tempo oteplování v první půli 20. století. Toto může být možná i příčinou, proč modely nepředpověděly pauzu v oteplování po roce 1998.[89] El Niño ale neodpovídá klimatickým modelům.[90] Existují tak také snahy změnit způsob zpracování dat, který změní naměřenou pauzu v globálním oteplování.[91]

Schopnost modelů reprodukovat vývoj klimatu na regionální úrovni je stále nízká. Ukazuje to srovnání naměřených teplot se simulacemi modelů CMIP3+.[92]

Zahrneme-li do matematického modelu schopnosti životního prostředí zpětně pohlcovat oxid uhličitý, vyplývá z něj, že při dalším zvyšování emisí z fosilních paliv se přesto sníží jejich absorpce z atmosféry, což by zvýšilo oteplování klimatu nad předchozí odhady. Přesto „globálně vychází zvýšení teplot na konci 21. století v tomto modelu relativně nízké vzhledem ke svému nízkému vlivu na krátkodobou reakci klimatu a k vzájemnému vyrušení velkých regionálních změn v odezvách hydrologického systému a ekosystému“.[93]

Jiným zvažovaným mechanismem, který by mohl vést ke zvýšenému oteplování, je tání permafrostu a ledu ve stále zmrzlých spodních vrstvách půdy tundry, v němž se váže ve formě klatrátu velké množství významného skleníkového plynu – methanu, který by se tak uvolnil do ovzduší.[94]

V září 2005 Bellouin a spol. v časopise Nature publikoval hypotézu, že odrazivost způsobená atmosférickým znečištěním (aerosoly) byla proti předchozím předpokladům asi dvojnásobná a že tím byla jistá část globálního oteplování maskována. Pokud se to v dalších studiích potvrdí, znamenalo by to, že současné modely velikost budoucího globálního oteplování spíše podceňují.[95]

Jiní vědci se naopak domnívají, že toto znečištění je lokální jev. V globálních datech o čistotě atmosféry (Aerosol Optical Thickness) není vliv Číny příliš patrný. Od 90. let celkově aerosolů naopak ubylo díky poklesu sopečné činnosti.[96]

Jednou z hlavních nejistot v modelech je citlivost klimatu. Tj. když se koncentrace CO2 v atmosféře zdvojnásobí, o kolik se oteplí? IPCC se drží středních odhadů asi 1,5–4,4 °C, nevylučuje ale ani vyšší hodnoty. A existují i nižší odhady než 1,5 °C. Například studie Nir Shaviva odhadují, že je to 0,5 °C.[97]

Bakterie hrají velkou roli,[98] přesto se v modelech jejich vliv podceňuje.

Nejvýznamnější skleníkový plyn je vodní pára (a mraky). Ovšem klimatické modely neustále přeceňují antropogenní zdroje kondenzace a míra nejistoty je stále veliká.[99]

