Granátová skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Granátová skála
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Částečný pohled na skálu
Částečný pohled na skálu
Základní informace
Vyhlášení 9. prosince 1940
Nadm. výška 405 - 428 m n. m.
Rozloha 0,14 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Tábor
Umístění Tábor
Souřadnice
Granátová skála
Granátová skála
Další informace
Kód 2500
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Granátová skála je klínovitý skalní výchoz v centrální části města Tábor na pravém břehu řeky Lužnice, v parku pod Kotnovem, pod zdmi ulice Na Parkánech, u kostela svatého Filipa a Jakuba. Je chráněná již od roku 1940 jako přírodní památka ev. č. 2500, správu vykonává Krajský úřad Jihočeského kraje. Podnět k ochraně podal táborský přírodovědec Antonín Hnízdo.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Migmatit, tvořící Granátovou skálu, vznikl ve dvou etapách, které lze rozeznat na základě odlišného zbarvení. Tmavé části jsou starší, zatímco světlejší úseky vznikly později. Obecně se předpokládá, že k vytvoření masivu vedl průnik horkého magmatu do původní rulové horniny. Ztuhlé magma se přitom projevilo světlými místy v jinak tmavém materiálu. Protože se ale starší a novější část horniny neliší ve svém chemickém složení, domnívá se geolog Petr Rajlich, že příčinou vzniku mohl být dopad meteoritu.

Detailní pohled na vyleštěnou část skály s granáty

Zajímavé je, že ve světlých místech jsou hojně obsažené krystaly granátů. Ty největší dosahují téměř velikosti vlašského ořechu, většina je ale drobnější. Jedná se o běžnější typ (almandin) a nikoliv známý, ale vzácnější pyrop, tedy tzv. český granát.

Historie lokality[editovat | editovat zdroj]

Pohled na svah mezi Granátovou skálou a kostelem sv. Filipa a Jakuba

Skála v současnosti dosahuje v odhalené části výšky 23 m a šířky asi 10 m. V minulosti však byla zřejmě výrazně větší a podle záznamů z 19. století se totožné výchozy nalézaly i na druhém břehu řeky. Velká část materiálu byla odtěžena a použita především k vydláždění starých táborských ulic, hornina ale posloužila i k výstavbě domů či patníků. Také mnohé krystalky granátů byly ze skály v době před její památkovou ochranou odebrané, jak ukazují prázdné jamky v hornině.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR, svazek VIII. Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Granátová skála, s. 439. (česky) 
  • RAJLICH, P. Přírodní památka Granátová skála. Informační leták. 1. vyd. Tábor: OSSIS, 2008. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]