Rohožník – lom v Dubči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Rohožník – lom v Dubči
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Mohutné lavice Řevnického křemence ordoviku v lomu Rohožník
Mohutné lavice Řevnického křemence ordoviku v lomu Rohožník
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1988
Nadm. výška 250–270 m n. m.
Rozloha 3,37 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Dubeč
Další informace
Kód 1123
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Rohožník (kopec)
Vrchol 273 m n. m.
Prominence 5 m
Izolace 0,5 km → Jankov
Poloha
Pohoří Pražská plošina
Souřadnice
Rohožník
Rohožník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Rohožník – lom v Dubči tvoří dva samostatně stojící opuštěné lomy, nacházející se mezi Dubečkem a Dubčí, v kopcích na pravém břehu Říčanského potoka. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od rákosí, které hojně rostlo v mokřadech dříve obklopujících kopec a kterému se ve staročeštině říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během archeologického průzkumu, který zde probíhal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky keramiky vyráběné kočovníky. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopec zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nejstarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejspíš již v eneolitu, asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.[3]

Důvod vyhlášení[editovat | editovat zdroj]

Odkryta odlišnost mezi ordovikem (skalecké křemence) a křídou (perucké vrstvy).[4]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

M-vrása v Rohožníku

Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových výchozů lze vyčíst vývoj usazování hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo druhohorní moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou břidlicí. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné vráse ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala.

Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly kočičí hlavy, jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v Praze. V současnosti je lze najít už jen na několika místech.[4][5]

Květena[editovat | editovat zdroj]

Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu smělek, šalvěj a srpek, ostřice časná a mateřídouška panonská. Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním ovsíkem vyvýšeným, které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s chmerkem vytrvalým a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou. Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu, růže, trnky a bezu, které musejí být odstraňovány.[2][6]

Zvířena[editovat | editovat zdroj]

V přírodním byl parku pozorován výskyt řady obojživelníků. Žije zde skokan hnědý, skokan zelený, ropucha obecná, ropucha zelená a kuňka obecná. Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, straka obecná a kalous ušatý. Z bezobratlých zde najdeme pouze běžnější druhy suchých pastvin.[2][5]

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

V ochranném pásmu byl vysázen porost borovice černé. V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstraňovány při asanačních zásazích.[2]

Turistická trasa[editovat | editovat zdroj]

Kolem lomu vede modrá turistická značená trasa 1003 z Uhříněvsi do Klánovic.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. a b c d http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/CHU62.htm
  3. Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-30. 
  4. a b http://lokality.geology.cz/216
  5. a b Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31. 
  6. Archivovaná kopie. www.prazskestezky.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]