Odlišné politické názory

  • V roce 1992 vyšla u příležitosti Summitu Země Heidelberská výzva, která říká, že Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) by též měl mít část vědců, kteří jsou vůči globálnímu oteplování skeptičtí. Výzva je velmi obecná a volá po nezávislé vědě. K výzvě se připojilo přes 4000 vědců, včetně 72 nositelů Nobelovy ceny.[100]
  • Téma tzv. globálního oteplování se též výrazně odráží ve světové politice. Nejvýraznější je klimaskepticismus v republikánské straně USA. Někteří politici, zejména exprezident USA George W. Bush,[101] bývalý ministerský předseda Austrálie John Howard a někteří intelektuálové jako Bjørn Lomborg[102] a Ronald Bailey[103] tvrdí, že cena za útlum globálního oteplování nesmí být příliš vysoká. George W. Bush prohlásil: "Chceme redukovat skleníkové plyny… Ale Kjótský protokol je naprosto špatný v základních principech."[104] Právě USA a Austrálie jsou jediné státy světa, kteří Kjótský protokol nepodepsaly.[105] Producent, režisér a dokumentarista Martin Durkin v reakci na film Nepříjemná pravda natočil dokumentární film Velký podvod s globálním oteplováním, který nepopírá globální oteplování, ale zpochybňuje vliv člověka a CO2 na tento jev.[106]
  • Ke skeptikům patří řada předních vědců jako prezident Světové akademie věd A. Zichichi a další.[111]
  • V březnu 2012 protestovalo 50 významných bývalých zaměstnanců NASA proti klima alarmismu NASA. V dopise adresovanému řediteli NASA apelují, aby Goddardův ústav do svých prohlášení nezahrnoval vědecky nepodložená tvrzení, že lidmi vyrobený oxid uhličitý má mít katastrofický dopad na globální změnu klimatu. Tuto hypotézu označují za extrémní názor a upozorňují, že pro stovky známých klimatologů a desítky tisíc dalších vědců jsou taková tvrzení nedůvěryhodná, což podle nich dokazuje nejasnost vědeckého výzkumu v této otázce. Upozorňují že, v ohrožení je jak pověst vesmírné agentury, tak i pověst vědy jako takové. Jako vědecký zdroj, ze kterého vychází jejich obavy uvádí Harrisona Schmitta a Waltera Cunninghama.[112][113]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit text ze článku globální oteplování. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kontroverse um die globale Erwärmung na německé Wikipedii a Global warming controversy na anglické Wikipedii.

