Přeskočit na obsah

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
královna dánská a islandská
Portrét
Královna Luisa na portrétu Amalie Lindegrenové
Doba vlády14. května 1912 – 20. dubna 1947
Úplné jménoAlexandrina Augusta vévodkyně meklenburská
TitulyJV královna dánská
JKV korunní princezna dánská
JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská
Narození24. prosince 1879
Zvěřín
Úmrtí28. prosince 1952 (ve věku 73 let)
Hellerup u Kodaně, DánskoDánsko Dánsko
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceLuisa Švédská
NástupceIngrid Švédská
ManželKristián X.
PotomciFrederik
Knut Kristián
DynastieMeklenburští
OtecBedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
MatkaAnastázie Michajlovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg; 24. prosince 1879, Schwerin – 28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská vévodkyně a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 1912–1947 dánská královna.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michajlovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.

Manželství, potomci

[editovat | editovat zdroj]

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:

  • Frederik (11. března 1899 – 14. ledna 1972), pozdější dánský král v letech 1947–1972, ⚭ 1922 Ingrid Švédská (28. března 1910 – 7. listopadu 2000)
  • Knut Kristián (27. července 1900 – 14. června 1976), do roku 1963 dědičný dánský princ, ⚭ 1933 Karolina Matylda Dánská (27. dubna 1912 – 12. prosince 1995)

Královna

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.

Královský monogram královny Alexandriny

Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.

Královský pár získal velkou popularitu za 2. světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"

Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
 Jelena Pavlovna Ruská
 
 
 Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Vilém III.
 
 
 Alexandrina Pruská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
 Jindřich XLIV Reuss z Kestřic
 
 
 Jindřich LXIII. Reuss z Kestřic
 
 
 
 
 
 
 Vilemína Geuder
 
 
 Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
 Jindřich Stolberg-Wernigerode
 
 
 Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode
 
 
 
 
 
 
 Johanna Schönbursko-Waldenburská
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 Pavel I. Ruský
 
 
 Mikuláš I. Ruský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Dorota Württemberská
 
 
 Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Vilém III.
 
 
 Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 Anastázie Michajlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
 Karel Fridrich Bádenský
 
 
 Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
 Luisa Karolína Geyer z Geyersbergu
 
 
 Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
 Gustav IV. Adolf
 
 
 Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
 Frederika Dorotea Bádenská
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dánská královna
Předchůdce:
Luisa Švédská 		1912–1947
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská 		Nástupce:
Ingrid Švédská
Islandská královna
Předchůdce:
– 		1918–1944
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská 		Nástupce:
republika
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
Předchůdce:
Luisa Švédská
(Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská) 		1912–1947
Dorotea Gothajská, (1912–1921)
Karolína Augustenburská, (1931–1932)
Marie Melita z Hohenlohe, od r. 1934
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská 		Nástupce:
(Marie Melita Hohenlohe-Langenburská)
Ingrid Švédská
Dánské princezny sňatkem
Generace jsou počítány od zavedení dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
11. generace
12. generace
*také sňatkem řecká princezna
^také rodem dánská princezna
§titul ztracen v důsledku rozvodu a následného nového sňatku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandrina_Meklenbursko-Zvěřínská&oldid=23595558“