Šťavnatka hyacintová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠťavnatka hyacintová
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádpečárkotvaré (Agaricales)
Čeleďšťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rodšťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus hyacinthinus
Quél. 1886
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka hyacintová (Hygrophorus hyacinthinus) je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Klobouk v průměru dorůstá 2-9 cm, tvarem přechází z polokulovitého přes sklenutý až na ploše rozložený, s tupým hrbolkem uprostřed. Pokožka je lesklá, suchá či oslizlá, barvu má bílou až světle šedou, ve středové oblasti bývá jemně nažloutlá.

Bílé, šedavé či narůžovělé lupeny jsou na klobouku řídce uspořádané, u třeně jsou krátce sbíhavé. Výtrusný prach je bílý.

Plný třeň je na povrchu suchý a vláknitý, barvu má podobnou klobouku.

Bílá, pevná dužnina je chuťově mírná a výrazně voní po hyacintech.[1][2]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Jedlá houba.[1]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Od září do prosince roste tato šťavnatka vzácně v (pod)horských jehličnatých lesích, ze stromů preferuje smrky.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh byl popsán v horských oblastech Česka, Švýcarska, Švédska, Norska, Rakouska, Finska, Ruska, Francie, Itálie, Španělska, Slovinska, Lucemburska, Lichtenštejnska, Estonska, Německa, USA a Kanady.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Šťavnatka hyacintová je někdy považována za její poddruh (jakožto Hygrophorus agathosmus subsp. hyacinthinus).[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Hygrophorus hyacinthinus - Shroomers. www.shroomers.app [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. a b Hygrophorus hyacinthinus - šťavnatka hyacintová - Mykoweb. www.mykoweb.cz [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  3. Hygrophorus hyacinthinus Quél.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. LARSSON, Ellen; KLEINE, Jesko; JACOBSSON, Stig. Diversity within the Hygrophorus agathosmus group (Basidiomycota, Agaricales) in Northern Europe. Mycological Progress. 2018-12-01, roč. 17, čís. 12, s. 1293–1304. Dostupné online [cit. 2023-08-15]. ISSN 1861-8952. DOI 10.1007/s11557-018-1445-y. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]