  1. BEYOND THE IVORY TOWER: The Scientific Consensus on Climate Change. Science. December 2004. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1103618. PMID 15576594. 
  2. AMERICA'S CLIMATE CHOICES: PANEL ON ADVANCING THE SCIENCE OF CLIMATE CHANGE; NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Advancing the Science of Climate Change. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2010. Dostupné online. ISBN 0-309-14588-0. 
  3. Understanding and Responding to Climate Change [online]. United States National Academy of Sciences, 2008 [cit. 2010-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 April 2013. 
  4. Is global warming just a giant natural fluctuation? [online]. 2014-04-11 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. 
  5. LOVEJOY, S. Scaling fluctuation analysis and statistical hypothesis testing of anthropogenic warming. Climate Dynamics. April 2014, s. 2339–2351. Dostupné online [cit. 17 April 2014]. DOI 10.1007/s00382-014-2128-2. Bibcode 2014ClDy...42.2339L. 
  6. Climate Change 2013: The Physical Science Basis. IPCC Pátá hodnotící zpráva, pracovní skupina I, Shrnutí pro politické. "Nejlepší odhad příspěvku člověkem vyvolaného oteplování je podobný pozorovanému oteplování během tohoto období."
  7. Julie Brigham-Grette; CLAGUE; COLE; DORAN; GILLESPIE; GRIMM. Petroleum Geologists' Award to Novelist Crichton Is Inappropriate. Eos. September 2006, s. 364. DOI 10.1029/2006EO360008. Bibcode 2006EOSTr..87..364B. 
  8. DIMENTO, Joseph F. C.; DOUGHMAN, Pamela M. Climate Change: What It Means for Us, Our Children, and Our Grandchildren. [s.l.]: The MIT Press, 2007. ISBN 978-0-262-54193-0. S. 68. 
  9. Balance as bias: global warming and the US prestige press. Global Environmental Change Part A. Dostupné online. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2003.10.001. 
  10. Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming. [s.l.]: Bloomsbury Press ISBN 978-1-59691-610-4. 
  11. http://business.financialpost.com/fp-comment/aristotles-climate - Aristotle’s climate - His fallacies are exemplified by the warming hysteria
  12. https://wattsupwiththat.com/2012/04/23/why-there-cannot-be-a-global-warming-consensus/ - Why there cannot be a global warming consensus
  13. https://www.geneticliteracyproject.org/2015/01/29/pewaaas-study-scientific-consensus-on-gmo-safety-stronger-than-for-global-warming/ - Scientific consensus on GMO safety stronger than for global warming
  14. Committee on Surface Temperature Reconstructions for the Last 2,000 Years and National Research Council. Surface Temperature Reconstructions for the Last 2,000 Years. [s.l.]: The National Academies Dostupné online. ISBN 978-0-309-10225-4. 
  15. Public Support for Climate and Energy Policies in March 2012. [s.l.]: Yale Project on Climate Change Communication:, 2012. Dostupné online. 
  16. Canvassing Works [online]. Canvassing Works [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  17. VIDAL, John. Climate sceptic Willie Soon received $1m from oil companies, papers show [online]. The Guardian, 27 June 2011. Dostupné online. 
  18. LINDZEN, Richard. Resisting climate hysteria. Climate Realists. 2009, s. 2009. Dostupné online [cit. 2014-02-13]. 
  19. ESPER, Jan, Frank, David C.; Timonen, Mauri; Zorita, Eduardo; Wilson, Rob J. S.; Luterbacher, Jürg; Holzkämper, Steffen; Fischer, Nils; Wagner, Sebastian; Nievergelt, Daniel; Verstege, Anne; Büntgen, Ulf. Orbital forcing of tree-ring data. Nature Climate Change. 2012-07-08, roč. 2, čís. 12, s. 862–866. DOI 10.1038/nclimate1589. 
  20. Jan Esper et al. Johannes Gutenberg-Universität Mainz, 09.07.2012. Climate in northern Europe reconstructed for the past 2,000 years: Cooling trend calculated precisely for the first time Dostupné online. 
  21. GRINSTED, Aslak, Moore, J. C.; Jevrejeva, S. Reconstructing sea level from paleo and projected temperatures 200 to 2100 ad. Climate Dynamics. 2009-01-06, roč. 34, čís. 4, s. 461–472. DOI 10.1007/s00382-008-0507-2. 
  22. http://www.atmos.washington.edu/~dargan/587/chap5.pdf - Information from Paleoclimate Archives - IPCC AR5: CH 5 LANDON BURGENER & AUSTIN PHILLIPS
