Henry David Thoreau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry David Thoreau
Henry David Thoreau.jpg
Henry David Thoreau, filosof a esejista
Narození 12. července 1817, Concord, Massachusetts, USA
Úmrtí 6. května 1862 (ve věku 44 let) Concord, Massachusetts, USA
Povolání spisovatel, filosof
Národnost americká
Témata transcendentalismus, abolicionismus, anarchismus, občanská neposlušnost, environmentalismus, příroda
Významná díla Walden aneb Život v lesích
Toulky přírodou
„Náš národ už nesmí mít otroky a vést válku (…), i kdyby proto přestal být národem.“
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Gutenberg.jpg plné textyProjektu Gutenberg
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Henry David Thoreau (12. července 1817, Concord, Massachusetts, USA6. května 1862 Concord, Massachusetts, USA) byl americký filosof, jeden z hlavních představitelů transcendentalismu, dále esejista, moralista a básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako David Henry Thoreau v Concordu ve státě Massachusetts jako třetí ze čtyř dětí Johna a Cynthie Thoreauových. Jeho sourozenci byli starší sestra Helen, mladší Sophia a o dva roky starší bratr John. V letech 1828–33 navštěvoval concordskou akademii (Concord Academy) a poté pokračoval ve studiích na Harvard College, kde se věnoval angličtině, řečtině, latině, filosofii, matematice, astronomii, teologii a nepovinně také přírodopisu, mineralogii, anatomii, francouzštině, němčině, italštině a španělštině. Zejména znalosti jazyků se ukázaly být velmi užitečné – díky nim mohl číst díla klasiků v originále a v některých jeho knihách se objevují například přímé citace v řečtině. Studia na Harvardu ukončil v roce 1837.[1]

Po návratu z Harvardu přijal místo učitele na concordské Center School, ale pracovní poměr netrval dlouho. Po dvou týdnech přišel na hospitaci jeden z členů školní komise a mladému učiteli vytkl, že ve svých hodinách málo používá rákosku. Thoreau tedy náhodně vybral několik žáků, těm demonstrativně napráskal a ještě ten den dal výpověď. To ho v rodném městě nepostavilo do dobrého světla, stejně jako když se někdy v této době rozhodl změnit své původní jméno David Henry na Henry David. Většina jeho spoluobčanů totiž měla zato, že jméno dané při křtu, tedy od Boha, by člověk neměl měnit.[2] V dalších letech se Thoreau podílel na činnosti rodinné továrny na výrobu tužek, živil se jako zeměměřič, se svým bratrem Johnem provozoval soukromou školu a pracoval jako zahradník a údržbář v domě svého přítele a mentora Ralpha Waldo Emersona.

V roce 1839 vyrazili bratři Thoreauovi na dvoutýdenní cestu lodí, kterou Henry později shrnul do jednoho týdne v knize Týden na řekách Concord a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, 1849). O tři roky později John Thoreau (ml.) umírá na tetanus, což Henry velice těžce nese, ale zároveň v něm tato událost probudí kreativitu a přijímá Emersonův návrh, aby napsal recenzi na přírodopisné zprávy o fauně a flóře Massachusetts. Vzniká tak jeho první esej s přírodní tematikou „Přírodopis státu Massachusetts" (Natural History of Massachusetts) publikovaný v časopise The Dial.[3]

V březnu 1845 začal žít samotářský život. Počal si stavět chatku na pozemku vlastněném jeho dlouholetým přítelem Ralphem Waldo Emersonem. Do chatky, která jej stála přesně 28 dolarů a dvanáct a půl centu, se Thoreau symbolicky nastěhoval 4. července 1845 na americký Den nezávislosti. Od tohoto data se počítají dva roky a dva měsíce nezávislého života, které Thoreau strávil u rybníku Walden, nedaleko svých přátel a rodiny v Concordu. Toto životní období později Thoreau popsal v díle Walden (1854).

Během svého pobytu u Waldenu (přesněji v červenci 1846) byl při jedné ze svých cest do města zatčen a vsazen do vězení pro daňový dluh. Thoreau totiž vědomě odmítl finančně podporovat stát, který vedl podle něj bezdůvodnou válku s Mexikem a toleroval otrokářství, a neplatil proto tzv. daň z hlavy. Daň za něj sice kdosi zaplatil – pravděpodobně jeho teta Maria Thoreauová –, takže ve vězení strávil pouze jednu noc. Jeho čin tehdy nevzbudil žádný větší společenský ohlas, ale na jeho základě sepsal Thoreau významnou esej „Odpor vůči vládě" (Resistance to Civil Government), jenž teprve po jeho smrti získala název Občanská neposlušnost (Civil Disobedience).[4] Tato esej později významně ovlivnila bojovníky za lidská práva, jako byli např. Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King.

