Hans Christian Ørsted

Hans Christian Ørsted
Hans Christian Ørsted
Narození	14. srpna 1777; Rudkøbing, Dánsko
Úmrtí	9. března 1851 (ve věku 73 let); Kodaň, Dánsko
Místo pohřbení	Pomocný hřbitov
Alma mater	Kodaňská univerzita; Univerzita Jena
Povolání	fyzik, chemik, vynálezce, vysokoškolský učitel, inženýr a farmaceut
Zaměstnavatelé	Kodaňská univerzita; Dánská technická univerzita
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1821); Copleyho medaile (1836); společník Americké akademie umění a věd; Řád za zásluhy v oblasti umění a věd; společník Edinburské královské společnosti
Nábož. vyznání	pravoslaví
Choť	Inger Birgitte Ørsted (1814–1851)
Děti	Karen Scharling; Albert Nicolai Ørsted
Rod	Ørsted
Příbuzní	Anders Sandøe Ørsted a Jacob Albert Ørsted (sourozenci)
Funkce	rektor (Kodaňská univerzita; 1825–1826); rektor (Dánská technická univerzita; 1829–1851); rektor (Kodaňská univerzita; 1840–1841); rektor (Kodaňská univerzita; 1850–1851)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Christian Ørsted nebo Oersted (14. srpna 1777 Rudkøbing, Langeland – 9. března 1851 Kodaň) byl dánský fyzik, chemik

Studoval na Univerzitě v Kodani. Proslavil se systematickým výzkumem elektromagnetismu, objevil mimo jiné, že elektrický proud působí na střelku kompasu. V roce 1825 izoloval hliník. Jeho jménem je nazvána jednotka intenzity magnetického pole oersted v soustavě CGS a také kráter na Měsíci – Oersted.^[2]^[3]

Život

Narodil se v Rudkøbingu. V laboratoři svého otce, chemika Hanse Ørsteda, obklopeného vědeckými přístroji, velmi brzy projevil zájem o vědu. Na Kodaňské univerzitě studoval farmacii a přírodní vědy a roku 1799 získal doktorát prací o Kantově přírodní filosofii. V letech 1801–1804 cestoval po Evropě a setkal se s řadou předních vědců. Německý vědec Johann Wilhelm Ritter, stejně jako Ørsted ovlivněný Kantovou naukou o jednotě přírodních sil, přemýšlel o souvislosti magnetismu a elektřiny a obrátil tak Ørstedův zájem na fyziku.

Ørsted se na cestách mnoho naučil a v roce 1806 začal pracovat na své staré univerzitě. Tam také pořádal přednášky, které byly velmi populární mezi veřejností. Během jedné takové přednášky v dubnu 1820 Ørsted provedl experiment, který dosud nebyl proveden. Na kompas položil drát, do něhož pustil elektrický proud, a magnetizovaná ručička kompasu se vychýlila. Před pokusem se věřilo, že elektřina a magnetismus jsou dvě různé síly. Ørsted jím prokázal, že jsou vzájemně propojeny. Někteří vědci, které ovlivnil tento experiment, pokračovali v bádání o elektromagnetismu. Jejich výzkum vyústil v několik nových vědeckých teorií a různých důležitých vynálezů, jako dynamo a elektromotor.

V roce 1829 založil podle vzoru pařížské École polytechnique, kterou v mládí navštívil, společnost „Den Polytekniske Læreanstalt“ (česky „Polytechnické učiliště“), která je nyní známa jako Dánská technická univerzita (DTU).

Ørsted zemřel v Kodani roku 1851 ve věku 73 let. Byl pochován na Assistenském hřbitově.

