Biskupský sněm
| Biskupský sněm (Biskupský synod či Biskupská synoda) | |
|---|---|
| |
| Synodus Episcoporum | |
| „Je kompetentní při přípravě a provádění synodních shromáždění, jakož i v dalších záležitostech, které jí chce římský biskup předložit pro dobro všeobecné církve (Episcopalis Communio, čl. 23).“ | |
| Založeno | 15. 9. 1965 (Pavel VI.) |
| Předseda | papež František |
| Generální sekretář | kardinál Mario Grech |
| Podsekretář(i) |
|
| Synod na vatican.va | |
| Dikasterium Římské kurie | |
Biskupský sněm nazývaný též Biskupský synod či Biskupská synoda (lat. Synodus Episcoporum) je stálá instituce sboru biskupů katolické církve. Jedná se o poradní orgán papeže a jeden ze způsobů, jak papežovi biskupové poskytují součinnost při výkonu jeho úřadu. Biskupský sněm je stanoven Kodexem kanonického práva z roku 1983 v kánonech 342-348 a také Kodexem kánonů východních církví kán. 46. Biskupský sněm podléhá přímo papeži, který jej svolává, který mu předsedá, a který ho uzavírá.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Instituce byla založena papežem Pavlem VI. dne 15. září 1965, který tak reagoval na přání koncilních otců II. vatikánského koncilu mít takovou instituci. Biskupský sněm byl ustanoven apoštolským listem (motu proprio) pod názvem Apostolica sollicitudo. Toto shromáždění zástupců katolického episkopátu má za úkol pomáhat svou radou papeži při řízení univerzální církve. Synodální princip se nachází již ve starověké církvi a v průběhu dějin před II. vatikánským koncilem proběhla celá řada synod.
Struktura sněmu[editovat | editovat zdroj]
Členové[editovat | editovat zdroj]
Členy biskupského sněmu mohou být ti, kteří patří do sboru biskupů svátostným svěcením, jsou v plném společenství s katolickou církví, byli buď zvoleni svými biskupskými spolubratřími nebo přímo jmenováni papežem. Biskupského sněmu se mohou zúčastnit také nebiskupové, kteří byli pozváni z důvodu své odbornosti nebo i z dalších důvodů. Jejich úloha na sněmu je definována případ od případu.
Forma[editovat | editovat zdroj]
Biskupský sněm se koná ve třech formách:[2]
- Řádné valné shromáždění – zástupci biskupů z celého světa se pravidelně sejdou (v současné době každé tři roky), aby prodiskutovali hlavní záležitosti;
- Mimořádné valné shromáždění – užší reprezentace biskupů z celého světa se schází podle potřeby k projednání naléhavých otázek;
- Zvláštní shromáždění – širší zastoupení biskupů náležejících k určité zeměpisné oblasti, se schází podle potřeby k projednání otázek týkajících se jejich oblasti.
Kompetence[editovat | editovat zdroj]
Názory a hlasování biskupského sněmu jsou poradní, nemají právní sílu rozhodovací.[3] Nicméně obvykle papež bývá inspirován závěry sněmu a po jeho skončení zveřejní postsynodální apoštolskou exhortaci, nebo jiný dokument magisteria, který je pro celou církev odrazem práce biskupského sněmu.
Seznam generálních sekretářů[editovat | editovat zdroj]
- kardinál Władysław Rubin † (27. února 1967 – 12. července 1979 odstoupil)
- kardinál Jozef Tomko (12. července 1979 – 24. dubna 1985 byl jmenován prefektem Kongregace pro evangelizaci národů)
- kardinál Jan Pieter Schotte † (24. dubna 1985 – 11. února 2004 odvolán)
- arcibiskup Nikola Eterović (11. února 2004 – 21. září 2013)
- kardinál Lorenzo Baldisseri (21. září 2013 – 15. září 2020 rezignoval)
- kardinál Mario Grech (od 15. září 2020 – dosud)
Seznam konaných shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Od svého založení až do roku 2012 některým shromážděním předcházela „presynodální sympozia“.
Řádné valné shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Mimořádné valné shromáždění[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Pořadí | Téma | Závěrečný dokument nebo apoštolská exhortace | Zpravodaj | Delegovaní předsedové | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Za papeže Pavla VI.
| |||||||
| 1969 | I. | Spolupráce mezi Svatým stolcem a biskupskými konferencemi | |||||
 Za papeže Jana Pavla II.
| |||||||
| 1985 | II. | Dvacáté výročí zakončení II. vatikánského koncilu | Církev v Božím slově slaví Kristova tajemství pro spásu světa, Řím | ||||
 Za papeže Františka
| |||||||
| 2014 | III. | Rodina jako pastorační výzva v kontextu evangelizace | Relatio synodi III. mimořádného generálního shromáždění biskupského sněmu: „Pastorační výzvy pro rodinu v kontextu evangelizace“, Řím | Péter Erdő | • André Vingt-Trois • Luis Antonio Tagle • Raymundo Damasceno Assis | ||
Zvláštní shromáždění[editovat | editovat zdroj]
Sněm jakožto poradní orgán končí seznamem návrhů a úvah, které dodali synodální otcové římskému biskupovi.
Řádnému valnému shromáždění předchází proces přípravy ze strany sekretariátu biskupského sněmu tzv. Lineamenta. Lineamentum je přípravný dokument rozebírající témata určená pro sněm podle požadavků biskupů z celého světa.
Následně zpracování témat je v jiném přípravném dokumentu, který se nazývá Instrumentum laboris. Toto Instrumentum laboris vždy formuluje sekretariát sněmu.
Po skončení sněmu obvykle papež, který je inspirován probíraným tématem, vydává apoštolskou exhortaci, která syntetizuje závěry biskupského sněmu. V ní jsou popsány problémy i apoštolská napomenutí promulgovaná papežem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sinodo dei vescovi na italské Wikipedii.
- ↑ Kán. 344 CIC.
- ↑ Kán. 345-346 CIC.
- ↑ Podle Kán. 342 CIC synodální biskupové musí: „pomáhat papeži radami ... projednávat otázky, které se týkají činnosti církve ve světě“.
- ↑ A justiça no mundo (portugalsky)
- ↑ Evangelii nuntiandi (anglicky)
- ↑ Catechesi tradendae (anglicky)
- ↑ Familiaris consortio (anglicky)
- ↑ Reconciliatio et paenitentia (anglicky)
- ↑ Christifideles laici (anglicky)
- ↑ Pastores dabo vobis (anglicky)
- ↑ Vita consecrata (anglicky)
- ↑ Pastores gregis (anglicky)
- ↑ Sacramentum caritatis (anglicky)
- ↑ Verbum Domini (anglicky)
- ↑ Synod.va
- ↑ Jan Pavel II. (30. 1. 1980), Conclusions of the Special Synod of the Bishops of the Netherlands Rome: Libreria Editrice Vaticana (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Africa (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Libanon (francouzsky)
- ↑ Ecclesia in America (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Asia (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Oceania (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Europa (anglicky)
- ↑ Africae munus (anglicky)
- ↑ Ecclesia in Medio Oriente (anglicky)
