Granátová skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Granátová skála
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Částečný pohled na skálu
Částečný pohled na skálu
Základní informace
Vyhlášení9. prosince 1940
Nadm. výška405–428 m n. m.
Rozloha0,03 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
UmístěníTábor
Souřadnice
Granátová skála
Granátová skála
Další informace
Kód2500
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Granátová skála je klínovitý skalní výchoz v centrální části města Tábor na pravém břehu řeky Lužnice, v parku pod Kotnovem, pod zdmi ulice Na Parkánech, u kostela svatého Filipa a Jakuba. Je chráněná již od roku 1940 jako přírodní památka, správu vykonává Krajský úřad Jihočeského kraje. Podnět k ochraně podal táborský přírodovědec Antonín Hnízdo.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Migmatit, tvořící Granátovou skálu, vznikl ve dvou etapách, které lze rozeznat na základě odlišného zbarvení. Tmavé části jsou starší, zatímco světlejší úseky vznikly později. Obecně se předpokládá, že k vytvoření masivu vedl průnik horkého magmatu do původní rulové horniny. Ztuhlé magma se přitom projevilo světlými místy v jinak tmavém materiálu. Protože se ale starší a novější část horniny neliší ve svém chemickém složení, domnívá se geolog Petr Rajlich, že příčinou vzniku mohl být dopad meteoritu.

Detailní pohled na vyleštěnou část skály s granáty

Ve světlých místech jsou hojně obsažené krystaly granátů. Ty největší dosahují téměř velikosti vlašského ořechu, většina je ale drobnější. Jedná se o běžnější typ (almandin) a nikoliv známý, ale vzácnější pyrop, tedy tzv. český granát.

Historie lokality[editovat | editovat zdroj]

Svah mezi Granátovou skálou a kostelem svatého Filipa a Jakuba

Skála v současnosti dosahuje v odhalené části výšky 23 m a šířky asi 10 m. V minulosti však byla zřejmě výrazně větší a podle záznamů z 19. století se totožné výchozy nalézaly i na druhém břehu řeky. Velká část materiálu byla odtěžena a použita především k vydláždění starých táborských ulic, hornina ale posloužila i k výstavbě domů či patníků. Také mnohé krystalky granátů byly ze skály v době před její památkovou ochranou odebrané, jak ukazují prázdné jamky v hornině.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR, svazek VIII. Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Granátová skála, s. 439. 
  • RAJLICH, P. Přírodní památka Granátová skála. Informační leták. 1. vyd. Tábor: OSSIS, 2008. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]