Petr Nekoranec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petr Nekoranec
Petr Nekoranec.jpg
Narození25. března 1992 (30 let)[1]
Nové Dvory u Polné, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo[1]
VzděláníKonzervatoř Pardubice;[2] Lindemannova akademie při Metropolitní opeře (MET) v New Yorku (USA)[3]
Alma materGymnázium a SOŠ pedagogická
Konzervatoř Pardubice
Povoláníoperní zpěvák[1]
ZaměstnavatelNárodní divadlo Praha[4][5]
Příbuznísestra: Andrea Satrapová (* 1988)[6]
Webhttps://www.petrnekoranec.eu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Nekoranec (* 25. března 1992, Nové Dvory u Polné)[1][7] je mezinárodně uznávaný český operní zpěvák (tenorista), sólista Opery Národního divadla.[1][7]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Petr Nekoranec se narodil 25. března 1992 v Nových Dvorech u Polné.[2][1] V mládí měl rád chemii, ale nejraději ze všeho se věnoval zpěvu.[3] Zpěv začal Petr Nekoranec studovat na Základní umělecké škole (ZUŠ) v Polné u Arnoštky Zemanové.[2] V roce 2011 odmaturoval na Střední odborné škole pedagogické v Čáslavi.[2] Poté vystudoval obor klasický zpěv[2] na Konzervatoři Pardubice u pěvkyně a pěvecké pedagožky Jarmily Chaloupkové.[2][4] Jeho pěveckými vzory jsou italští operní pěvci Titto Skipa a Banjamino Gigli, italský tenorista Luciano Pavarotti, peruánský operní pěvec Juan Diego Flórez nebo česká pěvkyně Jarmila Novotná.[6][7]

Spolupracuje rovněž s italským operním tenoristou a pedagogem Antoniem Carangelem.[4] [p 1]

Pěvecká dráha[editovat | editovat zdroj]

V letech 20142016 byl Petr Nekoranec členem operního studia Bavorské státní opery v Mnichově.[4] Tady vytvořil několik rolí a to včetně titulních rolí v Rossiniho komické opeře Hrabě Ory a v Brittenově komické opeře Albert Herring (za tuto roli získal dne 28. listopadu 2016 v Mnichově Bavorskou uměleckou cenu.[4])

V letech 20162018 byl frekventantem dvouročního Lindemannova programu v Metropolitní opeře (MET) na ManhattanuNew Yorku.[4] [p 2]

V letech 20182020 byl sólistou Státní opery Stuttgart, kde se představil mj. jako Almaviva (Lazebník sevillský), Ramiro (Popelka) a Ernesto (Don Pasquale).[4]

Od sezóny 2021/22 je sólistou Opery Národního divadla v Praze.

Operní role[editovat | editovat zdroj]

Výběr, řazeno chronologicky.

Koncertní činnost[editovat | editovat zdroj]

Výběr, řazeno chronologicky.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 spolu s Simonou Šaturovou a Markétou Cukrovou za doprovodu klavíristy Vojtěcha Spurného natočil Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka[23].

Na podzim roku 2019 vydalo hudební vydavatelství Supraphon profilové album French Arias, které Petr Nekoranec nahrál spolu s Českou filharmonií pod taktovkou dirigenta Christophera Franklina.[4]

Nazpíval rovněž tenorový part v České mši vánoční Jakuba Jana Ryby v úpravě skladatele a dirigenta Jiřího Trtíka.[24]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Výběr, řazeno chronologicky.

  • V roce 2013 obdržel druhou cenu v kategorii Junior na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech[4]
  • v červenci roku 2014 se stal ve Vídni vítězem 1. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže nesoucí jméno bulharsko-rakouské herečky a operní zpěvačky (sopranistky) Ljuby Welitsch (1913–1996)[4]
  • v září roku 2014 obsadil druhé místo ve světové pěvecké soutěži Concours International de Chant v městě Toulouse v jihozápadní Francii[4]
  • v srpnu roku 2015 se probojoval do semifinále Mezinárodní pěvecké soutěže královny Sonji v norském hlavním městě Oslu[4]
  • v lednu roku 2017 se stal absolutním vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže Francesca Viñase, konané v Gran Teatre del Liceu ve španělské Barceloně (tady získal také Cenu Plácida Dominga)[4]
  • v lednu roku 2018 převzal prestižní cenu Classic Prague Awards v kategorii Talent roku 2017[4]
  • v roce 2021 se umístil na druhém místě soutěže Vinceró k poctě Enrica Carusa v Neapoli[25]

