Normandie-Němen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Régiment de chasse 2/30 Normandie-Niemen
Znak perutě

Znak perutě
Země FrancieFrancie Francie
Existence

1942-1944: Groupe de chasse n°3 Normandie

1944: Régiment de chasse Normandie
1944-1953: Régiment de chasse Normandie-Niemen
1953-1962: Escadron de chasse 2/6 Normandie-Niemen
1962-1993: Escadron de chasse 2/30 Normandie-Niemen
1993-1995: Escadron de chasse 1/13 Normandie-Niemen
1995-2008: Escadron de chasse 2/30 Normandie-Niemen
2008-2011: Régiment de chasse 1/30 Normandie-Niemen
od 2011: Régiment de chasse 2/30 Normandie-Niemen
Vznik 1942
Typ stíhací letecká peruť
Posádka Base aérienne 118 „Colonel Rozanoff“, Mont-de-Marsan
Přezdívka Neu-Neu
Čestný název Normandie-Niemen
Velitelé Joseph Pouliquen
Jean Tulasne
Pierre Pouyade
Louis Delfino
Nadřazené jednotky Výsostný znak Armée de l'Air Armée de l'Air
(1942-1945:
Výsostný znak Forces aériennes françaises libres Forces aériennes françaises libres
Výsostný znak Sovětského letectva Sovětské letectvo)
Účast
Války druhá světová válka
válka v Indočíně
válka v Alžírsku
válka proti Islámskému státu[1]
Mise Baltic Air Policing[2]
Bitvy bitva u Kurska
bitva o Smolensk
bitva o Královec
operace Allied Force
Letouny
Stíhací Dewoitine D.520
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-9D
Jakovlev Jak-3
Supermarine Spitfire
S.N.C.A.C. NC.900
de Havilland Mosquito
Bell P-63 Kingcobra
Grumman F6F Hellcat
Republic P-47 Thunderbolt
S.N.C.A.S.E. SE.535 Mistral
S.N.C.A.S.O. S.O.4050 Vautour IIN
Dassault Mirage F1
Dassault Rafale
Cvičné Polikarpov Po-2
Jakovlev UT-2
Jakovlev Jak-3 ve francouzském leteckém muzeu Le Bourget.
Pohřebiště francouzských letců - Vvěděnský hřbitov

Normandie-Němen (francouzsky Normandie-Niemen, rusky Нормандия-Неман) je stíhací jednotka Francouzského letectva která původně vznikla v době druhé světové války jako stíhací skupina letectva Svobodné Francie bojující na východní frontě proti nacistickému Německu. Její nynější plné označení zní Régiment de chasse 2/30 Normandie-Niemen (Stíhací pluk 2/30 Normandie-Němen).

Vznik jednotky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1942 rozhodlo vedení Svobodné Francie na návrh velitele jejího letectva generála Valina o vyslání letecké bojové jednotky na východní frontu aby se účastnila bojů po boku vojenských sil Sovětského svazu. 1. září 1942 došlo rozkazem generála de Gaulla k oficiálnímu ustavení Groupe de chasse n°3 „Normandie“ (Stíhací skupina č. 3 „Normandie“) na základně Rayak v dnešním Libanonu.[3] Její piloti přišli z již existujících leteckých jednotek Svobodné Francie, stíhacích skupin n°1 „Alsace“ a n°2 „Île-de-France“, existujících v rámci Royal Air Force. Po přesunu jednotky do Sovětského svazu v listopadu 1942 letci procházeli nejprve seznamovacím výcvikem se sovětskou technikou na strojích Jakovlev UT-2 a Polikarpov Po-2. Výcvik pilotů pokračoval do počátku roku 1943 na školních stíhacích strojích Jakovlev Jak-7V, od 19. ledna probíhal bojový výcvik na stíhacích letounech Jakovlev Jak-1 na letišti Ivanovo, které pak byly francouzským letcům ponechány pro boj na frontě. Jednotce velel původně major Pouliquen a od 22. února 1943 byl jmenován velitelem major Jean Tulasne. V březnu roku 1943 došlo k zařazení jednotky do bojové služby, v dubnu byla 3. stíhací skupina podřízena sovětské 303. stíhací letecké divizi pod velením gen. Georgije N. Zacharova.

