Forces françaises libres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lotrinský kříž - znak FFL

Forces Françaises Libres (známější pod zkratkou FFL, česky Svobodní Francouzi) bylo francouzské hnutí ve druhé světové válce, které bojovalo proti nacismu po německé okupaci Francie.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 byl Charles de Gaulle povýšen na brigádního generála. Protože francouzská armáda začala slábnout, našel de Gaulle malou skupinu politiků, kteří argumentovali proti Ose. Když byla Francie 17. června poražena, uprchl de Gaulle do Anglie, kde začal budovat hnutí FFL. Své hnutí propagoval přes rozhlas a časem se setkal s úspěchem. Za dva měsíce měla FFL již 7000 členů.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Mnoho členů FFL nebylo francouzského původu. Celkově 65 % byli branci ze Západní Afriky, převážně ze Senegalu. Mnoho členů bylo také z Maroka, Alžírska a Tahiti. Například 2. pancéřová divize měla 25 % černošských vojáků.

Zápas o kontrolu nad francouzskými koloniemi[editovat | editovat zdroj]

Helma příslušníka FFL

První akce FFL začala roku 1941, když se jim podařilo dobýt Damašek. Po pádu Francie v roce 1940 se francouzské kolonie Kamerun a Francouzská rovníková Afrika (s výjimkou Gabonu) připojily k FFL, zatímco zbytek kolonií sympatizoval s Vichystickou Francií. S přidáváním francouzských Afrických kolonií do FFL přišlo velké množství Afrických koloniálních vojenských jednotek. Koncem roku 1940 začala válka FFL a Vichystické Francie. K FFL se připojila i Francouzská Polynésie. Roku 1941 uzavřela FFL spojenectví s britskou armádou Commonwealthu a podporovala je v bojích v Severní Africe. Do roku 1941 byli Henri Dentz a jeho Vichystická armáda poražena. Generál Georges Catroux byl jmenován jedním z velitelů. Tehdy FFL řídila Sýrii a Libanon. V Africe padaly vichystické kolonie postupně do rukou vojáků FFL. Ti se účastnili bojů v Libyi a Egyptě proti Erwinu Rommelovi a jeho Afrika Korps. Po těchto úspěších začali roku 1943 vstupovat do FFL také obyvatelé Guadeloupe, Martiniku a Francouzské Guyany. Roku 1944 boje o kolonie utichly v důsledku vylodění spojenců v Normandii a spojení Vichystické Francie s FFL.

Konec války[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1944 čítalo FFL 560 000 členů. Toto číslo vystouplo do konce roku na milion. FFL bojovalo v Alsasku, Alpách a Bretani. Od roku 1945 až do konce války v Evropě se FFL skládalo z 1 300 000 členů, a zahrnovalo sedm pěších divizí a tři bojové pancéřové divize, což z FFL dělalo pátou největší spojeneckou armádu hned za Rudou armádou, americkou armádou, britskou armádou a rumunskou armádou[1]. FFL nabídlo poslat polovinu členů do Pacifiku, aby podpořilo boje proti Japonsku, ale než mohli být vojáci posláni, druhá světová válka skončila.

Jednotky[editovat | editovat zdroj]

Armády[editovat | editovat zdroj]

  • Francouzská první armáda
  • Atlantické armádní oddělení
  • Alpinské armádní oddělení

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • 1. armáda sbor
  • 2. armádní sbor
  • 3. armádní sbor

Dělení a divize[editovat | editovat zdroj]

  • 1. volné francouzské dělení
  • 2. Marocká pěší divize
  • 3. Alžírská pěší divize
  • 4. Marocké horské dělení
  • 9. koloniální pěší divize
  • 27. Alpinská pěší divize
  • 1. pancéřová divize
  • 2. pancéřová divize
  • 3. pancéřová divize
  • 5. pancéřová divize
  • 1. pěší divize
  • 10. pěší divize
  • 14. pěší divize
  • 19. pěší divize
  • 23. pěší divize
  • 25. pěší divize
  • 36. pěší divize
  • 1. vzdálené Orientální koloniální dělení
  • 2. vzdálené Orientální koloniální dělení
  • 3. a 4. volné francouzské S.A.S.(speciální letecké služby) prapory

Známí členové FFL[editovat | editovat zdroj]

Charles de Gaulle, zakladatel FFL

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Axelrod, A. (ed.), Encyclopedia of World War II. Facts On File, Inc., New York, 2007, s. 695

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Free French Forces na anglické Wikipedii.