Biskupský sněm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biskupský sněm
(Biskupský synod či Biskupská synoda)
Emblem of the Holy See usual.svg
Synodus Episcoporum
„Je kompetentní při přípravě a provádění synodních shromáždění, jakož i v dalších záležitostech, které jí chce římský biskup předložit pro dobro všeobecné církve
(
Episcopalis Communio, čl. 23).“
Založeno 15. 9. 1965 (Pavel VI.)
Předseda papež František
Generální sekretář kardinál Mario Grech
Podsekretář(i)
Synod na vatican.va
Dikasterium Římské kurie

Biskupský sněm nazývaný též Biskupský synod či Biskupská synoda (lat. Synodus Episcoporum) je stálá instituce sboru biskupů katolické církve. Jedná se o poradní orgán papeže a jeden ze způsobů, jak papežovi biskupové poskytují součinnost při výkonu jeho úřadu. Biskupský sněm je stanoven Kodexem kanonického práva z roku 1983 v kánonech 342-348 a také Kodexem kánonů východních církví kán. 46. Biskupský sněm podléhá přímo papeži, který jej svolává, který mu předsedá, a který ho uzavírá.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Instituce byla založena papežem Pavlem VI. dne 15. září 1965, který tak reagoval na přání koncilních otců II. vatikánského koncilu mít takovou instituci. Biskupský sněm byl ustanoven apoštolským listem (motu proprio) pod názvem Apostolica sollicitudo. Toto shromáždění zástupců katolického episkopátu má za úkol pomáhat svou radou papeži při řízení univerzální církve. Synodální princip se nachází již ve starověké církvi a v průběhu dějin před II. vatikánským koncilem proběhla celá řada synod.

Struktura sněmu[editovat | editovat zdroj]

Členové[editovat | editovat zdroj]

Členy biskupského sněmu mohou být ti, kteří patří do sboru biskupů svátostným svěcením, jsou v plném společenství s katolickou církví, byli buď zvoleni svými biskupskými spolubratřími nebo přímo jmenováni papežem. Biskupského sněmu se mohou zúčastnit také nebiskupové, kteří byli pozváni z důvodu své odbornosti nebo i z dalších důvodů. Jejich úloha na sněmu je definována případ od případu.

Forma[editovat | editovat zdroj]

Biskupský sněm se koná ve třech formách:[2]

  • Řádné valné shromáždění – zástupci biskupů z celého světa se pravidelně sejdou (v současné době každé tři roky), aby prodiskutovali hlavní záležitosti;
  • Mimořádné valné shromáždění – užší reprezentace biskupů z celého světa se schází podle potřeby k projednání naléhavých otázek;
  • Zvláštní shromáždění – širší zastoupení biskupů náležejících k určité zeměpisné oblasti, se schází podle potřeby k projednání otázek týkajících se jejich oblasti.

Kompetence[editovat | editovat zdroj]

Názory a hlasování biskupského sněmu jsou poradní, nemají právní sílu rozhodovací.[3] Nicméně obvykle papež bývá inspirován závěry sněmu a po jeho skončení zveřejní postsynodální apoštolskou exhortaci, nebo jiný dokument magisteria, který je pro celou církev odrazem práce biskupského sněmu.

Seznam generálních sekretářů[editovat | editovat zdroj]

  1. kardinál Władysław Rubin † (27. února 196712. července 1979 odstoupil)
  2. kardinál Jozef Tomko (12. července 197924. dubna 1985 byl jmenován prefektem Kongregace pro evangelizaci národů)
  3. kardinál Jan Pieter Schotte † (24. dubna 198511. února 2004 odvolán)
  4. arcibiskup Nikola Eterović (11. února 200421. září 2013)
  5. kardinál Lorenzo Baldisseri (21. září 201315. září 2020 rezignoval)
  6. kardinál Mario Grech (od 15. září 2020 – dosud)

Seznam konaných shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Od svého založení až do roku 2012 některým shromážděním předcházela „presynodální sympozia“.

