Heinrich Hertz
Heinrich Rudolf Hertz | |
---|---|
Narození | 22. února 1857 Hamburk |
Úmrtí | 1. ledna 1894 (ve věku 36 let) Bonn |
Alma mater | Humboldtova univerzita (od 1878) Mnichovská univerzita Technická univerzita Drážďany Technická univerzita Mnichov Gelehrtenschule des Johanneums |
Pracoviště | Kielská univerzita (od 1883) TH Karlsruhe (od 1885) Univerzita v Bonnu (od 1889) |
Obory | fyzika, elektrotechnika, akustika a elektromagnetické vlny |
Ocenění | Bressa Prize (1887) Matteucciho medaile (1888) La Cazeho cena Akademie věd (1889) Rumfordova medaile (1890) |
Manžel(ka) | Elisabeth Hertz |
Děti | Mathilde Carmen Hertz Johanna Hertz |
Rodiče | Gustav Ferdinand Hertz |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Rudolf Hertz (22. února 1857 Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik, který experimentálně ověřil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení. Je po něm pojmenována jednotka pro frekvenci – Hz.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem advokáta a senátora Gustava Ferdinanda Hertze. Mládí prožil v Hamburku. Po nástupu na místní techniku se rozhodl věnovat fyzice, a proto pokračoval ve studiích v Mnichově a Berlíně. V Berlíně byl žákem profesorů Kirchhoffa a Helmholtze. V roce 1880 získal doktorát (Ph.D.) a na tři roky se stal Helmholtzovým asistentem. Poté nastoupil jako docent fyziky v Kielu a v roce 1885 jako řádný profesor v Karlsruhe. V roce 1889 se stal v Bonnu nástupcem slavného Rudolfa Clausia. Tam také působil po zbytek svého krátkého života.
Jeho nejslavnějším pokusem byl praktický důkaz šíření elektromagnetických vln z roku 1887. Přestože jejich šíření předpověděl Maxwell už v roce 1872, nebylo do té doby experimentálně prokázáno.
Hertzova aparatura se skládala z obřího induktoru s jiskřištěm v jednom rohu místnosti a oscilátoru (dvou kovových koulí vzájemně vzdálených jen pětinu milimetru s připojeným kusem drátu coby anténou) ve druhém rohu. Po spuštění induktoru se objevily jiskry i na druhé aparatuře. Tím byl poprvé dokázán přenos elektromagnetických vln bez použití vodičů. Hertz dále dokázal i možnost nové vlny odrážet a lámat a tím prokázal, že mají stejný charakter jako světlo. Dalšími pokusy objevil fotoelektrický jev a katodové paprsky.
Sám své objevy považoval za akademickou záležitost, ale jeho pokračovatelé je postupně dovedli až do podoby dnešních sdělovacích prostředků. Kromě elektřiny se zabýval i pružností, pevností a fluorescencí látek. Ve třicátých letech 20. století byly jeho spisy v Německu veřejně páleny kvůli jeho židovskému otci.
Heinrich Hertz onemocněl těžkou kostní chorobou. V posledním dopise rodičům napsal: „…netruchlete a buďte hrdí při vědomí, že patřím k těm zvláště vyvoleným, kteří žijí jen krátce, a přece žijí dosti…“[1] Zemřel v Bonnu, ale pohřben je v rodinné hrobce v Hamburku na hřbitově Ohlsdorf; kromě jiných příbuzných je zde pohřben i jeho synovec Gustav Ludwig Hertz.
Heinrich Hertz byl dobrým přítelem Ph.D. Franze Schulzeho-Bergeho (2. ledna 1856 Oberkassel, dnes Düsseldorf – 21. března 1894 Brooklin), který byl také žákem profesora Hermanna von Helmholtze a doktorát získal ve stejném roce jako Heinrich Hertz. Byli spolupracovníky, Franz Schulze-Berge pracoval v Helmholtzově laboratoři. V květnu 1887 přijal Edisonovu nabídku práce v jeho laboratoři na zdokonalení fonografu. Bylo třeba vyvinout takovou hmotu z přírodních vosků, která by mohla konkurovat Tainterově hmotě, a nahradit Edisonovu nevhodnou cínovou fólii. Schulze-Berge odvedl vynikající práci; nastoupil 26. května 1887 a zdokonalený fonograf byl hotov 16. června 1887.[2][3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ueber die Induction in rotirenden Kugeln, 1880
-
Schriften vermischten Inhalts, 1895
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Heinrich Hertz. Ueber die Induction in rotirenden Kugeln. Berlin: Schade, 1880. (německy)
- Heinrich Hertz. Die Prinzipien der Mechanik in neuem Zusammenhange dargestellt. Leipzig: Johann Ambrosius Barth, 1894. Dostupné online. (německy)
- Heinrich Hertz. Schriften vermischten Inhalts. Leipzig: Johann Ambrosius Barth, 1895. Dostupné online. (německy)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VITOUCHOVÁ, Veronika. Heinrich Rudolf Hertz. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2023-01-20]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/heinrich-rudolf-hertz/
- ↑ SCHOENHERR, Steven E. Charles Sumner Tainter and the Graphophone. In: Audio Engineering Society [online]. Revised Feb. 10, 2000 [cit. 20. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.aes-media.org/historical/html/recording.technology.history/graphophone.html
- ↑ Obituary Franz Schulze-Berge. In: IEEE: Advancing Technology for Humanity [online]. ©2023 [cit. 20. 1. 2023]. Dostupné z: https://ieeexplore.ieee.org/search/searchresult.jsp?newsearch=true&queryText=Franz%20Schulze-Berge
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HERNECK, Friedrich. Průkopníci atomového věku. Překlad Jaroslav Šonka. 1. vyd. Praha: Orbis, 1974. 341 s., obr. příl. Stopy – Fakta – Svědectví.
- KVASNICA, Jozef. Teorie elektromagnetického pole. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 450 s.
- MAYER, Daniel. Pohledy do minulosti elektrotechniky: objevy, myšlenky, vynálezy, osobnosti. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Kopp, 2004. 427 s. ISBN 80-7232-219-2.
- VITOUCHOVÁ, Veronika. Heinrich Rudolf Hertz. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2023-01-20]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/heinrich-rudolf-hertz/
- WALD, Robert M. Advanced classical electromagnetism. Princeton: Princeton University Press, ©2022. 229 s. ISBN 978-0-691-22039-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Rudolf Hertz na Wikimedia Commons
- Němečtí fyzici
- Židovští fyzici
- Němečtí vynálezci
- Němečtí filozofové
- Němečtí Židé
- Telekomunikace
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Narození v roce 1857
- Narození 22. února
- Narození v Hamburku
- Úmrtí v roce 1894
- Úmrtí 1. ledna
- Úmrtí v Bonnu
- Pohřbení v Hamburku
- Pedagogové na Univerzitě v Bonnu
- Pedagogové na Univerzitě v Kielu
- Osobnosti na československých poštovních známkách
- Osobnosti na německých poštovních známkách