Nezaměstnanost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Míra nezaměstnanosti)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Míra nezaměstnanosti v Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018)

Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, poptávka po pracovních místech je vyšší než nabídka práce. Obecně se (dle metodiky Mezinárodní organizace práce) za nezaměstnaného považuje osoba, která:

  • je starší patnácti let,
  • aktivně hledá práci,
  • je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Za vážný ekonomický problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce.

Míra nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným) neboli , kde:

  • – míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota ),
  • – počet lidí bez práce,
  • – počet zaměstnaných lidí,
  • – celkový počet pracovních sil ().

V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky.

V České republice jsou zjišťovány dva ukazatelé míry nezaměstnanosti - obecná a registrovaná.

Obecná míra nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o ukazatel míry nezaměstnanosti zjišťovaný Českým statistickým úřadem. Tato míra je vypočítána na základě výběrového šetření pracovních sil - vychází tedy z reprezentativního vzorku společnosti.

Registrovaná míra nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Tento ukazatel je v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Je vypočítáván na základě údajů úřadů práce.

Složky nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Nezaměstnanost může být také rozlišována jako:

  • dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízených podmínek (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše)
  • frikční (dočasná) – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou zpravidla s obdobím mezi ukončením zaměstnání a nalezením nového zaměstnání; jedná se o nejčastější typ nezaměstnanosti, pro ekonomiku neznamená závažnější problém
  • systémová (strukturální) – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky; nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace.
  • cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
  • sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.

Přirozená míra nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí – je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).

Příčiny nezaměstnanosti[zdroj?][editovat | editovat zdroj]

  • zákon o minimální mzdě – pokud je minimální mzda umístěna nad tržní cenou, vzniká přebytek nabídky nad poptávkou a někteří nezaměstnaní nezískají pracovní místa
  • odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd) což může vést k propouštění některých zaměstnanců pro pokrytí zvýšených mezd
  • mzdová rigidita
  • mzdová renta – zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí (více nežli je transferový výdělek), z toho důvodu, že zaměstnanec je určitým způsobem důležitý pro firmu (jeho odchod z firmy by byl pro firmu ztrátou)
  • náhrada lidí za stroje - stroje jsou levnější a modernější

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obydlí nezaměstnaných na pražské periférii za první republiky

Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářství nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci“[1]. Nezaměstnanost tak byla nízká, ovšem za cenu umělé zaměstnanosti.

Protože nezaměstnaní nejsou ve všech případech registrováni u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce, mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.

V posledních letech se vysoká nezaměstnanost velké části mladých lidí – historicky nový jev – stává v některých jižních státech Evropské unie (Španělsko, Řecko, Itálie) nejen hospodářským, ale i sociálním problémem.[2]

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Jako další ukazatel se uvádí i zaměstnanost dané skupiny jako podíl zaměstnaných ku všem osobám z té skupiny. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20 až 64 let je v roce 2012 v EU přibližně 68% (muži 74%, ženy 62%) s cílem dosáhnout 75%.[3] V EU pro rok 2011 je zaměstnanost 84% při dokončeném terciárním vzdělání.[4] Zaměstnaných na plný pracovní úvazek či jen částečný je v ČR mírně přes 5 miliónů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 203 Trestního zákona z 29. listopadu 1961 na webu opcw.org
  2. "Nezaměstnanost mladých v EU roste, nejhůře se jim daří v Itálii". Hospodářské noviny. 18. srpna 2016.
  3. http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=t2020_10 - Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let, v členění podle pohlaví
  4. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Employment_statistics/cs - Statistika zaměstnanosti
  5. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/75AD00330B5D -

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]