Bartošovice v Orlických horách
| Bartošovice v Orlických horách | |
|---|---|
.JPG) Kostel sv. Maří Magdalény | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rokytnice v Orlických horách |
| Obec s rozšířenou působností | Rychnov nad Kněžnou (správní obvod) |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′50″ s. š., 16°32′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 229 (2024)[1] |
| Rozloha | 35,61 km²[2] |
| Nadmořská výška | 580 m n. m. |
| PSČ | 517 61 |
| Počet domů | 80 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bartošovice v Orlických horách 35 517 61 Rokytnice v Orl. horách obecbartosovice@iol.cz |
| Starosta | Kostas Kotanidis |
| Oficiální web: www | |
  Bartošovice v Orlických horách | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 576093 |
| Kód části obce | 981 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bartošovice v Orlických horách (německy Batzdorf im Adlergebirge) jsou malou pohraniční obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou, v Královéhradeckém kraji. Obec se rozkládá na pravém břehu Divoké Orlice, která zde vytváří přírodní hranici s Polskem. Leží asi 12 km severovýchodně od města Žamberk, 19 kilometrů východně od Rychnova nad Kněžnou a 50 kilometrů východně od Hradce Králové. Žije zde 229[1] obyvatel. Jedná se o nejvýchodnější obec Královéhradeckého kraje.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1548. Území tehdy ohledal komorník Matěj ze Šonova a nalezl ves, „slove Bartoušovice, kterouž vnově počínají stavěti v horách. Tu jest mi ukázán kostel vypálený do gruntu a to pro neopatrnost pana Mikuláše z Bubna, kdežto bejvala pouť na svatou Máří Magdalénu …“. To tedy znamená, že obec už musela existovat několik desítek let. Královéhradecký historik Šůla se domnívá, že založení Bartošovic souvisí s Janem Bartoušovským z Labouně (Bartoušov a Labouň jsou obce na Jičínsku). Tento Jan Bartoušovský byl kladským hejtmanem. Roku 1493 koupil nedaleké panství Mittelwalde (dnešní Międzylesie) a prodal je roku 1495. Byl zapletený do zákulisních intrik pánů z Poděbrad, a proto snad zůstal ještě několik let mimo centrum, měl obdržet pozemky v místě dnešních Bartošovic a založit tam svobodný dvůr. Protože přišel z dnešního Międzylesie, přivedl si odtamtud i první osadníky.
Jak pokračovalo mýcení lesů, vznikaly spory o hranici panství mezi pány z Litic a Kladským hrabstvím. Protože se jednalo o významné bohatství dřeva, vyslala královská komora úředníky, aby zjistili průběh hranic. Roku 1557 tak existuje další písemná zmínka o Bartošovicích právě z protokolů o vyměřování hranic.
Svobodný dvůr bartošovický a rychtářský úřad
[editovat | editovat zdroj]Mikuláš starší z Bubna po koupi žampašské strany žamberského zboží v roce 1575 prodal svobodný dvůr se soudní pravomocí Casparu Haugkovi. Ke dvoru patřil pivovar, hospoda, výčep pálenky, dva mlýny po jednom složení, jedna pila a řemeslníci kovář, řezník, pekař, švec a krejčí. Pravomoci tohoto dvora neměly obdoby v žádné jiné vsi na pravém břehu Divoké Orlice. Povinnosti majitele svobodného dvora byly stanoveny zvláštním privilegiem.
Kdy Mikuláš z Bubna svobodný dvůr Haugkovi prodal, není známo. Prvně je zmíněn roku 1608. Celkový rozsah rychtářského statku byl 120 strychů a platilo se z něj 30 kop grošů ročně. Roku 1614 se vdávala v Marienthalu dcera Kašpara Haugka Eva, musel v té době být nejméně čtyřicetiletý. Roku 1619 se připomíná další jeho vzrostlá dcera Marta a prameny z let 1614–1622 jmenují jeho manželku Magdalénu. Sám Caspar je jmenován v letech 1614–1622. Haugkové asi pocházejí z Kladského hrabství. Roku 1617 je jmenován jako svědk při křtu „Hans Hauk, des Scholzen Sohn“.
Po Kašparu Haukgovi rychtu zdědil po roce 1645 Martin Haugk (zřejmě jeho syn, podle bartošovické matriky by snad mohl být jeho život omezen léty 1607–1677). Roku 1657 měl Martin Haugk rolí pod 120 strychů, pět domů, pronajatých řemeslníkům, pivovar na čtyři sudy, privilegovanou hospodu, v níž mohl čepovat vlastní pivo. Dále měl čtyři koňské zápřahy, sedm krav a 11 jatečných dobytčat. Ve 20. letech 17. století byl pivovarníkem Bartel Neumann a kovářem Mertin Patzelt. Martinův syn nebo bratr se zřejmě jmenoval opět Caspar, protože podle bartošovické matriky je Caspar Hauck (1620–1681) pohřben 26. května 1681 ve věku 61 let.
Svobodná rychta mohla vařit pivo, pálit alkohol a provozovat dva mlýny, každý o jednom kole, a mít kovárnu, řezníka, pekaře, ševce, krejčího a pilu. Za to platil „vejsadní“ a dědičný rychtář ročně roku 1645 30 kop míšeňských. Podle obecní kroniky drželi Haugkové svobodný dvůr do roku 1708. Vrchnost později rychtu odkoupila a roku 1738 její pozemky rozprodala. Vzniklo tak devět nových usedlostí, nazývaných „Gütlan“, tyto usedlosti měly popisná čísla 126, 128–132, 135, 137 a 138. Dále byla rozdělena velká louka podél Divoké Orlice, tzv. „Hofewiesen“, a na pozemcích svobodného dvora vznikla ještě usedlost čp. 59 „Schäferei“. Tak je možné si udělat představu, které pozemky svobodnému dvoru patřily.