  23. SVENSMARK, Henrik. Cosmoclimatology: a new theory emerges. Astronomy & Geophysics. 2007-02-01, roč. 48, čís. 1, s. 1.18–1.24. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x. 
  24. SVENSMARK, Henrik. Influence of cosmic rays on Earth's climate. [s.l.]: DMI, 1998. Dostupné online. 
  25. LOCKWOOD, M. Long-term variations in the magnetic fields of the Sun and the heliosphere: Their origin, effects, and implications. Journal of Geophysical Research. 2001, s. 16021. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 0148-0227. DOI 10.1029/2000JA000115. 
  26. VIEIRA, L. E. A., S. K. Solanki. Evolution of the solar magnetic flux on time scales of years to millenia. Astronomy and Astrophysics. 2010-01, s. –100. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 1432-0746 0004-6361, 1432-0746. DOI 10.1051/0004-6361/200913276. 
  27. BENESTAD, Rasmus E. Are there persistent physical atmospheric responses to galactic cosmic rays?. Environmental Research Letters. 2013-09-01, s. 035049. Dostupné online [cit. 2014-07-29]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/8/3/035049. 
  28. What's the link between cosmic rays and climate change? [online]. [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. 
  29. http://phys.org/news/2015-03-cosmic-fluctuations-global-temperatures-doesnt.html - Cosmic radiation causes fluctuations in global temperatures, but doesn't cause climate change
  30. SVENSMARK, Henrik. Cosmoclimatology: a new theory emerges. Astronomy & Geophysics. 2007-02-01, roč. 48, čís. 1, s. 1.18–1.24. DOI 10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x. 
  31. USOSKIN, Ilya G., Kovaltsov, Gennady A. Cosmic rays and climate of the Earth: Possible connection. Comptes Rendus Geoscience. 2008-07-01, roč. 340, čís. 7, s. 441–450. DOI 10.1016/j.crte.2007.11.001. 
  32. LAUT, Peter. Solar activity and terrestrial climate: an analysis of some purported correlations. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics. 2003-05-01, roč. 65, čís. 7, s. 801–812. DOI 10.1016/S1364-6826(03)00041-5. 
  33. EVAN, Amato T., Heidinger, Andrew K.; Vimont, Daniel J. Arguments against a physical long-term trend in global ISCCP cloud amounts. Geophysical Research Letters. 2007-02-17, roč. 34, čís. 4. DOI 10.1029/2006GL028083. 
  34. SCAFETTA, N. The complex planetary synchronization structure of the solar system. Pattern Recognition in Physics. 2014-01-15, s. 1–19. Dostupné online [cit. 2014-07-28]. ISSN 2195-9250. DOI 10.5194/prp-2-1-2014. 
  35. http://www.newsmax.com/Newsfront/scientists-Milankovitch-cycles-orbit-variations/2015/03/11/id/629605/ - Scientists: Orbital Variations Main Cause of Climate Change
  36. http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385
  37. VEIZER, Ján, Godderis, Yves; François, Louis M. Nature. 2000-12-07, roč. 408, čís. 6813, s. 698–701. DOI 10.1038/35047044. 
  38. SHAVIV, Nir J., Ján Veizer. Celestial driver of Phanerozoic climate?. GSA today. 2003, s. 4–10. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. 
  39. IPCC TAR WG1, kapitola 3.7.3.2
  40. A critique on Veizer’s Celestial Climate Driver [online]. RealClimate.org. Dostupné online. 
  41. LU, Qing-Bin. Cosmic-ray-driven electron-induced reactions of halogenated molecules adsorbed on ice surfaces: Implications for atmospheric ozone depletion and global climate change. Physics Reports. 2010-02, s. 141-167. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. ISSN 03701573. DOI 10.1016/j.physrep.2009.12.002. 
  42. GROOSS, Jens-Uwe, Rolf Müller. Do cosmic-ray-driven electron-induced reactions impact stratospheric ozone depletion and global climate change?. Atmospheric Environment. 2011-06, s. 3508-3514. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. ISSN 13522310. DOI 10.1016/j.atmosenv.2011.03.059. 
  43. LU, Qing-Bin. On Cosmic-Ray-Driven Electron Reaction Mechanism for Ozone Hole and Chlorofluorocarbon Mechanism for Global Climate Change. arxiv.org. 2012-10-04. Dostupné online [cit. 2013-06-03]. 
  44. RUDDIMAN, William F. How Did Humans First Alter Global Climate?. Scientific American. 2005-03-01, roč. 292, čís. 3, s. 46–53. DOI 10.1038/scientificamerican0305-46. 
