Gustav II. Adolf

Gustav II. Adolf
král švédský
Gustav II. Adolf kolem roku 1630.
Doba vlády	1611–1632
Korunovace	12. říjen 1617
Narození	9. prosince 1594 Stockholm, Švédsko
Úmrtí	16. listopadu 1632 (37 let) Lützen, Německo
Pohřben	Kostel Riddarholm a Stockholm
Předchůdce	Karel IX. Švédský
Nástupce	Kristýna I.
Manželka	Marie Eleonora Braniborská
Rod	Vasovci
Otec	Karel IX. Švédský
Matka	Kristina Holštýnsko-Gottorpská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav II. Adolf (9. prosince 1594, Stockholm – 16. listopadu 1632, Lützen) byl od roku 1611 švédský král a vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.

Vláda

V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612–1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.

Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.

Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (1612–1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.

Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625–1630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.

Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.

Potomci

Gustav II. Adolf

Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou, která byla během manželství nejméně čtyřikrát těhotná. Dvakrát porodila mrtvě dítě, další dcera zemřela před svými prvními narozeninami. Dospělosti se tedy dožila jen dcera Kristýna, která se však nikdy neprovdala.

• 1. bezejmenná dcera (*/† 24. 7. 1621 Stockholm)
• 2. Kristina Augusta (16. 10. 1623 Stockholm – 21. 9. 1624 tamtéž), švédská princezna
• 3. bezejmenný syn (*/† 1625 Gripsholm)
• 4. Kristina (18. 12. 1626 Stockholm – 19. 4. 1689), švédská královna v letech 1632–1654, po dobu její nezletilosti byla zvolena regentská rada, zemřela svobodná a bezdětná, pohřbena v bazilice svatého Petra ve Vatikáně

Byl také otcem nemanželského syna, kterého měl s milenkou Margaretou Slotsovou:

• Gustav (24. 4. 1616 Stockholm – 25. 10. 1653 Wildeshausen), 1. hrabě z Nystadu

Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.

Vývod z předků

Johan Kristiernsson

Erik Johansson Vasa

Birgitta Gustafsdotter

Gustav I. Vasa

Måns Karlsson

Cecilie Månsdotter

Sigrid Eskilsdotter

Karel IX. Švédský

Abraham Kristiernsson

Erik Abrahamsson

Birgitta Månsdotter

Markéta Eriksdotter Leijonhufvud

Erik Karlsson

Ebba Eriksdotter Vasa

Anna Karlsdotter

Gustav II. Adolf

Kristián I. Dánský

Frederik I. Dánský

Dorotea Braniborská

Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Bogislaw X. Pomořanský

Žofie Pomořanská

Anna Jagellonská

Kristina Holštýnsko-Gottorpská

Vilém II. Hesenský

Filip I. Hesenský

Anna Meklenbursko-Zvěřínská

Kristýna Hesenská

Jiří Saský

Kristýna Saská

Barbora Jagellonská

Literatura

• Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
• ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X. 
• IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha: Panorama, 1981. 
• JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg: Pustet, 1993. ISBN 3-791713-97-3. 
• STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
• SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha: Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8. 

Externí odkazy

• Galerie Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav II. Adolf na Wikimedia Commons

Předchůdce: Karel IX. Švédský

Švédský král Gustav II. Adolf 1611–1632

Nástupce: Kristýna I.

Předchůdce: Karel IX. Švédský

Finský velkovévoda Kustaa II. Aadolf 1611–1632

Nástupce: Kristýna I.

Autoritní data

Biblio: 30ce1e05-e1e3-4624-ab4e-51d8c04764a4 NKC: jn20011211166 BIBSYS: 90545687 BNE: XX961995 BNF: cb11968139b (data) GND: 118543733 ICCU: CFIV225216 ISNI: 0000 0001 1021 0464 KulturNav: 90ada1fb-4a83-4bd5-ad6a-2cbfe403fb8a LCCN: n80056899 LNB: 000139305 NDL: 00852585 NLA: 35927709 NLG: 145183 NLI: 987007311811205171 NLP: a0000001184673 NTA: 070529957, 395221552 PLWABN: 9810564107105606 RKDartists: 490358 SELIBR: 208633 SNAC: w6k64q8z SNK: 158579 SUDOC: 02769397X Trove: 1149443 VcBA: 495/111923 VIAF: 10637323 WorldCat Entities: E39PBJqk36JPG4m4y3HFBk9xDq