Řádné valné shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Rok Pořadí Téma Závěrečný dokument nebo apoštolská exhortace Zpravodaj Delegovaní předsedové
Coat of Arms of Pope Paul VI Montini.svg Za papeže Pavla VI.
1967 I. Zachování a posílení katolické víry Žádný dokument, ale sněm vyzval k vytvoření Mezinárodní teologická komise a k revizi Kodexu kanonického práva z roku 1917.
1971 II. Kněžství a spravedlnost ve světě Spravedlnost ve světě[4] Léon-Étienne Duval
Pablo Muñoz Vega
John Joseph Wright
1974 III. Evangelizace v současném světě Evangelii nuntiandi[5] (apoštolská exhortace) Franz König
Juan Landázuri Ricketts
Paul Zoungrana
1977 IV. Katecheze v naší době Catechesi tradendae[6] (apoštolská exhortace) Aloísio Leo Arlindo Lorscheider Sebastiano Baggio
António Ribeiro
Hyacinthe Thiandoum
John paul 2 coa.svg Za papeže Jana Pavla II.
1980 V. Křesťanská rodina Familiaris consortio[7] (apoštolská exhortace) Joseph Ratzinger Raúl Primatesta
Lawrence Picachy
Bernardin Gantin
1983 VI. Pokání a smíření v misijním poslání církve Reconciliatio et paenitentia[8] (apoštolská exhortace)
1987 VII. Povolání a poslání laiků v církvi a ve světě Christifideles laici[9] (apoštolská exhortace) Hyacinthe Thiandoum Eduardo Francisco Pironio
Joseph-Marie Trịnh Văn Căn
Miroslav Ivan Ljubačivskij
1990 VIII. Kněžská formace v současných podmínkách Pastores dabo vobis[10] (apoštolská exhortace) Lucas Moreira Neves Simon Ignatius Pimenta
Christian Wiyghan Tumi
Antonio Innocenti
1994 IX. Zasvěcený život a jeho role v církvi a ve světě Vita consecrata[11]
2001 X. Biskup: Služebník evangelia Ježíše Krista naděje světa Pastores gregis[12] (apoštolská exhortace) Edward Michael Egan
zástupce zpravodaje: Jorge Mario Bergoglio
Giovanni Battista Re
Bernard Agré
Ivan Dias
Coat of Arms of Benedictus XVI.svg Za papeže Benedikta XVI.
2005 XI. Eucharistie: zdroj a vrchol života a poslání církve Sacramentum caritatis[13] (apoštolská exhortace) Angelo Scola Francis Arinze
Juan Sandoval Íñiguez
Telesphore Placidus Toppo
2008 XII. Synod o Božím slově v životě a poslání církve Verbum Domini[14] (apoštolská exhortace) Marc Ouellet William Joseph Levada
George Pell
Odilo Pedro Scherer
2012 XIII. Nová evangelizace pro předávání křesťanské víry Evangelii gaudium (apoštolská exhortace) Donald William Wuerl John Tong Hon
Francisco Robles Ortega
Laurent Monsengwo Pasinya
Insigne Francisci.svg Za papeže Františka
2015 XIV. Povolání a poslání rodiny v církvi a současném světě Relatio Synodi
Amoris laetitia (apoštolská exhortace)
Péter Erdő André Vingt-Trois
Luis Antonio Tagle
Raymundo Damasceno Assis
Wilfrid Fox Napier
2018 XV. Mladí lidé, víra a rozlišování povolání Christus Vivit (apoštolská exhortace) Sérgio da Rocha Louis Sako
Désiré Tsarahazana
Charles Maung Bo
John Ribat
2023 XVI. Za církev synodální: společenství, spoluúčast a poslání[15] Jean-Claude Hollerich

Mimořádné valné shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Rok Pořadí Téma Závěrečný dokument nebo apoštolská exhortace Zpravodaj Delegovaní předsedové
Coat of Arms of Pope Paul VI Montini.svg Za papeže Pavla VI.
1969 I. Spolupráce mezi Svatým stolcem a biskupskými konferencemi
John paul 2 coa.svg Za papeže Jana Pavla II.
1985 II. Dvacáté výročí zakončení II. vatikánského koncilu Církev v Božím slově slaví Kristova tajemství pro spásu světa, Řím
Insigne Francisci.svg Za papeže Františka
2014 III. Rodina jako pastorační výzva v kontextu evangelizace Relatio synodi III. mimořádného generálního shromáždění biskupského sněmu: „Pastorační výzvy pro rodinu v kontextu evangelizace“, Řím Péter Erdő André Vingt-Trois
Luis Antonio Tagle
Raymundo Damasceno Assis

Zvláštní shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Rok Pořadí Téma Závěrečný dokument nebo apoštolská exhortace Zpravodaj Delegovaní předsedové
John paul 2 coa.svg Za papeže Jana Pavla II.
1980 I. Nizozemsko Závěry zvláštního sněmu nizozemských biskupů[16] Johannes Willebrands
Godfried Danneels
1991 II. I. Evropa Jean-Marie Lustiger
Józef Glemp
Eduardo Martínez Somalo
1994 III. I. Afrika Ecclesia in Africa[17] (apoštolská exhortace)
1995 IV. Libanon Ecclesia in Libanon[18] (apoštolská exhortace)
1997 V. Amerika Ecclesia in America[19] (apoštolská exhortace)
1998 VI. Asie Ecclesia in Asia[20] (apoštolská exhortace)
1998 VII. Oceánie Ecclesia in Oceania[21] (apoštolská exhortace) Pio Taofinu'u
Edward Idris Cassidy
Thomas Stafford Williams
Coat of Arms of Benedictus XVI.svg Za papeže Benedikta XVI.
1999 VIII. II. Evropa Ecclesia in Europa[22] (apoštolská exhortace) Antonio María Rouco Varela Franciszek Macharski
Joachim Meisner
Paul Poupard
2009 IX. II. Afrika Africae munus[23] (apoštolská exhortace) Peter Turkson Francis Arinze
Théodore-Adrien Sarr
Wilfrid Fox Napier
Insigne Francisci.svg Za papeže Františka
2010 X. Blízký východ Ecclesia in Medio Oriente[24] (apoštolská exhortace) Antonios Naguib Nasrallah Butrus Sfeir
Emmanuel III. Delly
Leonardo Sandri
Ignace Joseph III. Younan
2019 XI. Pan-Amazon region Querida Amazonia (apoštolská exhortace) Cláudio Hummes Baltazar Enrique Porras Cardozo
Pedro Barreto
João Braz de Aviz

Sněm jakožto poradní orgán končí seznamem návrhů a úvah, které dodali synodální otcové římskému biskupovi.

Řádnému valnému shromáždění předchází proces přípravy ze strany sekretariátu biskupského sněmu tzv. Lineamenta. Lineamentum je přípravný dokument rozebírající témata určená pro sněm podle požadavků biskupů z celého světa.

Následně zpracování témat je v jiném přípravném dokumentu, který se nazývá Instrumentum laboris. Toto Instrumentum laboris vždy formuluje sekretariát sněmu.

Po skončení sněmu obvykle papež, který je inspirován probíraným tématem, vydává apoštolskou exhortaci, která syntetizuje závěry biskupského sněmu. V ní jsou popsány problémy i apoštolská napomenutí promulgovaná papežem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sinodo dei vescovi na italské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]