  45. http://www.nature.com/news/2011/110325/full/news.2011.184.html - The 8,000-year-old climate puzzle
  46. DAMON, P. E., Kunen, S. M. Global Cooling?. Science. 1976-08-06, roč. 193, čís. 4252, s. 447–453. DOI 10.1126/science.193.4252.447. 
  47. http://stephenschneider.stanford.edu/Publications/PDF_Papers/Schneider1977.pdf - S. Schneider: Against instant books
  48. Kremlík, V. Oteplování bylo zrušeno – rozejděte se II [online]. 8.1.2013. Dostupné online. 
  49. Hansen, Sato, Ruedy. Global Temperature Update Through 2012 [online]. 2013-01-15. Dostupné online. 
  50. FOSTER, Grant, Rahmstorf, Stefan. Global temperature evolution 1979–2010. Environmental Research Letters. 2011-01-01, roč. 6, čís. 4, s. 044022. DOI 10.1088/1748-9326/6/4/044022. 
  51. http://www.nature.com/news/global-warming-hiatus-debate-flares-up-again-1.19414 - Global warming ‘hiatus’ debate flares up again - Researchers now argue that slowdown in warming was real
  52. http://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.html - Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování
  53. Climate Change Reconsidered. 2009 Report of the Nongovernmental International Panel on Climate Change [online]. Dostupné online. 
  54. Strašení globálním oteplováním je absurdní, dokazuje environmentalista
  55. http://www.natureworldnews.com/articles/14792/20150521/cold-weather-more-deadly-than-extremely-hot-days.htm - Cold Weather: More Deadly Than Extremely Hot Days
  56. http://www.climatecentral.org/news/study-finds-plant-growth-surges-as-co2-levels-rise-16094 - Study Finds Plant Growth Surges as CO2 Levels Rise
  57. http://phys.org/news/2016-04-co2-fertilization-greening-earth.html - CO2 fertilization greening the Earth
  58. http://phys.org/news/2016-06-climate-human-fingerprint-northern-hemisphere.html - Climate study finds human fingerprint in Northern Hemisphere greening
  59. http://phys.org/news/2016-02-carbon-dioxide-global-dryland-greening.html - Enhanced levels of carbon dioxide are likely cause of global dryland greening, study says
  60. DRÁBEK, Karel. Neviditelnypes.cz, 10.1.2013. Dostupné online. 
  61. http://phys.org/news/2016-01-human-made-climate-suppresses-ice-age.html - Human-made climate change suppresses the next ice age
  62. http://phys.org/news/2016-03-global-world-driest-areas.html - Global warming increases rain in world's driest areas
  63. Roger Pielke. A New Study on Insured Losses and Climate Change (Blog) datum=8.11.2011 [online]. Dostupné online. 
  64. Václav Klaus. 11.5.2011. Doktrína globálního oteplování není vědou, ekonomické texty Dostupné online. 
  65. Donna Laframboise. The Stern Review Scandal [online]. Nofrakkingconsensus, 24.4.2010. Dostupné online. 
  66. WEITZMAN, Martin L. A Review of The Stern Review on the Economics of Climate Change. Journal of Economic Literature. 2007-09-01, s. 703–724. DOI 10.1257/002205107783217861. 
  67. NORDHAUS, William D. A Review of the "Stern Review on the Economics of Climate Change". Journal of Economic Literature. 2007-09-01, s. 686–702. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 0022-0515. JSTOR 27646843. 
  68. STERNER, Thomas, U. Martin Persson. An Even Sterner Review: Introducing Relative Prices into the Discounting Debate. Review of Environmental Economics and Policy. 2008-01-01, s. 61–76. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 1750-6824 1750-6816, 1750-6824. DOI 10.1093/reep/rem024. 
  69. CANEY, Simon. Climate change, intergenerational equity and the social discount rate. Politics, Philosophy & Economics. 2014-08-14, s. 1470594–14542566. Dostupné online [cit. 2014-08-31]. ISSN 1741-3060 1470-594X, 1741-3060. DOI 10.1177/1470594X14542566. 
  70. Kenny MacIver. We need to ignite an energy tech revolution,” says controversial environmentalist Bjørn Lomborg [online]. I-cio.com, 24. ledna 2011. Dostupné online. 
  71. http://www.copenhagenconsensus.com/sites/default/files/climate_change.pdf