Činnost letců[editovat | editovat zdroj]

Prvního vítězství dosáhli Francouzi 5. dubna 1943, když podporučík Durand a kapitán Preziosi sestřelili při doprovodu Pe-2 dva stíhací letouny Focke-Wulf Fw 190. 13. dubna G.C. 3 utrpěla první ztráty, kdy byli sestřeleni piloti Bizien, Derville a Poznanski nad Děmjanskem. Pro počáteční nízké početní stavy byla skupina zprvu označována jako letka jak francouzskými (escadrille) tak sovětskými (эскадрилья) prameny, ale již v červenci 1943 byl početní stav doplněn a jednotka rozšířena na dvě letky, a sovětské letectvo ji nyní začalo označovat jako 1. samostatný stíhací letecký pluk Svobodné Francie „Normandie“. 17. července byl velitel skupiny major Tulasne po leteckém souboji prohlášen za nezvěstného a novým velitelem byl jmenován podplukovník Pierre Pouyade. Dne 11. října 1943 byl skupině přiznán generálem de Gaullem titul Compagnon de la Libération.[4] V listopadu 1943, kdy skupina přesídlila do Tuly, zůstalo z původní skupiny pouze šest pilotů. Jednotka měla na svém kontě přiznaných 72 sestřelů. V Tule probíhal intenzívní výcvik dalších letců, kteří byli cvičeni na letounech Jakovlev Jak-9D. Zde byla skupina rozšířena na tři[5] (později dokonce čtyři) letky, což překročilo systemizované složení groupe de chasse francouzského letectva, a i její francouzské označení bylo nyní změněno na Stíhací pluk Normandie (Régiment de chasse Normandie). Do činné služby se vrátila 25. května 1944, a to opět k sovětské 303. stíhací letecké divizi. V srpnu 1944 obdrželi Francouzi nové stíhací stroje Jakovlev Jak-3 a podíleli se na leteckých bojích v Bělorusku při Baltické operaci. Jejich nejúspěšnější den byl 16. říjen 1944, kdy letci Normandie sestřelili nad územím Litvy a Východního Pruska 29 nepřátelských letadel bez jediné vlastní ztráty. Francouzský letecký pluk, který podporoval přechod Rudé armády přes řeku Němen, sestřelil za 10 dnů v říjnu 1944 119 letounů Luftwaffe. Za úspěšnou bojovou činnost získal pluk 28. listopadu 1944 čestný přídomek „němenský“[6] a jeho název nyní zněl 1. samostatný stíhací pluk Svobodné Francie „Normandie — Němen“. Od sovětského velení obdržel pluk Řád rudého praporu a za účast na dobývání Pillau Řád Alexandra Něvského. V prosinci 1944, po návratu P. Pouayde do Francie, převzal velení pluku major Louis Delfino. Pluk bojoval až do konce války nad územím Východního Pruska a po ukončení války se v červnu 1945 přemístil do Francie, kde na sovětských letounech Jak-3, které dostal jako dar od SSSR (celkem 37 strojů), létal až do roku 1947.

Rekapitulace válečné činnosti[editovat | editovat zdroj]

Roland de La Poype (1920-2012)

Řada francouzských letců byla oceněna sovětskými řády a medailemi, piloti Marcel Albert, Roland de La Poype, Jacques André a Marcel Lefèvre byli vyznamenáni titulem Hrdina Sovětského svazu. Francouzští letci provedli za války 5240 bojových vzletů, podstoupili 869 vzdušných soubojů, při nichž jim bylo uznáno 273 sestřelů, 37 pravděpodobných sestřelů a 45 poškozených letadel nepřítele.[7] Dále jednotka potopila dva motorové torpédové čluny, zničila 152 nákladních aut, 24 osobních vozidel, 22 lokomotiv a řadu dalších strojů, budov a zařízení. Čtyřicet dva pilotů jednotky přišlo o život buď v boji nebo zajetí, čtyři byli zajati a po skončení války osvobozeni, a šest bylo raněno v boji.[7]


Vyznamenání udělená jednotce[editovat | editovat zdroj]

Plukovní zástava.

