Dornier Do 19

Dornier Do 19
	Dornier Do 19 V1
Určení	bombardovací letoun
Výrobce	Dornier Werke GmbH
První let	28. října 1936
Uživatel	Luftwaffe
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier Do 19 byl německý těžký čtyřmotorový dálkový devítimístný strategický bombardovací letoun s dvojitou SOP a zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Vznik

V roce 1934 Luftwaffenführungsstab uvažoval o požadavcích na plánovaný těžký dálkový bombardovací letoun, který by byl schopen napadnout cíle ve Skotsku, případně v SSSR za Uralem. Tuto koncepci podporoval první náčelník štábu Luftwaffe Generaloberst Walther Wever. Jeho osobní angažovanost vedla Technisches Amt k vytvoření specifikací nového stroje, který byl neoficiálně nazván "Uralbomber". Navzdory mnoha odpůrcům, kteří například poukazovali na nedostatečnou úroveň německého leteckého průmyslu na sériovou výrobu tak velkého letounu, přiměl Wever Technický úřad k zaslání podmínek konkurzu společnostem Dornier a Junkers. Na jeho základě byly objednány prototypy letounů Dornier Do 19 a Junkers Ju 89.

Vývoj

První nevyzbrojený prototyp Do 19 V1 (imatrikulace D-AGAI) byl zalétán 28. října 1936. Poháněly ho čtyři motory Bramo (Siemens) 322 H-2 o vzletovém výkonu po 526 kW, které roztáčely třílisté vrtule. Součástí výzbroje měly být dvě dvoumístné střelecké věže s kanónem ráže 20 mm. Práce na těchto věžích se však neustále protahovaly a jejich hmotnost byla navíc příliš vysoká pro podmotorovaný letoun.

Rozestavěné prototypy Do 19 V2 a V3 proto měly být vybaveny výkonnějšími devítiválcovými hvězdicovými pohonnými jednotkami BMW 132 F o vzletovém výkonu 596 kW. Třetí z prototypů měl již nést obrannou výzbroj.

Před dokončením Do 19 V2 a V3 zahynul Wever při letecké nehodě a ve funkci náčelníka štábu Luftwaffe ho nahradil Generaloberst Albert Kesselring. Na jeho příkaz byly 29. dubna 1937 všechny práce na Uralbomberu zastaveny. Kesselring uznal, že výroba strategického bombardéru v situaci potřeby stíhacích a taktických bombardovacích letounů zabírá příliš mnoho výrobních kapacit.

Rozestavěné prototypy byly sešrotovány. Do 19 V1 byl přestavěn na transportní a sloužil v Luftwaffe během polského tažení v září 1939.

Specifikace

Technické údaje

Osádka:
Rozpětí křídla: 35,00 m
Délka trupu: 24,50 m
Výška: 5,80 m
Hmotnost prázdného letounu: 11 771 kg
Hmotnost vzletová: 18 353 kg
Pohonná jednotka:

Výkony

Maximální rychlost u země: 315 km/h
Cestovní rychlost v hladině 2000 m: 250 km/h
Max. dostup: 5 600 m
Doba výstupu do výšky 1000 m: 3,4 min
Doba výstupu do výšky 5000 m: 30,5 min
Maximální dolet: 1600 km

Výzbroj

Odkazy

Literatura

MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-2-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dornier Do 19 na Wikimedia Commons
Kamufláž letounu Dornier Do 19 V1 Archivováno 19. 9. 2016 na Wayback Machine.

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298