  72. Lazzaroni, S. (Sara); P. A. G. van (Peter) Bergeijk (2013-03-29). "Natural disasters impact, factors of resilience and development: A meta-analysis of the macroeconomic literature".: 1–38, ISS Working Papers - General Series. Retrieved on 2014-01-26. 
  73. Gen Epstein. Global warming is manageable – if we are smart [online]. Barrons.com, 18. května 2009. Dostupné online. 
  74. http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html - Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva
  75. CRED
  76. http://pubs.giss.nasa.gov/docs/1988/1988_Hansen_etal_1.pdf - Global climate changes as forecast by Goddard Institute for Space Studies three-dimensional model
  77. http://www.stat.washington.edu/peter/statclim/fyfeetal.pdf - Overestimated global warming over the past 20 years, John C. Fyfe, Nathan P. Gillett and Francis W. Zwiers
  78. http://cmip-pcmdi.llnl.gov/cmip5/ - CMIP5 - Coupled Model Intercomparison Project Phase 5 - Overview
  79. http://www.dailymail.co.uk/news/article-2419557/Climate-change-models-accurate-study-finds-widely-overestimated-global-warming.html - Climate change models may not have been accurate after all as study finds most widely overestimated global warming
  80. http://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.html - Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování
  81. http://www.nature.com/nclimate/journal/v6/n3/full/nclimate2938.html - Making sense of the early-2000s warming slowdown
  82. http://wattsupwiththat.com/2014/02/10/historical-and-present-total-solar-irradiance-has-been-tinkered-with-again/ - Historical and present Total Solar Irradiance has been tinkered with again
  83. https://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/spmsspm-human-and.html - Climate Change 2007: Working Group I: The Physical Science Basis, Human and Natural Drivers of Climate Change
  84. http://www.int-res.com/articles/cr/10/c010p069.pdf - CO2-induced global warming: a skeptic’s view of potential climate change
  85. http://www.calpoly.edu/~camp/Publications/Tung_etal_GRL_2008.pdf - Constraining model transient climate response using independent observations of solar-cycle forcing and response
  86. http://www.iac.es/proyecto/earthshine/media/publications/Goode_01.pdf - Earthshine Observations of the Earth’s Reflectance, P. R. Goode
  87. http://www.ncdc.noaa.gov/monitoring-references/faq/anomalies.php - Global Surface Temperature Anomalies
  88. http://earthobservatory.nasa.gov/Features/WorldOfChange/decadaltemp.php - Global Temperatures By Michael Carlowicz
  89. Nicola Scafetta. Testing an astronomically based decadal-scale empirical harmonic climate model versus the IPCC (2007) general circulation climate models [online]. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics, 2011. 
  90. http://phys.org/news/2015-12-current-climate-misrepresent-el-nino.html - Current climate models misrepresent El Nino
  91. http://www.osel.cz/8600-vedci-vymazali-pauzu-v-oteplovani.html - Vědci vymazali „pauzu“ v oteplování
  92. V.Kremlík. Nejúspěšnější světový prognostik klimatickým předpovědím nevěří [online]. 19.11.2012. Dostupné online. 
  93. FUNG, I. Y., Doney, S. C.; Lindsay, K.; John, J. Evolution of carbon sinks in a changing climate. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2005-08-01, roč. 102, čís. 32, s. 11201–11206. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. DOI 10.1073/pnas.0504949102. 
  94. Sign in to read: Climate warning as Siberia melts - environment - 11 August 2005 - New Scientist [online]. [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  95. BELLOUIN, Nicolas, Boucher, Olivier; Haywood, Jim; Reddy, M. Shekar. Global estimate of aerosol direct radiative forcing from satellite measurements. Nature. 2005-12-22, roč. 438, čís. 7071, s. 1138–1141. DOI 10.1038/nature04348. 
  96. ZHAO, Tom X.-P., Laszlo, Istvan; Guo, Wei; Heidinger, Andrew; Cao, Changyong; Jelenak, Aleksandar; Tarpley, Dan; Sullivan, Jerry. Study of long-term trend in aerosol optical thickness observed from operational AVHRR satellite instrument. Journal of Geophysical Research. 2008-04-01, roč. 113, čís. D7. DOI 10.1029/2007JD009061. 