Ocenění

V roce 1808 se Ørstedt stal členem Královské dánské akademie věd, v roce 1815 byl zvolen jejím sekretářem. Od roku 1809 byl členem korespondentem Bavorské akademie věd, od roku 1821 byl jejím zahraničním členem. Jeho zásluhy uznalo i Pruské království a v roce 1842 mu Fridrich Vilém IV. udělil řád Pour le Mérite za vědu a umění, který v tomto roce založil.^[4]^[5] Od roku 1820 byl Ørsted členem korespondentem Pruské akademie věd^[6]. Londýnská Královská společnost Ørsteda vyznamenala v roce 1820 Copleyho medailí a Francouzská akademie mu udělila grant 3 tisíce zlatých franků. V roce 1821 se stal zahraničním členem Royal Society^[7] a v roce 1822 zahraničním členem Královské švédské akademie věd.

V roce 1826 byl zvolen zahraničním členem Akademie věd v Göttingenu.^[8] V roce 1849 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences.

Posmrtná ocenění

První dánský satelit, který byl vypuštěn v roce 1999 a slouží k přesnému měření magnetického pole Země, nese jméno Ørsted.^[9]

Jeho jméno nese i měsíční kráter Oersted.^[10] Jméno H. C. Ørsted nesla loď, jako první navržená pro kladení podmořských kabelů, kterou postavila v roce 1872 firma Burmeister & Wain v Kodani pro společnost Det Store Nordiske Telegraf-Selskab.^[11]

Odkazy

Reference

↑ Эрстед. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Atlas, str. 56, č. mapového listu 15, ISBN 80-85277-10-7
↑ Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
↑ Der Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste: DIE MITGLIEDER DES ORDENS 1. BAND 1842–1881. Berlín: Gebrüder Mann Verlag, 1975. (PDF) Dostupné online. ISBN 3-7861-6189-5. S. 78. (německy) Archivováno 27. 11. 2020 na Wayback Machine.
↑ DER ORDEN POUR LE MÉRITE FÜR WISSENSCHAFTEN UND KÜNSTE Mitglieder nach Aufnahmejahr (1842), www.orden-pourlemerite.de., 2017-08-24
↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Hans Christian Oersted [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (německy)
↑ The Royal Society Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., Oersted, Hans Christian (1777 - 1851)
↑ KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 181. (německy)
↑ Peter Stauning: The Ørsted Satellite Project. Danish Meteorological Institute (DMI), 2008 (PDF)^{[nedostupný zdroj]}
↑ Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
↑ Bill Glover: The Great Northern Telegraph Company. History of the Atlantic Cable & Undersea Communications (www.atlantic-cable.com) 2011, navštíveno 28. května 2013.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Oersted, Hans Christian. Sv. 18, str. 656

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Christian Ørsted na Wikimedia Commons
Portrét na serveru Converter.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[2d88f243141d5a217bce942bb2d9c45c2ec170d5-1] Эрстед. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.

[rukl-2] Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Atlas, str. 56, č. mapového listu 15, ISBN 80-85277-10-7

[iau-3] Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

[4] Der Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste: DIE MITGLIEDER DES ORDENS 1. BAND 1842–1881. Berlín: Gebrüder Mann Verlag, 1975. (PDF) Dostupné online. ISBN 3-7861-6189-5. S. 78. (německy) Archivováno 27. 11. 2020 na Wayback Machine.

[5] DER ORDEN POUR LE MÉRITE FÜR WISSENSCHAFTEN UND KÜNSTE Mitglieder nach Aufnahmejahr (1842), www.orden-pourlemerite.de., 2017-08-24

[6] Mitglieder der Vorgängerakademien: Hans Christian Oersted [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (německy)

[7] The Royal Society Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., Oersted, Hans Christian (1777 - 1851)

[8] KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 181. (německy)

[9] Peter Stauning: The Ørsted Satellite Project. Danish Meteorological Institute (DMI), 2008 (PDF)^{[nedostupný zdroj]}

[10] Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

[11] Bill Glover: The Great Northern Telegraph Company. History of the Atlantic Cable & Undersea Communications (www.atlantic-cable.com) 2011, navštíveno 28. května 2013.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích

Základní jednotky SI	André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin)

Odvozené jednotky SI	Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber)

Jednotky soustavy CGS	Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky	Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina)

Další jednotky	Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)