Petr Nekoranec obdržel v České republice celou řadu dalších cen včetně ceny Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Za Antoniem Carangelem jezdil Petr Nekoranec vždy na čtrnáct dní do jeho domu v Crocette del Montello, poblíž Benátek.[6] V Carangelově domě studoval (někdy současně i s několika dalšími tam rovněž ubytovanými Carangelovými žáky) především repertoár a italskou výslovnost.[6]
  2. Lindemannův program vznikl kolem roku 1991.[3] Založil jej šéfdirigent Metropolitní opery (MET) americký klavírista James Levine spolu s mecenášem Metropolitní opery Fredericem Lindemannem.[3] Jedná se o program „operního studia“[5] na podporu mladých začínajících talentovaných operních zpěváků, který je ochraňuje a pomáhá jim především při jejich přechodu ze stádia studentů na profesionální dráhu.[3] Podle oficiálních informací se nejedná o klasické operní studio pro začínající zpěváky, ale (stejně jako v případě MET) o instituci nabízející špičkové osobnosti a „top výkony“ současné světové operní scény.[5] Jako frekventanti Lindemannova programu bývají většinou vybíráni mladí zpěváci z Ameriky,[5] ale i v jejich případě platí, že do Lindemannovy akademie jsou vybíráni všichni podle přísných kritérií.[3] Jejich zpěv posuzuje nejprve klavírista, poté ten, kdo obsazuje role a nakonec pak šéfdirigent operního domu.[3] „Student“ je přijat jen tehdy, pokud se na tom shodnou všichni tři výše zmínění.[3] Každý účastník Lindemannova programu pracuje na základě individuálního týdenního rozvrhu ve kterém jsou obsaženy dvouhodinové bloky herectví, jazyků, hodin zpěvu, ansámblových zkoušek, korepeticí, zpívání pro patrony Lincolnova Centra, práce pro produkci MET a podobně.[5] Každý přijatý zpěvák dostane automaticky podporu od několika sponzorů, kteří se na ni skládají, aby Lindemannův program mohl fungovat.[5] Z těchto finančních prostředků sponzoringu (grantu) je vyplácena studentovi týdenní výplata.[5] Grant může navíc student využívat pro nákup not, koncertních oděvů apod.[5] Někteří jednotlivci mohou mít kromě tohoto grantu i „osobní“ mecenáše, od nichž získávají prostředky navíc na úhradu nákladů spojených s účastí v soutěžích či na bydlení.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Nekoranec Petr (* 25. března 1992 v Nových Dvorech u Polné). Tenorový zpěvák. [online]. Databáze autorit NKČR (Národní knihovny ČR) [cit. 2019-12-16]. Identifikační číslo: xx0183522. Dostupné online. 
  2. a b c d e f JIRKŮ, František. Mladík z Nových Dvorů u Polné zpívá v New Yorku i slavným Rockefellerům [online]. www idnes cz, 2017-12-20 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h DYTRYCHOVÁ, Alžběta. "Klasickou hudbou vyjadřujeme emoce, které nelze vyslovit,“ říká tenorista Petr Nekoranec [online]. www mariane cz, 2019-09-16 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o NEKORANEC, Petr. Petr Nekoranec (o mě) [online]. [cit. 2019-11-19]. Stručný životopis. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i VOSTŘELOVÁ, Michaela. Petr Nekoranec uprostřed newyorských dní [online]. www casopisharmonie cz, 2017-07-11 [cit. 2019-12-17]. Časopis HARMONIE (klasická hudba, jazz a world music) číslo 7, rok 2017. Dostupné online. 
  6. a b c d VARHANÍK, Jiří. Jsem trošičku anarchista, říká mladý operní tenor z Polné Petr Nekoranec [online]. www jihlavské–listy cz, 2014-02-24 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  7. a b c Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online. 
  8. MARTINCOVÁ, Lucie. Hrabě Ory není zrovna virtuóz, ale aspoň je s ním legrace [online]. 2017-06-02 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  9. OPERAPLUS, Redakce. Ovace za záskok: Tenorista Petr Nekoranec vystřídal v New Yorku Stephena Costella | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  10. WWW.GRENADECASTLE.COM, GRENADE CASTLE;. Pietro Mascagni | Messa di Gloria. Prague Proms 2018 | 14. ročník mezinárodního hudebního festivalu [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  11. OPERAPLUS, Redakce. Petr Nekoranec "barokně" s bassem continuem | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  12. GLOSA: Koncert spojil dva tenory, skutečný tenorový lesk však chyběl. iDNES.cz [online]. 2019-11-04 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  13. OPERAPLUS, Redakce. Petr Nekoranec opět zazářil, tentokrát s Komorní filharmonií Pardubice | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  14. OPERAPLUS, Redakce. Vrcholem večera na Pražském jaru byla "Šifra Mistra Brittena" | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  15. Janáček, Dvořák, ale i Brahms či Rossini. Classic Praha - největší hity posledních 500 let [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  16. REDAKCE. Open Air České filharmonie na Sychrově zahájí Tomáš Kačo, zazní operní árie a předehry. www.casopisharmonie.cz [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  17. OPERAPLUS, Redakce. I operní pěvci jsou jen lidé – v Litomyšli se zpívalo navzdory nemocným hlasivkám | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  18. OPERAPLUS, Redakce. Petr Nekoranec dnes vystoupí na open-air koncertu s hosty Bočkovou a Scalerou | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  19. Nádech věčnosti. Nové oratorium k poctě svaté Ludmily v podání Soni Červené. Vltava [online]. 2021-09-19 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  20. OPERAPLUS, Redakce. Výroční provedení Eliáše sklidilo u publika úspěch | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  21. OPERAPLUS, Redakce. Hera Hyesang Park, Emily D'Angelo a Petr Nekoranec: Náročný repertoár a pěvecké dostihy | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  22. Opera Wrocławska. www.opera.wroclaw.pl [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (polsky) 
  23. OPERAPLUS, Redakce. Šaturová, Cukrová, Nekoranec a Spurný natočili Moravské dvojzpěvy s Dvořákovým křídlem | OperaPlus [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  24. EXTERNÍ, autor. Křest CD České mše vánoční se uskuteční v Infocentru ve Světlé nad Sázavou. Havlíčkobrodský deník. 2021-12-12. Dostupné online [cit. 2022-10-29]. 
  25. Další úspěch Petra Nekorance: stříbro v soutěži Vincerò | Jihlavské listy | Noviny Kraje Vysočina. www.jihlavske-listy.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Varhaník, Jiří (kulturní redaktor Jihlavských listů): Jsem trošičku anarchista, říká mladý operní tenor z Polné, Petr Nekoranec. Jihlavské listy, ročník 25, číslo 14 (2014), strana 9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]