Situace rychtářského úřadu v Bartošovicích ale byla před rokem 1754 poněkud nejasná: mezní protokoly uvádějí v letech 1550 a 1576 jako rychtáře Martina Hernyka. Není zřejmé, zda Haugkové byli po celou dobu, kdy drželi handfestní dvůr, také rychtáři. Zda obdrželi svobodný dvůr až po roce 1576 nebo komu patřil svobodný dvůr před rokem 1576 od doby založení Bartošovic a zda tehdy vůbec existoval. Jisté je pouze to, že rychtáři v Bartošovicích nebyli dědiční, nýbrž je vrchnost poměrně často měnila a nedopustila tak, aby mezi sedláky vyrostl někdo mocnější.
Z let 1591–1624 se zachovala nejstarší matrika celé královéhradecké diecéze, vedená protestantským pastorem Prausem. Bartošovice patřily až do roku 1848 k žamberskému panství a byly vlastně jedinou německojazyčnou obcí tohoto panství.
Novější dějiny
[editovat | editovat zdroj]Z doby po roce 1848 se zachovala jména všech starostů:
- 1850–1852 Josef Volkmer
- 1852–1860 Wenzel Saliger
- 1860–1861 Wendelin Alliger
- 1861–1864 David Poschl
- 1864–1867 Wendelin Alliger
- 1867–1870 Josef Hörnich
- 1870–1874 Franz Pietsch
- 1874–1877 Wendelin Alliger
- 1877–1880 David Poschl
- 1880–1883 Wenzel Vogel
- 1883–1886 Winzenz Richling
- 1886–1892 Josef Alliger
- 1892–1895 Amand Richling
- 1895–1898 Johann Tiber
- 1898–1901 Johann Pötschl
- 1901–1904 Johann Weiss
- 1904–1907 Johann Weigel
- 1907–1910 Rudolf Alliger
- 1910–1913 Johann Vogel
- 1913–1921 Josef Raute
- 1921–1925 Johann Poschl
- 1925–1938 Amand Richling
- 1938–1945 Johann Weinberg
Po roce 1900 byly Bartošovice významným řemeslným centrem a měly více než 800 obyvatel. Vyráběly dřevěné obaly na zboží a měly i vlastní mlékárnu.
Před první světovou válkou byla obec i významným střediskem lyžařského sportu. V září 1938 henleinovci přepadli a vypálili místní celnici. V důsledku uzavření Mnichovské dohody) byla obec přičleněna k nacistickému Německu.[5] V květnu 1945 odzbrojili partyzáni a čeští odbojáři v Bartošovicích velkou jednotku wehrmachtu.
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2011.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 696 | 2 681 | 2 608 | 2 303 | 2 105 | 1 898 | 1 834 | 267 | 359 | 286 | 249 | 219 | 218 | 205 | 193 |
| Počet domů | 508 | 525 | 505 | 512 | 491 | 487 | 480 | 363 | 101 | 77 | 60 | 97 | 74 | 79 | 80 |
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Taiber (1909–1973), český vojenský, zkušební a dopravní pilot, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Maří Magdalény – na místě původního kostela, který shořel roku 1548, kamenná stavba z roku 1673, obnoven po požáru z roku 1906, dochováno barokní vybavení kolem roku 1740: obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna[9]
- Lípa v Bartošovicích, památná lípa malolistá v severním sousedství kostela (50°9′52″ s. š., 16°32′58″ v. d.)
- Sousoší Ukřižování
- Statue se sousoším Nejsvětější Trojice, Alexius Cyliak (1786), na silnici k Čiháku[10]
- Linie lehkého a těžkého opevnění s pěchotními sruby R-S 57, R-S 58, R-S 59, R-S 60, R-S 61, R-S 62, R-S 63, R-S 64, R-S 65, R-S 66, R-S 67, R-S 68 a R-S 69 budovaná v rámci systému československého opevnění na obranu před nacistickým Německem.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Bartošovice v Orlických horách se evidenčně nečlení na části. Katastrálně a statisticky se člení na šest katastrálních území, jimž odpovídá šest základních sídelních jednotek, tyto části odpovídají dřívějším (převážně zaniklým) vesnicím.
- Bartošovice v Orlických horách (i název k. ú.)
- Malá Strana (k. ú. Malá Strana v Orlických horách)
- Neratov (k. ú. Neratov v Orlických horách)
- Nová Ves (k. ú. Nová Ves v Orlických horách)
- Podlesí (k. ú. Podlesí v Orlických horách, dříve Schönwald[11])
- Vrchní Orlice (i název k. ú.), zahrnuje osadu Hadinec.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 23.
- ↑ Udělené symboly – Bartošovice v Orlických horách [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Bartošovice v Orlických horách. Turista. Roč. 54, čís. 1–2, s. 32–35.
- ↑ MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s.9; ISBN 80-86234-04-5
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bartošovice v Orlických horách na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bartošovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bartošovice v Orlických horách v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- www.bartosovice.eu
- www.orlickehory.net
