Voskovka panenská
 Voskovka panenská | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
| Rod | voskovka (Cuphophyllus) |
| Binomické jméno | |
| Cuphophyllus virgineus (Wulfen) Kovalenko 1989 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Voskovka panenská (Cuphophyllus virgineus), jinak také šťavnatka panenská, šťavnatka sněžná či šťavnatka paprsková[1] je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Klobouk je 1-7 cm široký, nejprve polokulovitý se postupně plošně rozprostírá, prosvítavé, rýhované okraje mohou být ohnuté nahoru, ve středu se formuje mělká vmáčklina. Pokožka je lepkavá, bílá, místy narůžovělá, nažloutlá až okrová, (u poddruhu Voskovka panenská nahnědlá (Cuphophyllus virgineus var. fuscescens) je středová část typicky lehce hnědá, u poddruhu Cuphophyllus virgineus var. ochraceopallida je pokožka hnědavá celá)
Bílé či smetanové lupeny jsou příčně pospojované, voskovité, u třeně sbíhavé, na klobouku řídce uspořádané, tlusté, směrem od třeně k okraji se zužují. Výtrusný prach je bílý.
Třeň je 2-7 cm dlouhý, suchý, hladký, bílý, válcovitý, plný, báze je ztenčená a u vyvinutých plodnic narůžovělá.
Její dužnina je bílá, tenká, vodnatá a nemá výraznou vůni ani chuť.[2][3][4][5]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jedlou houbu, která může však způsobovat zažívací potíže.[2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
V létě a na podzim roste tato voskovka poměrně hojně na vlhkých, nehnojených, výše položených travnatých plochách (parky, louky, pastviny, lesní okraje, zahrady atp.) či světlých listnatých lesích.[3][5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Výskyt druhu byl popsán v oblastech Eurasie, Japonska, Grónska, střední Afriky, Severní Ameriky, Peru, Austrálie a Nového Zélandu.[6]
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
- Voskovka juchtová (Hygrocybe russocoriacea)
- Strmělka odbarvená (Clitocybe rivulosa) a další strmělky bílé barvy
- Voskovka luční bílá (Hybrocybe pratensis var. pallida)[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Voskovka panenská - popis, kdy a kde hledat | NaHouby.cz. www.nahouby.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c SVOBODOVÁ, Věra; TEJKAL, Karel. Cuphophyllus virgineus (Wulfen) Kovalenko 1989. Česká mykologická společnost [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Hygrocybe virginea - Shroomers. www.shroomers.app [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Voskovka panenská - Hygrocybe virginea (Wulfen) P. D. Orton et Watling | www.ohoubach.cz. www.ohoubach.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Cuphophyllus virgineus (Wulfen) Kovalenko. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu voskovka panenská na Wikimedia Commons
