Šťavnatka olivově bílá
 Šťavnatka olivově bílá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
| Rod | Šťavnatka (Hygrophorus) |
| Binomické jméno | |
| Hygrophorus olivaceoalbus Fr.; 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus) je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Klobouk v průměru dorůstá 2–7 cm. U mladých plodnic má zvoncovitě polokulovitý tvar a podvinutý okraj, vyvinuté plodnice jej mají klenutý až plochý s výrazným, tupým středovým hrbolem. Pokožka je velmi slizká, šedohnědá až olivově zelená, na středu je barva zpravidla tmavější, okraje světlejší. Po obvodu jsou někdy hrubě vroubkované.
Tlusté, občas zvlněné lupeny jsou na klobouku řídce uspořádané, u třeně krátce sbíhavé, bělavé až smetanové, někdy s lehce modrým nádechem. Výtrusný prach je bílý.
Plný, válcovitý třeň je 6–15 cm dlouhý. Horní část je pod kloboukem posetá drobnými, bílými vločkami, spodní část má na povrchu šedoolivové žíhání tvořené zaschlým slizem, jenž se formuje za vlhka. Za mlada je na třeni přítomen slizovitý prsten. Báze může být lehce ztenčená.
Tenká, šťavnatá, měkká dužnina je bílá, místy žlutavá. Postrádá výraznou chuť i vůni.
Užití[editovat | editovat zdroj]
Jedlá houba.[4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Od srpna do listopadu najdeme tento druh na vlhkých, kyselých a mechem porostlých stanovištích v jehličnatých lesích (preferuje smrk). Její výskyt je typický zejména ve vyšších polohách. [3][4]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh byl pozorován v oblastech Evropy, Ruska a Severní Ameriky.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
- Šťavnatka Persoonova (Hygrophorus persoonii) – liší se růstem pod listnáči
- Šťavnatka šedobílá (Hygrophorus mesotephrus) – liší se růstem pod buky a tvorbou štíhlejších plodnic
- Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) – liší se šedým kloboukem posetým šupinkami
- Šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus) – liší se žlutavými odstíny lupenů
- Šťavnatka Korhonenova (Hygrophorus korhonenii) – liší se menšími výtrusy
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ a b Hygrophorus olivaceoalbus - šťavnatka olivově bílá - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b KUDLUVFOTOATLASHUB. Šťavnatka olivově bílá - Hygrophorus olivaceoalbus [online]. 2013-03-17 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Šťavnatka olivově bílá - Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr. 1838. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šťavnatka olivově bílá na Wikimedia Commons 
Taxon Hygrophorus olivaceoalbus ve Wikidruzích
