Mateřské mléko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lidské mléko)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lidské mateřské mléko - dva vzorky pocházející od stejné ženy, z jediného sání: Vlevo nejprve vodnaté přední mléko z plného prsu, vpravo následné tučné zadní mléko z téměř prázdného prsu.

Mateřské mléko je mléko produkované laktací v mléčných žlázách uložených v prsou sloužící k výživě novorozeného potomka. Mateřské mléko je přirozená strava pro novorozence, která by měla poskytnout veškeré potřebné látky pro růst organismu. Mateřské mléko je novorozenci předáváno pomocí kojení, během kterého je postupně uvolňováno čiré vodnější mléko k uhašení žízně a později tučnější tzv. zadní mléko.[1] Pro správný vývoj dítěte se v současné době doporučuje minimálně půlroční plné kojení.

Hormonální regulace[editovat | editovat zdroj]

Tvorba mateřského mléka je ovlivněna prolaktinem, jeho uvolňování z prsní žlážy pak oxytocinem. Hladiny prolaktinu je možno ovlivnit léky – především agonisty dopaminu – které se používají k zástavě laktace. Oxytocin je dále odpovědný za rozvoj citového vztahu matka/dítě.

Lidské[editovat | editovat zdroj]

Mateřské mléko u člověka má snížený obsah bílkovin než jiné savčí druhy, což je způsobeno tím, že u novorozence se vyvíjí hlavně mozek. Z bílkovin je zastoupen hlavně laktalbumin a menší část připadá kasein. Tuky tvoří v mateřském mléce proměnlivou složku v závislosti na stravovacích návycích matky. Velká část tuků připadá na nenasycené mastné kyseliny, které jsou oproti kravskému mléku zastoupeny 4 krát více. Je současně bohaté i na imunologicky aktivní protilátky, které podporují vývoj imunitního systému kojence.[2]

Mateřské mléko obsahuje také některé adipokiny (hlavně AFABP), což vysvětluje fakt, že déle kojené děti mají v dospělosti méně problémů s obezitou a metabolickými poruchami.[3]

Na trávení mateřského mléka u člověka se podílí hlavně enzym lipáza, který se nachází v mateřském mléce. V případě kravského mléka tento enzym chybí.

Kontaminace[editovat | editovat zdroj]

Do mateřského mléka se z těla ženy mohou dostávat i některé syntetické chemikálie, jako například některé UV filtry používané v opalovacích krémech nebo perzistentní znečišťující látky jako polychlorované bifenyly (PCB).[4]

Příkrm[editovat | editovat zdroj]

Výhradní kojení je doporučováno do 6. měsíce věku dítěte. Pokud matka nemá dostatek mléka nebo nemá žádné, je možné kojení nahradit příkrmem umělého mléka, které sice není plnohodnotnou náhražkou mateřského mléka, ale matka by se tím neměla stresovat. V mateřském mléce je celkově asi 100 složek, z nichž některé nedovedeme vyrobit ani rozpoznat.[5] Složení mléka každé matky je trochu jiné. Proto ani umělá náhražka mateřského mléka není možná. Po dokončeném 6. měsíci je doporučován příkrm rozmixovanou stravou, z počátku ve velmi malém množství a nenásilně (když dítěti vadí malí lžička, zkusit po dalších dvou až třech dnech znovu velmi malé množství). Postupně je vhodné příkrm navyšovat, ale pokud možno dále i kojit.[5]

Příkrm zvířecím mlékem (nejspíše kravským nebo kozím) je doložen už před 3 až 7 tisíci lety z malých nádobek s hubičkou, které se zachovaly v dětských hrobech a uvnitř kterých byly nalezeny živočišné bílkoviny.[6] Schopnost matky starat se tak o více dětí a úspěšně je vychovat tím tehdy zřejmě významně narostla a vedla k rychlejšímu zvyšování lidské populace.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOŘENKOVÁ, Šárka. Mateřské mléko - první strava života [online]. [cit. 2008-10-21]. Dostupné online. 
  2. Mateřské mléko poskytuje dítěti vše potřebné [online]. [cit. 2008-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-06. 
  3. Bronský J., Karpíšek M., Bronská E. et al. Adiponectin, adipocyte fatty acid binding protein, and epidermal fatty acid binding protein: proteins newly identified in human breast milk. Clin Chem, 2006, 52: 1763–1770
  4. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Při výběru opalovacího krému pozor na problematické UV filtry, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 18. července 2017
  5. a b BAD. Kojení versus umělé mléko, spekulace a skutečnost. iDNES.cz [online]. 2010-06-02 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  6. a b FŠ. Děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové. Novinky.cz [online]. 2019-09-26 [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mysliveček J., Trojan S. Fyziologie do kapsy. Triton, 2004.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]