Francouzská[editovat | editovat zdroj]

Sovětská[editovat | editovat zdroj]


Poválečná historie[editovat | editovat zdroj]

Po přeletu pluku do Francie byla jednotka dislokována krátce na letištích Le Bourget a Toussus-le-Noble, než byla v roce 1947 přeložena na letiště Rabat-Salé v Maroku. Během války v Indočíně pluk operoval z letiště v Saigonu. Po návratu do Alžírska (tehdy tvořícího součást území Francie) byl pluk rozdělen na dvě části, z nichž tradice a jméno „Normandie-Němen“ přešly na escadron de chasse 2/6 (stíhací peruť 2/6), která byla součástí 6e escadre de chasse (6. stíhací eskadry), po jejímž zániku v roce 1962 byla přeznačená na stíhací peruť 2/30 jakožto součást 30. stíhací eskadry. V březnu 1962 se peruť vrátila na půdu metropolitní Francie, se základnou nejprve v Orange a později v Remeši. V roce 2008 bylo jednotce vráceno její tradiční označení pluk (régiment).


Složení[editovat | editovat zdroj]

Stíhačka Dassault Rafale ze současného vybavení pluku Normandie-Němen.

Régiment de chasse 2/30 je součástí 30e Escadre de Chasse (30. stíhací eskadry), která byla v roce 1994 deaktivována, ale jejíž existence byla obnovena k 3. září 2015,[8] a jeho současnou posádkou je základna Mont-de-Marsan.

Jednotka svým složením a organizací odpovídá stíhací peruti (escadron) Francouzského letectva, označení pluk (régiment), jinak ve francouzských ozbrojených silách pro letecké jednotky neužívané, nese z důvodů zachovávání historických tradic útvaru. Zatímco původní válečný pluk se skládal postupně až ze čtyř letek (escadrille), kromě číselného označení nesoucích také jména měst v Normandii - Rouen, Le Havre, Cherbourg a Caen - nyní se jednotka skládá pouze ze tří letek, které současně navazují na tradice útvarů z první světové války SPA 91, SPA 93 a SPA 97.

Spřízněné jednotky[editovat | editovat zdroj]

V současném Ruském letectvu na tradice francouzsko-sovětského bojového přátelství navazoval 18. gardový vitebský dvakrát řádem Rudého praporu a Suvorovovým řádem druhého stupně vyznamenaný stíhací pluk "Normandie-Němen" (rusky 18-й гвардейский Витебский дважды Краснознаменный ордена Суворова второй степени истребительный полк ВВС России "Нормандия – Неман"), působící do svého rozpuštění v roce 2009[9] v rámci ruské 11. letecké armády.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DE GEOFFRE, Francois. Normandie-Němen. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1985.  

Filmotéka[editovat | editovat zdroj]

  • Normandie - Niemen, sovětsko-francouzský film, režie Jean Dréville a Damir Bereznik, 1960

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. France Deploys Rafales to Jordan. AirForces Monthly. říjen 2016, čís. 343, s. 22. (anglicky) 
  2. NATO Increases Aerial Response to Ukrainian Crisis. AirForces Monthly. červen 2014, čís. 315, s. 10. (anglicky) 
  3. CLARKE, John D.. French Eagles, Soviet Heroes: The 'Normandie-Niemen' Squadrons on Eastern Front. Stroud, Gloucestershire : The History Press, 2005. ISBN 978 0 7524 9574 3. Kapitola Groupe de chasse 3, Normandie, is formed, s. 7. (anglicky)  
  4. (francouzsky) Compagnons de la Libération : Le régiment de chasse "Normandie-Niemen"
  5. CLARKE, John D.. French Eagles, Soviet Heroes: The 'Normandie-Niemen' Squadrons on Eastern Front. Stroud, Gloucestershire : The History Press, 2005. ISBN 978 0 7524 9574 3. Kapitola Second Campaign, 9 November 1943 to 6 December 1944, s. 53. (anglicky)  
  6. CLARKE, John D.. French Eagles, Soviet Heroes: The 'Normandie-Niemen' Squadrons on Eastern Front. Stroud, Gloucestershire : The History Press, 2005. ISBN 978 0 7524 9574 3. Kapitola Honour Title: 'Normandie-Niemen', s. 112. (anglicky)  
  7. a b CLARKE, John D.. French Eagles, Soviet Heroes: The 'Normandie-Niemen' Squadrons on Eastern Front. Stroud, Gloucestershire : The History Press, 2005. ISBN 978 0 7524 9574 3. Kapitola Normandie-Niemen returns home, s. 169-170. (anglicky)  
  8. Nouvelles escadres aériennes: une cohérence opérationnelle accrue, des valeurs renforcées. Ministère de la défense: Actualités [online]. 2015-08-28 [cit. 2015-12-05]. Dostupné online.  (francouzsky) 
  9. (rusky) Российский полк "Нормандия-Неман" расформирован

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]