Oldřichov v Hájích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oldřichov v Hájích
Bývalý zájezdní hostinec
Bývalý zájezdní hostinec
Znak obce Oldřichov v HájíchVlajka obce Oldřichov v Hájích
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChrastava
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel840 (2023)[1]
Rozloha16,25 km²[2]
Katastrální územíOldřichov v Hájích
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ463 31
Počet domů317 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOldřichov v Hájích č. p. 151
463 31 Oldřichov v Hájích
oldrichov@volny.cz
StarostkaJana Šťastná
Oficiální web: www.oldrichov.cz
Oldřichov v Hájích
Oldřichov v Hájích
Další údaje
Kód obce564281
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřichov v Hájích (německy Buschullersdorf) je vesnice a spolu s osadou Filipka též obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 10 km severně od Liberce na silnici z Liberce do Raspenavy. Žije zde 840[1] obyvatel. Ves v Jizerských horách leží mezi Hejnickým a Oldřichovským hřbetem a protéká jí říčka Jeřice, do které se zde vlévá Oldřichovský potok. Oba hřebeny se stýkají v Oldřichovském sedle, oblast pod sedlem směrem ke vsi se nazývá Hemmrich. Příroda v okolí obce je jednou z nejzachovalejších v celých horách, nachází se zde NPR Jizerskohorské bučiny.

Obcí prochází silnice z Liberce přes Mníšek do Raspenavy, zastavují zde autobusy ČSAD Liberec. Má také železniční spojení, leží na trati č. 037 (Liberec – Černousy), která zde vede tunelem pod Oldřichovským sedlem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je poprvé zmiňována roku 1381 jako Oldřichova Ves (Ulrichsdorf), její první obyvatelé pocházeli z okolí Chrastavy a Krásné Studánky a šlo o lesní dělníky čistící údolí Jeřice. Dochovala se i jejich jména: Ondřej Harrermets z Krásné Studánky, Jan Fischer, Jakub Seibt a Petr Seifried z Chrastavy a Martin Czoethel. Obec byla patrně pojmenována podle tehdejšího majitele panství, Oldřicha z Biberštejna. Daňový katastr z roku 1654 pak uvádí název Wes Ulesdorf. Zakládací listina mníšecké farnosti posléze uvádí úřední název Buschullersdorf. Osada Filipka (Philippsgrund) pak byla pojmenována po Filipu Josefu Gallasovi, majiteli frýdlantského panství, který zemřel v roce 1757. Od roku 1850 do roku 1920 patřil Oldřichov k politickému okresu Frýdlant, až poté byl přičleněn k okresu Liberec. Roku 1925 byla k němu přičleněna ještě osada Betlém (Görsbach), která do té doby patřila k sousední obci Fojtka.

V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nacházela továrna Antonín Horna věnující se výrobě mykané bavlny a vigoňové příze.[4] Sídlí zde také restaurátorka Vanesa Trostová.[5]

Přehrada[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní profesor dr. Ing. Otto Intze navrhoval v rámci „Generálního projektu výstavby přehrad v povodí Lužické Nisy“ zpracovávaný pro liberecké Vodní družstvo, vybudování tří vodních děl v povodí Jeřice. Vedle vybudovaných přehrad Fojtka a Mlýnice měla stát poslední z trojice u Oldřichova v Hájích, a sice mezi železniční tratí na západě a místními osadami Na Pilách a Beltem na východě. Stavba měla mít zděnou tížnou hráz umístěnou na Oldřichovském potoce s obloukem o půdorysném zakřivení 225 metrů, délkou 230 metrů a výškou 16,5 metru (měřeno od základu). Nádrž o navrhovaném objemu 500 000 kubických metrů měla zadržovat povodňové průtoky, a to jak z vlastního Oldřichovského potoka, tak také z Jeřice, jejíž vody sem měly být dovedeny podzemní štolou dosahující délky asi 1 kilometr. S výstavbou se mělo začít po roce 1906 (po kompletním dostavění přehrady MšenoJablonce nad Nisou). Ekonomické problémy libereckého Vodního družstva spolu s dalšími okolnostmi po roce 1910 zapříčinily neúspěšná jednání o získání nutné finanční podpory a k výstavbě přehrady proto nedošlo.[6]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Oldřichov v Hájích (Buschullersdorf)
  • Filipka

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalá rychta, dům č. p. 5 je kulturní a historická památka, ukázka lidové architektury s roubeným přízemím a hrázděným patrem. Uvnitř budovy je cenná pozdně barokní malovaná komora.
  • Hřbitov – mezi desítkami hrobů dominuje nově zděná kaplová hrobka zdejšího podnikatele a mecenáše Franze Neuhäusera, opravená roku 2021[7]
  • Naučná stezka Oldřichovské háje a skály
  • NPR Jizerskohorské bučiny
  • Špičák – žulový vrch o výšce 724 m

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
Rok sčítání 1770 1820 1834 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1945 2000 2005 2013
Počet obyvatel 230 681 840 1394 1312 1536 1474 1310 1508 1500 440 533 709
Počet domů 56 98 103 201 207 261 265 254 310 316 274

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Architekt Vladimír Balda navrhl ve zdejší obci (pro manželský pár se třemi dětmi) pasivní dřevostavbu, kterou ocenila správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zařadila ji mezi ukázkové kvalitní objekty na území chráněné oblasti.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Antonín Horn, továrna na mykanou bavlnu a vigoňovou přízi, Oldřichov v  Hájích [online]. Badatelna.eu [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-21. 
  5. MIKULIČKA, Jan. Přežil i nájezd loupežníků. Teď renesanční skvost ve Frýdlantu ožívá. iDNES.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. 
  6. ŽÁK, Ladislav, a kol. Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – protržená přehrada. 1. vyd. Liberec, Desná: Knihy 555, 2006. 155 s. ISBN 80-86660-16-8. Kapitola Oldřichov v Hájích, s. 76. 
  7. oprava hrobky
  8. WEBEROVÁ, Lenka. Rodina odešla do Jizerských hor. Spokojeně žijí v pasivní dřevostavbě. iDNES.cz [online]. 2014-02-18 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice: Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]