Přeskočit na obsah

Fedcupový tým Slovenska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovensko
Kapitán Matej Lipták
Žebříček ITF 11.
Nejvýše v žebříčku 1. (4. listopadu 2002)
Barvy       modrá
      bílá
      červená
Debut v soutěži 1994
Odehraných ročníků 30
Zápasů celkově 70 (41–29)
Tituly 1 (2002)
Nejvíce výher, celkem Daniela Hantuchová (38–20)
Nejvíce výher, dvouhra Daniela Hantuchová (32–14)
Nejvíce výher, čtyřhra Janette Husárová (12–6)
Nejvíce zápasů Daniela Hantuchová (32)
Nejvíce odehraných let Daniela Hantuchová (16)

Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2024

Slovensko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Slovensko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1994 pod vedením Slovenského tenisového zväzu. Do roku 1992 Slovenky nastupovaly za Československo, které získalo pět trofejí.

Slovensko vyhrálo ročník 2002 po finálové výhře nad Španělskem a se zavedením žebříčku ITF v listopadu 2002 se stalo jeho prvním lídrem.

Většinu hráčských statistik týmu vede Daniela Hantuchová, která vyhrála nejvyšší počet 38 utkání včetně 32 dvouher v rekordních šestnácti odehraných ročnících. Kapitánem je od roku 2009 Matej Lipták, který vystřídal Mojmíra Mihala.[1][2]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová pětka Daniela Hantuchová, která celkově vyhrála 38 utkání včetně 32 dvouher. Nastoupila i do nejvyššího počtu 32 mezistátních zápasů v rekordních šestnácti ročnících soutěže. Do prvního střetnutí nastoupila ve světovém semifinále 1999 proti Rusku. Reprezentační kariéru ukončila ve světové baráži 2017 s Nizozemskem.[3][4]

Dvacet a více utkání vyhrály Daniela Hantuchová, Karina Habšudová, Dominika Cibulková a včetně československé éry i Radka Zrubáková. Cibulková se v 16 letech a 64 dnech stala nejmladší Slovenkou, která zasáhla do soutěže, když v červenci 2005 nastoupila do druhé světové baráže proti Thajsku. Naopak jako nejstarší utkání odehrála Janette Husárová v 39 letech a 314 dnech, když zasáhla do světové baráže v dubnu 2014 proti Kanadě.[3][4]

Nejdelší slovenské utkání trvalo 3 hodiny a 32 minut. V baráži druhé světové skupiny 2007 v něm Srbka Jelena Jankovićová porazila Dominiku Cibulkovou po třísetovém průběhu 7–5, 1–6 a 9–7. Nejvyšší počet 138 gamů Slovenky odehrály ve světové baráži 2009 proti Francouzkám, s výsledkem 2:3. Čtyři z pěti utkání v Limoges mělo třísetový průběh. Obrat se stavu 0–2 na zápasy se Slovensku nikdy nepodařil.[3][4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Anna Karolína Schmiedlová v objetí s Rebeccou Šramkovou po zisku rozhodujícího třetího bodu proti Britkám v kvalifikaci BJK Cupu 2021; Viktória Kužmová (vlevo) a Jana Čepelová (vpravo)

Slovensko se Billie Jean King Cupu účastní od roku 1994. Do roku 1992 hrály slovenské tenistky za československé družstvo, které v soutěži startovalo od premiérového ročníku 1963. Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. Mezinárodní tenisová federace připsala výsledky a statistiky z éry společného státu druhému nástupnickému státu, České republice. V roce 1993 do soutěže zasáhl společný výběr pod názvem Česká republika a Slovenská republika (Czech & Slovak Republics),[5] v němž vedle Češek odehrála úvodní kolo a čtvrtfinále Světové skupiny Slovenka Radka Zrubáková.[6]

