Přeskočit na obsah

Luna (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Luna
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PP Luna
PP Luna
Základní informace
Vyhlášení13. dubna 2011
VyhlásilKrajský úřad Jihočeského kraje
Nadm. výška400–418 m n. m.
Rozloha1,01 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
UmístěníSezimovo Ústí
Souřadnice
Luna
Luna
Další informace
Kód1289
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Luna je přírodní památka v okrese Tábor. Nachází se v Táborské pahorkatině, na stráni nad Kozským potokem, na severovýchodním okraji města Sezimovo Ústí.

Předmětem ochrany je slunná jižně orientovaná stráň se suchomilnými travinnými a květnatými společenstvy i společenstvy skalních štěrbin, herpetofaunou a entomofaunou.

Mezi vzácné houby, rostoucí v prostoru přírodní památky Luna patří voskovka citronová nebo palečka zimní. Kromě nich lze na lokalitě najít i množství dalších druhů, především voskovek (voskovka panenská, voskovka luční) nebo šťavnatek (šťavnatka tečkovaná, šťavnatka pomrazka).

V prostoru přírodní památky dominují sušší luční porosty, tvořené především ovsíkem vyvýšeným, smělkem jehlancovitým a bojínkem tuhým. Dále se zde objevuje válečka prapořitá, divizna knotkovitá, hadinec obecný, sléz velkokvětý, starček přímětník, řepík lékařský, pavinec horský, chrastavec rolní i čičorka pestrá.[3]

Pěšinu při horním okraji lokality lemují osívka jarní, huseníček rolní, mochna jarní, hvozdík kropenatý a vzácně i hvozdíček prorostlý nebo ohrožený rozrazil rozprostřený. Hojná je třezalka tečkovaná a různé druhy chrp (chrpa luční, chrpa čekánek, chrpa latnatá). Objevují se tu také všechny tři druhy jahodníku (jahodník obecný, jahodník trávnice i jahodník truskavec), několik druhů svízele (svízel nízký, svízel bílý, svízel syřišťový, svízel pomořanský), devaterník velkokvětý i rozchodník šestiřadý. Skalní štěrbiny ve stráni využívá kapradina sleziník severní.

Naopak podél potoka rostou vlhkomilné trávy - zblochan vodní a chrastice rákosovitá, z bylin dále kopřiva dvoudomá a bršlice kozí noha. Doplňují je olše i vrby, jejichž kmeny popíná chmel otáčivý.

Chráněné území poskytuje útočiště především pro početný hmyz a jiné bezobratlé. Z hmyzu zde byly nalezeny především některé vzácné druhy motýlů.[4] Typické motýly výslunných luk představují okáč bojínkový, přástevník chrastavcový a vřetenuška obecná. K zástupcům brouků patří mandelinky Coptocephala rubicunda a Sermylassa halensis, mandelinka trnitá, krytohlav hedvábitý, květomil žlutý, zlatohlávek zlatý i zlatohlávek tmavý, tesařík černošpičký, tesaříci Agapanthia intermedia, Stenurella bifasciata i Pseudovadonia livida nebo krasec Trachys fragariae. V nivě Kozského potoka žijí například rákosníček obecný, mandelinka nádherná, mandelinka šťovíková, mandelinka olšová, štítonoš zelený, bázlivec olšový, z vážek pak motýlice lesklá a motýlice obecná.

Nejčastějším druhem plazů je zde ještěrka obecná, vzácně i zmije obecná.

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Informační leták k PP Luna a PP Ostrov Markéta. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2010-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-19. 
  4. ČSOP - Zvláště chráněná území v okrese Tábor. csop.wz.cz [online]. [cit. 2010-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-17. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 453. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]