Hébé: Porovnání verzí
→Literatura: +slovník |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
* {{Wikislovník|heslo=Hébé}} |
* {{Wikislovník|heslo=Hébé}} |
||
{{Řecká mytologie}} |
|||
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
Verze z 2. 4. 2015, 12:21
Hébé (řecky Ἥβη, latinsky Hebe) je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a jara, číšnice olympských bohů.
Byla dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu.
Na Olympu měla významnou funkci: nalévala bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína, a podávala ambrosii, jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám.
Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla a měli spolu dva syny jménem Alexiaros a Aníkétos.
Odkaz v umění
Podoba Hébé se zachovala na mnoha reliéfech a vázových malbách. Většinou je zobrazena ve společnosti Hérakla. Nejlepší z novodobých děl:
- socha, kterou vytvořil A. Pajou, dvorní sochař Ludvíka XV. a Ludvíka XVI., který dal hlavu Mme du Barry
- socha A. Canova (asi r. 1800)
„ | Nikterak neuctívám Hygieiu, dceru toho starého mastičkáře Asklépia, která je na pomnících zpodobována, jak v jedné ruce drží hada a v druhé pohár, z něhož had občas upíjí; uctívám spíš Hébé, číšnici Diovu, kterou Héra zázračně počala pomocí hlohu, a která měla moc bohům i lidem znovu dávat svěžest mládí. Byla to asi jediná po všech stránkách zdatná, zdravá a statná dáma, jež kdy chodila po této planetě, a kamkoli přišla, nastalo jaro. | “ |
— Henry David Thoreau, Walden[1] |
Reference
- ↑ THOREAU, Henry David: Walden aneb Život v lesích, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0278-4, překlad Josef Schwarz
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Hébé ve Wikislovníku