V roce 2002 Slovensko poprvé vyhrálo celou soutěž, když ve finále na Kanárských ostrovech porazilo Španělsko 3–1 na zápasy. Stalo se tak historicky první zemí, která vedla žebříček ITF po jeho zavedení v listopadu 2002.[7] Vítězný tým tvořily Janette Husárová, Daniela Hantuchová, Martina Suchá a Henrieta Nagyová. Nehrajícím kapitánem byl Tomáš Malik a trenérem Štefan Čižmarovič. V singlech získala dva body členka první světové desítky ve dvouhře i čtyřhře Hantuchová. Přes úvodní porážku úřadující deblové finalistky z US Open Husárové s Conchitou Martínezovou, to byla právě ona, která vybojovala rozhodující třetí bod hladkou výhrou nad Arantxou Sánchezovou Vicariovou. V rámci slovenského sportu tenistky navázaly na historický titul mistrů světa slovenských hokejistů z května téhož roku.[8]

V úvodním kole Světové skupiny 2011 Slovensko podlehlo Česku 2–3. V dubnové světové baráži o udržení nestačilo na Srbsko opět těsně 2–3, znamenající sestup do druhé nejvyšší úrovně soutěže. V bratislavské druhé světové skupině 2012 Slovenky zdolaly Francii 3–2 a v následné baráži stejným výsledkem i Španělsko. V nišském čtvrtfinále Světové skupiny 2013 oplatily porážku Srbkám, ale v moskevském světovém semifinále ztratily – po výhrách Cibulkové s Hantuchovou – vedení 2–0 na zápasy proti Rusku.[9]

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]

1994–1999

[editovat | editovat zdroj]
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1994 Zóna Evropy a Afriky, blok 1. skupiny 18. dubna Bad Waltersdorf, Rakousko Litva Litva 3–0 výhra
21. dubna Řecko Řecko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, 1. kolo o postup 22. dubna Řecko Řecko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, 2. kolo o postup 23. dubna Gruzie Gruzie 2–1 výhra
Světová skupina, 1. kolo 18. července Frankfurt, Německo Finsko Finsko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 20. července Německo Německo 1–2 prohra
1995 Světová skupina II 22.–23. dubna Perth, Austrálie Austrálie Austrálie 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 22.–23. července Asunción, Paraguay Paraguay Paraguay 5–0 výhra
1996 Světová skupina II 27.–28. dubna Plovdiv, Bulharsko Bulharsko Bulharsko 5–0 výhra
Světová skupina, baráž 13.–14. července Bratislava, Slovensko Nizozemsko Nizozemsko 2–3 prohra
1997 Světová skupina II 1.–2. března Košice, Slovensko Švýcarsko Švýcarsko 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 12.–13. července Bratislava, Slovensko Kanada Kanada 5–0 výhra
1998 Světová skupina II 18.–19. dubna Buenos Aires, Argentina Argentina Argentina 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 25.–26. července Bratislava, Slovensko Belgie Belgie 4–1 výhra
1999 Světová skupina, čtvrtfinále 17.–18. dubna Curych, Švýcarsko Švýcarsko Švýcarsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 24.–25. července Moskva, Rusko Rusko Rusko 2–3 prohra

2000–2009

[editovat | editovat zdroj]
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
2000 Světová skupina, základní blok 27. dubna Bratislava, Slovensko Švýcarsko Švýcarsko 1–2 prohra
29. dubna Česko Česko 1–2 prohra
30. dubna Rakousko Rakousko 0–2 prohra
2001 Světová skupina, 1. kolo 28.–29. dubna Maďarsko Maďarsko 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 21.–23. července Rusko Rusko 2–3 prohra
2002 Světová skupina, 1. kolo 27.–28. dubna Švýcarsko Švýcarsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 20.–21. července Francie Francie 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 30.–31. října Gran Canaria, Španělsko Itálie Itálie 3–1 výhra
Světová skupina, finále 2.–3. listopadu Gran Canaria, Španělsko Španělsko Španělsko 3–1 vítězství
2003 Světová skupina, 1. kolo 26.–27. dubna Ettenheim, Německo Německo Německo 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 19.–20. července Charleroi, Belgie Belgie Belgie 0–5 prohra
2004 Světová skupina, 1. kolo 24.–25. dubna Sankt Pölten, Rakousko Rakousko Rakousko 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 10.–11. července Bratislava, Slovensko Bělorusko Bělorusko 4–0 výhra
2005 Světová skupina II 23.–24. dubna Neuchâtel, Švýcarsko Švýcarsko Švýcarsko 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 9.–10. července Pathum Thani, Thajsko Thajsko Thajsko 1–4 prohra
2006 Zóna Evropy a Afriky, blok 1. skupiny 17. dubna Plovdiv, Bulharsko Lucembursko Lucembursko 3–0 výhra
18. dubna Nizozemsko Nizozemsko 2–1 výhra
19. dubna Finsko Finsko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, baráž o postup 22. dubna Spojené království Velká Británie 2–1 výhra
Světová skupina II, baráž 14–15. července Bratislava, Slovensko Thajsko Thajsko 5–0 výhra
2007 Světová skupina II 21.–22. dubna Bratislava, Slovensko Česko Česko 0–5 prohra
Světová skupina II, baráž 14.–15. července Košice, Slovensko Srbsko Srbsko 4–1 výhra
2008 Světová skupina II 2.–3. února Brno, Česko Česko Česko 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 26.–27. dubna Bratislava, Slovensko Uzbekistán Uzbekistán 5–0 výhra
2009 Světová skupina II 7.–8. února Bratislava, Slovensko Belgie Belgie 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 25.–26. dubna Limoges, Francie Francie Francie 2–3 prohra

