Slabce
| Slabce | |
|---|---|
 Zemědělský dvůr Sadlno | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50° s. š., 13°42′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 728 (2023)[1] |
| Rozloha | 27,64 km² |
| Nadmořská výška | 419 m n. m. |
| PSČ | 270 41 |
| Počet domů | 364 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Slabce 28 27041 Slabce mestysslabce@seznam.cz |
| Starosta | Vlastimil Štiller |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Slabce | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542415 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Slabce se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jižně od Rakovníka. Žije zde 728[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Od 29. května 2007[3] jsou Slabce městysem.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
V obci Slabce (přísl. Německá Slabce, 516 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, nákladní autodoprava, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Slabcích, 2 galanterie, holič, 3 hostince, 3 kapelníci, klempíř, 3 koláři, kominík, kovář, 4 krejčí, mlýnské výrobky, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Slabce, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, trafika, truhlář, velkostatek Slabce, zahradnictví, 2 zámečníci.
V obci Kostelík (119 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hostinec, mlýn, trafika, pila, obchod se smíšeným zbožím.
V obci Modřejovice (340 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, holič, 2 hostince, kapelník, kolář, řezník, 3 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
V obci Rousínov (přísl. Nová Ves, 409 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Slabců) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obuvník, pekař, řezník, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Rousínov, trafika, truhlář.
Významní rodáci
- Karel Burian (1870–1924), pěvec (Rousínov čp. 40)
- Pravoslav Kotík (1889–1970), výtvarník (Slabce čp. 60 u saly terreny v zámeckém parku)
- Barbora Nerudová (1795–1869), matka básníka, novináře a spisovatele Jana Nerudy a dlouholetá hospodyně francouzského vědce Joachima Barrande, objevitele nalezišť zkamenělých trilobitů v nedalekých Skryjích (její rodný dům se nedochoval, stál na místě nynějšího domu čp. 20). Jan Neruda Slabce v dětství několikrát navštívil.
- František Zuska, výtvarník (Svinařov čp. 35)
Části obce
Městys Slabce se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích:
- Slabce (i název k. ú.)
- Kostelík (i název k. ú.)
- Malé Slabce (leží v k. ú. Slabce)
- Modřejovice (i název k. ú.)
- Nová Ves (leží v k. ú. Rousínov u Rakovníka)
- Rousínov (k. ú. Rousínov u Rakovníka)
- Skupá (i název k. ú.)
- Svinařov (i název k. ú.)
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem vede silnice II/233 Rakovník–Slabce–Radnice–Plzeň a silnice II/201 Kralovice–Slabce–Křivoklát–Zbečno-Unhošť.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
Veřejná doprava 2021
- Autobusová doprava – Z městyse jezdí autobusové linky 572 Rakovník–Krakovec–Slabce,Kostelík–Zvíkovec, pak 575 Rakovník–Pavlíkov–Slabce,Kostelík–Zvíkovec, a 576 Rakovník–Slabce–Skryje.
Pamětihodnosti
- Zámek Slabce vystavěl na počátku 18. století svobodný pán František Karel Vančura z Řehnic; současně založil při zámku park. Po Vančurově smrti roku 1713 Slabce změnily několikrát majitele, až je v roce 1754 koupili Hildprandtové z Ottenhausenu. Podnikavý rod s kořeny v Tyrolsku povýšil Slabce na centrum svého rostoucího panství ve zdejším kraji, které zahrnovalo i hrad Krakovec a zámek ve Zhoři.[13] Za Hildprandtů došlo k úpravě zámeckého parku do krajinářské podoby.[zdroj?] Empírovou podobu s hranolovou věží zámek získal po roce 1847, kdy jej koupil Hugo Nostic; ten roku 1866 postoupil panství Slabce novému majiteli, kterým se stal Alex Croy Dülmen. Princům de Croy patřil zámek do roku 1945.[13] Navzdory četným protinacistickým aktivitám za druhé světové války byla rodina posledního šlechtice ve Slabcích Alexe prince de Croy donucena v roce 1945 Slabce opustit a její majetek byl zkonfiskován. Část prostor slouží k pořádání kulturních a společenských aktcí. Součástí parku je volně přístupná barokní oranžérie se sochami světců (svatý Jan Nepomucký, svatý Florián, svatý Petr z Alkantary a svatý Václav). V parku jsou ještě další dvě sochy (svatého Jana Nepomuckého pod sportovním areálem a socha svatého Antonína na samém okraji parku za rybníkem při silnici do Svinařova) a tzv. kamenný stůl při cestě od zámku k sala terreně.
- Kostel svatého Mikuláše – původně románská stavba (na jižní vnější straně kostela ve zdivu je románský portál z 12. století), barokně upravená v 18. století.
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Františka z Pauly
- Zemědělský dvůr Sadlno
- Fara – spjatá s působením několika významných farářů (pozdější probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach (1831–1911) nebo včelařský odborník a autor prvních českých včelařských knih Josef Antonín Janiš (1749–1821), kterého na průčelí fary připomíná pamětní deska).
- Čechův mlýn – první elektrický válcový mlýn v bývalém Československu.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Rozhodnutí č. 19 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obcí městysi, Miloslav Vlček, 29. května 2007 (česky)
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918 (česky)
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren (německy)
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. (česky)
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1552. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 856. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1487. (česky a německy)
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Dostupné online. Kapitola Slabce — zámek, s. 421–422.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slabce na Wikimedia Commons - Slabce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Památky v obci