  97. SHAVIV, Nir J. On climate response to changes in the cosmic ray flux and radiative budget. Journal of Geophysical Research: Space Physics (1978–2012). 2005. Dostupné online [cit. 2014-01-29]. 
  98. http://phys.org/news/2016-05-ocean-bacteria-climate-gases.html - Tiny ocean organism has big role in climate regulation
  99. http://www.osel.cz/8869-umele-mraky-globalni-otepleni-ponekud-zchladily.html - Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily
  100. DEWEESE, Tom. The Heidelberg Appeal [online]. American Policy Center, 2002-03-29 [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. 
  101. Jim VandeHei. President Holds Firm As G-8 Summit Opens [online]. The Washington Post, 7. července 2005. S. A14. Dostupné online. 
  102. Francis Young. Interview with Bjorn Lomborg: Science versus name-calling [online]. News weekly, 1. prosince 2001. Dostupné online. 
  103. Ronald Bailey. What Price Climate Control?, Why the Kyoto Protocol is a bad insurance policy [online]. 13. června 2001. Dostupné online. 
  104. BUSH, George W. President Bush Discusses Global Climate Change. The White House [online]. 11. 6. 2001 [cit. 2014-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. USA a asijské země uzavřely dohodu o klimatu [online]. BBC Czech, 28. července 2005. Dostupné online. 
  106. CSFD:Kdo může za globální oteplování? [online]. Dostupné online. 
  107. znk. Klaus proti Bursíkovi: globální oteplování je fikce [online]. Právo, 19. 9. 2006. Dostupné online. 
  108. Žádné ničení planety nevidím a nikdy jsem ani neviděl [online]. Hospodářské noviny, 9. února 2007. Dostupné online. 
  109. Pavel Baroch. Klaus popíral globální oteplování. Studenti mu tleskali [online]. Aktuálně.cz, 2.5.2007. Dostupné online. 
  110. Globální oteplování – pravda a mýty [online]. Britské listy, 23.9.2006. Dostupné online. 
  111. Věda: 30 000 vědců protestuje proti klimatickému náboženství neviditelnypes.lidovky.cz, 16.12.2009
  112. Gosselin P. 50 Top Astronauts, Scientists, Engineers Sign Letter Claiming Extremist GISS Is Turning NASA Into A Laughing Stock! [online]. notrickszone.com, 10. dubna 2012. Dostupné online. 
  113. 50 Top Astronauts, Scientists, Engineers Sign Letter Slamming NASA For Promoting Man-Made Climate Change Dogma [online]. CNN, 11. dubna 2012. Dostupné online. 
  114. http://www.civilbeat.com/2015/08/neal-milner-politics-not-science-drives-the-climate-change-debate/ - Neal Milner: Politics, Not Science, Drives the Climate Change Debate
  • IPCC AR4 SYR, 2007. Climate Change 2007: Synthesis Report. Redakce Core Writing Team; Pachauri, R.K; and Reisinger, A.. [s.l.]: IPCC. (Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 92-9169-122-4. 
  • IPCC AR4 WG1, 2007. Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Redakce Solomon, S.; Qin, D.; Manning, M.; Chen, Z.; Marquis, M.; Averyt, K.B.; Tignor, M.; and Miller, H.L.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 978-0-521-88009-1. 
  • IPCC TAR SYR, 2001. Climate Change 2001: Synthesis Report. Redakce Watson, R. T.; and the Core Writing Team. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Groups I, II, and III to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 0 521 80770 0. 
  • IPCC TAR WG1, 2001. Climate Change 2001: The Scientific Basis. Redakce Houghton, J.T.; Ding, Y.; Griggs, D.J.; Noguer, M.; van der Linden, P.J.; Dai, X.; Maskell, K.; and Johnson, C.A.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group I to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). Dostupné online. ISBN 0-521-80767-0. 
  • IPCC SAR WG3, 1996. Climate Change 1995: Economic and Social Dimensions of Climate Change. Redakce Bruce, J.P.; Lee, H.; and Haites, E.F.. [s.l.]: Cambridge University Press. (Contribution of Working Group III to the Second Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change). ISBN 0-521-56051-9.  (pdf.

Související články

Literatura

  • Hulme, Mike. Why we disagree about climate change: understanding controversy, inaction and opportunity. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-72732-7. 

Externí odkazy

„Klimaskeptici

Kritické komentáře ke „klimaskeptikům“