2010–2019

[editovat | editovat zdroj]
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina II 6.–7. února Bratislava, Slovensko Čína Čína 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 24.–25. dubna Bělehrad, Srbsko Srbsko Srbsko 3–2 výhra
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Bratislava, Slovensko Česko Česko 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 16.–17. dubna Bratislava, Slovensko Srbsko Srbsko 2–3 prohra
2012 Světová skupina II, 1. kolo 4.–5. února Bratislava, Slovensko Francie Francie 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 16.–17. dubna Marbella, Španělsko Španělsko Španělsko 3–2 výhra
2013 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Niš, Srbsko Srbsko Srbsko 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 20.–21. dubna Moskva, Rusko Rusko Rusko 2–3 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 8.–9. února Bratislava, Slovensko Německo Německo 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 19.–20. dubna Québec, Kanada Kanada Kanada 1–3 prohra
2015 Světová skupina II, 1. kolo 7.–8. února Apeldoorn, Nizozemsko Nizozemsko Nizozemsko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 18.–19. dubna Bratislava, Slovensko Švédsko Švédsko 4–0 výhra
2016 Světová skupina II, 1. kolo 6.–7. února Bratislava, Slovensko Austrálie Austrálie 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 16.–17. dubna Bratislava, Slovensko Kanada Kanada 3–2 výhra
2017 Světová skupina II, 1. kolo 11.–12. února Forlì, Itálie Itálie Itálie 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Bratislava, Slovensko Nizozemsko Nizozemsko 2–3 prohra
2018 Světová skupina II, 1. kolo 10.–11. února Bratislava, Slovensko Rusko Rusko 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Minsk, Bělorusko Bělorusko Bělorusko 2–3 prohra
2019 Světová skupina II, 1. kolo 10.–11. února Riga, Lotyšsko Lotyšsko Lotyšsko 0–4 prohra
Světová skupina II, baráž 20.–21. dubna Bratislava, Slovensko Brazílie Brazílie 3–1 výhra

2020–2029

[editovat | editovat zdroj]
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
2021 Kvalifikační kolo 7.–8. února 2020 Bratislava, Slovensko Spojené království Velká Británie 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 1. listopadu 2021 Praha, Česko Španělsko Španělsko 1–2 prohra
2. listopadu 2021 USA Spojené státy 2–1 výhra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna — Austrálie Austrálie — nehráno[a]
Finálový turnaj, základní skupina 8. listopadu Glasgow, Spojené království Austrálie Austrálie 1–2 prohra
9. listopadu Belgie Belgie 2–1 výhra
2023 Kvalifikační kolo 14.–15. dubna Bratislava, Slovensko Itálie Itálie 2–3 prohra
Světová baráž 10.–11. listopadu Bratislava, Slovensko Argentina Argentina 3–1 výhra
2024 Kvalifikační kolo 12.–13. dubna Bratislava, Slovensko Slovinsko Slovinsko 4–0 výhra
Finálový turnaj, osmifinále týden od 11. listopadu Málaga, Španělsko USA Spojené státy

Vysvětlivky

  1. ↑ Austrálie postoupila do finálového turnaje přímo namísto vyloučené Ruské tenisové federace a Slovensko obdrželo na finálový turnaj divokou kartu.[10]