Střídavě si vydělával na živobytí jako učitel, zemědělec nebo jako pracovník v továrně na tužky, jež patřila jeho rodině. Vynalezl rovněž stroj na zjednodušení výroby, a podařilo se mu tak snížit výrobní náklady.

Thoreau nepatřil k vášnivým cestovatelům. Nejraději trávil čas v lesích kolem svého rodného města a cestoval ve svém nitru. Přesto podnikl několik zajímavých výprav, např. k mysu Tresky (Cape Cod), do White Mountains ve státě New Hampshire a do oblasti kolem hory Katahdin v Maine.

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Snažil se obrodit osobnost návratem k přírodě. V osamoceném životě v lese viděl prostředek spásy před dehumanizačním působením civilizace. Byl velkým znalcem přírody, ale její znalost ve smyslu znalosti jejích jevů nepovažoval za podstatnou. Důležité pro něho bylo proniknout, vcítit se do ducha přírody a žít s ní v souladu. Kniha Walden přitom o něm vzbudila nesprávný dojem jako o poustevníkovi odmítajícím lidskou společnost a civilizaci. Pravda je, že do lesů neodešel, aby se stranil společnosti a lidí. Chtěl být blíže k přírodě. Jeho postoj k civilizaci je složitý. Zásadně ji neodmítal, a zejména ne kulturu (sám byl velmi vzdělaný a miloval klasická díla antiky, Číny, Anglie atp.) Viděl, že civilizace připravuje člověka o mnoho, a to o důležitější hodnoty, než které dává, a že sama je namnoze zneužívána proti lidem, a ti ji zneužívají na úkor opravdových hodnot ke zbytečnostem a rozmařilosti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

1. Vybrané eseje (s datem vydání):

  • Aulus Persius Flaccus (1840)
  • Služba (The Service, 1840)
  • Výprava na horu Wachusett (A Walk to Wachusett, 1842)
  • Zimní procházka (A Winter Walk, 1843)
  • Ráj znovu (ne)nabytý (Paradise [To Be] Regained, 1843)
  • Občanská neposlušnost (původně: Vzdor vůči státní vládě – Resistance to Civil Government, 1849)
  • Chůze (Walking, 1862)
  • Yankee v Kanadě (Yankee in Canada, 1853)
  • Otroctví v Massachusetts (Slavery in Massachusetts, 1853)
  • Život bez zásad (Life Without Principle, 1863)
  • Podzimní barvy (Autumnal Tints, 1862)
  • Obhajoba kapitána Johna Browna (A Plea for Captain John Brown, 1860)
  • Mučednictví Johna Browna (Martyrdom of John Brown; jiný název: Po smrti Johna Browna – After the Death of John Brown, 1860)
  • Poslední dny Johna Browna (The Last Days of John Brown, 1860)
  • Sukcese lesních stromů (The Succession of Forest Trees, 1860)
  • Divoká jablka (Wild Apples, 1862)

2. První knižní vydání esejů:

  • Excursions (Boston: Ticknor and Fields, 1863)
  • A Yankee in Canada, with Anti-Slavery and Reform Papers (Boston: Ticknor and Fields, 1866)

3. Knihy

a) vydané za Thoreauova života:

  • Týden na řekách Concord a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, Boston: James Munroe and Company, 1849)
  • Walden aneb Život v lesích (Walden or Life in the Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1854)

b) posmrtně vydané:

  • Mainské lesy (The Maine Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1864)
  • Mys Tresky (Cape Cod, Boston: Ticknor and Fields, 1865)

4. Deníky

  • Journal I-XIV (Boston: Houghton Mifflin Co., 1906)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HARDING, Walter. The Days of Henry Thoreau. New York : Dover Publications, Inc., 1982. 498 s. ISBN 0-486-24263-3. Kapitola 1-3, s. 3-35. (angličtina) 
  2. HARDING, Walter. The Days of Henry Thoreau. New York : Dover Publications, Inc., 1982. 498 s. ISBN 0-486-24263-3. Kapitola 4, s. 52-54. (angličtina) 
  3. RICHARDSON, Robert D.. Henry Thoreau: A Life of the Mind. Berkeley, Los Angeles, Londýn : University of California Press, 1996. 455 s. ISBN 0-520-06346-5. Kapitola 27., s. 113-116. (angličtina) 
  4. HARDING, Walter. The Days of Henry Thoreau. New York : Dover Publications, Inc., 1982. 498 s. ISBN 0-486-24263-3. Kapitola 11, s. 199-207. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu