Forces françaises libres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svobodná Francie
La France Libre
 Třetí francouzská republika 19401944 Dočasná vláda Francouzské republiky 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
     Kolonie pod kontrolou Svobodné Francie v roce 1940
     Kolonie obsazené Svobodnou Francií do roku 1942
     Kolonie obsazené Svobodnou Francií do roku 1943
     Francouzská Indočína okupovaná Japonskem
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Třetí francouzská republika Třetí francouzská republika
Nástupnické:
Dočasná vláda Francouzské republiky Dočasná vláda Francouzské republiky

Forces Françaises Libres (známější pod zkratkou FFL, česky Svobodní Francouzi) bylo francouzské hnutí ve druhé světové válce, které bojovalo proti nacismu po německé okupaci Francie.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 byl Charles de Gaulle povýšen na brigádního generála. Protože francouzská armáda začala slábnout, našel de Gaulle malou skupinu politiků, kteří argumentovali proti Ose. Když byla Francie 17. června poražena, uprchl de Gaulle do Anglie, kde začal budovat hnutí FFL. Své hnutí propagoval přes rozhlas a časem se setkal s úspěchem. Za dva měsíce měla FFL již 7000 členů. 28. června byl uznán britskou vládou za vedoucího představitele svobodných Francouzů. Dne 24. září 1941 vznikl tzv. Národní výbor bojující Francie, jenž byl postupně uznán vládami Velké Británie, SSSR, Polska, Belgie i českými představiteli za francouzskou vládu v emigraci. [1] Funkci předsedy výboru vykonávali zároveň de Gaulle a Henri Honoré Giraud.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Mnoho členů FFL nebylo francouzského původu. Celkově 65 % byli branci ze Západní Afriky, převážně ze Senegalu. Mnoho členů bylo také z Maroka, Alžírska a Tahiti. Například 2. pancéřová divize měla 25 % černošských vojáků.

Boj o kontrolu nad koloniemi[editovat | editovat zdroj]

Helma příslušníka FFL

Po pádu Francie v roce 1940 drtivá většina francouzských zámořských území zůstala věrná nové vzniklé vládě Vichistické Francie. K FFL se připojily pouze francouzské državy v Indii, Francouzská rovníková Afrika a Francouzská Polynésie, a teprve postupně během války se FFL dařilo získávat kontrolu nad dalšími koloniemi. S přidáváním francouzských afrických kolonií do FFL přišlo velké množství afrických koloniálních vojenských jednotek. K prvnímu ozbrojenému střetu mezi Vichisty a FFL došlo v září roku 1940 během neúspěšného pokusu o dobytí Dakaru. V listopadu téhož roku se FFL podařilo dobýt Gabon, jedinou součást Francouzské rovníkové afriky, která se připojila na stranu vlády ve Vichy. V polovině roku 1941 byla Vichistická armáda poražena v Levantě. Tohoto tažení (Operace Exporter) se účastnil i 11. československý pěší prapor - Východní. V severní africe se vojáci FFL účastnili bojů v Libyi a Egyptě proti Erwinu Rommelovi a jeho Afrika Korps. Po britské invazi byla vláda Svobodné Francie ustavena i nad Madagaskarem. Spojenecké vylodění v severní africe navíc přineslo osvobození Francouzské západní afriky a Alžírska. Po těchto úspěších začali roku 1943 vstupovat do FFL také obyvatelé Guadeloupe, Martiniku a Francouzské Guyany. Roku 1944 boje o kolonie utichly v důsledku vylodění spojenců v Normandii a konce Vichystického režimu po osvobození Francie.

Konec války[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1944 čítalo FFL 560 000 členů. Toto číslo vystouplo do konce roku na milion. FFL bojovalo v Alsasku, Alpách a Bretani. Od roku 1945 až do konce války v Evropě se FFL skládalo z 1 300 000 členů, a zahrnovalo sedm pěších divizí a tři bojové pancéřové divize, což z FFL dělalo pátou největší spojeneckou armádu hned za Rudou armádou, americkou armádou, britskou armádou a rumunskou armádou[2]. FFL nabídlo poslat polovinu členů do Pacifiku, aby podpořilo boje proti Japonsku, ale než mohli být vojáci posláni, druhá světová válka skončila.

Jednotky[editovat | editovat zdroj]

Lotrinský kříž - znak FFL

Armády[editovat | editovat zdroj]

  • Francouzská první armáda
  • Atlantické armádní oddělení
  • Alpinské armádní oddělení

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • 1. armáda sbor
  • 2. armádní sbor
  • 3. armádní sbor

Dělení a divize[editovat | editovat zdroj]

  • 1. volné francouzské dělení
  • 2. Marocká pěší divize
  • 3. Alžírská pěší divize
  • 4. Marocké horské dělení
  • 9. koloniální pěší divize
  • 27. Alpinská pěší divize
  • 1. pancéřová divize
  • 2. pancéřová divize
  • 3. pancéřová divize
  • 5. pancéřová divize
  • 1. pěší divize
  • 10. pěší divize
  • 14. pěší divize
  • 19. pěší divize
  • 23. pěší divize
  • 25. pěší divize
  • 36. pěší divize
  • 1. vzdálené Orientální koloniální dělení
  • 2. vzdálené Orientální koloniální dělení
  • 3. a 4. volné francouzské S.A.S.(speciální letecké služby) prapory

Známí členové FFL[editovat | editovat zdroj]

Charles de Gaulle, zakladatel FFL

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.cojeco.cz [online]. www.cojeco.cz, [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.  
  2. Axelrod, A. (ed.), Encyclopedia of World War II. Facts On File, Inc., New York, 2007, s. 695

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Free French Forces na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]