Přehled finále: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek Č. Datum a místo konání Slovenky Soupeřky Skóre Zdroj
Vítěz 1. Fed Cup 2002
2.–3. listopadu 2002
Gran Canaria, Španělsko
tvrdý (hala)
Palacio de Congresos de Maspalomas 		Daniela Hantuchová
Janette Husárová
Henrieta Nagyová
Martina Suchá 		Španělsko Španělsko 3–1 [11]
Conchita Martínezová
Arantxa Sánchezová Vicariová
Magüi Sernaová
Virginia Ruanová Pascualová

Složení týmu

[editovat | editovat zdroj]
Rok Členky týmu
2010 Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Magdaléna Rybáriková Kristína Kučová
2011 Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Magdaléna Rybáriková Jana Čepelová
2012 Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Magdaléna Rybáriková Jana Čepelová
Anna Karolína Schmiedlová —
2013 Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Magdaléna Rybáriková Jana Čepelová
2014 Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Magdaléna Rybáriková Jana Čepelová
Anna Karolina Schmiedlova Kristína Kučová Janette Husárová —
2015 Magdaléna Rybáriková Anna Karolina Schmiedlova Kristína Schmiedlova Kristína Kučová
Daniela Hantuchová Jana Čepelová —
2016 Anna Karolina Schmiedlova Dominika Cibulková Daniela Hantuchová Jana Čepelová
Tereza Mihalíková —
2017 Anna Karolina Schmiedlova Rebecca Šramková Daniela Hantuchová Jana Čepelová
Kristína Kučová —
2018 Magdaléna Rybáriková Jana Čepelová Viktória Kužmová Anna Karolina Schmiedlova
Rebecca Šramková —
2019 Viktória Kužmová Anna Karolina Schmiedlova Rebecca Šramková Tereza Mihalíková
Magdaléna Rybáriková Dominika Cibulková —
2021 Viktória Kužmová Jana Čepelová Magdaléna Rybáriková Anna Karolína Schmiedlová
Rebecca Šramková Kristína Kučová Tereza Mihalíková —
2022 Anna Karolína Schmiedlová Viktória Kužmová Rebecca Šramková Renáta Jamrichová
Tereza Mihalíková —
2023 Anna Karolína Schmiedlová Viktória Hrunčáková Renáta Jamrichová Tereza Mihalíková
Rebecca Šramková —

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lipták zostane kapitánom fedcupového tímu Slovenska. Sportnet.sme.sk [online]. 2011-11-13 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ AMBROZEK, Vladimír. Lipták naďalej kapitánom slovenského fedcupového tímu. Sport.noviny.sk [online]. 2010-12-10 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b c Team Profile | Slovakia [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c Team Profile | Slovakia [online]. International Tennis Federation [Wayback Machine Archive] [cit. 2023-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. (anglicky) 
  5. ↑ USA vs Czech in 2018 Fed Cup Final in Prague in Nov... SportsHistori [online]. 2018-10-04 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Radomira ZRUBAKOVA [online]. Billie Jean King Cup, 2023 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ World Champions Canada climb to No. 1 in year-end Billie Jean King Cup by Gainbridge Nations Rankings. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup, 2023-11-15 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ SEDLÁKOVÁ, Jana. Tenistky pred 20 rokmi písali históriu. Hantuchová obetovala Turnaj majsteriek. SME [online]. 2022-11-03 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Fed Cup: Russia rallies to victory against Slovakia. USA Today [online]. 2013-04-21 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ GANGULY, Sudipto. Australia to replace suspended Russian team in Billie Jean King Cup Finals. Reuters [online]. 2022-03-15 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Billie Jean King Cup- Draws & Results. www.billiejeankingcup.com [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-27. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Billie Jean King Cup
Vítěz 2023: Kanada Kanada
Finále 2024

Austrálie Austrálie • Česko Česko • Itálie Itálie • Japonsko Japonsko • Kanada Kanada • Německo Německo • Polsko Polsko • Rumunsko Rumunsko • Slovensko Slovensko • USA Spojené státy • Španělsko Španělsko • Spojené království Velká Británie

Ročníky
1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024
Seznam vítězek a finalistek • žebříček ITF
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fedcupový_tým_Slovenska&oldid=24294764“