Dubeč (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tvrz v Dubči
zbytky tvrze u sýpky
zbytky tvrze u sýpky
Základní informace
Výstavba před 1508
Zánik po 1626
Poloha
Adresa park, U Dubečské tvrze, Praha 10 - Dubeč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz v Dubči je zaniklé panské sídlo v Praze, které se spolu s poplužním dvorem nacházelo jihozápadně od památkově chráněné sýpky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Velký Dubeč je poprvé připomínána roku 1088, kdy Vratislav II. daroval dvě popluží vyšehradské kapitule.

Tvrz vznikla pravděpodobně před rokem 1508 za vlastnictví syna Martina Chebského Mertlína. Před rokem 1343 zde seděl Velfovic Meinlín, kolem roku 1368 jeho syn Johánek Dubeč z Dubče (roku 1404 koupil Průhonice a roku 1407 Vinoř) a k roku 1434 Johánkův syn Matěj Dubeč z Dubče. Roku 1508 odkázal Jan Dubečský z Dubče Průhonice, tvrze Dubeč a Hole, pusté tvrze v Dubečku a Litožnicích a další poplužní dvory a vesnice své jediné dceři Žofce, provdané za Zikmunda Zápského ze Záp.

Zikmund Zápský ze Záp zemřel před rokem 1524 a Dubeč s tvrzí, mlýnem, pivovarem, pustou tvrzí Dubeček, Litožnice a další získal jeho syn Oldřich. Ten dubečskou tvrz poté pravděpodobně renesančně přestavěl. Statky pak zdědil jeho syn Adam Zápský ze Záp. Za jeho vlastnictví se na tvrzi konala 11. a 14. června roku 1608 jednání mezi poselstvy císaře Rudolfa II. a arciknížete Matyáše, která však nebyla úspěšná. Vojsko Matyáše pak způsobilo na dubečském panství značné škody.

Adam Zápský roku 1607 odkázal Dubeč a další statky svému vnukovi Adamovi. Ten podporoval stavovské akce a veřejně vystupoval proti císaři a nejvyšším zemským úředníkům. Po prohrané bitvě na Bílé hoře mu byla roku 1622 jedna třetina majetku zkonfiskována včetně dubečské tvrze, on sám byl popraven 27. ledna 1626 za vraždu Jana Daniela Kapra z Kaprštejna. Zkonfiskovaná Dubeč s tvrzí byla roku 1623 prodána knížeti Karlovi z Lichtenštejna a trvale připojena k Uhříněvsi.

Od roku 1623 tvrz pustla a dochovaly se pouze její zbytky.

Archeologický průzkum[editovat | editovat zdroj]

Roku 1970 byl Archeologickým ústavem ČSAV proveden průzkum. Dochované zdivo bylo zřejmě obytnou budovou dlouhou přibližně 15 metrů a širokou asi 25 metrů. Na vnějši straně této zdi na severovýchodním nároží byly zjištěny fragmenty psaníčkového sgrafita. Původně kamenná zeď byla promíchaná s cihlami s dochovanou cihelnou okenní špaletou. Ta obsahovala ozub po odstraněném kamenném rámu a při vnitřním koutu výběh cihelné valené klenby. Dále se dochovalo torzo jihovýchodního nároží, torza tří opěrných pilířů původně přistavěných k obvodovému zdivu na východní straně tvrze a dva pilíře nad již neexistujícím jižním příkopem. Část zdiva se dochovalo ve štítové zdi stodoly a kolny na jihozápadním nároží tvrziště. Při budově bývalého mlýna se pravděpodobně nachází další dochovaná část renesanční tvrze - zbytek pilíře brány, který nese omítkovou rustiku. Dochovaná je i část vodního příkopu, 5-6 metrů širokého a 2-2,5 metru hlubokého, který tvrziště chránil.

Turistická trasa[editovat | editovat zdroj]

Kolem tvrze vede modrá turistická značená trasa 1003 z Uhříněvsi do Klánovic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 153379 : špýchar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. 28-29.
  • KAŠIČKA, František a NECHVÁTAL, Bořivoj: Středověké tvrze a hrádky při východním okraji pražského území. In: Staletá Praha, č. 20, Památky pražského venkova. S. 118-147.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 205-206. Dostupné online.
  • SVOBODA, Ladislav et al. Encyklopedie českých tvrzí. Vyd. 1. Praha: Argo, 1998- . Kč 498,00. díl 1. A-J. 1998. xxxiv, 272 s. ISBN 80-7203-068-X (díl 1 ; váz.). S. 154-155.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]