Jahodník trávnice
 Jahodník trávnice | |
|---|---|
 Jahodník trávnice (Fragaria viridis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | jahodník (Fragaria) |
| Binomické jméno | |
| Fragaria viridis Weston, 1771 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jahodník trávnice (Fragaria viridis) je vytrvalá, asi 5–20 cm vysoká bylina z čeledi růžovitých. Spolu s jahodníkem obecným (Fragaria vesca) a jahodníkem truskavcem (Fragaria moschata) je jeden ze tří volně žijících druhů jahodníku na území České republiky. Často bývá zaměňován s jahodníkem obecným, od kterého se liší svým drobnějším vzrůstem[1] a nápadně malým prostředním zubem na středním lístku.[2] Kvete na konci května až začátkem června.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stonek[editovat | editovat zdroj]
Oddenek je krátký, šikmý, s velkým počtem niťovitých kořenů.[3] Z něj vyrůstá lodyha, která je na povrchu kryta žláznatými a krycími chlupy, jež jsou v dolní polovině odstálé. V horní polovině se lodyha větví a v přízemní části vytváří listovou růžici.
List[editovat | editovat zdroj]
Listy v přízemní růžici jsou řapíkaté, trojčetné a z jejich paždí vyrůstají šlahouny. Ty jsou velmi krátké nebo zcela chybí.[4] Řapík i lístky listů jsou kryty velmi hustě chlupy. Lístky jsou pilovitě zubaté. Tyto zuby jsou srpovitě protažené, výrazně směřují dopředu a na koncích nabývají červené barvy.[3] Prostřední lístek je řapíkatý a jeho prostřední zub je výrazně menší než ostatní zuby, čímž se liší od ostatních druhů jahodníku. Barva těchto lístků je trávově zelená.[2] Palisty jsou úzké, kopinaté, světlé až tmavohnědé barvy. Jejich svrchní strana je lysá, na spodní straně jsou kryty chlupy.[3]
Květ[editovat | editovat zdroj]
Květy jsou pětičetné a oboupohlavné v chudém vrcholíku.[2] V porovnání s jahodníkem obecným (Fragaria vesca) jsou výrazně větší.[5] Kališní lístky jsou trojhranné, na líci chlupaté a na rubu lysé. V době zrání nabývají tmavočervené barvy a jsou přitisknuté k souplodí.[2] Korunní lístky jsou okrouhlé, z počátku nažloutlé, poté přechází v bílou.[6]
Souplodí[editovat | editovat zdroj]
Jahoda není jednotlivým plodem jahodníku, ale jedná se o souplodí nažek zanořených do povrchu zdužnatělého květního lůžka. Nažky jsou drobné, lesklé a jsou stejnoměrně rozloženy po povrchu jahody.[2] Souplodí je velmi těžko oddělitelné od kalichu.[4]Jahoda je hruškovitého tvaru a vyrůstá do velikosti zhruba 0,8–1,2 cm.[3] Je u ní vytvořen krček bílé až narůžovělé barvy.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste na vápencových a neutrálních podkladech,[2] na suchých půdách, na místech slunných či mírně zastíněných. Vyskytuje se na lesních pastvinách, na výsluních křovinatých strání nebo na travnatých porostech. Snáší i silnější výkyvy teplot.[7] Je rozšířen téměř po celé Evropě až po střední Asii a Mongolsko.[2] Na území České republiky jej můžeme nalézt například v travinách při toku Labe nebo v oblasti Žďáru nad Sázavou.[3]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožuje se nepohlavně (vegetativně), a to šlahouny vyrůstajícími z paždí listů v přízemní růžici. Tyto odnože zakořeňují a vytvářejí nové rostliny. Jahodník se může rozmnožovat i pohlavně (generativně), a to semeny. Tohoto způsobu rozmnožování se využívá především při záměrném pěstování.[8]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Planě rostoucí jahodník trávnice spolu s jahodníkem obecným a jahodníkem truskavcem byl pravděpodobně součástí jídelníčku primitivního člověka už v době kamenné. Tuto teorii potvrzují nálezy ve švýcarských kolových stavbách. První písemné zmínky o jahodníku se datují do starověku. O rozšíření a využívání jahod psal například Plinius starší nebo Hippokratés. Ovidius a Vergilius označili jahody za dar Matky Země.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Lesnický naučný slovník. Díl 1. A-O. B.v. Praha: Ministerstvo zemědělství, 1994. 743 s. ISBN 80-7084-111-7.
- ↑ a b c d e f g h i NOVÁ, Dagmar. Rod Fragaria L. na území ČSR. Praha, 1979. 127 s.
- ↑ a b c d e Květena České republiky. 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 529 s. Květena České republiky. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ a b RANDUŠKA, Dušan, HÁBEROVÁ, Izabela a ŠOMŠÁK, Ladislav. Barevný atlas rostlin. 2. vyd. Bratislava: Obzor, 1983. 638 s. Obrázky z přírody.
- ↑ ŠIMÁNEK, Ján, SMATANA, Ladislav a CVOPOVÁ, Eva. Jahody. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1984. 129 s. Naša záhradka.
- ↑ KUBÁT, Karel; HROUDA, Lubomír; CHRTEK, Jindřich, et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ AICHELE, Dietmar. Co tu kvete? Praha: Beta-Dobrovský ; 2006. 446 s. Kapesní průvodce přírodou. ISBN 80-7306-243-7.
- ↑ PEIKER, Josef, STARÝ, Bohumil. Pěstování jahodníku. 1. vyd. Praha: SZN, 1956. 136s.
- ↑ DLOUHÁ, Jana. Jahody. 1. vyd. Praha: Víkend, 2001. 91s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jahodník trávnice na Wikimedia Commons 
Taxon Fragaria viridis ve Wikidruzích- Biolib.cz
- Rostliny.prirodou.cz
- Jahody.unas.cz
- Wikispecies.org
