Hošťálkovice
| Hošťálkovice | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′49″ s. š., 18°12′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 683 (2021)[1] |
| Rozloha | 5,30 km² |
| Katastrální území | Hošťálkovice |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 725 28 |
| Počet domů | 495 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Rynky 277 725 28 Ostrava posta@hostalkovice.ostrava.cz |
| Starosta | Mgr. Jiří Jureček (STAN) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hošťálkovice | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554332 |
| Kód části obce | 414158 |
| Kód k. ú. | 646075 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hošťálkovice (německy Hoschialkowitz, dříve Hoschialkowitz über Ratibor, od roku 1939 Gottschalksdorf, polsky Hoszczalkowice) jsou vesnice a městský obvod v rámci města Ostravy. Leží na výšině nad ústím Opavy do Odry, na jejich levém břehu. V letech 1742–1920 patřily k Prusku a byly nejjižněji položenou obcí pruského (či německého) Slezska.
Téměř celý katastr městského obvodu leží v hlučínské části Slezska, ale velice malá okrajová část katastru (území na pravém břehu starého nezregulovaného koryta poblíž souřadnic 49°50'45.2" s.š., 18°13'33.0" v.d.) leží podle historických map na Moravě (původně tyto části náležely ke katastrálnímu území Mariánské Hory).
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice byl odvozen od osobního jména Hošťálek (ve starší podobě Hoščálek), což byla hláskově upravená podoba německého jména Gottschalk. Původně šlo o označení obyvatel vsi a znamenalo „Hošťálkovi lidé“.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na katastru obce bylo sídliště pravěkých lidi, které je potvrzené nálezy z blízkého kopce Hladový vrch.
O první písemné historické zmínce se vedou mezi historiky spory. A. Turek cituje listinu z roku 1377 týkající se dělení Opavska, kde je zmíněna ves Hoschczalkowicz. Novější studie Jaroslava Bakaly tvrdí, že uvedený název se vztahoval na osadu Hošťálkovy u Krnova. První spolehlivá zmínka, ke které se přiklání většina historiků, je tak až z roku 1434, kdy rytíř Mikuláš Zajíček koupil ves Martinov. Roku 1502 prodali jeho synové Lacek a Václav Hošťálkovice Jindřichovi z Děhylova. Od roku 1536 do roku 1809 byly součástí hlučínského panství. V pečeti měly v roce 1722 doprava obrácený pluh stojící na trávníku, nad kterým byla vpravo nahoře umístěna květina, zřejmě růže. Po prohrané rakousko-pruské válce o Slezsko připadly v roce 1742 Prusku. Až do počátku 19. století si udržovaly zemědělský charakter. Poté se většina obyvatelstva věnovala práci v průmyslovém okolí či v podnicích přímo na území obce. Nacházel se zde např. kamenolom, lihovar, mlýn či pila.
K Československu byly připojeny 4. února 1920 v rámci Hlučínska. Po Mnichovské dohodě se staly od 9. října 1938 součástí Třetí říše, a to až do osvobození 30. dubna 1945. Po roce 1945 zůstaly Hošťálkovice typickou příměstskou obcí. Její obyvatelé dojížděli za prací do okolí a zároveň obhospodařovali vlastní zemědělské pozemky. 24. dubna 1976 byly Hošťálkovice připojeny k Ostravě a od 24. listopadu 1990 jsou jedním z jejích městských obvodů.
Symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. září 1994.
- Znak
Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře pluh přirozených barev, dole dvě modrá vlnitá břevna.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří pět vodorovných pruhů, černý, modrý, žlutý, zelený a bílý.
Další informace[editovat | editovat zdroj]
V obci je také malá rozhledna a poblíž posezení, informační tabule a sportovní aktivity pro děti.
V obci je také původně barokní kostel Všech svatých postavený v r. 1793 na místě dřívějšího dřevěného kostela. Kostel byl později upraven v novorománském slohu.
V severní části obce se nachází televizní vysílač.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 285, 286.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hošťálkovice na Wikimedia Commons
