Frikční nezaměstnanost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Frikční nezaměstnanost je nezaměstnanost spočívající v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce.

Je dočasná a dobrovolná, nejedná se o nedostatek pracovních příležitostí, ba naopak by neexistovala, kdyby nebylo dostatečné množství volných pracovních míst.

Lidé mění svá zaměstnání z důvodu hledání lepšího uplatnění, změny bydliště a nebo hledají práci po období studia či rodičovské dovolené. Tento druh nezaměstnanosti je pro ekonomiku spíše přínosem. Někdy se do ní započítává i sezónní nezaměstnanost. Obvykle se pohybuje okolo 1 až 2 % míry nezaměstnanosti.[zdroj?]

Typickou charakteristikou frikční nezaměstnanosti je její krátkodobost.

Nejčastěji se týká absolventů škol, nebo lidí, co ukončili pracovně právní poměr za účelem nalezení lepšího zaměstnání. Tato nezaměstnanost může být způsobena i skutečností, že lidé hledající zaměstnání nejsou dost dobře informováni o nabídce pracovních míst (nemají přístup na internet, mají daleko příslušný úřad práce atd.).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Frikční nezaměstnanost existuje, protože jak pracovní místa, tak pracovníci jsou heterogenní a mezi charakteristikami nabídky a poptávky může vyplynout nesoulad. Takové nesoulady se mohou týkat dovedností, plateb, pracovní doby, polohy, postoje, chuti a mnoha dalších faktorů. Noví účastníci (obvykle absolventi studentů) a nově vstupující osoby (např. bývalí domácí) často vstupují do frikční nezaměstnanosti. Pracovníci i zaměstnavatelé akceptují určitou míru nedokonalosti, rizika nebo kompromisu, ale obvykle ne hned. Budou investovat nějaký čas a snahu najít nejlepšího zaměstnance/zaměstnavatele. To je ve skutečnosti prospěšné pro hospodářství, protože vede k lepšímu přidělování zdrojů. Nicméně, pokud hledání trvá příliš dlouho a nesoulady jsou příliš časté, ekonomika trpí, protože nějaká práce nebude hotová. Proto vlády budou hledat způsoby, jak snížit zbytečnou frikční nezaměstnanost.

Tato nezaměstnanost na trhu práce je někdy graficky ilustrována pomocí Beveridgeovy křivky, klesající konvexní křivky, která ukazuje pevný vztah mezi mírou nezaměstnanosti na jedné ose a mírou volných pracovních míst na druhé ose. Změny v nabídce nebo poptávce po práci způsobují pohyby podél této křivky. Zvýšení fričkní nezaměstnanosti na trhu práce posune křivku směrem ven a naopak. Dlouhodobější formou frikční nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost, která jí je velmi podobná.

Charakteristiky frikční nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

  • krátkodobost - jedná se o přechodné období, kdy se vybírá nejlepší nabídka práce.
  • dobrovolnost - lidé do ní vstupují záměrně.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

  • Člověk, co právě odmaturoval, nenašel si dopředu práci a chce jít pracovat.
  • Matka, které skončila mateřská dovolená a hledá práci.

Další složky nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

  • dobrovolná – osoba je dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu.
  • systémová (strukturální) – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky; nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu).
  • cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
  • sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.