Kněževes (okres Rakovník)
Kněževes | |
---|---|
Celkový pohled od jihu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Rakovník |
Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
Okres | Rakovník |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′48″ s. š., 13°38′14″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 018 (2024)[1] |
Rozloha | 12,57 km² |
Katastrální území | Kněževes u Rakovníka |
Nadmořská výška | 364 m n. m. |
PSČ | 270 01 |
Počet domů | 371 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Václavské náměstí 124 Kněževes 270 01 Kněževes u Rakovníka knezeves@knezevesko.cz |
Starostka | Alena Králičková |
Oficiální web: www | |
Kněževes | |
Další údaje | |
Kód obce | 541877 |
Kód části obce | 66869 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kněževes je městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba osm kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.
Název
Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovem kněz byl myšlen kníže. Německé jméno Pfaffendorf (popská nebo kněžská ves) vznikl chybným překladem původního českého názvu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Herndorf (1327, 1352, 1367–1385), Knyezwes (1352), Knyezewes (1361), Knyesewess (1363), Knyziewess (1365), Knyezewess a Herendorff (1375), Herrendorf (1399), Hernsdorff (okolo roku 1405), v Kněževsi (1517), Kněžoves (1530), Herrndorf, Pfaffendorf nebo Kniežowes (1785) a Herrndorf, Kněžowes a Pfaffendorf (1845).[3]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský potvrdil tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu sv. Jakuba Většího v Kněževsi. Po celé trvání feudálního zřízení Kněževes náležela k panství Křivoklát, jehož majiteli byli ve starších dobách čeští panovníci.
Od 19. ledna 2007 obec užívá znak a vlajku.[4] 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.[11]
Doprava
Městysem prochází silnice II/227 Žatec–Rakovník. Okrajem katastrálního území městyse vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Kněževes leží na železniční železniční trati Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území městyse leží železniční zastávky Kněževes a Přílepy. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy, pouze se sezónními turistickými vlaky. Okraj správního území protíná železniční železniční trať Most–Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Na území městyse Kněževes leží železniční zastávka Hořesedly. V roce 2011 v městysi měly zastávku autobusové linky Rakovník–Kolešov (v pracovních dnech sedm spojů, o víkendech dva spoje), Rakovník – Hořesedly – Hořovičky – Kolešov (v pracovních dnech pět spojů) a Rakovník–Podbořany (v pracovních dnech tři spoje, dopravce ANEXIA).
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Většího na návsi
- Kostel svatého Jana Křtitele, směrem na severozápad z vesnice (na hřbitově)
- Fara
- Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty u fary
- Hospoda
Železniční muzeum Kněževes
Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly.[12] V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.[13]
Rodáci
- Václav Hornof (1840–1874), učitel, spisovatel, překladatel z němčiny, zakladatel místní knihovny
- Martin Bohumil Hornof (1844–1902), učitel, spisovatel, skladatel sborové a církevní hudby, bratr Václava
- Věra Kadlecová (1913–2002), česká oftalmoložka
- Věněk Šilhán (1927–2009), český politik a ekonom
- Jiří Brabec (* 1929), literární kritik a historik
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256.
- ↑ Udělené symboly – Kněževes; Znak a vlajka Kněževse
- ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 580. (česky, německy)
- ↑ O nás [online]. Klub historie kolejové dopravy [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Historický provoz na Kolešovce končí, kraj už neposlal dotaci. Zdopravy.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněževes na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Kněževes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Kněževes v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)