An-chuej
| Provincie An‑chuej 安徽省 | |
|---|---|
.jpg)    Od shora dolů, zleva doprava: 1. Žluté hory, 2. Che-fej, 3. Jezero Tchaj-pching, 4. Výhled na město Peng-pu | |
| Geografie | |
.svg) Poloha provincie An-chuej (červeně) v Číně | |
| Hlavní město | Che-fej |
| Status | provincie |
| Souřadnice | 31°50′ s. š., 117° v. d. |
| Rozloha | 139 900 km² |
| Nejvyšší bod | Lien-chua-feng, Žluté hory (1864 m n. m.) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 61 027 171 (2020) |
| Hustota zalidnění | 436,2 obyv./km² |
| HDP/obyv. | ¥ 70 321 (2021) $ 10 823 |
| Jazyk | čínština |
| Národnostní složení | Chanové, Chuejové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 16 městských prefektur |
| Vznik | 1952 |
| Guvernér | Wang Čching-sien |
| Tajemník KS Číny | Čeng Šan-ťie |
| Měna | RMB |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 皖 (Wǎn) |
| Oficiální web | english |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
An-chuej (
výslovnost, čínsky znaky 安徽) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. S více než 61 miliony obyvateli je An-chuej 9. nejlidnatější čínská provincie.[1] Při rozloze 139 900 km² je An-chuej jedna z nejmenších čínských provincií.[2] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Che-fej.
Název
Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (皖), jakož i hory a řeky téhož jména).
Historie
V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16. až 11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po (亳) se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.
V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.
Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.
V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.
Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.
Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).
V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan. Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.
Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).
Geografie
Poloha
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s provincií Chu-pej, na západě s provincií Che-nan a na severu sdílí krátkou hranici s provincií Šan-tung.
Krajina
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
Podnebí
Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.
Významná města
|
Administrativní členění
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[3][4]
| Administrativní členění provincie An-chuej | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Mapa provincie | # | Název městské prefektury (čínsky) | Sídelní městský obvod | |||
| český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
| 1 | Che-fej | 合肥市 | Héféi Shì | Lu-jang | ||
| 2 | An-čching | 安庆市 | Ānqìng Shì | Jing-ťiang | ||
| 3 | Peng-pu | 蚌埠市 | Bèngbù Shì | Lung-c’-chu | ||
| 4 | Po-čou | 亳州市 | Bózhōu Shì | Čchiao-čcheng | ||
| 5 | Čch’-čou | 池州市 | Chízhōu Shì | Kuej-čch’ | ||
| 6 | Čchu-čou | 滁州市 | Chúzhōu Shì | Lang-ja | ||
| 7 | Fu-jang | 阜阳市 | Fǔyáng Shì | Jing-čou | ||
| 8 | Chuaj-pej | 淮北市 | Huáiběi Shì | Lie-šan | ||
| 9 | Chuaj-nan | 淮南市 | Huáinán Shì | Tchien-ťia-an | ||
| 10 | Chuang-šan | 黄山市 | Huángshān Shì | Tchun-si | ||
| 11 | Lu-an | 六安市 | Lù'ān Shì | Ťin-an | ||
| 12 | Ma-an-šan | 马鞍山市 | Mǎ'ānshān Shì | Jü-šan | ||
| 13 | Su-čou | 宿州市 | Sùzhōu Shì | Jung-čchiao | ||
| 14 | Tchung-ling | 铜陵市 | Tónglíng Shì | Tchung-kuan-šan | ||
| 15 | Wu-chu | 芜湖市 | Wúhú Shì | Ťing-chu | ||
| 16 | Süan-čcheng | 宣城市 | Xuānchéng Shì | Süan-čou | ||
Ekonomika
.svg)
Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií východní Číny. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.[5]
Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt provincie 3,868 bilionů jüanů (594 miliard USD,13,4 bilionů CZK). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě HDP An-chueje se v roce 2020 podle sektorového hlediska podílel primární sektor 8,2 %, sekundární sektor 40,5 % a terciární sektor 51,3 %.[6] An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním Če-ťiangem, Ťiang-su a Šanghají.[7]
Zemědělství
Hlavními plodinami v An-chueji je rýže, pěstovaná v povodí Jang-c'-ťiang, a pšenice, pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky Chuaj. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů sóji v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou řepka olejka, bavlna, čaj, přadné rostliny a tabák. Pěstuje se také konopí, juta a ramie.[8]
An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj Keemun (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří Ta-pie a v horách Paj-ťi, na hranicích An-chueje a Če-ťiangu.[8]
V letech 1937–1949, během druhé čínsko-japonské války a následné druhé fáze čínské občanské války, bylo v regionu vykáceno mnoho morušovníků, aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby hedvábnictví je chován bourec morušový i martináč čínský.[8]
Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou prasata, ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají ovce. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména kapry a cejnky. Jang-'c-ťiang je využívána pro akvakulturní chov ryb.[8]
Doprava
Silniční
Provincii protíná množství významných silnic a dálnic, jako například: 
Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej, 
Dálnice G36 Nanking – Luo-jang, 
Dálnice G40 Šanghaj – Si-an, 
Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu, 
Dálnice G4212 Che-fej – An-čching, 
Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching, 
Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li.
Letecká
V provincii je v provozu 6 komerčních letišť a další 3 jsou ve výstavbě. Nejvýznamnějším z nich je Mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao, druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je Mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si. Dále jsou v provozu Letiště Fu-jang Si-kuan, Letiště An-čching Tchien-ču-šan, Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan a od roku 2021 také Letiště Wu-chu Süan-čou, které nahradilo starší Letiště Wu-chu Wan-li, nadále sloužící výhradně jako základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.
Ve výstavbě jsou Letiště Su-čou Ta-tien, Letiště Peng-pu Tcheng-chu a Letiště Po-čou.
Železniční
Provinční hlavní město Che-fej slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking a vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan. Spojení se sousední provincií Ťiang-si na jihu a dále s pobřežní provincií Fu-ťien zajišťuje vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu.
Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou spojuje An-chuej s provincií Che-nan na severozápadu, v An-chueji prochází městy Po-čou, Fu-jang, Chuaj-nan, Che-fej, Ma-an-šan, Wu-chu, Süan-čcheng a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie Če-ťiang. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.
V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang, která je součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej). Trať spojuje An-chuej se sousední provincií Ťiang-si na jihu.
Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang, železniční trať Nanking – Si-an a další.
Metro a monorail
Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: metro v Che-feji, provinčním hlavním městě, a monorail ve Wu-chu. První linka metra v Che-feji byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.
Monorail ve Wu-chu je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.
Zajímavosti
Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.
Reference
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Anhui | History, Map, Cities, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky)
- ↑ Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Anhui - Economy | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1]. english.ah.gov.cn [online]. Anhui Provincial Bureau of Statistics, 2021-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
- ↑ LEE, Amanda. Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021. South China Morning Post [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Anhui - Agriculture | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie An-chuej na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu An-chuej na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)
